Daemonium - Imja mne Legion

Daemonium – Имя мне Легион

Daemonium - Имя мне Легион
Země: Ukrajina
Žánr: black metal
Datum vydání: 13.11.2014
Label: Bloodred Distribution

Tracklist:
01. Intro (XVIII Enochian Key)
02. Имя мне Легион
03. Бесноватый
04. Темный гений
05. Пристанище зла
06. Изувеченный
07. Выпусти нас!
08. Пристанище зла (Ambient Version)
09. Изувеченный (Ambient Version)

Odkazy:
facebook

K recenzi poskytl:
Bloodred Distribution

Východoevropská black metalová líheň pouští do světa jednu novou žánrovou smečku za druhou a dnes se právě na takovou podíváme. Daemonium z jižní Ukrajiny sice nejsou úplní mlíčňáci, kteří by teprve před týdnem vyhlásili začátek svého black metalového tažení, ale ani toho za sebou moc nemají. Jejich dosavadní karérní konto čítá jen nějaké čtyři roky fungování a koncertování, avšak aspoň trochu výrazněji se o slovo přihlásili až na podzim loňského roku, kdy jim vyšla debutová deska „Имя мне Легион“ – právě na ni se dnes podíváme.

Samotnému prvnímu albu v minulosti předcházel pouze jeden bezejmenný demosnímek, jímž se – alespoň já mám ten pocit – kapela moc nechlubí, jelikož na jejích oficiálních profilech o něm nelze cokoliv dohledat. Ale ono to nakonec beztak nijak zvlášť nevadí, anžto se na něm nacházely čtyři skladby, jež jsou přítomny i na „Имя мне Легион“. Co se týče sestavy Daemonium, v ní žádná známá jména nehledejte – skutečně jde totiž o mladou kapelu a nikoliv o nový projekt zavedených muzikantů. Jediné, co tedy člověka ohledně sestavy zaujme, je to, že zpěvák (a bubeník) Tenebrath na fotkách vypadá, jako kdyby právě prodělal „ozdravný pobyt“ v Dachau. A taky, že má na koncertech skutečně originální choreografii – viz třeba tady nebo tady.

Nicméně – jak se to má se samotnou hudební stránkou? Nebudeme to nijak zvlášť prodlužovat a řekneme si to hned na rovinu – nečekejte od Daemonium žádné zázraky. Ani po formální stylové stránce, ani co do vlastní kvality. Rozhodně netvrdím, že je „Имя мне Легион“ nějaká vyloženě špatná nebo snad dokonce hloupá deska, protože to v žádném případě není a tvrdit něco takového by přece jenom nebylo fér. Je to však určitě deska trochu obyčejná a taková… inu, prostě taková normální.

Daemonium hrají takový ten druh black metalu, který rozhodně není žádnou syrovou špínou. Zároveň se však nejedná o nějakou melodickou možnost. Jednoduše je to tak něco mezi. Ukrajinci sami sebe škatulkují jako horror black metal, ale nehledejte v tom jiného než standardní black metal, jemuž nechybějí nějaké ty kytarové melodie. Ani textové zaměření na „posedlost ďáblem a exorcismus“ se do výsledku nijak zvlášť nepromítá – myšleno tedy do jeho hudební stránky. Samotné texty třeba zajímavé jsou, kdo ví, ale vzhledem k tomu, že jsou kompletně v ukrajinštině, jim nerozumím v podstatě ani slovo, takže by Daemonium klidně mohli v jednom songu zpívat o Hitlerovi a v druhém o Teletubbies a vůbec bych to nepoznal. To mě spíš zaujal název samotné nahrávky, protože „Имя мне Легион“ lze přeložit jako „Mé jméno je Legie“… nicméně hádám, že odkaz na jeden díl kultovního sitcomu „Red Dwarf“ bude asi nechtěná náhoda.

Jinak se ale „Имя мне Легион“ poslouchá docela v pohodě. Intru „Intro (XVIII Enochian Key)“ by sice slušela trochu kratší stopáž, nicméně 18. enochiánský klíč asi musel být odříkán komplet, jinak by to nebylo to pravé zlo. Dál už se ale rozjede vcelku pohodový black metal v rychlejším tempu a v tomto duchu se nese následujících 27 minut. Materiálu trochu škodí až přílišná jednotvárnost, díky níž mezi sebou jednotlivé songy trochu splývají, ale na druhou stranu, není to zas až tak dlouhá doba, aby se to nedalo bez úhony přežít. Některé momenty jsou poměrně solidní, kupříkladu mě zaujaly jisté motivy především ve středu nahrávky, jmenovitě ve trojici „Тёмный гений“, „Пристанище зла“ a „Изувеченный“, přičemž stojí za dodání, že ve všech případech jde právě o ony kytarové melodie. Abychom však byli upřímní – nejedná se o nic, co by šlo zařadit do šuplíku „musíte slyšet, než umřete“.

Celé album nakonec uzavírají ambientní verze dvou písniček, a to shodou náhod již jmenovaných „Пристанище зла“ a „Изувеченный“. Ani zde nejde o nic, co by vás smetlo svou atmosférou, nicméně po tom vcelku jednotvárném „black metalování“ přijde zklidněný klávesový závěr docela vhod. Zvlášť, když oba ambientní kousky působí spíš skoro jako nové songy, jelikož ty původní verze v tom lze slyšet pouze s trochou dávky fantazie.

Ve finále je „Имя мне Легион“ solidní album, které se dá párkrát otočit – rozhodně to člověka neurazí. Nicméně na druhou stranu – ani nenadchne. Co si budeme povídat, Daemonium hrají muziku, u níž rozhodně nebudete připraveni o životní zážitek, když si ji neposlechnete. Jednoduše je to jen takový „proč ne black metal“, ale jestli zrovna nemáte do čeho píchnout…


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.