Kaosophia - The Origins of Extinction

Kaosophia – The Origins of Extinction

Kaosophia - The Origins of Extinction
Země: Ukrajina
Žánr: black metal
Datum vydání: 9.11.2013
Label: Bloodred Distribution

Hrací doba: 46:25

Odkazy:
web / facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Bloodred Distribution

Ukrajinská a vlastně vůbec východoevropská black metalová scéna je všeobecně považována za velice silnou. Proč ne – vždyť je tu dostatek žánrových smeček, jejichž vysoká kvalita takové rčení opodstatňuje. Tenhle stav, kdy je nějaká oblast považována za silnou scénu, však s sebou nese i jistá úskalí pro mnohé začínající skupiny – očekávání posluchače nejsou na bodu mrazu, naopak, tento doufá, že bude naplněn onen kvalitativní standard, na nějž je v rámci toho či onoho státu zvyklý. Avšak, ne všichni ten standard naplnit dokážou…

Kaosophia zdánlivě nijak nevystupují z početného davu bezejmenných black metalových skupin. Tohle ovšem nemusí říkat vůbec, protože takových už bylo hodně a stejně se záhy ukázalo, že je jejich produkce skutečně výživná. Zrovna u Kaosophia se však ukáže, že z onoho početného davu bezejmenných skupin nevystupují jen zdánlivě, ale i reálně.

Formace má prozatím na kontě jeden demosnímek, jenž vyšel v roce 2012, a pak dlouhohrající desku „The Origins of Extinction“, která pochází z roku 2013. Ta sice disponuje povedenou obálkou, jež člověka dokáže navnadit, jenže ten samotný obsah už tak zajímavý bohužel není. Ruku na srdce, Kaosophia prostě hrají trochu lepší průměr, čili v překladu úplně standardní muziku, která člověka nijak zvlášť nevytrhne.

Neříkám, že to Kaosophia znějí vyloženě blbě. Je v tom cítit jistý zdravý odstup a má to úroveň (ostatně, ani to onálepkování průměrem se nedává zadarmo a jen nutné na něj něco předvést). Technická úroveň v pohodě. Solidní momenty se rovněž najdou, příkladně třeba v písničkách jako „Rituale Romanum“ nebo „Dance with the Dead Stars“. Problém „The Origins of Extinction“ ale tkví trochu jinde.

Oním problémem je totiž naprostá nevýraznost. Poslouchá se to úplně v pohodě, ale nenabízí to cokoliv navíc, což snažení Kaosophia degraduje pouze do pozice stravitelného standardu. Moc to nevylepšuje ani absence nějaké osobitosti či onoho pověstného vlastního ksichtu, jelikož nejednou jsem si při poslechu řekl, že něco takového už jsem přece slyšel jinde, a to dojem nikdy příliš nevylepší. Onu nevýraznost docela hezky ilustruje to, že jsem album nejprve začal naposlouchávat na recenzi, a když jsem jej po několika seancích na chvíli odložil, tak za pár dnů už jsem si vlastně nebyl moc schopen vybavit, jak že „The Origins of Extinction“ vlastně znělo. A snad není třeba dodávat, že tohle není nic moc pozitivního.

Jak říkám, není to blábol, ale obzvláště na dnešní přesycené scéně nejsou Kaosophia ničím zvláštní nebo zajímaví a jako takoví za moc pozornosti nestojí. Pokud si to poslechnete, tak vám to nic neudělá, ale nějak nevidím důvod, proč bych si to měl někdy v budoucnu pustit znovu, když mě z fleku napadnou desítky lepších věcí k poslechu. Sice je pravda, že „The Origins of Extinction“ stále patří k tomu slušnějšímu průměr, ale ve výsledku je to pořád jen průměr…


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.