 |
|
Země: USA Tracklist: Hrací doba: 40:45 K recenzi poskytl:
|
King Dude je jméno, jež už asi není třeba představovat. Tenhle týpek si v průběhu let vysloužil zasloužený ohlas a já věřím, že všichni z vás mají přinejmenším povědomí o tom, kdo to je. Trochu záludnější už ale bude otázka na jeho doprovodnou kapelu. Nechci vás samozřejmě nijak podceňovat, ale hádám, že tady už se většina lidí chytat nebude. A přesto v ní lze najít zajímavé muzikanty…
Jedním z nich je i kytarista Tosten Larson, jenž prostřednictvím svého osobního projektu The Dark Red Seed jasně ukazuje, že má co říct i bez svého známějšího parťáka. V sestavě jej doplňuje ještě Shawn Fleming, který se také mihl u Kinga Dudea, konkrétně se podílel na jeho desce „Songs of Flesh & Blood – In the Key of Light“ z roku 2015. V rámci tohoto projektu duo doposud vydalo debutové EP „Stands with Death“ (2017) a loni také dlouhohrající prvotinu „Becomes Awake“. Za chvíli to sice bude už rok, co ji němečtí Prophecy Productions pustili do světa, ale osobně si myslím, že za připomenutí rozhodně stojí. Sice se na ní najde i pár slabších momentů, ale ty silné jednoznačně převažují a ty nejsilnější jsou jednoduše fantastické.
„Becomes Awake“ (mimochodem, všimněte si, že názvy nahrávek utvoří společně s názvem kapely malou větu, což začne zvlášť dávat smysl při vědomí, že The Dark Red Seed má být metaforou pro srdce) patří k těm albům, které není úplně lehké žánrově zařadit. První zjevná asociace vás asi napadne, aniž byste nahrávku vůbec slyšeli – ano, i s muzikou Kinga Dudea lze najít jisté paralely. Stejně tak nejspíš nepřekvapí zmínka o starší tvorbě Chelsea Wolfe. Spokojit se s takovým tvrzením by nicméně bylo dost zkratkovité a ani zdaleka by to plně nevystihovalo, co se v muzice The Dark Red Seed všechno odehrává.
Z určité části je v tom rocková hudba, ale stejně tak na „Becomes Awake“ najdete i prvky folku (folk rocku, chcete-li). Někdy vykoukne southern / americana feeling, jindy si zase člověk může vzpomenout na potemnělé country à la Jaye Jayle. Kdybych nadhodil takové Wovenhand, taky by to nebylo úplně od věci. Někde okolo prostředku alba začnou The Dark Red Seed znatelně připomínat finské Hexvessel z období „No Holier Temple“, ale třeba taková „Awakening“ zase tepe v až psychedelicky rockovém rytmu. Ani nemluvě o občasných orientálních závanech, jak lze slyšet kupříkladu v „Alap“. Ostatně i sama kapela připouští inspiraci ve folklórní hudbě z Indie a Persie.
Při takové smršti jmen a vlivů to může vyznívat všelijak, ale nebojte se. „Becomes Awake“ vůbec není rozhádané nebo nekonzistentní album. The Dark Red Seed mezi tím vším přecházejí naprosto plynule a průběžný vývoj nahrávky dává smysl. „Becomes Awake“ dokáže nabídnout jak chytlavé písničky jako „Darker Days“ či „Awakening“, tak atmosférické rozjímání, aniž by se vytratil onen písničkový feeling. Což je tak strašně fajn, až je skoro nedostačující říkat tomu jenom fajn.
V každé téhle poloze je nicméně hudba The Dark Red Seed emocionálně vypjatá. I z toho důvodu považuji za jedinou výraznější kaňku sedmou „The Void“, jejíž uvolněný saxík mi do kontextu „Becomes Awake“ moc nesednul. Nějaká velká pecka není ani předposlední „Sukha“, ale ta alespoň nevybočuje z nastavené náladové cesty. Akorát nedokáže předat takový zážitek jako okolní písně.
Řekněme, že vše vyjma dvou právě jmenovaných je skvělé, takže i ty songy, které dále nebudu zmiňovat, za slyšení stojí. Pokud však vezmu to skutečně nejlepší, tak je to jednak atmosférické trio „Ancient Sunrise“, „The Mouth of God“ a „The Destroyer“, jednak nádherná „Diana and Ouroboros Dance“ v úplném závěru desky. Tohle prostě chceš poslouchat a netvař se, že ne!
Finální odstavec už snad bude jen formalitou, protože doufám, že z předešlých řádků vyplývá, jak excelentní deskou „Becomes Awake“ je. Na tohle si čas určitě udělejte; jestli se vám líbí kterákoliv ze skupin, jaké jsem výše jmenoval, pak určitě neprohloupíte.