Degial - Predator Reign

Degial – Predator Reign

Degial - Predator Reign

Země: Švédsko
Žánr: death metal
Datum vydání: 24.11.2017
Label: Sepulchral Voice Records

Tracklist:
01. Predator Reign
02. Thousand Spears Impale
03. The Savage Covenant
04. Crown of Fire
05. Devil Spawn
06. Hellstorm
07. Heretical Repugnance
08. Annihilation Banner
09. Triumphant Extinction
10. Clangor of Subjugation

Hrací doba: 38:28

Odkazy:
web / facebook / bandcamp

Furt si říkám, že bych se měl čerstvým nahrávkám věnovat důkladněji, ale čas a jistá lenost jsou příčinou, že v aktivním lovu polevuji a důležité desky, které mi nebyly podstrčeny pod nos, objevuji až s jistým časovým odstupem. Naštěstí skutečně kvalitní věci obvykle úplně nezapadnou a pozornost kumulují pomalu, ale jistě.

Švédští Degial nejsou ani zdaleka tím nejhlubším undergroundem, jejich nosiče jsou dobře distribuované a vychází pod kvalitním labelem. Místní příslušnost (Uppsala) a z toho vyplývající vazby na veleznámé kapely dále znamenají, že objev Degial je pro mnoho lidí vzdálen jen pár kliknutí. Přesto mi přijde, že se o kapele moc nemluví, alespoň u nás ne.

Kapelu jsem díky labelové příslušnosti registroval s první deskou „Death‘s Striking Wings“, ale když zrovna píšu tenhle odstavec, nevybavím si z ní vůbec nic. Marná asi nebyla, jelikož pamatuji, že následující „Savage Mutiny“ jsem vyhlížel s jistým očekáváním. Avšak ta mě nakonec svým melodickým přístupem odradila, protože hudba výrazně inspirovaná Dissection mi je po chuti jen vzácně. Nebýt důrazného osobního doporučení v únoru, asi bych „Predator Reign“ zcela přešel, ale naštěstí se tak nestalo a hned s první skladbou jsem věděl, že tohle je čistý zásah do vkusu člověka, co vyhledává metal smrti, jak jej definovali Morbid AngelNecrovore. Navíc s krutým zvukem a bez zbytečných pičovinek kolem.

Nemohu popřít, že v určitých momentech inspirace opět bije do uší. Některé riffy by na „Altars of Madness“ zapadly 100% a disharmonické zlo-melodie přímo vychází z „Divus de mortuus“. Je tohle ovšem věc hodná kritiky? „Predator Reign“ prokládají zběsilá sóla ve stylu Slayer nebo Angelcorpse, ale žádné se žel nepokouší proniknout do experimentálních sfér, jak to dělával mistr Azagthoth. Vokály bych osobně přirovnal k výrazu Davida Vincenta na „Thy Kingdom Come“ a omílaném debutu, ale přesto všechno bych Degial nerad popsal jako pouhou kopírku Morbid Angel, kór když mají nezanedbatelně blízko k těm méně známým průkopníkům.

Podobně jako Vorum (se kterými vlastně sdílejí člena) se Degial pokouší na soundu Necrovore dále stavět, ale nikoliv jak například činí spousta následovníků Morbid Angel, kteří se soustředí pouze na jednotlivé aspekty původců bez vlastní přidané hodnoty. Degial umí rozdráždit zvířecí atavismy v člověku i za pomocí těch nejzákladnějších žánrových postupů, avšak vhodně je zapustili do složitějších kytarových eskapád a bohapustých náklepů, alespoň já mám teda jasno, že bych si na koncertě tu palici umlátil. Morbid Angel svůj počáteční hudební recept košatě rozvedli, avšak Necrovore to s jedním demem nestihli a osobně si myslím, že Degial zajímavě nastínili, co by se tak mohlo dít, kdyby tomu bylo jinak.

Degial

Teď, když už mám téměř hotovo a to nejdůležitější asi zaznělo, jsem si předchozí nahrávky oživil. Mohu říci, že „Predator Reign“ představuje Degial v podstatně vyspělejší a koncentrovanější formě. Syrová „Death‘s Striking Wings“ a také mírně odlišná „Savage Mutiny“ byly nezbytnými kroky na cestě vstříc triumfálnímu námrdu „Predator Reign“, avšak tentokrát se Degial vystříhali vysloveně planých či nepatřičných nápadů. Posluchač navíc nedostane nic zadarmo, takže to chce desku naposlouchat, než se skladby trochu vryjí do paměti a těch pár kompozičních překvápek zevšední. Neplatí tu sice, že co song to kult, ale „Predator Reign“ si může pár opravdu těžkotonážních hitů připsat k dobru.

Do výročního eintopfu by se „Predator Reign“ nedostalo, ale brzy jsem měl jasno, že tahle deska tady nesmí chybět. Také oceňuji, že Degial nenásledovali příkladu mnoha dalších švédských, dříve deathmetalových těles a pořád drhnou pravověrný metal smrti, kde progrese znamená víc agrese a zla, nikoliv koketérii s rockovým buzněním.


1 komentář u „Degial – Predator Reign“

  1. s reckou souhlas a přesně popsáno v posledním odstavci za mne posun kupředu proti minulým album co se týče kvality

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.