Mortuary - 4560

Mortuary – 4560

Mortuary - 4560
Země: Česká republika
Žánr: crossover metal
Datum vydání: 9.12.2011
Label: selfrelease

Tracklist:
01. Get Real
02. Corny
03. Loser
04. Make Something
05. Liška

Hodnocení: 4,5/10

Odkazy:
facebook / bandzone

K recenzi poskytl:
Mortuary

Občas se sejde jistá nepředpokládatelná konstelace planet, jež zapříčiní, že se člověk dostane k nějaké recenzi jako zrakově postižený ke smyčcovému nástroji (rozuměj jak slepý k houslím, či jak se to vlastně říká), ale to se prostě stává. Takhle jsem se vlastně náhodou dostal k recenzování nového EPčka “4560” přeloučské kapely Mortuary. Při nějakém tom zběžném projetí jejich webu jsem zjistil, že prý za sebou mají chlapi celých 20 roků činnosti (pravda, byla tam i nějaká menší přestávka), přesto jsem však o nich jaktěživ neslyšel. A to jsem si naivně myslel, že přitom, jak dlouho a jak intenzivně scénu sleduji, bych už měl mít jakž takž ponětí v podstatě o všech smečkách, které to hoblují takhle dlouho. Zjevně jsem se spletl. Nemám tedy srovnání s předchozí tvorbou a “4560” bylo pro mne jakýmsi odpaněním v poslechu Mortuary, avšak mohu hned dopředu předeslat, že mne ta pětice skladeb příliš nepřesvědčila…

Na profilu na webu Bandzone si Mortuary do žánrové kolonky vetknuli “crossover-metal”, což je vpravdě škatulka, která nezasvěcenci řekne akorát tak velké kulové, neb se pod její záštitou dá páchat v podstatě téměř cokoliv. Jak jsem se 20 minut po prvotním stisku nechvalně proslulého tlačítka PLAY přesvědčil, v případě Mortuary to znamená nějaké to thrash metalové koření a drive skočného hardcoru v poměru tak půl na půl, problém však tkví v tom, že minimálně na “4560” tato kombinace působí lehce nedotaženě. Ale to jsem zpočátku ještě nevěděl a EP pouštěl nic netušíc.

První vteřiny “4560” působí velice slibně, dokonce přímo skvěle. Úvodní “Get Real” se rozjíždí vpravdě mocným riffem s lehounkým klávesovým podkresem, což je vážně super a líbí se mi to. Už jsem si pomalu chtěl začít klepat nohou do rytmu, dokud se po celých 40 vteřinách neozval zpěv, nebo spíše lépe řečeno zpěvořev, který s prominutím snažení zbytku kapely táhne hodně dolů. Jednak opravdu tahá za uši velice špatná angličtina – dokonce tak moc, že takhle vytahaná ušiska jsem neměl ani v první třídě obecné školy, kde mne za ně tahala paní soudružka učitelka, když jsem zlobil (a to mi věřte, že zrovna já jsem zlobil vydatně a se vší vervou). Ale ne, teď vážně, já s tímhle většinou problém nemám a na rozdíl od některých kolegů v redakci mám tu hranici “hnusné české angličtiny” posazenou dosti nízko, dokonce jsem i v záchvatech jistého dejme tomu patriotismu ochoten přivřít oči a dělat, že to nevidím, neslyším, ale co je moc, to je moc. Kromě toho ani samotná barva hlasu a intonace se mi prostě a jednoduše nelíbí a ani po mnoha opakovaných posleších jsem si na to nemohl zvyknout ani za mák, vždy mne to tam irituje. Nechci samozřejmě nijak snižovat případné kvality vládce mikrofonu Pšendy, ale bohužel se nedá svítit, nelíbí se mi.

Celý tento vokálně nepovedený provar je o to markantnější, že když se člověk zaposlouchá do čistě instrumentální stránky skladeb Mortuary, rozhodně se nedá tvrdit, že by pánové neměli solidní nápady. Ovšem vzhledem k tomu, že je vokál vytažen nade všechno ostatní, většina je pod ním pohřbena. Říkám to zcela na rovinu – pokud bych “4560” nemusel zodpovědně naposlouchati pro recenzivní účely, tak bych si těchto solidních nápadů ani nestačil všimnout, jelikož bych díky výše zmíněnému znechucení celý počin zahodil mnohem dříve, než bych se k těm slušným momentům stihl prokousat. Celkem často se v pozadí ozvou vkusně použité industriálně laděné ruchy, což působí jako skvělé oživení. Kromě již zmiňovaného úvodu “Get Real” lze podobné úryvky zaslechnout alespoň v nějaké menší míře snad v každém songu. Rovněž také kytarová sóla nejsou vůbec špatná – v tomto ohledu vede asi druhá “Corny”. Někdy se objeví i chytlavější refrén, což jsou asi jediné případy, kdy se dá zkousnout i vokál (“Corny”, “Make Something”). Tak trochu úplně mimo je pak závěrečná srandička “Liška”, což je předělávka kultovního válu “Běží liška k táboru, nese pytel zázvoru”. Něco podobného tu s prominutím rozebírat nebudu.

Být “4560” počinem začínající skupiny, napsal bych, že se nejedná o nic extra, ale že je v tom rozhodně cítit nějaký potenciál do budoucna. Avšak psát tohle kapele, která má za sebou 20 roků, to mi přijde trochu mimo mísu, čímž se dostáváme do vcelku zapeklité situace ohledně závěrečného hodnocení. Dejme tomu, že bych to ukončil prohlášením, že soudě dle několika oněch solidních nápadů mají Mortuary rozhodně navíc, než na “4560” předvádějí, stejně tak ale není možné opomenout fakt, že jsou na nahrávce i věci, které poslechu vážně vadí.


4 komentáře u „Mortuary – 4560“

  1. Jo fešáku, když se ti líběj takový pozéři jako Secret of darknes, tak se nedivím, že ti nejde pod rypáček obyčejnej na dřeň oholenej tvrdej rock. My už máme chřestění řetězama a strašení za sebou. Hlavně se neberem moc vážně… :-P
    P.S. Tohle nepsal nikdo z kapely. Ale Pšenda st. A jestli s tím máš nějakej problém, tak si ho vyřeš sám! :-D

    1. Já problém nemám žádný, tudíž ho řešit nepotřebuji, natožpak abych měl sebemenší problém s “obyčejným na dřeň oholeným tvrdým rockem” – ale to jen v případě, když má úroveň ;-) Kromě toho by mě zajímalo, co je na Secret of Darknes pozérského, doposud jsem si totiž nevšiml, že by nějak “strašili” nebo “chřestili řetězama”, akorát jsem si všiml toho, že jejich nové album bylo dobré (a když už jsme u toho, jejich první EP zase dobré opravdu nebylo – to jen tak pro úplnost, abych učinil té poznámce úplně zadost).

      1. Podívej, já si takhle občas zarecenzuju na BZ, a to dokonce takovým způsobem, že si můj komentář občas vyžádali, protože se jim zdál objektivní. Navíc mám pod svým jménem prezentovaný svoje muzikantský pokusy se všema nedostatkama, který může kdokoli podrobit kritice. Tvoje recenze objektivní není. Má velice silnej osobní podtón. Nelíbí se ti to, nehovoří to k tobě? O.K. Odsuzovat zpěvořev, když přijímáš blackový murmur? Angličtina? Nikdo nejsme rodilý mluvčí, ale tady funguje do muziky, frázování je dobrý. Jak poznáš v utopeným murmuru, že je angličtina dobrá? Ad pozéři: celej black metal je póza, i když jsou do toho ty lidi zapálený. Navíc co jsem měl možnost slyšet, i když se tomu vyhýbám, tak to je sbírka speedmetalovejch riffů, vyhezčených nějákýma klávesama a melodickým zpěvem + nezbytnej murmur, nebo jekot. A severské mytologie, nebo vzývání temnejch sil? V český kotlině? Takže resumé: nelíbí se ti to? dáváš 4,5 bodu? máš na to plný právo. Ale takovýhle osobní odsouzení je o držkovou…

        1. S tím, že článek není objektivní, souhlasím, ale je důležité si uvědomit to, že recenze právě má (!) být subjektivní. Co se týče nějakého odsuzování nebo neodsuzování zpěvořevu, tak na to pozor, obecně jej samozřejmě neodsuzuji, ale to přece neznamená, že se mi musí líbit vše, co do toho spadá. Nehledě na fakt, že bych mohl velmi lehce odpovědět protiotázkou, jak ty můžeš přijímat onen zpěvořev, když odsuzuješ black metal jako pozéřinu? (Kromě toho mi ten tvůj názor na black metal dosti řekněme krátkozraký, ale o tom bych nerad diskutoval, je to trochu “mimo téma”.) Ohledně poznání kvality angličtiny v murmuru bych řekl asi to, že to poznat jde úplně stejně jako u toho zpěvořevu, protože čitelnost vokálu nezáleží ani tak na stylu, ale na konkrétním zpěvákovi. Samozřejmě pokud to někdo chrchlá, že mu není ani zbla rozumět, tak to slyšet nejde a lze za to schovat i ty špatné jazykové schopnosti, ale jiným zpěvákům je zase rozumět každé slovo – a to platí jak o BM vokálu, tak i o tom zpěvořevu. Poznámka o tom, že přece nejsme rodilí mluvčí, si snad ani nezaslouží nijak komentovat – když neumím anglicky, tak přece anglicky nezpívám (to je myšleno obecně). Jen bych ještě rád na pravou míru uvedl jednu věc, která je předpokládám tím hlavním problémem, a to negativní kritiku “4560”. Chtěl bych zdůraznit, že kapelu nijak neodsuzuji a ani v nejmenším nechci hatit její úsilí. Pokud je to baví a pokud jsou lidé, kterým se produkce Mortuary líbí, tak jim to samozřejmě jenom přeji a nic proti tomu nemám ani náhodou. To, že mne osobně to neoslovilo (a že jsem ten názor vyjádřil veřejně v článku – a uznávám, že v některých pasážích to příliš diplomaticky řečeno nebylo, s tím už se ovšem nedá nic dělat), už je úplně jiná věc. Pánové zase nemohou počítat s tím, že se jejich muzika bude líbit všem. A upřímně řečeno, podle mě je stále lepší upřímný negativní názor, než abych se někomu snažil lézt do řiti a vychvaloval ho, i když mi to nic neříká. Proto bych ocenil trochu větší opatrnost s rozhodováním o tom, kdo si zaslouží držkovou…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.