Nucleus - Entity

Nucleus – Entity

Nucleus - Entity

Země: USA
Žánr: technical death metal
Datum vydání: 14.6.2019
Label: Unspeakable Axe Records

Tracklist:
01. Arrival
02. Entity
03. Uplift
04. Mobilization
05. Approach
06. Outpost
07. Dominion
08. Timechasm

Hrací doba: 38:26

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Clawhammer PR

Na „Entity“ od Nucleus jsem se docela dost těšil. Parádní obálka, vesmírná témata, na kontě slibná debutová nahrávka „Sentient“ – to všechno jsou atributy, které mi říkaly, že tohle by mělo dopadnout dobře. Tři roky staré „Sentient“ není ohromující, spíše ho vystihuje přívlastek dobré, ale jako prvotina začínající deathmetalové kapely mi to připadalo cajk a bohatě to stačilo na to, abych si Nucleus přidal mezi kapely, které se vyplatí sledovat.

Tak jsem také učinil a nyní přichází další zářez v podobě „Entity“. Po mnoha rotacích však musím oznámit, že novinka Nucleus je jedno velké zklamání. Neměl jsem žádná přehnaná očekávání, vydání „Entity“ pro mě bylo v podstatě jedním z mnoha, takových mám za rok spoustu, a očekávat přinejmenším dobrou placku mi připadá naprosto normální. Tohle je ale opravdu zklamání.

Receptura se od doby „Sentient“ nijak výrazně nezměnila – klasický death metal, jenž s radostí zabrousí do technických pasáží, ponořený do lehce ponuré až klaustrofobické sci-fi atmosféry. Záměr hezký, provedení horší. Jménům typu Artificial Brain, Demilich, Nocturnus nebo Vektor se toto ani nepřibližuje. Jmenovaní totiž disponují schopností předvádět všechny ty technické finesy s gustem tak, aby posluchače bavily a nejednalo se pouze o jakési kvazi pokusy znít „vzdáleně“, „nezemsky“ a „divně“.

Nucleus opravdu často zní divně, avšak myšleno v negativním slova smyslu. Jsou tu pasáže, kdy si říkám, že tohle prostě nejde ani dohromady. Týká se to především kytar, které sice chrlí motivů a riffů tři prdele, ale baví mě z toho naprosté minimum. Kolikrát se přistihuji, že mě vlastně spíš překáží, což se mi skutečně často nestává. Rovněž tak bicí (to ostatně byla slabší stránka i na „Sentient“) jsou bez nápadu a na to hrát tzv. chytřejší metal jednoduše nemají. Výsledkem jsou tak nesourodé kompozice poskládané z několika partů, zoufale volající po jakémkoliv výraznějším momentu, u nějž bych si řekl, že jo, tohle se jim povedlo.

Abych jen neházel špínu, takový nějaký ten průměr si „Entity“ drží. Určitě vyšlo spousta horšího death metalu, tomu se ale naštěstí většinou vyhnu už při prvotním třídění čemu věnovat čas a čemu ne. Když se ohlédnu za tím povedeným z „Entity“, mohu sem zařadit pasáže z instrumentálky „Approach“, jejíž úvod dokáže desku patřičně oživit, a dále také následující „Outpost“, kde se zejména za polovinou stopáže objeví několik dobrých motivů. O krásné obálce byla řeč hned v úvodu. To je asi tak vše. A to je tuze málo.

„Entity“ je tak povětšinou nudná záležitost, která se tváří daleko velkolepěji, než ve skutečnosti je. Z počátku zajímavá pomalejší tempa velice rychle omrzí a o těch rychlejších ani nemá cenu psát. Riffy ani atmosféra nahrávky vůbec nedrtí, skladby jsou paradoxně nedynamické, bez špetky zábavy, naopak často utahané a vzhledem ke snahám o techničtější ráz až nechtěně krkolomné. Pozitiv je naprosté minimum a velebit průměrné záležitosti nemá smysl.

Novinku Nucleus tak za sebe v žádném případě nemohu doporučit. Po nadějném „Sentient“ jsem doufal ve znatelný růst a jakési potvrzující album, namísto toho se dostavil pád. I to se někdy stane. Neříkám, že jejich případné další věci už nedám šanci, ale můj zájem o Nucleus klesl takřka na úplné minimum.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.