Cult of Fire - [Untitled EP]

Cult of Fire – [Untitled EP]

Cult of Fire - [Untitled EP]

Země: Česká republika
Žánr: black metal
Datum vydání: 14.3.2017
Label: Beyond Eyes

Hrací doba: 10:55

Odkazy:
web / facebook

Kultu ohně se v posledních letech zalíbila minialba, jejichž prostřednictvím sebe sama prezentuje již potřetí za sebou. „Čtvrtá symfonie ohně“ (2014) z nastolené védské cesty vybočovala, a i když výhrady mnohých chápu, mně se tahle pocta jedné české a jedné slovenské řece docela líbila. Zato loňské „Life, Sex & Death“, které se opětovně neslo v orientálním duchu, s nímž svého času přišla druhá řadovka „मृत्यु का तापसी अनुध्यान“ (2013), bylo velmi nepřesvědčivé a představilo Cult of Fire v doposud nejnudnější formě.

Cult of Fire ovšem nezahálejí a jen půlroku po zklamání „Life, Sex & Death“ se snaží spravit si reputaci dalším ípkem, které se nese ve značně minimalističtějším provedení – žádný název počinu, žádné názvy skladeb, žádná výpravná grafika, dvě stopy, necelých 11 minut. Ale i to stačí, poněvadž tentokrát je výsledek o poznání lepší.

Možná je trochu paradoxní, že nové EP boduje návratem k větší přímočarosti a agresi. „Life, Sex & Death“ bylo příliš melodické, příliš jemné a neškodné, křečovitě „artové“, v kteréžto poloze to Cult of Fire zjevně neslušelo. Aktuální počin neopouští orientální tématiku Přední Indie, ale chápe ji v blackmetalovějším světle. Vymizela fidlátka, naštěstí zmizely i pokusy o zasněné atmo-skladby, které na předchozím minialbu nudily, a zbyl jen černý kov. I když… ne, že by šlo o úplně ortodoxní a tmářskou záležitost. Jako důkaz, že Cult of Fire stále umějí relativně usedlejší formu black metalu skvěle oživit, může posloužit třeba výtečně hammondkové sólo v polovině první písně. To je jen tak mimochodem můj úplně nejoblíbenější moment z celé nahrávky.

Na druhou stranu, zase bych nadšení nepřeháněl. Je příjemné, že novinka po slabém „Life, Sex & Death“ vykročila (opět) správným směrem, ale i přesto nemám pocit, že bych v případě nepojmenovaného ípka poslouchal něco zásadního. Nachází se tu několik povedených momentů, zejména v první písni, ale do úrovně vrcholných děl Cult of Fire (na prvním místě stále s přehledem zůstává „Triumvirát“) ještě dost zbývá.

Navzdory tomu potěšilo, že Cult of Fire pořád umí dobře a do jisté míry i nápaditě zahoblovat. Nač ale vynášet do nebes, když už víme, že trio Infernal VladTom CoronerDevilish umí ještě lépe? Střídmá spokojenost na místě myslím je, ale budu doufat, že až se někdy Cult of Fire odhodlají ke třetímu řadovému albu, bude to se vší parádou a opět v nejvyšší kvalitě.


6 komentářů u „Cult of Fire – [Untitled EP]“

  1. jako já nevím co všichni mají u CoF se zvukem….až mám dojem, že je prostě in říkat že cof maj doprasenej zvuk, ” tvrdíto každej, tak já musim taky” …

    1. Ale vždyť doprasenej je :D O tom, že má kapela kvalitní hudební nápady a talent, se nikdo nepře, ale ten zvuk je strašně plochej, v agresivnějších pasážích se to slévá do nečitelný koule. Třeba album Death Karma jsem měl díky tomu problém vůbec doposlouchat, i když je po hudební stránce skvělý.

  2. Zvukově to celkem chápu. Myslím si, že chtějí jít proti proudu současnému trendu přeprodukovanosti a pokoušejí se o jakousi zvukovou špínu a rozostřenost. Jinak album 2013 bylo zajímavé, chytlavé, originální, ale ostatní materiál mě jaksi nechce zaujmout.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Hradby Samoty VII.