Panychida - Haereticalia - The Night Battles

Panychida – Haereticalia – The Night Battles

Panychida - Haereticalia - The Night Battles

Země: Česká republika
Žánr: pagan black metal
Datum vydání: 30.5.2016
Label: Cursed Records

Tracklist:
01. The Wild Hunt Assembly
02. Procession of the Dead
03. The Night Consumes the Light
04. Josafat (The Gathering)
05. In Striacium
06. Hunting the Witches
07. …for I Don’t Cause the Evil
08. The Livonian Werewolf
09. Perchtenlaufen
10. Alatyrĭ [live bonus]
11. Three Pillars [live bonus]

Hrací doba: 45:34

Odkazy:
web / facebook / bandcamp / bandzone

K recenzi poskytl:
Panychida / Against PR

Vzpomínám si, že když Panychida svého času vydávala svůj debut „Paganized“, takřka okamžitě se začalo mluvit o nadějné kapele. Mě osobně však to album moc nebavilo a nepřijde mi nijak zvláštní. Musím ovšem uznat, že Panychida dokázala vyzrát a v rámci následujících počinů se vypracovat do podoby, která skutečně je zajímavá. A potvrzení tohoto faktu a také vzestupného trendu jsem očekával i od jejich čtvrté řadové desky „Haereticalia – The Night Battles“.

Je rozhodně příjemné, že se Panychida vyvíjí a na každé nové fošně zní malinko jinak. Zatímco „Měsíc, les, bílý sníh ~ Moon, Forest, Blinding Snow“ bylo hitové a přineslo nejednu regulérní hymnu, následující „Grief for an Idol“ se vydalo cestou monolitičtějšího pagan black metalu postaveného na výborné kytarové práci. Ladění „Haereticalia – The Night Battles“ je opětovně trochu jinde. A jeho vyznění je zjevně značně ovlivněno tím, že se Panychida vůbec poprvé pustila do koncepční desky.

Zejména v porovnání s povětšinou rychlejším předchůdcem je „Haereticalia – The Night Battles“ viditelně rozvážnější a nese se ve středním tempu, místy nechybí orchestrace, soundtrackový nádech ani mezihry, mezi něž patří úvodní intro „The Wild Hunt Assembly“ a „In Striacium“. A do jisté míry možná i „The Night Consumes the Light“, v níž se sice objevuje i metal, ale stále působí dojmem takového předělu (není myšleno tím způsobem, že by mělo jít o druhořadý kousek) mezi úvodní „Procession of the Dead“, což je jeden z nejvýrazněji blackmetalových tracků na albu, a epickou „Josafat (The Gathering)“.

„Josafat (The Gathering)“ je bezesporu skladbou, jež zaujme hned na první poslech – a to nejen díky tomu, že ji Panychida už před vydáním hrála živě a že byla zvolena k propagaci nahrávky prostřednictvím lyric videa. Není to náhodou, jelikož jistě patří k vrcholům „Haereticalia – The Night Battles“, k čemuž ji ostatně předurčují i výrazné orchestrace a povedená atmosféra. Jedna z těch melodických linek mě ovšem docela baví, jelikož zní, jako kdyby šlo o nepřiznanou inspiraci v soundtracku k filmu „The Last of the Mohicans“ z roku 1992. Hádám, že nejspíš půjde o náhodou, což ale nic nemění na skutečnosti, že jeden motiv je hodně podobný a i nálada je obdobná.

Dobré kusy se ale nacházejí i ve druhé části alba po již jmenovaném intermezzu „In Striacium“. Mě osobně nejvíce baví „The Livonian Werewolf“ a zajímavá je i „Hunting the Witches“, v níž vokálně vypomohl Zdeněk Nevělík z doomových Et Moriemur (kde z Panychidy hraje i kytarista Honza Vaněk, takže se nejedná o hostovačku, jež by vyloženě překvapila). Naproti tomu mě moc neoslovila „…for I Don’t Cause the Evil“, která se snaží o další epičtější čtyřminutovku, ale navzdory několika slušným nápadům mě jako celek příliš nesebrala a v porovnání s „Josafat (The Gathering)“ a jejím majestátním riffem citelně ztrácí. Nicméně se stále nejedná o nic špatného a není důvod k přeskakování, jen jsou prostě na nahrávce i lepší věci.

Vlastní „Haereticalia – The Night Battles“ končí s postupně gradovanou „Perchtenlaufen“, která je instrumentální, takže se hlavního slova ujímá sólová kytara. Já osobně tyhle veskrze melodické věci moc nežeru, tudíž je na tom pro mě obdobně jako „…for I Don’t Cause the Evil“, ale budiž. Pořád je to ale v klidu. Poněkud nadbytečné mi ale přijdou bonusy v podobě živých verzí písniček „Alatyrĭ“ (původně z alba „Měsíc, les, bílý sníh ~ Moon, Forest, Blinding Snow“) a „Three Pillars“ (původně z EP „Woodland Journey“). Jejich přítomnost nechápu a nevidím k ní jediného důvodu. Vzal bych to na nějakém ípku, zatleskal bych za bezplatný download pro fandy nebo něco takového, ale rvát to na desku, tím spíš když je koncepční? Kapela to tak asi chtěla a nejspíš k tomu měla nějaký důvod, ale já na rovinu říkám, to řeším stopkou po „Perchtenlaufen“.

I navzdory dílčím výtkám je však „Haereticalia – The Night Battles“ povedenou nahrávkou, jež člověka možná na prdel neposadí, ani mu nenabídne hudební orgasmus, ale poslouchá se velmi příjemně, působí sympatickým dojmem a neztratí se ani v mezinárodní konkurenci. Nadšení na místě dle mého není, ale spokojenost s přehledem ano. „Grief for an Idol“ mě možná bavilo o něco více, ale i tak si Panychida ve své tvorbě stále udržuje dobrou úroveň.

Panychida


3 komentáře u „Panychida – Haereticalia – The Night Battles“

  1. První poslechy mě celkem zklamaly, ale postupně jsem desce přicházel na chuť. Řekl bych dobrý nadprůměr s výbornými songy jako Josafat a Livonian Werewolf. Co musím hodně vyzdvihnout je obal desky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Hradby Samoty VII.