Země: Česká republika Žánr: metalcore Datum vydání: 4.3.2013 Label: selfrelease Tracklist: 01. Destruction 02. Circles 03. Declining Fortunes 04. The Vision 05. The Burden You Carry 06. Messiah 07. Lobotomy 08. Circles (Acoustic version) Hodnocení: 7,5/10 Odkazy: facebook / bandzone K recenzi poskytl: Under the Surface

Metalcorové kapely u nás v posledních letech rostou jako houby po dešti a kvalita jejich produkce bývá bohužel obvykle poněkud nevalná. Přetlak podobných uskupení způsobil, že se běžný posluchač prostě neubrání srovnání – proč by měl věnovat pozornost deseti naprosto totožným způsobům provedení, když by měl raději dva nebo tři, ale zato krásně diferencované a zajímavé? Tím pádem téměř každá nově se objevivší kapela nemá vůbec jednoduché začátky, protože také téměř každá nově se objevivší kapela nepřichází s ničím novým nebo alespoň ne tolik oposlouchaným. Dnes se podíváme na mladou smečku z Valašského Meziřící, která se přesto nezalekla a snaží se nám svým novým albem dokázat, že právě oni by měli být ti, komu je třeba věnovat patřičný zájem. Povede se jim to?

První věcí, která mě na novince “Resurrection” okamžitě zaujala a musím ji ihned vypíchnout, je od začátku do konce parádní zvuk. Nemám informace, ale řekl bych, že si kluci (mimochodem samí mladíci, které v hudební branži čeká ještě určitě zářná budoucnost) placku vydávali sami a v tom případě tedy smekám až na zem, protože tohle si sluchové ústrojí vychutná jen zřídka. Téměř profesionální práce. Veškeré nástrojové obsazení je krásně čitelné a nerve uši, jak to v mnoha případech vlastnoruční produkce bývá. Ve skutečnosti se jiné prvotiny nedají místy ani trochu poslouchat a člověk má pocit, že je právě nechtěným svědkem něčeho, co připomíná motorovou pilu razící si svou cestu někam skrz beton.

U nástrojové části desky ještě chviličku zůstaneme a řekneme si, jak to vlastně chlapcům dohromady šlape, protože čistý sound je celkem k ničemu, když do těch škopků neumíte pořádně mlátit. Naštěstí i tady je vše v pořádku a žádné patrné boty nebo sandály jsem nezaznamenal. Ve skutečnosti jsou například některé riffy provedené poměrně na úrovni, a i když se nejedná o žádný majstrštyk a pořád se bavíme o začínající kapele, je radost “Resurrection” poslouchat. Každá píseň má svou jedinečnou melodii a liší se nějakým způsobem od zbytku nahrávky, takže pocit repetitivnosti se nedostavuje. Kdo tohle dneska nabídne? Vokál je asi takový, jaký byste od metalcoru mohli čekat – tady se štěká, tuhle křičí a nakonec si i trochu čistě zazpíváme. Ačkoliv má frontman k dvacítce ještě nějaký ten měsíc, na rozdíl od některých svých stejně starých kolegů si k mikrofonu rozhodně umí stoupnout. Opět – která prvotvorba s tímhle dnes přijde? Díky vydařeným aranžím není na albu snad jediné hluché místo a například zapojení kláves v úvodu “The Vision” nebo během “Messiah” dodává celé nahrávce další, byť ne úplně stěžejní rozměr. Je hezké vědět, že si někdo dal tu práci a album prostě jen tak nespatlal dohromady, aby bylo co nejdříve hotové a připravené k vydání.

Nyní již k rozboru samotného materiálu. Úvodní “Destruction” dává tušit, na co se asi můžeme po celý zbytek více než třicetiminutové stopáže těšit. S ničím se nepáře a pálí do nás takovou tu metalcorovou klasiku, na které mě nejvíce zaujala práce bicích (hlavně díky již zmiňovanému kvalitnímu ozvučení). Následuje “Circles”, jež se vydává cestou o něco umírněnějšího úvodu a exceluje hlavně v primární kytarové lince a během refrénu. “Declining Fortunes” si drží podobné tempo a opět zde vyniká hlavní kytarová část. Tyto dvě skladby mi trochu připomněly starší tvorbu slovutných In Flames. Ne, že by vykrádaly, ale berou si jako inspiraci to nejlepší od mistrů oboru. Melodická “The Vision” oplývá již zmíněným klávesovým úvodem a čistým vokálem během refrénu. “Vize” ke konci velice zvolní a snaží se dostat až na jakousi snovou (nejsem si jist, jak bych tento jev lépe popsal) úroveň. Bravo!

Druhou půli rozetíná “The Burden You Carry”, která opět hraje na tvrdší notičku, a mám pocit, že zažít pogo v kotli na tohle peklo se rovná sebevraždě. Místy thrashově velice rychlé a přímočaré, leč pořád se držící v nadprůměrných vodách tuzemské produkce. Dále nastupuje psychedelický “Messiah”, který měl možná aranžně navázat na “The Vision”. Nejedná se ani tak o právoplatnou skladbu jako spíše o takové intermezzo slibující případný umělecký posun na vyšší úroveň bytí, kterého bychom se snad mohli dočkat na další nahrávce (?). Uvidíme. “Lobotomy” vlastně desku svým způsobem uzavírá, protože finální “Circles (Acoustic version)” je potom jen pomalejší (překvapivě akustická a řekl bych spíše bonusová) předělávka skladby číslo dvě.

Co říci na závěr? Valašské Meziřící ukázalo, jak se má v české kotlince hrát tvrdě a zároveň zábavně. “Resurrection” je produkčně vysoko nad průměrem, nenudí a nesklouzává do podoby podbízivých klišé – razí si svou cestu a mám pocit, že o Under the Surface ještě v budoucnu něco uslyšíme. Přikláním se k obligátní sedmičce a ještě přidávám půl bodíku navrch, protože ač se jedná o prvotinu, povedla se setsakramentsky dobře. Jen tak dál!