Země: USA Žánr: horrorcore / hip-hop Datum vydání: 23.10.2020 Label: Sub Pop Records Tracklist: 01. Intro 02. Say the Name 03. Wytchboard (Interlude) 04. ’96 Neve Campbell (feat. Cam and China) 05. Something Underneath 06. Make Them Dead 07. She Bad 08. Invocation (Interlude) (with Greg Stuart) 09. Pain Everyday (with Michael Esposito) 10. Check the Lock 11. Looking Like Meat (feat. Ho99o9) 12. Drove (Interlude) 13. Eaten Alive (with Jeff Parker & Ted Byrnes) 14. Body for the Pile (with Sickness) 15. Enlacing 16. Secret Piece Hrací doba: 53:34 Odkazy: web / facebook / twitter / bandcamp

clipping. jsou po Dälek a Death Grips nejvýraznějším uskupením spojeným se směsně pojmenovanou škatulí „noise-hop“. Trio z L.A. se skládá ze dvojice producentů – William Hutson a Jonathan Snipes, kteří mají na svědomí všemožné hlukové experimenty a pár soundtracků, z nichž za zmínku stojí doprovod k hororu „Starry Eyes“. Mikrofonu se zhošťuje Daveed Diggs. Ten – když zrovna nerapuje v clipping. o rozřezávání kurev – hraje jednu z hlavních rolí v broadwayském megahitu „Hamilton“ nebo v netflixovském seriálu „Snowpiercer“.

Z hudebního hlediska se clipping. blíží více přístupu Dälek než Death Grips. Jádro je rozpoznatelně hip-hopové, za což je zodpovědný zejména Diggs, který se nesnaží hlukové instrumentály přeřvávat a raději se soustředí na rapovou preciznost, techniku a flow. Na rozdíl od Dälek jsou však clipping. v posledních letech koncepčnější. Zatímco první nahrávky zkoumaly způsoby jak nejbizarněji spojit hluk s rapovou ortodoxií, desky z posledních let navíc nabyly zvukové i tematické pospolitosti. Tuto etapu v roce 2016 započalo LP „Splendor & Misery“ se sci-fi příběhovou linkou a prvky afrofuturismu.

Následují „There Existed Addiction to Blood“ a „Visions of Bodies Being Burned“, které zkoumají horrorcore a hledají – zejména z produkčního hlediska – nové cesty, kterými sub-žánr podchytit. Hudba na posledních dvou deskách nehraje druhé housle, neposkytuje rapperovi beaty, které staví na dlouhých smyčkách samplů z horrorových soundtracků nebo darkwavových desek, jak bývá oblibou na české scéně. Instrumentály clipping. jsou sofistikovanější, pravděpodobně nejoriginálnější ve sféře hip-hopu za posledních pár let vůbec. Nejzářnějším důkazem z předchozí desky jsou věci jako „Nothing Is Safe“ s carpenterovským nádechem a geniálním build-upem, takřka čistě noiseová „Club Down“ a hlavně filmově působící „Run for Your Life“, v níž nahlas Diggs kontempluje na ulici a jeho rap se náhodně synchronizuje s rádii kolemjedoucích aut.

„Visions of Bodies Being Burned“ na předchůdce navazuje, zároveň ale posouvá laťku výše. Deska se více vzdává instrumentálního hip-hopového základu a do popředí cpe prvky ambientu, noisu, power electronics, field recordings a IDM. Duo Huston–Snipes zde sází na minimalismus – velký počet beatů tvoří šumy, vrstevnaté poryvy a perkuse, které více než bicí připomínají dopady plechů, kovů a neidentifikovatelných cingrlátek na zem. Clipping. rap ale i tak nezapírají – občas žánru vzdají poklonu zapracováním 808 drumkitu, vokálním samplem a hlavně rapem samotným, který je po okraj narvaný odkazy na hip-hopovou scénu. Mix všeho zmíněného nabídne hned druhá „Say the Name“ se samplem Geto Boys, syntetickýma bicíma, narvanou basovou linkou a kumulujícím outrem, které funguje jako perfektní pocta finále v „Closer“ od Nine Inch Nails.

Hned po přímočařejším začátku se deska stáčí k experimentálnějšímu pojetí. „’96 Neve Campbell“ buduje na atmosférickém, byť okleštěném perkusním základě. V podobném duchu pokračuje i „Something Underneath“, která však o dost více spoléhá na rapovou akapelu než na beat, a tak působí celkem prázdně. Po rytmicky umírněné, ale hlukem narvané „Make Them Dead“ následuje „She Bad“, která společně s „Check the Lock“ nejlépe balancuje instrumentální strohost s rapovou břitkostí – beaty táhne jen pár podivných zvukových prvků, s nimiž clipping. dokážou vytvořit mrazivý vibe. Diggs vše umocňuje variabilní flow a texty s horrorcorovou prvoplánovostí a aluzemi k zásadním literárním a filmovým žánrovým dílům.

V kontrastu s ambientní skromností stojí vrstevnatější tracky jako breakbeatově laděná „Pain Everyday“, konvenčněji pojatá „Enlacing“ a do demence vytočená „Looking Like Meat“ s hostujícími Ho99o9, kde se bicí postupně přetavují do nespoutaného zvukového bordelu. Hlukový a ambientní svět skvěle stmelí „Body for the Pile“, která na ohlodaný rytmický základ postupně vrství všemožné ruchy, a tak vrcholí v nepříjemném, powerelektronickém finále.

K docenění „Visions of Bodies Being Burned“ je potřeba více času než u běžnějších rapových alb. U několika skladeb totiž trvá déle, než vykážou strukturu. V některých případech je přitom jádro tak řídké, že není obtížné jej prohlédnout. Některé posluchače navíc může srát poměrně břitký kontrast mírného rapového projevu s řezavou produkcí. Přesto nejde clipping. upřít, že vytvořili jednu ze zvukově nejoriginálnějších desek za poslední dobu a nejzajímavější rapový počin roku.