Datum: 15.7.2018 Místo: Praha, Vagon Účinkující: Nemuer, Nytt Land

Dnešní koncertní reportáž přichází s menším zpožděním, poněvadž budeme vzpomínat na akci, jež proběhla už před třemi týdny. Na vině ovšem není má lenost, nýbrž čas, protože je to prašivý hajzl, co ubíhá moc rychle! Sáhodlouhé úvody si však pro dnešek odpustím. Stejně mě to moc nebaví psát a vás to určitě nebaví číst. Jestli jste totiž kliknuli na tenhle odkaz, nejspíš vás bude zajímat, jak 15. července v Praze hráli Nytt Land a Nemuer, nikoliv zbytečné tlachy okolo. Pojďme tedy na věc.

České duo Nemuer mě tedy nijak zvlášť nezaujalo. O téhle skupině sice vím už nějakou dobu, ale doposud jsem jí příliš pozornosti nevěnoval. Koncert mě nepřesvědčil o tom, že to byla chyba, protože živě mi to znělo dost nudně. Takové rádoby atmosférické pidlikání, v jádru ale vcelku o ničem. Většinu muziky i vokálů měl na bedrech frajer s kytarou, zatímco jeho společnice se tam místy mohla s úplným klidem nudit. Sem tam si jen bouchla do bubínku nebo něco kvákla do mikrofonu, ale nešlo o nic moc zásadního. S nadsázkou mi to skoro přišlo, jako kdyby v kapele byla jen proto, že to je jeho holka.

Abych teda nebyl úplná svině, pustil jsem si ke psaní těchto řádků i nějakou ukázku studiové tvorby, kde mi produkce Nemuer zněla o něco záživněji. V živém podání mě to ale úplně minulo, osvětlující proslovy mezi písničkami mi přišly zbytečné, takže v součtu mi vůbec nevadilo, že Nemuer nehráli moc dlouho. Už takhle mě to totiž trochu nudilo.

Nytt Land naštěstí byli docela o něčem jiném! Rusové přijeli jen ve dvou, ale i tak ústřední manželská dvojice dokázala vyprodukovat skvělou atmosféru. I navzdory tomu ohavnému logu klubu Vagon v pozadí a flašce Jacka Danielse v nadživotní velikosti hned vedle. I navzdory tomu, že Anatolymu po pódiu pochodoval nástroj, na nějž hrál nohou, takže si jej musel pořád přitahovat zpátky a občas vypadával z rytmu. I navzdory tomu, že velkou část zvukové palety musela obstarat výpomoc od puštěného záznamu. I navzdory tomu, že v klubu bylo dost blbců, kteří sem nejspíš přišli jen chlastat, takže zplna hrdla kecali i v těch nejtišších momentech.

Podle takového výčtu se může zdát, že okolnosti toho večera nestály na straně Nytt Land, ale i přesto zanechali výborný dojem a dařilo se jim svou muziku přednést s patřičnou přesvědčivostí. K čemuž ostatně napomohly i stylizovaná image, která nevyzněla nepatřičně nebo zbytečně přepáleně. Docela spokojen jsem byl i s výběrem skladem, protože Nytt Land hojně brali ze své letošní povedené desky „Oðal“. Trochu navíc mi přišel pouze úplný závěr, kdy Rusové navrch a vůbec poprvé zahráli ještě jednu píseň (tuším, že šlo o poslední song nového alba, nejsem si však stoprocentně jistý) bez výpomoci předtočeného záznamu, což nevyznělo tak lákavě jako předešlý set.

Celkově to bylo fajn. Což může znít trochu zvláštně, když technicky vzato polovina kapel nebavila, ale já jsem dorazil prakticky jen na Nytt Land a cokoliv navíc by byl jen bonus. Netvrdím, že šlo o životní zážitek, protože rozhodně nešlo, ale líbilo se mi to.