Almah - Unfold

Almah – Unfold

Almah - Unfold
Země: Brazílie
Žánr: melodic power metal
Datum vydání: 25.11.2013
Label: Scarlet Records

Tracklist:
01. In My Sleep
02. Beware the Stroke
03. The Hostage
04. Warm Wind
05. Raise the Sun
06. Cannibals in Suits
07. Wings of Revolution
08. Believer
09. I Do
10. You Gotta Stand
11. Treasure of the Gods
12. Farewell

Hodnocení:
Ježura – 5,5/10
H. – 4,5/10

Průměrné hodnocení: 5/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

K recenzi poskytl:
Scarlet Records

Jižní Amerika je zemí metalu zaslíbenou a žánrové kapely zde vznikají stejnou měrou, s jakou Jihoameričané konzumují produkci ze zbylých částí planety. To se pochopitelně týká i největšího jihoamerického státu Brazílie, odkud pochází už docela solidní řádka zavedených spolků a ještě mnohem početnější množina těch, které jsou zavedené méně nebo vůbec. Kdybych měl na některou z těchto hromádek umístit Almah (neplést prosím s Kalmah, to je něco krapet jiného), budu váhat mezi posledními dvěma. Přesto se ale jméno Almah sem tam éterem mihne a muzikanti, kteří se v kapele realizují, nejsou žádní amatéři. Minimálně dva zanechali své stopy v žánrově vesměs spřízněné leč podstatně profláklejší formaci Angra, takže asi není nic divného, když bude člověk neznalý předchozí tvorby Almah od novinky “Unfold” čekat alespoň poslouchatelnou muziku.

A že tu ještě nezaznělo, co ti Almah vlastně hrají? Je to prosím melodický power metal, což je žánr, který v jejich domovině dost frčí. Jenže není až tak složité přijít na to, že tahle popularita je poněkud dvojsečná zbraň, protože když je někde něco populární, vedle kvalitních produktů zákonitě vzniká i záplava odpadu, který ale stejně někdo koupí, a začarovaný kruh je na světě. Jak už jsem psal v úvodu, zrovna v případě Almah by šlo předem odhadovat, že to žádný velký klystýr nebude, jenže ono to nakonec není tak jednoznačné… Ano, Edu Falaschi (tedy onen odpadlík od Angra a zároveň člověk, který Almah založil a na určitou dobu kapele propůjčil i svoje jméno) je rozhodně zdatný kytarista a se svými kolegy dal dohromady desku, kterou si asi s dílem neschopných amatérů splete jen málokdo, jenže ona to stejně není vůbec žádná sláva a naopak to občas zavání pěkným průserem.

Začněme ale tím pozitivním. “Unfold” rozhodně nabízí nějaké ty chytlavé motivy, na které když dojde, příznivec jemnějších metalových žánrů může být naprosto spokojen a ti ostatní si asi taky neublinknou. Zároveň je znát, že pan Falaschi – jak zde již padlo – na kytaru opravdu umí, a desku tak obohatil řadou technicky vyspělých riffů a sólíček, které však ve výsledku nejsou moc platné. Jsou to totiž pouhé jednotliviny, které na ploše celého alba vyznívají do ztracena, a to zejména proto, že i tyto slušné momenty nejsou zdaleka tak dobré, aby se dalo stavět jen na nich a aby se kvůli nim vyplatilo poslouchat album, jehož zbytek tvoří z větší části naprosto nudná žánrová vata bez náznaku vlastního ksichtu a z menší části pak vyloženě dementní materiál (řeč je o skladbách “In My Sleep” a “The Hostage”), u kterého si člověk říká, jestli to jako dotyční myslí vážně. Je sice pravda, že až taková tragédie to je jen ve dvou případech, ale když ani ten zbytek nenabízí skoro nic, do čeho by stálo za to investovat čas nebo nedej bože peníze, posluchačská atraktivita “Unfold” se najednou začíná povážlivě blížit bodu mrazu. Není divu, když je prakticky celá deska až na těch pár obstojných momentů přehlídkou nulové invence, jednotvárného výrazu a kompoziční bezzubosti par excellence.

Dalším zatraceně ostrým hřebíčkem do rakve “Unfold” je jeho délka. Vážně nechápu, co se honilo hlavou muzikantům, když vybírali finální tracklist, producentovi, když kapelu nezkonfrontoval s realitou, a labelu, když tohle pustil do světa, protože nechat narůst materiál, jaký je k nalezení na “Unfold”, do obludných dvaašedesáti minut, jak se stalo zde, to je prostě ukázkový nedostatek soudnosti. Stejně tak nechápu, koho napadlo dát na samý rozjezd alba ty nejdebilnější skladby, které na něm jsou k nalezení. Odolat nutkání desku vypnout v půlce první písničky byla totiž vážně fuška. A přitom by stačilo vyhodit onu útrpnou dvojici, nesmyslný devíti a půl minutový rádoby opus “Treasure of the Gods” a ještě nezbytné uchcané balady, a rázem bychom byli na necelých čtyřiceti minutách materiálu, který sice není nijak oslnivý, ale na hodnocení začínající šestkou by mohl pomýšlet docela směle. Ačkoli jsem totiž na “Unfold” naházel hodně špíny, musím nechat, že počínaje druhou třetinou to album nějak poslouchat jde, i když je to furt na jedno brdo.

“Unfold” je na tom zkrátka stejně jako jeho přebal – prostě klasický přeprodukovaný power metalový výrobek, který vzato kolem a kolem nemá v podstatě co nabídnout, a fakt, že je na něm přeci jen trochu znát, odkud pochází, mu pomáhá jen nepatrně. Sice netvrdím, že se to (pochopitelně až na ty dvě výjimky) nedá poslouchat, ale zároveň mě nenapadá jediný důvod, proč by to někdo poslouchat měl – snad až na metalového nováčka, který nikdy předtím nic podobného neslyšel. Pro všechny ostatní je to vážně jen ztráta času.

Další názory:

“Unfold” je dalším zástupcem z takřka nekonečného zástupu ničím výrazných a průměrných power metalových alb, jakých všude vycházejí desítky, což je pro mě docela záhada, protože nevím, proč to někdo pořád vydává a hlavně proč to vůbec někdo poslouchá (a jakože asi poslouchá, jinak by to pořád nevycházelo). Almah na své novince nabízejí materiál, který je z mého pohledu dost nudný a nezáživný. Formálně je všechno oukej (myšleno zvukem, hráčskými výkony a tak), ale to je asi tak všechno. Nějak jsem během všech svých rituálních seancí ve společnosti “Unfold” nedokázal pochytit jakýkoliv vyloženě dobrý nápad, ve skutečnosti každý motiv, s nímž Almah přijdou, zapomenu hned potom, co skončí… a stejně se to má s celou s desku. Jakmile “Unfold” dohraje, tak minutu po doznění posledního tónu nejsem s to si vybavit cokoliv z toho, co jsem během právě uplynulých 63 minut slyšel. Nicméně je zase nutné uznat, že v rámci tohoto nijakého power metalu jsou Almah ještě ti relativně poslouchatelnější, jejich muzika je jen takový slabý čajíček, ale pajšl se vám z toho nezvedne. Například v porovnání s totálně jalovými Lunar Explosion, o jejichž stejnojmenném debutu jsme se tu bavili nedávno, jsou Almah instrumentální i skladatelští virtuosové, ale to je bohužel pochvala tím stylem, že je lepší šlápnout jen do jednoho hovna než do deseti. Lepší to sice bezesporu je, ale hovno na botě bude tak jako tak. “Unfold” je z mého pohledu čistokrevný průměr, který si vyšší známku než slabší 5/10 nezaslouží ani omylem…
H.


11 komentářů u „Almah – Unfold“

  1. Ježuro, i H.! Skvelé recenzie po slovesnej stránke; akoby sa stávalo pravidlom, že čím horšia doska, tým brilantnejší literárny prejav! :-D
    To mi však vnucuje otázku, že načo? Ak sa jedná iba o obyčajné hovno, alebo aj o taký “tenfold shit” (desaťnásobné hovno), načo ho vôbec dávať do pozornosti??? Načo strácať čas i priestor SICMAGGOTu? Pritom už viackrát som tu zbytočne čakal na brilantné novinky (napríklad pred dvoma mesiacmi geniálne Ramage Inc., no i ďalšie…), ale márne.
    Alebo je to tak, že hodnotíte to, čo vám dodá vydaveteľstvo (obchod) a recenzia sa proste musí objaviť, aj keď ide o vyložené agro??? O_O

    1. No, v podstatě je to tak, tyhlety věci se tu objevují jen proto, že nám to někdo pošle na recenzi, jinak by se třeba konkrétně muziky jako Almah nikdo z nás nedotknul ani dvoumetrovou tyčí. Ne že by to byla vyloženě nutnost, vzhledem k naší pozici (myšleno že jsme nezávislý médium, kde se netočí prachy, na rozdíl třeba od časopisů, který opravdu recenzovat musí, protože jim to na ty recenze posílají firmy, který si u nich zároveň platí inzerci, z níž ty časopisy žijou… nebudete recenzovat, my nebudeme cálovat za inzerci) si můžeme dovolit jen poděkovat a říct, že nemáme zájem, přinejhorším se ta která firma jen nasere a už nám nic nepošle, ale nás to nijak výrazně nezabije (samozřejmě když už to slíbíme, tak se to udělá, protože si myslím, že slovo by se mělo držet). Dokud to ale kvůli něčemu fakt není možný, nevidím důvod, proč bychom nenapsali, co si o tom myslíme :)

      Já osobně jsem za to spíš rád. Třeba před pěti rokama jsme si říkali, jak by bylo super, kdyby nám někdo něco posílal na recenze; když nám poslali první CDčko, tak jsem skákal dva metry do vzduchu. Dneska už je tak cca polovina recenzí, co nám kdo pošle, ale jak říkám, minimálně já jsem rád, i když i na mě dost často zbude album, který bych nejradši nikdy neslyšel. Kromě toho ani to agro není vyloženě blbý zrecenzovat… kdyby každej psal jen o tom, co ho baví, byla by to nuda, samý jenom vysoký známky… dřív to tak bylo a těch nízkejch cifer se vážně objevovalo naprostý minimum. Takhle je to aspoň sranda, že to tu není samá óda na genialitu…

      Uznávám, že by se mohlo zdát, že tyhle agro věci ale zabírají místo mnohem zajímavější muzice, to je pravda. Ale právě kvůli tomu jsme zavedli tu rubriku minirecenzí, aby se nerecenzoval jen špatnej power metal a na opravdu dobrou hudbu nebyl prostor. Vlastně to i dost pomohlo, protože nikdy dřív se tu neobjevovalo tolik UG věcí, kolik se teď sype do toho NCSN. Sice to jsou jen krátký recenze, ale snad je to pořád lepší než vůbec nic :) Jinak jen tak mezi náma… já sám si myslím, že v těch minirecenzích jsou teď ve většině případů mnohem zajímavější věci než v normálních recenzích :-D

          1. Ten link som napísal spontánne, netušiac, že može vadiť, sorry. Nemám možnosť editácie zaslaného komentáru…
            Napokon, každý môže po vypočutí nahrávku zmazaať, alebo si kúpiť disk či platený download, ako to robím ja, keď sa mi nahrávka pozdáva…

          2. Tak my to takhle děláme taky, stejně jako asi většina lidí :) Teď nedávno jsem si třeba poslechnul náhodou jeden black metal (zanedlouho bude i v NCSN), co jsem stáhnul na warezu, a tak se mi to líbilo, že teď budu objednávat vinyl :D Akorát oficiálně to jako stránka říkat nemůžeme a není úplně košer, když se to tu objevuje, o nic jinýho nejde :) I když na šibenici za to asi nikdo nikoho snad hnát nebude. Editaci komentáře blog bohužel nenabízí no… :)

    2. Jinak ty Ramage Inc. vůbec neznám, to ani nemám páru, co to je zač… zkusím si to někdy v dohledný pustit. Kdyby to někoho zaujalo, pořád se to může objevit v tom NCSN :)

      Jinak jsem rád, že je to aspoň trochu zábavný to číst :) Díky!

  2. Troufnu si s recenzí nesouhlasit. Je to výborné album, po čtvrtém, pátém poslechu neskutečně chytlavé. Jen je třeba dát mu čas. Mimochodem. The Hostage podle mě nejlepší píseň alba.

    1. No, Almah si rozhodně nemůžou stěžovat, že bych jim věnoval málo času, ale můj dojem z toho alba je holt takovej, jak jsem napsal do recenze. A jelikož jsem to smazal hned po napsání recenze, rozhodně to nebudu zase shánět, abych si poslechnul The Hostage a dal tomu songu šanci se obhájit, sorry :-D

      Každopádně dík za názor. Kéž by takhle vypadaly všechny nesouhlasný reakce na naše recenze 8-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.