Hollywood Undead – Day of the Dead

Hollywood Undead - Day of the Dead
Země: USA
Žánr: rap rock
Datum vydání: 31.3.2015
Label: Interscope Records

Tracklist:
01. Usual Suspects
02. How We Roll
03. Day of the Dead
04. War Child
05. Dark Places
06. Take Me Home
07. Gravity
08. Does Everybody in the World Have to Die
09. Disease
10. Party by Myself
11. Live Forever
12. Save Me

Odkazy:
web / facebook / twitter

Americkou rap rockovou kapelu Hollywood Undead není snad v našich končinách potřeba nějak více představovat. V červnu budou k vidění na královehradecké mutaci festivalu Rock for People a v rámci turné k nové desce je zahlédnete na skoro každém větším evropském festivalu. „Day of the Dead“ je čtvrté řadové album této omaskované smečky a fanoušci jej očekávali s velkým nadšením. Jak ale nakonec dopadlo?

Co si budeme povídat, vzhled a produkce členů Hollywood Undead je od začátku jejich kariéry zcela prvoplánová. Snaží se s minimem úsilí a vlastní invence nabrat co možná nejširší zástupy přívrženců prostým smícháním rockové muziky s rapem, a to ještě ke všemu ne moc originálním způsobem. K tomu si jednotliví členové opatřili mnohdy rozverně navržené masky ve stylu slavnějších Slipknot nebo Mushroomhead. Všechno, co tahle skupina kdy nahrála a vyprodukovala, už jsme slyšeli někde jinde a často i v lepším podání. Jedno se ale Američanům musí nechat – i přes veškerou recyklaci a nedostatek vlastních nápadů prostě a jednoduše dost dobře baví.

Je jasné, že jde z velké části o „sezónní“ a trendy kapelu. Bude fungovat jen do té doby, dokud žánry, které vykrádá, budou u posluchačů ve všeobecné oblibě. Na „Day of the Dead“ tedy budu nahlížet s vědomím, že nejde o jakkoli objevnou nebo svěžími nápady kypící muziku. Někde jinde by mi pravděpodobně nedostatek inovativnosti nebo přídech recyklátu vadil, ne však u Hollywood Undead. U jejich muziky se totiž mohu výborně odreagovat a pobavit. V tu chvíli vůbec nevadí, že postrádá vlastní tvář a jakékoliv umělecké ambice.

Takže tady máme směs úplně obyčejného zábavového rocku, který je sem tam řízlý nějakým ostřejším riffem nebo basovou linkou, s docela obyčejným rapem. Nově přibyly i prvky dubstepu a mnohem více elektroniky, nežli tomu bylo na předchozích deskách. Tam, kde prvotina „Swan Songs“ a následující „American Tragedy“ sází spíše na dunivý rock, přichází novinka s obrovskou várkou elektronických cingrlátek a párty vymožeností. V klidnějším tempu se nesoucí „Notes from the Underground“ se stává minulostí a přicházejí na řadu rychlejší songy. „Day of the Dead“ zní v zásadě jako bleší cirkus, jenž se zabydlel v dortu pejska a kočičky. Použitých samplů a vyhrávek je někdy až tolik, že posluchač neví, na co se soustředit dříve.

Do této směsi se hodně rapuje nebo melodicky zpívá. Vokalisté v řadách Hollywood Undead působí momentálně tři a všichni přispívají svým specifickým hlasem. A jestli je tahle kapela něčím svým způsobem zajímavá, jsou to právě vokály. Typicky rapové povídání střídají čisté linky sem tam prolnuté nějakým screamem. Toho už není tolik jako na předchozích nahrávkách, což je docela škoda, protože některým starším písním propůjčoval o hodně tvrdší feeling. S vokály souvisí také texty, které jsou obsahově tradičně trochu nablblé. Napsané jsou ale dobře a slouží především k tomu, aby si publikum na živých vystoupeních mělo co v refrénech zpívat.

Nejsilnější skladbou je stoprocentně titulka „Day of the Dead“. Nabízí chytře napsaný refrén, který sám o sobě není kdovíjak originální, ale za podpory výrazné kytarové linky a příjemného rozjezdu funguje skvěle. Hollywood Undead se obecně zaměřují na chytlavé refrény, což dokazují i poměrně povedené songy „How We Roll“ a „Dark Places“. Zmíněnou elektroniku najdete hlavně v úvodní „Usual Suspects“, vyloženě live věci „War Child“ nebo šílené disco nablbosti jménem „Party by Myself“. Nebylo by to album Hollywood Undead, kdyby neobsahovalo ještě nějaké pomalejší balady. V případě „Day of the Dead“ jde o dosti patetickou „Save Me“. Za zmínku navíc ještě stojí docela příjemná rychlovka „Gravity“.

„Day of the Dead“ je deska určená především pro nenáročný poslech. Nic hlubšího v ní ani není možné hledat a Hollywood Undead si nikdy na žádné velké umění nehráli. Živě nebo jako muziku do auta či k práci naprosto ideální. Smíříte-li se s faktem, že Hollywood Undead prakticky nejsou v ničem originální a jejich hudba se hodí pouze k tomu, abyste se dobře pobavili, nebudete zklamáni. Pokud vám vadí elektronika, rap nebo dubstep, nemá ani smysl dávat Hollywood Undead šanci. Dosavadní fanoušky by mohl vyděsit větší příklon k popovým žánrům. V rámci diskografie jde o nejslabší nahrávku, které chybí nějaký vyloženě překvapující nebo zásadní moment, díky němuž by byla dlouhodobě zapamatovatelná.


8 komentářů u „Hollywood Undead – Day of the Dead“

  1. Nevím, jestli to byl účel recenze, ale od poslechu mě teda odradila dokonale :D Ukázka klipu jen potvrdila, že toto mi teda do přehrávače ani nepáchne…

      1. Nenáročnou klidně jo, ale blbou ne :D Anebo musí bejt tak blbá, až je to zábavný a stane se z toho guilty pleasure. Toto mi přišlo jen jako hovadina, nic víc… třeba ten song v klipu je při vší úctě prostě pičovina jak mraky, to se poslouchat nedá. Rock to není, metal to není, rap to není, není to vůbec nic… možná akorát tak sračka…

  2. Smíříte-li se s faktem, že Hollywood Undead prakticky nejsou v ničem originální a jejich hudba se hodí pouze k tomu, abyste se dobře pobavili, nebudete zklamáni.

    Sakra, tak to asi něco dělám špatně…….

  3. Mě by zajímalo, který ,,kutil” tohle psal. Sice jsem se u toho dost dobře pobavila, ale je vidět, že pisatel o kapele moc neví. :D Že něco ,,vykrádají” a že nejsou originální je zřejmě věc názoru, ale tak každý má právo na svůj názor. Ale o tom, že jejich texty postrádají myšlenku už bych tak nesouhlasila. Pokud jste někdy důkladněji poslouchali jejich texty, nebo slyšeli, co o svých textech říkají členové Hollywood Undead, asi by jste mluvili trochu jinak.
    A vzhled k první větě, kde jsou HU pojmenováni jako rap rocková kapela, to je velice diskutabilní, jestli jsou právě přímo rap rocková kapela. A dalo by se i pokračovat o některých diskutabilních částech článku.

    1. Mohu se zeptat, co o kapele nevím, když je jedna připomínka vlastně věc názoru, druhá nesouhlasná (a také pouze věc názoru) a třetí diskutabilní? :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.