Stroszek - Wild Years of Remorse and Failures

Stroszek – Wild Years of Remorse and Failures

Stroszek - Wild Years of Remorse and Failures
Země: Itálie
Žánr: neofolk / folk
Datum vydání: 7.12.2013
Label: Hypnotic Dirge Records

Tracklist:
I. Remorse
01. A Nightwalk in Partille
02. Color of the Street
03. The Night Porter
04. The House Told Me
05. Stones in My Throat
06. Bury the Bottle with Me [Dick Curless cover]
07. The Railroad Track
08. Not Even the Half
09. Slow Sleep
10. Was It Worth the Wait?
11. Wheels to Rust
12. Sand

II. Failures
01. The Unlucky Ones
02. Gone by the Fall
03. Undead Hotel
04. Turn the Sky to Winter
05. Nighthawks and Underdogs
06. I’ll Keep Everything
07. The Devil’s Chair
08. A Life Failure
09. Land of Silence and Darkness
10. Tecumseh Valley [Townes Van Zandt cover]
11. Secret of the Earth
12. From Mound to Mound
13. Green Jade
14. Autumnal

Odkazy:
web / facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Hypnotic Dirge Records

Asi jen těžko lze recenzi na projekt jako Stroszek začít jinak než povídáním o tom, co je tato formace vlastně zač a odkud se vzala. Skupinu má na svědomí jistý Claudio Alcara, jenž by měl být čtenářům metalové stránky znám především asi jako zakládající kytarista italských black metalistů Frostmoon Eclipse, kteří by se vzhledem k době působení na scéně (od roku 1994) již pomalu dali zařadit do sorty veteránů; kromě toho se ovšem v minulosti mimo jiné mihl i na jednom albu u další italské black metalové smečky Handful of Hate, jejíž historie se rovněž táhne už nějaký ten pátek.

Časem se však podle všechno Claudio dostal do bodu, kdy si nejspíš potřeboval ulevit od hraní black metalu a zkusit také trochu klidnější muziku – a právě tohle je ta pravá chvíle, kdy na scénu nastupuje jméno Stroszek. Jedná se totiž o Claudiův vedlejší projekt, v jehož rámci se ovšem ani v nejmenším nevěnuje black metalu, dokonce ani jakémukoliv jinému metalu. Hudba, jakou pod hlavičkou Stroszek tvoří, je totiž povětšinou akustická a zasahuje do žánru folk nebo, chcete-li, neofolk a v těch “nejostřejších” momentech by se dala nazvat folk rockem.

První deska Stroszek se jmenovala “Songs of Remorse” a původně vyšla v roce 2007. Že vám její název vzdáleně připomíná jméno počinu v nadpisu tohoto článku? Inu, není to náhoda. Když zmíním, že dále v roce 2009 ještě vyšlo druhé velké album “Life Failures Made Music” a EP s názvem “The Wild Hunt” (podobnost s Watain čistě náhodná) už by vám mohlo začít svítat. “Wild Years of Remorse and Failures” totiž není dalším dlouhohrajícím počinem, nýbrž kompilací, jež pod jednou střechou schraňuje všechny tři jmenované nahrávky v podobě 2CD kompletu. Důvodem, proč tato záležitosti nyní vychází, je především ten, že tyto prvotní počiny Stroszek jsou již nyní vyprodané a nedostupné.

Přináší “Wild Years of Remorse and Failures” ještě něco navíc oproti původním vydáním? Ano, přináší… sice toho není moc, ale i když pomineme samotný fakt, že opětovně zajišťuje dostupnost téhle hudby na oficiálním nosiči, něco málo dalšího se přece jenom ještě najde. Oběma deskám i minialbu se dostalo nového masteringu, v případě debutového “Songs of Remorse” byly znovu nahrány vokály, s nimiž prý nebyl Claudio Alcara zpětně úplně spokojen, a u každého alba se navíc objevila jedna předělávka – “Bury the Bottle with Me” od amerického countrymana Dicka Curlesse u prvotiny a “Tecumseh Valley” od rovněž amerického hudebníka Townese Van Zandta na novém “Life Failures Made Music”. Jaké změny remastering (a čerstvě natočený zpěv) v samotné hudbě udělal, to bohužel posoudit nemohu, protože původní podobu neznám…

Co by měl posluchač očekávat po hudební stránce? Jak už asi nepřímo plyne z výše nastíněného žánrového vymezení, v žádném případě se nejedná o nějakou ostrou muziku a třeba se stylem Frostmoon Eclipse to s výjimkou stejného jména v kolonce autora nemá společného zhola nic. “Wild Years of Remorse and Failures” potažmo Stroszek nabízí poslech spíše uklidňující a relaxační… je pravda, že se stále nejedná o nic vysloveně a prvoplánovitě pozitivního, ale to nic nemění na tom, že po většinu hracího času ta muzika posluchači předává poměrně hřejivý pocit a pohodu. Je to taková ta hudba, kterou bychom mohli nazvat příjemnou poslechovkou.

Oběma diskům (na tom prvním se nachází “Songs of Remorse” a první cover, na tom druhém “Life Failures Made Music”, “The Wild Hunt” a druhý cover) vládne především lehká akustická kytara, zastřený a poměrně monotónní zpěv, konejšivě brumlající baskytara a umírněné bicí, jež se drží poměrně zkrátka. V momentech, kdy rytmika vystoupí trochu do popředí a výjimečně se ozve i elektrická kytara, vstupují Stroszek do fáze, kdy by se jejich produkce dala nazvat folk rockem, ale na ploše celých 110 minut, které oba disky dohromady čítají, jsou takové pasáže v naprosté menšině.

To je asi tak všechno, co lze o “Wild Years of Remorse and Failures” říct, aniž bych se neměl nadále opakovat. Je to velice příjemná hudba, jež se moc hezky poslouchá, je náladotvorná, lehounce melancholická a pořád dostatečně chytře vystavěná, aby s takto na první pohled jednoduchým receptem dokázala udržet posluchačovu pozornost po celou dobu trvání jednoho disku… pravda, dát oba těsně za sebou už může trochu zavánět nudou, ale vzhledem k tomu, že oba vlastně stojí samostatně, není důvod dávat celých 110 minut na jeden zátah, když si lze užít nejdřív 45 a třeba za pár hodin zbylých 65.

Možná byste se mohli zeptat, jaký z obou disků (alb) je lepší, jestli tu jsou nějaké vrcholy, které by stály za vypíchnutí… víte, já ani nevím. Líbí se obě CD, obě tak nějak přibližně nastejno a to i to si ten poslech zcela jistě zaslouží. S konkrétními písničkami taktéž neposloužím, protože se musím přiznat, že to v tomto případě tak nějak nevnímám… vždy si to pustím a jen to kolem sebe nechám plynout a nasávám atmosféru. Při jednom poslechu mě víc zaujme třeba tenhle moment, při dalším pak zase splyne s ostatními v rámci celkové nálady a do popředí vypluje jiný. Snad jediné, co bych zmínil, je ona předělávka “Bury the Bottle with Me” na prvním disku, jež mi do kontextu zbytku “Songs of Remorse” příliš nesedí; druhý cover je do celku zapuštěn mnohem citlivěji, a i když i on trochu vystupuje, nijak zvlášť to neruší.

Tak či onak se rozhodně jedná o povedenou, příjemnou a přinejmenším zajímavou hudbu, která – pokud jste s ní doposud do styku nepřišli – zcela jistě stojí za slyšení… tedy, za předpokladu, že nejste ortodoxní metalisté, protože pro ty to určeno vážně není. Ovšem za předpokladu, že si sami sebe dokážete představit, jak posloucháte něco, co zní tak, jak to bylo přibližně popsáno na předcházejících řádcích, není sebemenší důvod tvorbu Stroszek nedoporučit. Vzhledem k tomu, že je “Wild Years of Remorse and Failures” kompilačním počinem, tak se zdržím hodnocení, nicméně asi není třeba nějak zvlášť zdůrazňovat, že čistě po hudební stránce bych s body asi tak úplně nešetřil…


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.