Blutvial - Mysteries of Earth

Blutvial – Mysteries of Earth

Blutvial - Mysteries of Earth

Země: Velká Británie
Žánr: black metal
Datum vydání: 4.7.2018
Label: Heidens Hart Records

Tracklist:
01. Beneath the Moon
02. Black Silence
03. Existential Rite
04. Vaults of Unrest
05. Carving Nihil
06. Midwinters Halls
07. Urnacht
08. Doomed to Eternal Night
09. In Praise of Noctula
10. Where Graves Spring Open

Hrací doba: 60:47

Odkazy:
facebook

K recenzi poskytl:
Against PR

Při prvním letmém pohledu Blutvial vypadají jako nějaká ortodoxní smečka holdující pravověrnému pojetí černého kovu. Alespoň tak na mě působí sdělení obálky jejich třetího alba „Mysteries of Earth“. Tento dojem nakonec trochu podporuje i začátek první skladby „Beneath the Moon“, protože pokud bychom soudili čistě na základě něj, pak by se mohlo zdát, že půjde o desku plnou syrovějšího black metalu v rychlém tempu.

Realita je nicméně trochu jinde a vlastně hned onen první song ji také trochu odhaluje. Již v oné první agresivnější půli lze při pozornějším poslechu zaslechnout i kvalitní mrazivé kytarové melodie, byť ty nejsou ničím, co by se v čistokrevných odnožích black metalu nemohlo objevit. „Beneath the Moon“ ovšem není žádná krátká vypalovačka, nýbrž bezmála devítiminutová kompozice, která se ve své druhé polovině zlomí do mnohem variabilnější, nápaditější a invenčnější muziky, kde už se jde hodně po atmosféře, silných nápadech a výrazném songwritingu. Pak se s klidem uživí i výborné melodické sólo.

Může to znít, jako kdyby v jedné písni existovaly dva odlišné světy. U „Beneath the Moon“ to není tak úplně pravda, poněvadž ty přechody jsou dost smysluplné a plynulé na to, aby člověk nezískal dojem nějakých nepatřičných zvratů. V rámci „Mysteries of Earth“ jakožto celku už to tak trochu je. Po progresivnější druhé půli „Beneath the Moon“, která posluchače solidně namlsá na další průběh nahrávky, totiž přijde dvouminutová neurvalá rychlovka „Black Silence“, jež mi – bráno v celkovém kontextu „Mysteries of Earth“ – přijde mírně pod schopnosti Blutvial. Obzvlášť s tím, co mají v sestavě.

Abychom se totiž trochu vrátili zpátky k té části recenze, kterou jsem si na začátku drze dovolil přeskočit… i když tak může obal „Mysteries of Earth“ na první pohled působit, Blutvial nejsou žádní ultras. Mimo jiné zde totiž působí Aort a AndrasCode. Kdybych tohle řekl na začátku, asi bychom si mohli ušetřit případná nedorozumění, ale zkuste mi to odpustit, chtěl jsem si trochu zazlobit.

Nicméně zpátky k „Mysteries of Earth“, které se během hodinové hrací doby skutečně pohybuje mezi dvěma zmiňovanými polohami – agresivním black metalem, který se nebojí takzvaně zasypat, a chytřejším pojetím toho samého žánru. Mně osobně se tahle kombinace zamlouvá právě v písních jako „Beneath the Moon“, kde se muzika přelévá z jedné strany na druhou a mnohdy tvoří zajímavé kontrasty. Zpravidla to bývají ty delší kusy jako třeba dále „Carving Nihil“ nebo „Where Graves Spring Open“, nicméně ne vždy, protože třeba další sedmiminutovka „In Praise of Noctula“ sází na pomalejší tempo a náladotvornější podání black metalu.

Není ovšem vždy nutné to roztahovat na polovinu dlouhého songu. Leckdy stačí i jedna zajímavější pasáž, aby písni dodala větší smysl a posunula ji někam dále – i takové případy na „Mysteries of Earth“ a jsem s nimi vesměs spokojen. Viz třeba „Vault of Unrest“ nebo „Urnacht“. Naštěstí většina písniček dokáže s něčím takovým přijít, ve finále tedy působí zbytečným dojmem jen to málo, kde se to nedaří, což je už jmenovaná „Black Silence“ a ještě následující „Existential Rite“. Druhá zmiňovaná sice nabídne výraznější kytarovou melodii, ale přijde mi taková příliš jednoduchá a bezduchá (skladba i melodie).

Jako celek však „Mysteries of Earth“ naštěstí funguje. S výjimkou oněch dvou krátkých tracků je totiž vesměs pořád co poslouchat, a i když se i v dalších písních tu a tam objeví pasáž, která není zrovna světoborná, na těch stěžejních nápadech to Blutvial vždy bez obav vytáhnou a zachrání. Chce to se trochu hodinovou hrací dobou prokousat, protože šedesát minut nakonec není zas tak málo, ale když se to podaří, vyjeví se před vámi velmi poctivá, kvalitně poskládaná deska, jež na nedostatek nápadů rozhodně nestrádá.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.