Země: Německo Žánr: stoner / hard rock Datum vydání: 21.2.2014 Label: Drakkar Entertainment Hodnocení: 7,5/10 Odkazy: web / facebook

Přestože oficíálně fungují němečtí Motorjesus od roku 2006 a nevypadají tak jako žádné rychlokvašky, které se zjevily jen tak z ničeho, tak je nutné k jejich historii počítat ještě dalších čtrnáct let, kdy existovali pod svým původním jménem The Shitheadz, což z nich už činí značně ostřílenou partu. Ačkoli v obdotí od roku 1992 do 2004 se nic moc zajímavé nedělo, protože debut “Dirty Pounding Gasoline” vyšel právě až v roce 2004, tak po změně názvu na Motorjesus sází na stůl už třetí album “Electric Revelation”, které není vůbec špatné.

Poslední řadovku “Wheels of Purgatory” jsem svého času několikrát slyšel, ovšem nijak výrazněji mi v paměti neutkvěla a pokud si dobře pamatuji, tak od té doby jsem ji vlastně ani jednou neslyšel, takže “Electric Revelation” pro mě byla po dlouhé době další šance, jak se ke šlapavým Němcům libujících si v kombinaci stoner/hard rocku a heavy metalu dostat zase nějak blíž. Hned při prvním poslechu mě docela nakrkla stopáž, kdy se mi dvanáct skladeb při padesáti minutách zdálo docela dost, nicméně po čase, kdy se mi podařilo si ke skladbám vytvořit nějaký vztah, tak už to nebyla taková hrůzna a nuda šla stranou.

Motorjesus sice nezískají body za originalitu, protože hrají ten úplně nejobyčejnější špinavý hard rock, ovšem i tak je celá řada skladeb z jejich čtvrté řadovky přesně tím, co od podobné hudby očekávám. Vzletnými refrény Chrise Birxe počínaje a hutnými kytarovými riffy konče. Jakmile se totiž spustí chytlavé jízdy typu “Trouble in Motor City”, “Speed of the Beast” nebo “The Warning”, tak je mi celkem u zadku, zda jsem některý z použitých motivů už slyšel. Některé momenty (“The Run”) znějí dokonce jako Nickelback, ovšem bez takové té křečovité vlezlosti, takže i jejich fandové by mohli u Motorjesus najít sobě blízké. Přičtěte ke skladatelské uvěřitelnosti a sebejistotě líbivý kytarový sound a je jasné, proč hodnotím takhle vysoko.