Woebegone Obscured - Deathscape MMXIV

Woebegone Obscured – Deathscape MMXIV

Woebegone Obscured - Deathscape MMXIV
Země: Dánsko
Žánr: doom / death metal
Datum vydání: 22.12.2014
Label: Solitude Productions

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Transcending Obscurity PR

Woebegone Obscured je sice nepříliš známé, ne však úplně nové jméno na doom metalové mapě. Tato dánská formace má již za sebou více jak dekádu fungování a dva dlouhohrající zářezy na pažbě. Ten první se jmenoval „Deathstination“ a spatřil světlo světa v roce 2007, zatímco jeho následovník s názvem „Marrow of Dreams“ vyšel v roce 2013.

Jako svůj další počin si však Woebegone Obscured nenachystali třetí desku, nýbrž jen minialbum, jehož název zní „Deathscape MMXIV“. Svou stopáží se ovšem tato nahrávka, jež vyšla na samém sklonku loňského roku, řadovému albu klidně může rovnat, jelikož na vás čeká přibližně 42 minut materiálu. Je ovšem otázkou, o jaký materiál se jedná…

Začněme ovšem tím pozitivním, čímž je samotná muzika. Woebegone Obscured totiž nejsou vůbec špatní a jejich podání doom metalu není vysloveně tuctové – jednoduše je znát, že Dánové muziku netvoří jen s mlhavou představou, že „by to měl být prostě doom“. Základem jejich hudby je doom / death metal, díky němuž jsem si místy vzpomněl třeba na holandský projekt The 11th Hour, za nímž stojí známý bubeník Ed Warby. Woebegone Obscured se ovšem nebojí letmo zabrousit i do hájemství funeral doom metalu. Všude různě se navíc dočtete, že se zde nacházejí i vlivy black metalu, ale to už bych popravdě řečeno tak žhavě neviděl – spíše toto označení pokládám za formální vyjádření oné netuctovosti. O čem však není sporu (a stojí to za zmínku), to je přítomnost skvělého čistého vokálu, jenž se v muzice nachází vedle klasického murmuru.

Čistě po hudební stránce bych se to nebál označit za povedenou záležitost. Hned první titulní skladba „Deathscape MMXIV“ nabízí několik výtečných nápadů, mezi nimiž nejvíce vyniká kytarová melodie, jež se prvně objeví okolo času 03:20, anebo excelentní linka čistého zpěvu v čase 06:20 – minimálně ten druhý zmiňovaný moment je vážně síla. Druhá „Catharsis of the Vessel“ laťku snižuje, ale jen o trošičku a pořád je to určitě dobré. Až třetí poklidná (asi?) mezihra „While Dreaming in the Ethereal Garden“, která trvá přes čtyři minuty, mi připadá trochu zbytečná.

Na druhou stranu je tu však také fakt, co je materiál na „Deathscape MMXIV“ vlastně zač. Titulní věc, jak již ostatně název napovídá, je přetočenou verzí písně z debutu „Deathstination“. Závěrečné dvě věci „Call from the Grave“ a „Xavier“ jsou zase jen předělávky od Bathory a Dead Can Dance… i když je zase nutné uznat alespoň to, že si s tím Woebegone Obscured trochu pohráli a originály v tom takřka nejsou slyšet. Upřímně řečeno, „Call from the Grave“ bych v tomhle podání jen tak od poslechu tedy nepoznal, přestože Bathory miluju.

Nicméně výsledek je takový, že jediným novým a původním materiálem na EP je dvojice „Catharsis of the Vessel“ a „While Dreaming in the Ethereal Garden“, přičemž druhá jmenovaná, jak již bylo řečeno, za pozornost v podstatě nestojí. Možná jako prvotní seznámení s tím, co to ti Woebegone Obscured vlastně hrají, se „Deathscape MMXIV“ vzít dá, ale řadovkám bych dal asi přece jen přednost…


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Hradby Samoty VII.