Archiv štítku: Licho

Koncertní eintopf – září 2019

Misthyrming, Darvaza, Vortex of End

H.:
1. Furia, Licho – Ostrava, 21.9. (event)
2. Mgła, Martwa aura, Above Aurora – Brno, 4.9. (event)
3. Misþyrming, Darvaza, Vortex of End, 23.9. (event)

Metacyclosynchrotron:
1. Furia, Licho – Ostrava, 21.9. (event)
2. Malthusian, Suffering Hour, Mouth of Madness – Mladá Boleslav, 14.9. (event)
3. Infernal Execrator, Sacrilegious Rite – Mladá Boleslav, 21.9.

Cnuk:
1. Tomb Mold, Ritual Necromancy, Of Feather and Bone – Praha, 17.9. (event)
2. Misþyrming, Darvaza, Vortex of End – Praha, 23.9. (event)

Dantez:
1. Misþyrming, Darvaza, Vortex of End – Praha, 23.9. (event)
2. Mgła, Martwa aura, Above Aurora – Brno, 4.9. (event)
3. Furia, Licho – Ostrava, 21.9. (event)

H.

H.:
Tenhle měsíc mi jako nejzajímavější akce přijde koncert Furia v Ostravě. Osobně mám tuhle polskou blackmetalovou vlnu, k níž skupina náleží, hodně rád a prakticky všechny projekty okolo Massemord / Furia včetně jsou skvělé. Licho mě sice tolik nesebrali, ale živě jim to třeba půjde také dobře. Pokud jste z Ostravska, neměli byste váhat.

Polsko bude v hlavní roli i podruhé. Mgła už je docela profláklá kapela, ale věřím, že na koncertě nezklame. S tvorbou Martwa aura obeznámen nejsem, ale Above Aurora by mohli platit za černého koně večera, protože jejich zpočátku nenápadná muzika má také dost co do sebe. I tady platí, že pokud jste z jižní Moravy, neměli byste váhat.

Za pozornost jistě bude stát i akce s Misþyrming, Darvaza a Vortex of End. Letošní album Misþyrming mě sice na ánus neposadilo a zbylým dvěma kapelám neholduju nijak zapáleně, ale dohromady se jedná o dost zajímavé kombo. Osobně asi vynechám, protože jsem lenoch, ale hádám, že u tohohle koncertu půjde o sázku na jistotu.

Metacyclosynchrotron

Metacyclosynchrotron:

Čistě z lokálpatriotizmu musím vyhlásit „novinu“ o koncertu Furia a Licho v ostravském Barráku. Sice mě muzika slezských jacků, co svůj životní potenciál „promarnili“ v excentrickém blacku a excesivním abúzu, tolik nebere, ale byl bych určitě rád, kdyby Heartnoize rozšířili rajón až sem a občas teda v Barráku zahrálo i něco fakt zajímavého, neotřelého.

Čtenáři snad dojde, že Mladou Boleslav mám poněkud z ruky a skutečně se do ultrakultovního prostoru Farářovy sluje na dále uvedené koncerty jebat nemíním, ale pokud žijete v relativní blízkosti, tak si někam zapište, že tam zahrají Malthusian, což je hodně dobrý hnusný death metal, společně s amíky Suffering Hour, které by šlo označit, přeženu-li, za vycházející hvězdy extrémního metalu. O týden později tam zas zahrají Infernal Execrator ze Singapuru, a ty určitě nedoporučuji jen kvůli jakési exotice. Jedná se totiž o solidní black metal ne nepodobný Impiety, s tím rozdílem že minimálně poslední deska Infernal Execrator zvaná „Obsolete Ordinance“ známější soukmenovce a jejich tvorbu posledních let výrazně překonává.

Cnuk

Cnuk:

Na září jsem měl naplánované dva koncerty. Co se ale nestalo, neuvidím ani jeden z nich, kurva. Tím prvním je vůbec ten pro mě nejočekávanější z celého roku – Tomb Mold v Underdogs’. „Planetary Clairvoyance“ jim žeru i s navijákem, natěšenost na možnost slyšet to naživo tak byla maximální. Bohužel. Rozhodně by tam ale měl doklusat každý, komu je po chuti záhrobní death metal. Tomb Mold ho servírují v nejvyšší kvalitě. Doprovod tvoří rovněž zajímavé kapely Ritual Necromancy a Of Feather and Bone.

Tou druhou kratochvílí mělo být vystoupení Misþyrming. „Algleymi“ jsem zprvu přijal poněkud vlažně, avšak dnes si ho už užívám daleko více. Určitě patří do užší horní poloviny letošních placek. Navíc, stejně jako v případě Tomb Mold, jsem s nimi nikdy neměl tu čest živě, takže vidět kapelu, co má za sebou taková alba jako „Söngvar elds og óreiðu“ a „Algleymi“, jsem prostě chtěl. V Modré Vopici jim budou dělat společnost Darvaza a Vortex of End.

Dantez

Dantez:

Léto se pro mě koncertně rozjíždí až ke konci. Na začátku září míří do brněnské Melodky Mgła se zajímavým, ač poměrně neznámým supportem. Polské bezksichty jsem prozatím viděl pouze na Brutal Assaultu, a tak jsem zvědavý, o kolik bude jejich materiál intenzivnější ve stísněném klubu. Podobně silným lákadlem je i velká možnost, že zazní skladby z nové desky, jejíž release je s největší pravděpodobností za rohem.

V druhé půlce měsíce proběhnou jen den od sebe další dvě zajímavé akce. Jednadvacátého uleví ostravskému Barráku polská Furia od tuny tuctových thrashů, těžkoprdelních death metalů a naprosto tristních místních grindů. Už jenom proto jsem za tento koncert rád. Příjemným benefitem samozřejmě je, že jsou Furia jak na deskách, tak naživo konzistentně skvělí. Vrcholem září každopádně bude koncert Misþyrming, Darvaza a Vortex of End v Modré Vopici. Line-upově jde podle mě o jednu z nejlepších akcí roku a intimní prostory kůlničky na periferii by také mohly přispět k celkové kvalitě koncertu. Stačí už jen doufat, aby se nevysral zvuk.


Licho – Podnoszenie czarów

Licho - Podnoszenie czarów

Země: Polsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 21.6.2017
Label: Malignant Voices

Tracklist:
01. Zachodzi
02. Zadarte
03. Z wycia
04. Sianie
05. Niech tnie
06. Drang!
07. Wschodzi
08. –

Hrací doba: 36:05

Odkazy:
bandcamp

K recenzi poskytl:
Licho

Asi by bylo příliš namyšlené tvrdit, že jsem nějaký specialista na polskou blackmetalovou scénu. Na takový titul si rozhodně žádné nároky nekladu a ani se takto necítím. Přesto se vcelku snažím sledovat, co naši severovýchodní sousedé v mém nejoblíbenějším žánru tvoří, a to z jednoduchého důvodu – s polským black metalem mám převážně pozitivní zkušenost. Líbí se mi jejich přístup k tomuto stylu, baví mě jejich sound, mám zde řádku oblíbených kapel, jejichž muziku si vždycky rád poslechnu. Když náhodou narazím na nové jméno, rád jej zkusím a dost často bývám spokojen, protože se mi zdá, že Poláci black metal prostě umí. Hovořím samozřejmě v obecné rovině, protože sem tam nějaká výjimka se jistě najde, o tom žádná.

Pětici Licho z města Sanok v jihovýchodním Polsku (to jest spíš někde v cípu u hranic s východním Slovenskem a Ukrajinou, nikoliv u hranic s Českou republikou) jsem až donedávna neznal. A to i navzdory skutečnosti, že kapela letos vydala druhou dlouhohrající desku a že její nosiče v minulosti vycházely u labelů jako Werewolf Promotion, Devoted Art Propaganda nebo Malignant Voices. Každopičopádně, lepší pozdě nežli vůbec. Aktuální nahrávka „Podnoszenie czarów“ se mi již do spárů dostala a nyní se vám pokusím několika slovy zprostředkovat své dojmy.

S jídlem roste chuť. S pozitivními zkušenostmi a oblibou rostou i nároky na kvalitu toho, co chce člověk slyšet a jaká má od polského black metalu očekávání. Vždyť proč by člověk poslouchal průměr, když si může pustit třeba Furii? Tím nechci naznačit, že Licho by měli být průměrem, pouze říkám, že jsem od „Podnoszenie czarów“ chtěl dostat poměrně vysokou úroveň. A obavám se, že Licho si na ni nedokázali sáhnout s nějakým suverénním přehledem.

Netvrdím, že jsou Licho špatní. Jen mi přijde, že na svém druhém albu nabízejí trochu nevyrovnanou kvalitu. Zatímco někdy dokážou přijít s velmi dobrými momenty, jindy je to výrazně horší. Hned první dojem z alba příliš dobrý není. Po dvouminutovém „tikajícím“ intru „Zachodzi“ (na první poslech možná docela zajímavé, později už začne spíš obtěžovat) přijde na řadu první regulérní song „Zadarte“, jehož úvod ve mně příliš důvěry nevzbudil. Zní to dost humpolácky, což se dvojnásob zvýrazní ve chvíli, kdy nastoupí hodně nepovedený vokál. (Trochu) dobrou zprávou ovšem je, že jde asi o tu nejhorší pasáž na „Podnoszenie czarów“.

Už finále „Zadarte“ dokáže přijít s docela povedenou kytarovou linkou a následující „Z wycia“ je na tom ještě lépe. První část skladby sice na prdel neusazuje, ale finální třetina je již výborná, skvěle vygradovaná a opět se v ní blýskne melodická kytara. Možná nejlepší chvíle nahrávky. „Sianie“ už je vcelku povedená v celé své délce a další dvě písně „Niech tnie“ a „Drang!“ jsou také vesměs v pohodě, i když nějaký ten horší riff se v nich bohužel nejde. Po outru „Wschodzi“ (podobný styl jako intro) se na desce nachází ještě skrytá nepojmenovaná stopa, v níž se nad velmi minimalistickým ambientním podmazem objevuje recitace textu (básně?), což nejspíš víc ocení ti z vás, kdo na rozdíl ode mě rozumíte polsky.

Licho

Vzato kolem a kolem není „Podnoszenie czarów“ nějak vyloženě nepovedená deska, v jistém ohledu mi je i sympatická, a když nic jiného, alespoň musím ocenit zajímavý obal i zajímavé promo fotky Licho. Pokud se na ni ovšem podívat trochu kriticky a bez zbytečné shovívavosti, pak rozhodně nemůžu mluvit o nějakém vyšším nadprůměru. Poláci dokážou přijít s několika dobrými momenty, ale jde jen o lokální vzepětí sil. Vyloženě nepovedených pasáží je sice také minimum a po většinu času se „Podnoszenie czarów“ drží v poslouchatelných mezích, ale o nic zvláštního nebo zásadního se rozhodně nejedná. Licho možná v polštině znamená Ďábel, ale ďábelsky vysokou kvalitu tu tedy neslyším.