Země: Belgie Žánr: pagan black metal Datum vydání: 15.1.2012 Label: Aurora Australis Records Hodnocení: Beztak – 7,5/10 H. – 7,5/10 Ellrohir – 7/10 Průměrné hodnocení: 7,3/10 Odkazy: web / facebook / bandcamp

Po čtyřech letech jsme se dočkali pořádné vlny pagan black metalu z Belgie, kterou nám přichystala kapela Theudho. Jde o jejich čtvrtý řadový počin a myslím, že stojí za to se na něj podívat trochu blíže. Theudho původně vznikli, jako čistě klávesový projekt, ale nakonec vyrostli v metalovou kapelu, což je určitě dobře. Byl jsem zvědav, co si pro mne na nové desce přichystali. A zdali naše setkání dopadlo dobře, se dozvíte v následujících řádcích.

Album “When Ice Crowns the Earth” začíná písní “War into the World”. Děsivé zvuky vystřídá běsnící kytara a na mě se z jeskyně vyvalí obrovské monstrum. Běží za mnou a já nemám kam utéct, takže mne nakonec semele svou zuřivostí. Po chvíli běsnění kapele Theudho jako by ztěžknou ruce a příchází klidný a zároveň dostatečně chytlavý refrén. Přes naprosto ničivý začátek mi Theudho ukazují i tu něžnější část, která je stejně působivá jako ta tvrdší. Po prvním songu přichází píseň titulní, tedy “When Ice Crowns the Earth”. Bicí rozjíždí parádní jízdu a kytary si v klidu vyhrávají. Po minutce a půl, skladba nabere na obrátkách a to monstrum z první písně je zpět na scéně. Jo, tak tohle se mi líbí. Na úvod desky mne Theudho opravdu příjemně překvapili. Třetí v pořadí je song “The Second Coming” a já ty jejich kytary vážně žeru. Další šílená řežba, která nenechá v klidu nikoho. Ta píseň na vás vtrhne silou větru, který láme stromy.

“Niðr ok norðr“ je název čtvrté skladby na desce. A píseň se rozjíždí opravdu mistrovsky. Epické pasáže mi konečně davájí smysl a kytary stále ten svůj smysl neztrácí. Do toho perfektní refrén a já jsem zcela nadšen. Po kytarovém sólu přichází o poznání něžnější pasáž, jež se opět rozroste v čtyřhlavou saň, které když useknete jednu hlavu, narostou jí další dvě. Takže tomu naivnímu princi, který hodlal zachránit princeznu, nezbývá nic jiného, než se té bestii vzdát. A vzdávám se jí i já. Protože první polovina desky mne opravdu upřímně baví. Snad to tak vydrží i v druhé polovině.

“Heracleidae (Seevölkersturm)” je pátou písní na albu a to monstrum z jeskyně stále dýchá a stále děsí všechny kolem. V této písní jsou Theudho tak zběsilí, že nemůže uniknout nikdo. Vždy si však najdou prostor pro zpomalení a melodie, jaké jsou schopni v takových chvílích vytvořit, což mne mnohdy opravdu potěší. Pak k mým uším dolehne píseň “Sacrifice the King” s dost povědomým hlavním riffem, ale naprosto dechberoucím refrénem, kterým se nese hromový výkřik názvu skladby. Sedmou v pořadí je píseň čistě instrumentální “Lokabrenna”. A jak já moc instrumentálky nemusím, tak tahle mi opravdu sedla. Šílené kytarové sólo na konci jen umocnilo celkový zážitek. Poslední písní na albu je skladba “The Straw Death” a ta má v refrénu tak úžasně chytlavou kytaru, že tuto píseň prostě musím označit za mou nejoblíbenější na desce. To je pro mne opravdu skvost.

Musím přiznat, že závěr desky hodně ovlivnil mé konečné hodnocení. Dost často se totiž stává, že kapelám, které nehrají žánr mému srdci nejbližší, dojde ke konci desky dech a cpou tam jakousi vatu, která mne ve většině případů unudí k smrti. U desky “When Ice Crowns the Earth” se však nic takového neděje. Naopak album končí v tu nejlepší možnou chvíli a já tak se svým hodnocením nakonec nemohu jít pod 7,5/10, protože to kvůli písni “The Straw Death” opravdu nejde. Celkově vzato tedy jde o povedenou desku s často průměrnými skladbami, ale dokázal jsem si najít pasáže, které mne nadchly. “When Ice Crowns the Earth” je nakonec deskou, kterou si s radostí poslechnu i v budoucnu.

Další názory:

“When Ice Crowns the Earth” není nic menšího než bezmála třičtvrtěhodinová porce pohansky laděného black metalu v příjemně staromilském hávu. Čistě hoblovací momenty jsou sice v pohodě a člověk je poslechne bez problému, není to však to hlavní, co na desce stojí za pozornost a co nahrávku vyzdvihuje o třídu výše. Tím jsou totiž rozmáchlé epické momenty, které Theudho opravdu umí na výbornou. A je jedině dobře, že to předvádějí aspoň trochu v podstatě v každém songu. Hned v úvodní “War into the World” je to nádherně slyšet, když zpěvák a kytarista Jurgen spustí “Wuotan! Cast your spear!”, ale konkrétně v této skladbě to platí i o četných instrumentálních pasážích. Nezaostává ani následující titulka “When Ice Crowns the Earth” výtečným rozjezdem a maximálně kulervoucím refrénem se skandováním “Bring the fire of Surtur!”. Jako absolutní vrchol desky bych však čtvrtou “Niðr ok norðr”, která dle mého skromného názoru nemá chybu od začátku do konce. Celkově se tedy dá říct, že Theudho stvořili vesměs velmi povedený materiál, který je chvílemi sice spíše průměrnější, ale v epických momentech se dá naopak hovořit excelentní atmosféře. Celkový dojem z “When Ice Crowns the Earth” je ovšem z mé strany velmi pozitivní.
H.

Nová deska belgických Theudho, v pořadí čtvrtá během bezmála desetileté kariéry, rozhodně není špatná. Na druhou stranu s v mých uších nevybojovala žádnou lepší pozici než “lepší průměr”, který jsem si párkrát poslechl a pak hodil za hlavu v honbě za hledáním nového materiálu, který by mi doopravdy vyrazil dech. To se “When Ice Crowns the Earth” přeci jen nepodařilo. Nepřinutil jsem se do desky zaposlouchat natolik, abych v ní hledal a objevoval výrazně povedené pasáže, ale ani mě žádná chvíle nepraštila do uší v negativním slova smyslu. Zkrátka je to onen “lepší průměr” a to je u mě známka číslo 7.
Ellrohir