King Dude - Music to Make War To

King Dude – Music to Make War To

King Dude - Music to Make War To

Země: USA
Žánr: dark folk / rock
Datum vydání: 24.8.2018
Label: Ván Records

Tracklist:
01. Time to Go to War
02. Velvet Rope
03. Good and Bad [feat. Josephine Olivia]
04. I Don’t Write Love Songs Anymore
05. Dead Before the Chorus
06. Twin Brother of Jesus
07. In the Garden
08. The Castle
09. Let It Burn
10. God Like Me

Hrací doba: 41:37

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Sure Shot Worx

Zdá se mi obliba amerického písničkáře, který si říká King Dude, mezi metalovým publikem v posledních letech docela zásadně roste. Jistou roli v tom nejspíš bude hrát i skutečnost, že poslední alba Thomase Jeffersona Cowgilla, jak se tenhle borec jmenuje vlastním jménem, vycházejí pod značkou Ván Records. Nebo že se King Dude nebojí spolupráce s metalovými kapelami, viz třeba společné splity s (Dolch) nebo Urfaust (asi ne náhodou jde v obou případech o formace vydávající pod stejnou firmou). Nebo třeba hned dvě spolupráce s Chelsea Wolfe, jejíž popularita mezi metalovým posluchačstvem rovněž výrazně roste.

Nicméně tím stěžejním důvodem dle mého názoru bude skutečnost, že ačkoliv nemá King Dude po formální hudební stránce s metalem společného prakticky nic, jisté estetické i emoční aspekty se dost podobají. Například určitá dekadence, která jeho tvorbou prostupuje, anebo temný feeling některých jeho balad. V případě druhého zmiňovaného elementu nakonec můžeme příhodně rovnou jmenovat úvodní kousek „Time to Go to War“ letošní desky „Music to Make War To“, protože mimo jiné právě ten naplňuje přesně to, co jsem měl svými slovy na mysli. Anebo prostě jenom určitá část posluchačů metalu začíná být čím dál tím víc tolerantní a stylově otevřená, haha!

Tak či onak, nám to nakonec může být vcelku jedno, protože nás pro dnešek nezajímají tendence a chutě posluchačů toho či onoho žánru, nýbrž nová deska „Music to Make War To“. Ta je dobrá, jak je u Kinga ostatně zvykem. Nikoliv však bezchybná, což je nakonec u Kinga taktéž zvykem.

Snad ještě u žádného jeho alba se mi nestalo, aby se mi líbilo bezvýhradně a užíval jsem si každou skladbu. Alespoň co si tak vzpomínám, protože některé počiny jsem neslyšel už pěkně dlouho, tak kdoví, jak bych se na ně třeba díval, kdybych si je oživil. Každopádně, na „Music to Make War To“ nacházím písničky, bez jejichž přítomnosti bych se rozhodně obešel, i když jich není mnoho. Vůbec mě nicméně neoslovil duet s Josephine Olivií ve třetí „Good and Bad“. Navzdory kabaretnímu nádechu to na mě působí spíš jako oplodňovák a není to něco, co bych chtěl poslouchat na albech temného písničkáře. K srdci mi nepřirostlo ani tklivé finále v podání „God Like Me“.

Naopak rychlejší a kytarovější tracky, které mě příliš nebavily na „Sex“, se mi na „Music to Make War To“ vcelku líbí. Tuto polohu zde prezentují „Dead on the Chorus“ a „The Castle“, přičemž o něco zábavnější je druhá jmenovaná.

Nicméně nejsilnější je King Dude v písničkářství s nervním podtónem. Z těch pomalejších to představuje již zmiňovaná „Time to Go to War“ a v dobrém slova smyslu utahaná „Twin Brother of Jesus“. Z těch trochu hybnějších pak „I Don‘t Write Love Songs Anymore“ s excelentním refrénem. Právě tuhle skladbu považuji za vrchol celé kolekce společně s mírně atypickou „In the Garden“, která si pohrává s trip-hopovými vlivy.

King Dude

Abych už dílo zkázy dokonal a vyjmenoval tedy všechny songy na nahrávce… videoklipová „Velvet Rope“ se mi zdá povedená a baví mě, ačkoliv pochopím, pokud někoho budou dráždit výrazné klapkové melodie linoucí se napříč celou stopou. Předposlední „Let It Burn“ pak patří k těm zvláštnějším kouskům na „Music to Make War To“, protože nasává elementy hned několika odlišných žánrů. Přestože to nezní nepřirozeně, pořád se nemůžu stoprocentně rozhodnout, jestli a případně nakolik se mi tenhle track líbí. Ale nakonec asi jo, nevadí mi.

Celkové dojmy z „Music to Make War To“ jsou každopádně kladné. Z deseti skladeb se tu nacházejí jen dvě, které příliš nemusím, ale vlastně ani ony nejsou tak hrozné, abych se z nich musel jít vyblít za roh. Každopádně si lze cenit, že čerstvá kolekce je příjemně rozmanitá, a přitom stále pospolitá. I na tom se dá vidět, že King Dude moc dobře ví, co dělá.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.