Laster - Het wassen oog

Laster – Het wassen oog

Laster - Het wassen oog

Země: Nizozemsko
Žánr: progressive / post-black metal
Datum vydání: 5.4.2019
Label: Prophecy Productions

Tracklist:
01. Vacuüm ≠ behoud
02. Schone schijn
03. Zomersneeuw
04. Ondersteboven
05. Haat & bonhomie
06. Blind staren
07. Weerworm
08. Zinsbetovering

Hrací doba: 44:21

Odkazy:
web / facebook / bandcamp / instagram

Je to zajímavé (v tomto případě myšleno v tom negativním slova smyslu), do jakých sraček někdy může spadnout kapela, jejíž raná tvorba se tvářila tak slibně. Což o to, potenciál vyzařuje mnoho začínajících skupin, nicméně jen hrstce z nich se skutečně povede onen potenciál naplno rozvinout a vystoupat ještě výš. S oblibou si myslím, že kapely jednoduše nemají motivaci se výrazně zlepšovat, protože kritika se všeobecně vzato příliš nenosí, tudíž ty muzikanty všichni hned od počátku plácají po zádech, jak ta jejich muzika není skvělá. Což platí dvojnásob v momentě, kdy tam ten opravdický potenciál je. Proč by se tedy měl dotyčný zlepšovat, když do něj všichni od začátku hustí, že už teď je to perfektní? Ten postup vyžaduje velkou vůli, a komu se to povede, toho vážně cením.

Většinou je ale scénář takový, že interpret zabředne v letargii a začne se motat v kruzích. Jak nám ale ukazuje příklad nizozemských Laster, jde ještě o tu snesitelnější variantu. Nepamatuju si případ, kdy by někdo zkraje své diskografie pustil tak dobré počiny, aby se hned vzápětí dostal někam do neposlouchatelných vod. Můžete samozřejmě rozporovat, že tohle tvrzení nemá větší váhu než váhu prostého subjektivního názoru. Já s tím ale souhlasím a nijak nezastírám, že myšlenka o propadu kvalit Laster je jenom a pouze subjektivní záležitost. Ale já osobně to tak cítím, a když si vzpomenu, co tihle Nizozemci hrávali dříve, dost mě to mrzí.

Laster jsem se prvně setkal na jejich debutu „De verste verte is hier“ z roku 2014. Jednalo se tehdy o neznámý pojem, tudíž jsem nic moc nečekal, ale výsledek hodně překvapil. Vykvetla z toho skvělá záležitost, která umně kombinovala cit pro hypnotickou atmosféru se zastřeným ušpiněným soundem. Zpětně jsem si vyslechl i jejich ještě o dva roky starší demosnímek „Wijsgeer & Narreman“ a i ten se mi velice zamlouval. Když tedy v roce 2017 vycházelo druhé album „Ons vrije fatum“, těšil jsem se na něj dost. A jak se v takových případech stává, zklamání bývá přímo úměrné míře natěšenosti. U „Ons vrije fatum“ jsem padnul na hubu, protože Laster se pro mě stali prakticky nesnesitelnými.

Naděje umírá poslední, takže šlo ještě teoreticky doufat, že druhé album bylo ojedinělým výstřelkem a na dalších počinech se Nizozemci vrátí k původnímu soundu, ale moc jsem takovému vývoji událostí nevěřil. Spíš jsem si myslel, že Laster budou pokračovat ve zvuku zavedeném na „Ons vrije fatum“, a letošní, celkově třetí řadová deska „Het wassen oog“ mi dává za pravdu. Dokonce bych řekl, že skupina zde svůj progres dotáhla ještě dál.

Laster

Řečeno jednoduše, pryč je podmanivá atmosféra a zastřený zvuk. Laster se posunuli směrem k post-blacku a prog-blacku, což je směřování vlastně logické, chtějí-li Nizozemci prorazit, protože tahle forma si nesporně najde víc posluchačů než ta původní. Já k nim ale nepatřím ani za mák. Pokud to budu chtít říct hanlivěji – a že mi to problém fakt nedělá – tak se Laster rozhodli hrát kvazi black metal pro hipstery. Pokud jste schopni si pohonit žížalku nad kapelami jako Ghost Bath, White Ward, Mare cognitum nebo Deafheaven, pak se vám současná tvář Laster jistě bude zamlouvat. Pokud se vám podobně jako mně z Alcest zvedá kufr, tak „Het wassen oog“ rozhodně neposlouchejte.

Za mě osobně je „Het wassen oog“ fakt blbá deska, na níž z mého pohledu nastal ten nejhorší možný scénář. Tenhle druh muziky mi vůbec nic neříká, přijde mi to jako nehorázná nuda (při altruistické náladě) až jako regulérní sračka (prakticky kdykoliv jindy). Poslouchal jsem to primárně z toho důvodu, abych si ujasnil, jak to tedy s Laster bude do budoucna, a výsledek je za mě jednoznačný – novou tvorbu téhle kapely už pro mě nemá žádný smysl poslouchat. Demo a první desku si občas připomenu, o další dvě alba bych si ani neopřel koště.


4 komentáře u „Laster – Het wassen oog“

  1. Házet tohle do stejného pytle s Ghost Bath či Mare Cogintum mi přijde totálně mimo. Skladatelsky naprosto někde jinde, než tyhle podbízivé post-blacky, spíš tam slyšim nádech takové té zadumené avantgardy typu Ved Buens Ende, jen je to zabalený do takovýho trochu pestřejího hávu. Za mě zatraceně povedená záležitost, jejímž jediným hříchem je, že je zprvu tak nenápadná…

  2. Deafheaven? Kde??
    Tohle je přístupnější verze Ved Buens Ende říznutá Nouveau Gloaming od Code. Žádný moderní pozérský post black tu neslyším. Pusť si to raději ještě jednou :)

    1. To nejde. Znova už to totiž nedám. Mně to teda přijde fest gay a VBE jsem si v tom nějak nevšimnul…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.