Above Aurora - Onwards Desolation

Above Aurora – Onwards Desolation

Above Aurora - Onwards Desolation

Země: Polsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 27.5.2016
Label: Pagan Records

Tracklist:
01. Vortex
02. Open the Wounds
03. Descending
04. Eradication of Light
05. Sweet Poison
06. Non Salva Me

Hrací doba: 35:11

Odkazy:

K recenzi poskytl:
Dewar PR

Za poslední rok, dva jsme si tu v recenzích představili již poměrně slušnou řádku debutujících blackmetalových formací. Dnes tento výčet rozšíříme o jedno další nové jméno na scéně, které se aktuálně hlásí o pozornost se svou první dlouhohrající nahrávkou. Pro někoho by mohlo být zajímavé již místo původu, neboť Above Aurora pocházejí ze sousedního Polska. To se, jak známo, v posledních letech stalo doslova líhní zajímavých blackmetalových smeček a postupem času se – snad to nebude příliš přehnané tvrzení – vypracovalo na jednu z nejvýraznějších žánrových velmocí. Staří známí stále dokážou přicházet s kvalitními počiny a navíc nastupuje nová generace, jejíž mnozí představitelé vydávají tak dobrá debutová alba, že si o tom třeba u nás můžeme nechat leda tak zdát.

Nicméně „dobrý“ původ ještě kvalitní muziku nezaručuje, tak pojďme dále. Přítomní muzikanti (v jádru jsou dva, na živé hraní přibírají třetího) dle všeho žádné velké zkušenosti prozatím nemají, ale to také nemusí být směrodatným ukazatelem. O poznání výmluvnější je ovšem skutečnost, že debutovou desku „Onwards Desolation“ vydává label formátu Pagan Records, což rozhodně nejsou žádní nazdárci, a pod jejich křídly se už do světa dostalo nemalé množství excelentních nahrávek. Říkáte si, že vydavatele kapela mohla zaujmout slibnými demosnímky? Popravdě asi ne, protože Above Aurora žádné nemají. Jednoduše rovnou debut a rovnou pod takto zavedenou značkou. Tak jaké to tedy je?

Dle rozmazané fotky jsem tak trochu očekával, že Above Aurora budou produkovat o poznání větší syrovost, než jakou ve skutečnosti předvádějí. „Onwards Desolation“ totiž není žádný chlívek, a ač se nejedná o vyleštěnou Nuclear-Blast-produkci, zvuk je relativně čistý. Tím pádem se poslechu nemusíte bát, i pokud třeba nepatříte mezi posluchače, kteří se vyžívají v tom, když kytary znějí jak otvírání rezavé konzervy nebo skřípání nenamazaných dveří.

Stejně tak i co do vlastní hudební stránky nejsou Above Aurora nějakou nestravitelnou těžkostí, jakou docení pouze několik málo vyvolených. Abych řekl pravdu – a teď to nemyslím nijak pejorativně – je to poměrně jednoduché a místy až nečekaně „groovy“. Stejně tak nechybí výrazné a mnohdy velice povedené melodie, čehož může být důkazem třebas čtvrtá „Eradication of Light“. Ke cti Above Aurora ovšem slouží, že do své hudby tohle všechno dokázali dostat, aniž by se takříkajíc zpronevěřili esenci svého žánru a aniž by působili jako nějaké pozérské vyměklé moče. A to lze dle mého považovat za vcelku sympatický stav věcí.

Above Aurora

Pokud si stále moc nedokážete představit, jak by Above Aurora mohli znít, tak pojďme srovnávat. „Onwards Desolation“ by se totiž mohlo líbit těm z vás, jimž uhranuli taktéž polští Mgła. Above Aurora sice nejsou regulérní kopírkou svých známějších krajanů, ale jistou podobnost slyšet rozhodně lze a obzvláště tehdy, kdy začnou znít ony výrazné melodie (avšak nejen tehdy), je to znatelné. Je sice pravda, že se na „Onwards Desolation“ nedočkáte až tak božského songwritingu jako u Mgła, ale na druhou stranu se kolem Above Aurora neprostírá přehnaný hype a neposlouchá to každý pičus, jemuž blackmetalové rouhání jinak nevoní. Above Aurora svou produkci navíc dokážou občas oživit takřka až doommetalově pomalou pasáží, což také není k zahození a materiálu to přidává na rozmanitosti.

Abychom si ale rozuměli – i když jsem výše prohlásil, že Abova Aurora (zatím?) nedisponují tak ultimátním čuchem na dokonalé momenty jako slovutnější kolegové, pořád je jejich debut chytře napsaný, obsahuje nezanedbatelný počet velmi kvalitních nápadů a bez debat patří do nadprůměrných vod. Nejen zmiňovaná „Eradication of Light“, ale třeba i „Non Salva Me“ nebo „Sweet Poison“ jsou výborné songy, a ačkoliv lze druhou půli „Onwards Desolation“ považovat za silnější, Poláci si drží dobrou laťku po celých 35 minut hrací doby. Kdybyste se mě chtěli zeptat, pak ano, tohle za koupi stojí.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.