Misery Index - The Killing Gods

Misery Index – The Killing Gods

Misery Index - The Killing Gods
Země: USA
Žánr: death metal / grindcore
Datum vydání: 23.5.2014
Label: Season of Mist

Tracklist:
01. Urfaust
02. The Calling
03. The Oath
04. Conjuring the Cull
05. The Harrowing
06. The Killing Gods
07. Cross to Bear
08. Gallows Humor
09. The Weakener
10. Sentinels
11. Colony Collapse
12. Heretics

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
facebook / twitter

Rozhodně nemůžu tvrdit, že bych měl Misery Index nějak extra zmapované a jejich muziku naposlouchanou. Aktuální fošna “The Killing Gods” je vlastně vůbec první studiový počin, který jsem od nich soustředěně poslouchal, a jinak se moje zkušenost s touhle death/grindovou mlátičkou z Baltimore (stát Maryland) omezuje na dvě živá vystoupení a pak už jen letmé zprávy o tom, že něco natočili, někde zahráli, případně že se to někomu líbilo. Navzdory jen povrchní informovanosti jsem ale měl vždycky dojem, že Misery Index poctivě makají a pomalu se jim to začíná vyplácet, protože na ně zejména v poslední době nahlíženo jako na osvědčenou a zavedenou kapelu, od které se očekávají solidní výkony. No, a “The Killing Gods” mi konečně poskytla něco hmatatelného, čím mohu ty svoje domněnky podložit.

Začněme ale překvapením. Jak jsem už říkal a jak se můžete dočíst všude po internetu, Misery Index jsou považováni za kapelu, která hraje mix death metalu a grindcoru. Jenže na “The Killing Gods” je toho grindu tak málo, že mi nečiní prohlásit desku za de facto čistý death metal, a ta grindová zběsilost je tam přítomna spíš pocitově než fakticky – a to ještě jenom výjimečně. To, že je zde grindu jen stopové množství, ale rozhodně není nic, za co bych sázel mínus body. Death metal mám totiž hodně rád, a jak jsem zjistil, Misery Index si s ním na “The Killing Gods” v žádném případě neutrhli ostudu. Ta deska je totiž nakonec dost povedená záležitost.

Prvním důvodem úspěchu je rozhodně technická úroveň hráčů. Jason Netherton, jehož basa v tom nářezu klasicky zaniká, promine, když tu budu vyzdvihovat kytary a bicí, jejichž party jsou vážně super a je na nic zřetelně znát, že je nenahrála žádná ořezávátka, ale zkušení a vyhraní mazáci. Nechybí tomu lehkost a jistota, se nimiž se Misery Index pouštějí do promakaných instrumentálních hrátek, a desce to na každý pád přidává na kreditu.

Další věc je pak skladatelské umění, které se do výsledné podoby “The Killing Gods” – kdo by to byl řekl – promítlo. Sice nemůžu tvrdit, že to je excelentní záležitost po celých 43 minut, ale i ty “slabší” kusy mají rozhodně co říct, a když se zabrousí rovnou k těm nejlepším, tak už je to vážně paráda. Misery Index jsou totiž schopni naservírovat celou řadu velice zdařilých nápadů, které v kombinaci se smrtící rytmikou a onou technickou zručností vážně drtí. Celé to je zabalené tak šikovně, že to působí naprosto přirozeně, prostě to funguje a navíc je deska i relativně pestrá. Misery Index se nebojí přecházet mezi agresivním náserem, zlověstnou atmosférou, houpavým kvapíkem i dalšími polohami, případně sem tam zapracovat nějaké drobné ozvláštnění; no, a tohle všechno i při zachování jednotného soundu dělá z “The Killing Gods” na poměry žánru relativně barvitou a na poslech dost zábavnou desku.

Mluvil jsem tu o nejlepších skladbách a teď je čas na ně ukázat. Absolutní top pro mě představuje čtyřka “Conjuring the Cull”, což je majestátní a zlověstná death metalová hymna, která mě sebrala hned na první poslech, a fakt hodně mě baví i osmička “Gallows Humor”, jejíž šlapavý refrén zkrátka nakopává prdele. Zbylé skladby pak sice zdánlivě nenabízejí nic zvláštního, ale právě u nich se plně projevuje to, o čem jsem už mluvil – i ony jsou totiž narvané parádní muzikou a nenapadá mě jediná, která by dopadla hůř než dost dobře. No, a když si tohle dáte do kontextu oné relativní pestrosti a zejména příjemně nepřepálené délky, ortel nad “The Killing Gods” začíná nabírat dost zřetelné rysy.

Říkal jsem to už zkraje a teď to klidně zopakuji – Misery Index nahráli fakt hodně podařenou desku. Nenapadá mě vůbec nic, co by bylo na “The Killing Gods” špatně a toho dobrého je tam naopak více než dost, takže posílám do Marylandu pozdravy a přání, ať pánům tahle forma aspoň vydrží. Za mě naprostá spokojenost.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.