Archiv štítku: Above Aurora

Above Aurora – Path to Ruin

Above Aurora - Path to Ruin

Země: Polsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 6.4.2018
Label: Pagan Records

Hrací doba: 17:26

Odkazy:
facebook

K recenzi poskytl:
Pagan Records

Jestli máte o Above Aurora nějaké povědomí, s dost velkou pravděpodobností jste jej získali díky jejich debutovému albu „Onwards Desolation“, které vyšlo v roce 2016 u Pagan Records. Osobně jsem jej tu svého času recenzoval a vcelku jsem jej i pochválil. Nebyl to žádný učiněný klenot, ale rozhodně se jednalo o dobře napsanou blackmetalovou fošnu, která měla co říct.

Od té doby uběhly dva roky, během nichž jsem stačil svá vstřícná slova stvrdit koupí digipacku „Onwards Desolation“. Když jsem se ale dozvěděl o vydání nového minialba „Path to Ruin“, nemůžu tvrdit, že bych nemohl dospat. Zas tak zásadní odvar (neplést s provarem) debut nebyl. Že bych ale novinku slyšet nechtěl? To jistě ne, takže jsem se nakonec k jejímu poslechu dokopal a výsledné dojmy hovoří docela jasně – opět je to povedená záležitost.

Dokonce bych i řekl, že „Path to Ruin“ je o krok dál než „Onwards Desolation“. Trojice přítomných songů zní o kousek osobitěji a promyšleněji. Už na debutu bylo znát, že Abova Aurora mají cit pro dobře vystavěné skladby, které sice člověka nevystřelí do nebes a nenabídnou nějaké skutečně dech beroucí momenty, ale mají určité kouzlo. Jinými slovy to stoj na nenápadné, leč kvalitní skladatelské práci. Což je rovněž vcelku sympatický přístup.

Nové songy nicméně působí ještě dotaženěji a uceleněji, v některých ohledech i zapamatovatelněji, přestože tentokrát chybí nějaký jednoznačný tahoun s výraznou ústřední linkou, jakým byla posledně píseň „Eradication of Light“. Nejvíc asi vyčnívá titulní „Path to Ruin“, rozhodně bych ji ale neoznačoval jako nějakou „hitovku“, přestože se první polovina skladby může pochlubit čitelnými kytarovými melodiemi. Jako celek je ale finální bezmála sedmiminutovka poměrně členitá a co především – Above Aurora ji dokázali perfektně vygradovat do působivého závěru, který nejenže celé EP uzavře ve velkém stylu, ale zároveň je i jeho vrcholným momentem. I zde je vidět, že Above Aurora mají nějakou ambici nehrát jen přímočaře a naopak si trochu pohrát se strukturou.

Minialbum sice nabízí jen tři songy o nějakých sedmnácti minutách hrací doby, ale osobně mám z „Path to Ruin“ dobrý pocit. EP značí vývoj dobrým směrem a tudíž i pozitivní příslib do budoucna. Myslím, že s poslechem dalšího materiálu Above Aurora už asi nebudu otálet tak dlouho jako u novinky, a jestli budou Poláci pokračovat ve vzestupné tendenci, tak by to mohlo být dost zajímavé. Nakonec už nyní mají dost kvality na to, abych vám „Path to Ruin“ doporučil.


Above Aurora – Onwards Desolation

Above Aurora - Onwards Desolation

Země: Polsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 27.5.2016
Label: Pagan Records

Tracklist:
01. Vortex
02. Open the Wounds
03. Descending
04. Eradication of Light
05. Sweet Poison
06. Non Salva Me

Hrací doba: 35:11

Odkazy:

K recenzi poskytl:
Dewar PR

Za poslední rok, dva jsme si tu v recenzích představili již poměrně slušnou řádku debutujících blackmetalových formací. Dnes tento výčet rozšíříme o jedno další nové jméno na scéně, které se aktuálně hlásí o pozornost se svou první dlouhohrající nahrávkou. Pro někoho by mohlo být zajímavé již místo původu, neboť Above Aurora pocházejí ze sousedního Polska. To se, jak známo, v posledních letech stalo doslova líhní zajímavých blackmetalových smeček a postupem času se – snad to nebude příliš přehnané tvrzení – vypracovalo na jednu z nejvýraznějších žánrových velmocí. Staří známí stále dokážou přicházet s kvalitními počiny a navíc nastupuje nová generace, jejíž mnozí představitelé vydávají tak dobrá debutová alba, že si o tom třeba u nás můžeme nechat leda tak zdát.

Nicméně „dobrý“ původ ještě kvalitní muziku nezaručuje, tak pojďme dále. Přítomní muzikanti (v jádru jsou dva, na živé hraní přibírají třetího) dle všeho žádné velké zkušenosti prozatím nemají, ale to také nemusí být směrodatným ukazatelem. O poznání výmluvnější je ovšem skutečnost, že debutovou desku „Onwards Desolation“ vydává label formátu Pagan Records, což rozhodně nejsou žádní nazdárci, a pod jejich křídly se už do světa dostalo nemalé množství excelentních nahrávek. Říkáte si, že vydavatele kapela mohla zaujmout slibnými demosnímky? Popravdě asi ne, protože Above Aurora žádné nemají. Jednoduše rovnou debut a rovnou pod takto zavedenou značkou. Tak jaké to tedy je?

Dle rozmazané fotky jsem tak trochu očekával, že Above Aurora budou produkovat o poznání větší syrovost, než jakou ve skutečnosti předvádějí. „Onwards Desolation“ totiž není žádný chlívek, a ač se nejedná o vyleštěnou Nuclear-Blast-produkci, zvuk je relativně čistý. Tím pádem se poslechu nemusíte bát, i pokud třeba nepatříte mezi posluchače, kteří se vyžívají v tom, když kytary znějí jak otvírání rezavé konzervy nebo skřípání nenamazaných dveří.

Stejně tak i co do vlastní hudební stránky nejsou Above Aurora nějakou nestravitelnou těžkostí, jakou docení pouze několik málo vyvolených. Abych řekl pravdu – a teď to nemyslím nijak pejorativně – je to poměrně jednoduché a místy až nečekaně „groovy“. Stejně tak nechybí výrazné a mnohdy velice povedené melodie, čehož může být důkazem třebas čtvrtá „Eradication of Light“. Ke cti Above Aurora ovšem slouží, že do své hudby tohle všechno dokázali dostat, aniž by se takříkajíc zpronevěřili esenci svého žánru a aniž by působili jako nějaké pozérské vyměklé moče. A to lze dle mého považovat za vcelku sympatický stav věcí.

Above Aurora

Pokud si stále moc nedokážete představit, jak by Above Aurora mohli znít, tak pojďme srovnávat. „Onwards Desolation“ by se totiž mohlo líbit těm z vás, jimž uhranuli taktéž polští Mgła. Above Aurora sice nejsou regulérní kopírkou svých známějších krajanů, ale jistou podobnost slyšet rozhodně lze a obzvláště tehdy, kdy začnou znít ony výrazné melodie (avšak nejen tehdy), je to znatelné. Je sice pravda, že se na „Onwards Desolation“ nedočkáte až tak božského songwritingu jako u Mgła, ale na druhou stranu se kolem Above Aurora neprostírá přehnaný hype a neposlouchá to každý pičus, jemuž blackmetalové rouhání jinak nevoní. Above Aurora svou produkci navíc dokážou občas oživit takřka až doommetalově pomalou pasáží, což také není k zahození a materiálu to přidává na rozmanitosti.

Abychom si ale rozuměli – i když jsem výše prohlásil, že Abova Aurora (zatím?) nedisponují tak ultimátním čuchem na dokonalé momenty jako slovutnější kolegové, pořád je jejich debut chytře napsaný, obsahuje nezanedbatelný počet velmi kvalitních nápadů a bez debat patří do nadprůměrných vod. Nejen zmiňovaná „Eradication of Light“, ale třeba i „Non Salva Me“ nebo „Sweet Poison“ jsou výborné songy, a ačkoliv lze druhou půli „Onwards Desolation“ považovat za silnější, Poláci si drží dobrou laťku po celých 35 minut hrací doby. Kdybyste se mě chtěli zeptat, pak ano, tohle za koupi stojí.