Apolokia - Kathaarian Vortex

Apolokia – Kathaarian Vortex

Apolokia - Kathaarian Vortex
Země: Itálie
Žánr: black metal
Datum vydání: 11.2.2013
Label: My Kingdom Music

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
web / facebook

K recenzi poskytl:
My Kingdom Music

Skříííííííp…
zní otvírání rezavé konzervy

Italská black metalová kapela Apolokia vznikla v roce 1994, přičemž její letošní dlouhohrající debut “Kathaarian Vortex” (ano, čtete správně, první řadovka až po 19 letech od založení) zní, jako kdyby byl v roce 1994 i nahrán. Víc k téhle desce vlastně vědět nepotřebujete…

Ve své staré éře Apolokia vydali nějaké dva demáče na kazetách, což není nějaká přehnaná aktivita, ale se na přelomu milénia se skupina vytratila úplně. O sedm let později došlo k obnově, po čase se objevilo jedno ípko a v letošním roce tedy konečně první deska. Nicméně jediný rozdíl mezi deskou a demosnímkem je pouze v jejich délce, jinak totiž “Kathaarian Vortex” co do zvuku zní jako nějaký kanální demáč. Bez znalosti kontextu by myslím 99 % z vás hádalo, že jde o nějakou zapomenutou fošnu z Norska první poloviny 90. let, z doby, kdy byl black metal black metalem a kdy to, jakým směrem se vývoj žánru ubírá poslední roky, by bylo považováno doslova za kacířství. Vše, co si jen můžete představit pod pojmem naprosto krystalicky čistý black metal, tu najdete – extrémně syrový sound, mrazivé riffy, nečitelný krkavčí řev, neutuchající bicí kulomet (když jsem desku poslouchal poprvé a v pátém songu nastala první změna tempa od začátku alba, tak jsem se toho doslova lekl), striktně černobílý obal a černobílé fotky. Všechno to tam je v naprosto ryzí podobě.

Jednoduše řečeno je “Kathaarian Vortex” nahrávka, která jde proti proudu času, regrese namísto progrese. Do jisté míry by to samozřejmě mohl někdo považovat za dost zastydlý přístup a vlastně by měl naprostou pravdu, přesto všechno tomu nejde upřít jisté kouzlo. Takovýhle dřevní oldschool jak z hudebního pravěku se prostě musí opravdu umět, i když to tak občas nevypadá, protože jej umí málokdo, díky čemuž je většina podobných podzemních počinů absolutní odpad, nicméně sem tam se najde někdo, kdo ten kanální black metal dokáže podat na odpovídající úrovni, přičemž Apolokia mezi takové rozhodně patří. Takový ten “feeling”, jak se říká, tam vážně cítit je, takže komu podobné věci nejsou proti srsti, Apolokia by klidně mohla být věc, která by stála za doporučení.

Bzzzzzzzz…
bzučí black metalové včelíny

Na druhou stranu, takových lidí, kteří by dneska poslouchali to úplně nejsyrovější podzemí, jaké je na “Kathaarian Vortex” k mání, zas tolik není, a když už jsou, vystačí si dost často s již známými kulty z doby, do níž se datuje nejen vznik Apolokia, ale i přístup a styl samotné desky. Pro drtivou většinu posluchačů tohle ovšem asi bude hudební žumpa, a přestože mně osobně se nahrávka ve výsledku docela líbí, vůbec se nebudu divit, když někdo jiný po poslechu “Kathaarian Vortex” vypálí dávku vulgarismů a jménu téhle italské smečky se vyhne velkým obloukem. Jestli máte rádi dejme tomu Darkthrone z období 1993-1995, pak se vám může líbit i Apolokia, jinak jde však o tak moc specifickou záležitost, že ji na potkání doporučovat rozhodně nelze…


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.