Doomed - Our Ruin Silhouettes

Doomed – Our Ruin Silhouettes

Doomed - Our Ruin Silhouettes
Autor recenze: H.

Země: Německo
Žánr: doom / death metal
Datum vydání: 21.4.2014
Label: Solitude Productions

Hodnocení: 5,5/10

Odkazy:
web / facebook

K recenzi poskytl:
Transcending Obscurity PR

V případě kapely, která sama sebe pojmenuje Doomed, nemusí být člověk žádný génius, aby na první pohled poznal, že tady se nejspíš nebude hrát nějaký gangsta rap. Ano, tihle Němci se jmenují Doomed a zcela překvapivě vážně hrají doom metal, konkrétněji tedy jeho trochu tvrdší odnož zvanou doom/death metal. Zajímavé je, že jde vlastně o jednočlenný projekt Pierre Laubeho, který ovšem doplněný o koncertní hráče normálně vystupuje živě. Každopádně, letos na jaře vyšlo třetí velké album “Our Ruin Silhouettes”, o němž si nyní v krátkosti pohovoříme…

U Doomed rozhodně neočekávejte nějaké posouvání hranic nebo vyslovenou originalitu. Drtivá většina žánru je (možná až trochu zbytečně) konzervativní a přesně takové je i muzika na “Our Ruin Silhouettes”, jež plyne v klasickém duchu toho druhu doom metalu, v němž hraje hlavní roli hluboký chropot, nikoliv čistý vokál. Muzika Doomed je i přesto vlastně dost dobrá… ale na druhou stranu ne zas tak. Rozhodně se dá docela s jistotou tvrdit, že zde talent nechybí a minimálně parádní melodie Pierre vymyslet vážně umí. Důkazem budiž skladby jako “In My Own Abyss” (můj osobní favorit), “Revolt” nebo “What Remains” (hlavně zde jsou ty melodie místy skvělé). Stejně tak se zde vyskytují i další zábavné prvky jako třeba výtečné výjezdy baskytary v “The Last Meal”.

I přes dobré provedení, velmi solidní úroveň a kvalitní jednotliviny se však “Our Ruin Silhouettes” až příliš utápí v jednotvárnosti, díky níž většina desky splývá v (s nadsázkou) jeden dlouhý pomalý riff. Zatímco u jiných skupin to nemám problém ocenit, zrovna v tom případě mi přijde, že je ona přehnaná konzervativnost až příliš na škodu – rozhodně si myslím, že potenciál na to, aby se i v rámci doomu vymyslelo něco víc, tu je. Takhle se však bohužel jedná jen o další žánrovou nahrávku z mnoha, jež v konkurenci vůbec nijak nevynikne, takže nejde o nic víc než jen slušné album… a to je vlastně docela škoda.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.