Archiv štítku: Aversio humanitatis

Aversio humanitatis: živé album

Španělští Aversio humanitatis zveřejnili živé album „Silent Dwellers“, kde odehráli svou poslední desku „Behold the Silent Dwellers“ a do setu přidali i skladby z EP „Longing for the Untold“ a splitka s Nihil a Selbst. Digitální verzi živáku najdete na Bandcampu kapely, audio-vizuální záznam je k dispozici na YouTube.


Aversio humanitatis – Behold the Silent Dwellers

Aversio humanitatis - Behold the Silent Dwellers

Země: Španělsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 17.6.2020
Label: Debemur Morti Productions

Tracklist:
01. The Weaver of Tendons
02. The Presence in the Mist
03. The Sculptor of Thoughts
04. The Wanderer of Abstract Paths
05. The Watcher in the Walls
06. The Scribe of Dust

Hrací doba: 35:59

Odkazy:
web / facebook / bandcamp / instagram

K recenzi poskytl:
Debemur Morti Productions

Španělští Aversio humanitatis fungují už celou dekádu a svůj debut „Abandonment Ritual“ vydali hned po prvním roce své existence. Nemůžu však tvrdit, že bych tuhle kapelu registroval takovou dobu. Já osobně jsem si Aversio humanitatis všiml až před třemi lety, kdy vydali povedené EP „Longing for the Untold“.

Nebudu vám tady nakecávat, že „Longing for the Untold“ platí za nějakou nadčasovou perlu, již bych si musel pravidelně připomínat. Rozhodně ale šlo o povedenou nahrávku, jejíž kvality jsem posléze uctil i koupí vinylu. V rámci přípravy této recenze jsem „Longing for the Untold“ opět oprášil a stále jsem s ípkem spokojený a mohu tedy potvrdit, že i s odstupem času se jedná o dobrou muziku. Pokud vás tedy zaujalo letošní album „Behold the Silent Dwellers“ a starší věci neznáte, minimálně „Longing for the Untold“ by vám za prubnutí mělo stát.

Tím se pomalu dostáváme k druhému dlouhohrajícímu zářezu „Behold the Silent Dwellers“, s nímž se Aversio humanitatis přestěhovali pod elitní label Debemur Morti. No, řekl bych, že Španělé si členství v takové exkluzivní stáji zaslouží, protože na „Behold the Silent Dwellers“ jednoznačně potvrzují, že „Longing for the Untold“ nebyla náhoda a že tahle kapela skutečně ví, jak vymyslet vymazlený moderní black metal.

Kdo zná předešlé EP, toho by „Behold the Silent Dwellers“ překvapit určitě nemělo. Aversio humanitatis pokračují v obdobném stylu a základní směřování nezměnili. V dílčích ohledech se ale obě nahrávky odlišují. „Behold the Silent Dwellers“ má plnější a čitelnější zvuk, což ale v tomhle případě na poutavosti muziky naštěstí neubírá a vzhledem k hudební náplni takové ladění pasuje. Snad i díky tomu se mi novinka naposlouchávala snáze než svého času „Longing for the Untold“, nicméně nemám pocit, že by „Behold the Silent Dwellers“ díky téhle dejme tomu větší „stravitelnosti“ ztrácelo na životnosti. Také nové album drží uspokojivý počet poslechů a Aversio humanitatis se v tomhle ohledu nemají za co stydět.

Mírný posun vnímám také ve vlastní hudební složce. Řekl bych, že „Behold the Silent Dwellers“ je o trochu „poštovnější“ než předchůdce, objevuje se víc jasných, leckdy až melancholičtěji laděných melodií. Ani tentokrát to však nemyslím ve zlém. Pokud nás čtete pravidelně, jistě víte, že zrovna já si nikdy nenechám ujít příležitost zjebat jakýkoliv slaďoučký post-black metal a vynadat všem těmhle kapelám do prašivých buzerantů. U Aversio humanitatis nic takového není třeba. Španělé na „Behold the Silent Dwellers“ ukazují, že i tahle disciplína se dá dělat vkusně, zábavně a bez ztráty blackmetalové esence.

Popravdě řečeno, „Behold the Silent Dwellers“ je ve skutečnost hodně dobrá deska. Pro mě osobně se zase nejedná o jeden vrcholů roku 2020, přesto uznávám její kvality a budu rozumět tomu, pokud ji někdo mezi to nejlepší pandemického roku zařadí. Jde totiž o chytře poskládanou muziku, která by rozhodně měla zachutnat lidem, co mají rádi skupiny jako třeba Selbst, Schammasch nebo Zhrine. Mě osobně navíc Aversio humanitatis z právě jmenovaných baví nejvíce.


Aversio Humanitatis: ukázka z druhé desky

Druhá deska španělských Aversio Humanitatis, „Behold the Silent Dwellers“, vyjde 18. června u Debemur Morti na CD a LP. K poslechu byl uvolněn song „The Wanderer of Abstract Paths“.

01. The Weaver of Tendons 02. The Presence in the Mist 03. The Sculptor of Thoughts 04. The Wanderer of Abstract Paths 05. The Watcher in the Walls 06. The Scribe of Dust


Aversio humanitatis – Longing for the Untold

Aversio humanitatis - Longing for the Untold

Země: Španělsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 12.7.2017
Label: BlackSeed Productions / Sentient Ruin Laboratories
Původní vydání: 1.3.2017, BlackSeed Productions

Tracklist:
Side A:
01. Longing for the Untold
02. Prison of Shattered Glass
03. The Evershifting Path
04. Advent of the Inescapable

Side B:
05. Spears of Unlight
06. Psalm of the Wandering
07. Shrine of Involution

Hrací doba: 37:52

Odkazy:
web / facebook / twitter / bandcamp

K recenzi poskytl:
Sentient Ruin Laboratories

Aversio humanitatis ze Španělska patří k těm skupinám, jejichž objev člověka možná nenadchne, ale potěšit určitě může. Jde totiž o muziku, která se zprvu tváří docela nenápadně, jenže po několika posleších se zajímavě vybarví a ukáže, že to nezní tak obyčejně, jak se zpočátku mohlo zdát.

Skupinu si nyní představíme prostřednictvím letošního minialba „Longing for the Untold“, které přináší čtyři nové skladby. Tohle alespoň platí pro CD verzi z března, o niž se postarali BlackSeed Productions. V červenci ovšem následovaly vinyly v černé a bílé barvě (americká edice u Sentient Ruin Laboratories, evropská opět u BlackSeed Productions) a audiokazety (Sentient Ruin Laboratories), jejichž náplň nakynula o tři písně a nějakých 16 minut. Jedná se o materiál, jejž Aversio humanitatis poskytli na splitko „Three Ways of Consciousness“ (2013), které sdíleli s nepříliš známým krajanským projektem Nihil (ve skutečnosti jde o bokovku jednoho ze členů Aversio humanitatis) a s venezuelskými Selbst, jejichž jméno jste již předpokládám zachytili díky minialbu „An Ominous Landscape“ (2015) nebo letošnímu bezejmennému debutu.

Aversio humanitatis mají kromě jmenovaného splitka na triku ještě jeden sedmipalcový split (s Primigenium, 2015) a také jednu řadovku „Abandonment Ritual“ z roku 2011, která ovšem prošuměla bez většího povšimnutí. Sám jsem ji neslyšel, tudíž nemohu soudit, jak na tom tehdy Španělé byli a jestli (a případně o kolik) se jejich úroveň zvedla. Rozhodně však mohu soudit „Longing for the Untold“, které mi přijde jako povedená nahrávka.

Samozřejmě, někdo by mohl argumentovat, že Aversio humanitatis hrají tak, jak „se black metal dneska hraje“. Španělé ovšem soudobou podobu žánru představují bez jakýchkoliv laciných póz, bez honby za dokonalou image, bez keců o tom, že moje hovna smrdí nejokultněji. Aversio humanitatis se evidentně soustředí primárně na muziku, což se jednoznačně ukazuje jako správný přístup. Vždycky je sympatické, když mluví hudba, nikoliv prázdné tlachy na sociálních sítích. Ty jsou pro pozéry.

Dobrá tedy, a co že je to na Aversio humanitatis vlastně tak dobré? Může to znít až banálně, ale Španělé bodují především vysokou skladatelskou úrovní. Umějí přijít s pasážemi, jaké bych se nebál označit za působivé – jedním příkladem za všechny může být třeba střední část „The Evershifting Path“. A i v těch, které nepatří k vrcholům „Longing for the Untold“, si skupina bez zaváhání drží dobrou úroveň. Jistěže se tu nebavíme o desce roku, ani o objevu roku, ale prakticky lze Aversio humanitatis vytýkat jen máloco a naopak k pochvale je toho dost.

Vše řečené se týká prvních čtyř skladeb, tedy těch čerstvých. Co se týče bonusové trojice, která se původně objevila na již zmiňovaném splitku, ty jsou o malinko slabší. Stále jsou poměrně dobré a i zde není problém najít nějaké zajímavé momenty, nicméně je zjevné, že novější tvorba Aversio humanitatis má větší charisma a působí vyspěleji. Řekl bych to asi tak, že starší kusy patří přesně do té sorty, která naznačuje potenciál do budoucna, ale něco tomu ještě schází. „Longing for the Untold“ ovšem ukazuje, že v tomto případě se onen potenciál podařilo zužitkovat.