Unbegotten - Manifestion

Unbegotten – Manifestion

Unbegotten - Manifestion

Země: Španělsko
Žánr: raw black metal
Datum vydání: 6.12.2019
Label: Nebular Carcoma Records
Původní vydání: 13.1.2019, Altare Productions

Hrací doba: 41:56

Odkazy:

K recenzi poskytl:
Nebular Carcoma Records

Anonymní španělská kapela Unbegotten se poprvé předvedla v roce 2016 s demo nahrávkou „Proem of the Unknown“, o které vám nic chytrého neřeknu, protože jsem ji neslyšel. V lednu roku minulého roku jí na vinylu vyšlo debutové, dlouhé album „Manifestion“ v režii Altare Productions, jež by měl znát každý fanoušek labelů Signal RexHarvest of Death a jim podobným. Já Unbegotten a jejich předmětné album zaznamenal až letos v lednu s kazetovým vydáním (a promem zaslaným pod nos), tentokrát díky Nebular Carcoma.

„Manifestion“ mě zaujalo hned na první pokus. Úvodní poblouznění ale výtečně vyzrálo, takže se po více jak třech měsících k desce pravidelně vracím. Nevím co vy, ale takových si kolikrát vážím víc než jednohubek, ze kterých dva dny chčiju maggi v kostkách a pak si na ně za půl roku nevzpomenu. „Manifestion“ se neohrává, protože navzdory svojí monotónnosti je dobře složené a silné riffy dávkuje pravidelně v každé jednotlivé skladbě. Z toho důvodu mám třeba problém vybrat ty nejvýraznější nebo nejslabší; laťka je od začátku vyzdvižena docela vysoko a kolísá jen málo.

Zhasnout, pustit „Manifestion“ tak akorát nahlas a nechat ho působit až do posledních akustických a klávesových tónů uhrančivého outra „Dormancy“ je hodnotný zážitek. V prvé řadě to je způsobeno silnou atmosférou, kterou určuje rozléhavá zaprášená produkce. Kvůli ní mi Unbegotten nejvíce připomínají Sortilegia. Španělé ale kanadské duo v mých uších dokonce kompozičně, zvukově i hráčsky překonávají. To proto, že tu není tolik vaty, prostor parádně vyplňuje ponurá basa a navzdory zmíněné jednotvárnosti jsou skladby dost proměnlivé. Snad jen ten vokál by mohl být zajímavější. Kapela se také neštítí modernějších kytarových disharmonií a melodií nebo zajímavých změn tempa, i když ty samozřejmě nijak neruší temný a monotónní ráz hudby. Unbegotten jsou sice ortodoxní kapela určená blackmetalovým fanatikům, ale zpátečnické amatéřiny za každou cenu se obávat nemusíte.

Netřeba vymýšlet slohy. S úvodní skladbou budete mít okamžitě jasno, jestli vám „Manifestion“ za poslech stojí, nebo ne. Pokud preferujete surovější manifestace černého umění, Unbegotten vám určitě padnou do noty. Monotónní, temná špína je podána kompetentně bez retardovaných „trve“ excesů a hlavně tu jsou RIFFY!


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.