Gian – All Life Erased

Gian – All Life Erased

Gian - All Life Erased
Země: Finsko
Žánr: melodic death / thrash metal
Datum vydání: 20.2.2015
Label: Inverse Records

Hrací doba: 38:57

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Inverse Records

Finská pětice Gian na své debutové album čekala dost dlouhých deset let, což pro někoho není zas taková doba, ale když si člověk vezme, že v dnešní uspěchané době je skupina schopna nahrát album v takřka domácích podmínkách a děje se tomu tak i několik měsíců po jejím vzniku, tak je to zatraceně dlouhé období. Těžko říct, co se s kapelou dělo v průběhu její první desetiletky, ovšem pětice demosnímků, z nichž ten první vyšel hned v roce 2006, tedy rok po zrození Gian, značí, že tvůrčím nedostatkem netrpěli. No, to je fuk, hlavní je, že debut „All Life Erased“ je venku, a ještě důležitější je, že není vůbec špatný.

Víte, když se nějaká neznámá kapela začne ohánět kombinací melodického thrashe a death metalu, tak si okamžitě vybavím kopírku Children of Bodom a Norther. Tedy ne úplně ve všech případech, ale když k výše uvedenému vezmu v potaz, že daná skupina pochází z Finska, tak už je tato asociace vcelku pochopitelná, protože ony ty severské kapely mají svůj vlastní zvuk, a nevím, do jaké míry se to v nich projevuje automaticky, a na kolik se jen snaží následovat cestičku těch nejúspěšnějších. Abych to ale nějak rozumně rozsekl, tak na obranu pětice z Suolahti uvádím, že taková laciná kopírka se na „All Life Erased“ nekoná. S těmi melodiemi to není tak žhavé a všudypřítomné klávesové výplně se nekonají, díky čemuž je „All Life Erased“ zdravě agresivním počinem, jemuž ani ta death metalová brutalita a zběsilost není úplně cizí.

Je tak vcelku jasné, že když kapela kombinuje thrash a death metal, tak prim hrají dvě věci. Nabušená rytmika a ostré kytarové riffy. Ty určitě nebudou aspirovat na ocenění za nejoriginálnější přístup k thrashové tvorbě, ale v rámci stylu, který se Gian poměrně hloupě snaží místy osvěžit využitím melodického vokálu zpěváka Jampeho, se toho zas tak moc vymyslet nedá. Hlavní je, aby oba tyto prvky dohromady hrály a držely neoddělitelně u sebe. No, a protože se s tímto Gian vypořádali na poměry debutového alba relativně úspěšně a navrch přidali energické písně, které dobře šlapou, tak můžu říct, že společný čas s „All Life Erased“ jsem si docela hezky užíval.

Po celých 40 minut Gian nezpomalují a předkládají k poslechu jeden rychlejší vál za druhým. Přestože to zní na ploše regulérní řadovky poměrně jednotvárně, tak díky hitovkám jako „Traumm“, „Burn“ či „Pain and Pleasure“ je „All Life Erased“ záležitost, která nudí mnohem méně, než by se na první pohled mohlo zdát. Písně se pohybují někde kolem tří minut, což je tak akorát, aby se předvedlo to hlavní a nezačalo se to do nekonečna opakovat a je tomu tak dobře. Vždyť právě ty nejúdernější songy se do palice zatínaly přirozeněji než příkladně „Self-Immolation Party“ s méně předvídatelnou strukturou stavěnou na pomalejším tempu.

Neříkám, že Gian jsou kapela, na kterou dnešním dnem nedám dopustit, ale jako takové cvičení na severský pohled na thrash metalovou scénu s příměsí death metalových partů funguje „All Life Erased“ bez větších obtíží.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Hradby Samoty VII.