Archiv štítku: CRI

Dusk – Threnody

Dusk - Threnody

Země: Kostarika
Žánr: industrial black metal
Datum vydání: 16.9.2019
Label: selfrelease

Hrací doba: 26:16

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Against PR

Industrial black metal mám sice v poměrně velké oblibě a nějakou novou smečku z tohohle stylu si poslechnu vždycky rád, ale zrovna do poslechu „Threnody“ bych se za normálních okolností moc nehnal. Ukázky mi totiž zněly hodně slabě. Na druhou stranu, zároveň se docela vyžívám v poslechu různých divností z atypických koutů zeměkoule. A právě to je ten důvod, proč jsem se nakonec rozhodnul Dusk zkusit. Pocházejí totiž z Kostariky, která k takovým ne úplně běžným metalovým destinacím určitě patří.

Varovných signálů, že z hudebního hlediska nepůjde o žádný velký zázrak, tu jistě bylo více. Už jen takhle neoriginální a klišovitý název odrazuje docela úspěšně. Kapela samotná sice úplně nezačíná a pár nahrávek už vydala, ale třeba první řadovka „Epoka“ se objevila u ruských GS Productions, kteří pustí do světa jakoukoliv kokotinu, takže ani to na očekávání úplně nepřidá. Podrobněji snad nemusím hovořit ani o obalech jednotlivých počinů, protože se stačí podívat a uvidíte sami, že jsou fakt blbé. To „Threnody“ je na tom v tomhle ohledu ještě nejlépe, ale motiv mi zase moc nesedí k industrial blacku, plus název přidělaný na barák a strašák před barákem pořád spadají do kategorie photoshop failů.

Samotná muzika nic moc nezachraňuje. Z „Threnody“ jsem si odnesl především jeden pocit, jenž naprosto nemilosrdně přebíjí vše ostatní, což se ostatně děje i ve vlastní hudbě. Jestli jste si už pustili ukázky, tak jistě víte, že mám na mysli bicí. Tady totiž někomu fakt krutě ujela ruka s automatem, který zde sype v nelidských rychlostech, ale opravdu to nemyslím jako klad. Ve finále je totiž automat místy tak zběsile rychlý, až to působí spíš směšně. Prostě je to regulérně vtipný. Když jsem tu rychtu (sama kapela se chlubí, že rychlost občas vyhrotí až na 600 BPM) slyšel poprvé, tak jsem se fakt rozesmál.

No, a zbytek EP je mi vlastně úplně jedno. S trochou soudnosti ze strany kapely by v tom možná mohl být i potenciál, ale koho to vlastně zajímá? I kdyby tam něco skutečně znělo slibně, těch záporů se okolo toho vznáší prostě moc. Přepáleným bicím automatem počínaje, prezentací Dusk konče (kapela se snaží hrát seriózně a snad se i tvářit hlouběji, ale zároveň na Facebook postuje meme… s tím prostě jděte do hajzlu). Dá se to jednou poslechnout ze zvědavosti, aby člověk mohl machrovat, že slyšel industrial black metal z Kostariky, ale jinak to vlastně za nic nestojí.


Umbra Conscientia – Yellowing of the Lunar Consciousness

Umbra Conscientia - Yellowing of the Lunar Consciousness

Země: Kostarika / Německo
Žánr: black metal
Datum vydání: 30.11.2019
Label: Terratur Possessions

Tracklist:
01. El caos que precede a la creación (Intro)
02. Maze of Exile
03. Romance of Contradictions
04. Citrinitas
05. Umbra Conscientia
06. Lord of Phosphorus
07. Yellowing of the Lunar Consciousness

Hrací doba: 39:15

Odkazy:
facebook / bandcamp

Terratur Possessions si vydobyli statut kultovního labelu. Sice částečně i z důvodů, které úplně nesouvisí s kvalitou vydání, ale hudební poklady v jejich soupisce lze nalézt. Proto se přiznám, že kdybych debut Umbra Conscientia zahlédnul na nějakém YouTube promo-kanále nebo u „no-name“ firmičky, tak nevím, nevím, zda by mi stál za více poslechů či vůbec za pozornost. Ale nakonec jsem „Yellowing of the Lunar Consciousness“ studoval dostatečně, abych se cítil oprávněn vynášet soudy v recenzi.

Věc se má tak, že debut kostaricko-německých Umbra Conscientia upřímně není žádná velká pecka. Jedno nezanedbatelné plus ke zlu mu ale přičíst musím. Hudba je totiž zřetelně ovlivněná prvními deskami Funeral Mist a Katharsis. Jasné, Katharsis sice na debutu předvedli jen Darkthrone na steroidech a vůbec by se dalo „666“ vyčíst mnohé, každopádně „Salvation“ je absolutní nadkult a monument satanské posedlosti. Umbra Conscientia podobně jako uvedené legendy evokují nepříčetný „chaos“ bez jakýchkoliv progresivních nebo grindových tendencí, a to je pro mě největší klad nahrávky.

Průšvih ale je, že ani po více jak deseti posleších od sebe nerozeznávám jednotlivé skladby. Výjimkou je možná song „Umbra Conscientia“, protože začátek mi děsně připomíná „Puch slovanské díry“ od Inferna a hlavně se brzy rozvine v tak zlovolnou jízdu, až se mi z ní poctivě křiví huba, což je spolehlivé znamení, že právě poslouchám skutečně zlý metal s gulama. Trochu se odlišuje i poslední skladba, protože je pomalejší a temnější než zbytek, ale to je tak vše. Samozřejmě tím nemyslím, že by kvalitní nápady byly soustředěny pouze v těchto skladbách. Prakticky lze říct, že fajn riff nebo riffy jsou všude, s odstupem času přeskakuji pouze intro a těch 40 minut intenzity si dokážu náležitě užít podobně jako loni recenzovaný debut Ultra Silvam. Muzika Umbra Conscientia nemilosrdně hrne, a když si k tomu přičtete výtečný vokál, tak určitě nedá moc práce si uvědomit, kvůli čemu by „Yellowing of the Lunar Consciousness“ mohlo stát za pozornost.

Prvotina Umbra Conscientia je dobrým příkladem solidního debutu, který ale těžko považovat za víc než solidní jednohubku pro puristy. Trochu větší hodnotu nabídne fanouškům zmíněných Funeral Mist a Katharsis a z toho důvodu si budu kapelu pamatovat do budoucna. Dále bych teda ještě ocenil, kdyby se tu projevilo, že mozek kapely a druhý vokalista pochází z Kostariky, ale pomyslnou exotiku, špínu ani unikátní jiskru metalistů ze země „třetího světa“ tu necítím, Umbra Conscientia zní prostě „evropsky“. Potenciál tu každopádně je, vize se mi zamlouvá a na aspektech jako song-writing a svébytnost se dá zapracovat. Pokud se tak stane, třeba se z nich ještě vyklube kapela doopravdy hodná pozornosti.


Bloodsoaked Necrovoid – Demo II

Bloodsoaked Necrovoid - Demo II

Země: Kostarika
Žánr: death / doom metal
Datum vydání: 16.11.2018
Label: Caligari Records

Tracklist:
01. Flesh Divinations for the Ego-Plundered Psyche
02. Vortex Extracting Putrid Disembodied Beings
03. Substance Conceiled in Open Conduit Discharging Flesh-Penetrating Agony
04. Sempiternal Gravitation Pull of the Massive Cosmic Cauldron

Hrací doba: 22:38

Odkazy:
bandcamp

K recenzi poskytl:
Caligari Records

První demosnímek Kostaričanů Bloodsoaked Necrovoid se dle mého názoru dost povedl. Nepřinesl sice nic zásadního, ani nic nového, co bychom jinde ještě neslyšeli, ale dovolím si tvrdit, že příznivce hrubozrnného death / doom metalu jistě potěšil. Jednalo se totiž o poctivou žánrovku s parádně prohnilou atmosférou, které na lákavosti ještě přidával demo sound.

Myslím, že demáč nakonec vyvolal docela slušný ohlas. Je to samozřejmě těžce relativní, z Bloodsoaked Necrovoid se nestali přes noc hvězdy. Demosnímek si nicméně odnesl převážně pochvalné recenze i z poměrně respektovaných zinů (čímž nemám na mysli zrovna nás, haha) a po audiokazetě vydané v limitaci 150 kopií se vcelku zaprášilo. Asi se dá říct, že Kostaričané se chytli a našli si své posluchače.

Staré známé a léty prověřené pořekadlo nás učí, že železo se musí kout, dokud je žhavé, podle čehož se zachovali i Bloodsoaked Necrovoid. Přesně o kvartál později totiž do světa vypustili svůj druhý snímek, opět pojmenovaný originálně „Demo II“. A já se na něj docela těšil.

Kapela si nicméně svojí prvotinou nastavila laťku docela vysoko a druhé demo ji nedokázalo dorovnat. Názvy songů jsou sice opětovně kurevsky epické, viz třeba „Vortex Extracting Putrid Disembodied Beings“ nebo „Substance Conceiled in Open Conduit Discharging Flesh-Penetrating Agony“, ale z hlediska hudební náplně mě „Demo II“ nesebralo takovým způsobem jako předchůdce. Dokonce i ta zlo-malůvka na obale nemá takový říz jako posledně.

Ono je to samozřejmě relativní. Na jedné straně, té formální, není druhé demo o nic moc horší než to první. Je to špinavé, hnusné, prohnilé, celková nálada je chorobná, v tomto směru je to v největším pořádku. První dva songy „Flesh Divinations for the Ego-Plundered Psyche“ a „Vortex Extracting Putrid Disembodied Beings“ nicméně nejsou žádné zázraky a neurvou člověku koule. Trochu jsem doufal, že by Bloodsoaked Necrovoid mohli přidat na sólech a melodiích, protože ty byly minule povedené. Což se sice naoko děje, ale jak dokazují obě zmíněné písně, na „Demo II“ jsou ty vyhrávky kratší, a ačkoliv třeba to na konci „Vortex Extracting Putrid Disembodied Beings“ není špatné, ani zdaleka se nejedná o nic tak působivého jako pasáž v prostředku „Dismal Catacombs of Eternal Flagellating Torment“ na první demu. Doufal jsem ve víc právě takových lahůdek.

Další dvě skladby „Substance Conceiled in Open Conduit Discharging Flesh-Penetrating Agony“ a „Sempiternal Gravitation Pull of the Massive Cosmic Cauldron“ už mi přijdou o něco zajímavější. Obě začínají ultra-shnilým pomalým umíráčkem, přičemž zejména v té druhé zmiňované se to dost povedlo. Následné přechody do deathmetalových částí jsou také v pohodě. Celkově mi ale na celém demu schází nějaký větší námrd, ani v těch nejrychlejších pasážích nahrávka tolik nekope. Naopak pochválit mohu murmur, protože ten je ohavný až běda.

Bloodsoaked Necrovoid

Kdybych si měl tedy vybrat mezi první a druhým demem, „Demo 1“ u mě o něco vede a znova bych si pustil radši to. Nicméně zase nechci na „Demo II“ házet špínu a zásadně jej ponižovat, protože ve své podstatě je také dobré, a pokud si někdo v ošklivém death / doom metalu, kterýžto pro mě ani zdaleka není žánrovým favoritem, rochní jak prase v bahně, nejspíš jej Bloodsoaked Necrovoid potěší i tentokrát a nebude si mít na co stěžovat. Ostatně to vypadá, že fans jsou spokojení, protože po druhé kazetě se zaprášilo ještě rychleji, přestože vyšla ve větším nákladu.

Osobně bych ale ocenil víc mimozemských sól, nějakou opravdu devastující pasáž a naopak méně „chytlavých“ temp, jaké se objevují v prvních dvou písních. Přesto si pořád myslím, že z Bloodsoaked Necrovoid se může ještě vyklubat moc zajímavá smečka, až se borci „prodemují“ k první řadovce, a příští počin si určitě poslechnu.


Bloodsoaked Necrovoid – Demo 1

Bloodsoaked Necrovoid - Demo 1

Země: Kostarika
Žánr: death / doom metal
Datum vydání: 24.7.2018
Label: Caligari Records

Tracklist:
01. Quintessence of the Colossal Cosmic Entity
02. Metaphysical Prolapse Through Purulent Detaching Nightmares
03. Dismal Catacombs of Eternal Flagellating Torment
04. Consuming Darkness of Void Towards Inconceivably Vast Insanity

Hrací doba: 19:11

Odkazy:
bandcamp

K recenzi poskytl:
Caligari Records

Vždycky mě bavilo do místních recenzí přinášet kapely pocházející z koutů světa, pro něž extrémní metalová hudba není zrovna typická. Sice tak v poslední době činím možná méně, než bych rád, ale zkusme to nyní alespoň částečně napravit za pomoci Bloodsoaked Necrovoid.

Bloodsoaked Necrovoid pocházejí ze středoamerické Kostariky, což samozřejmě není úplná prdel světa, nicméně nejde o stát, jenž by produkoval nějaké zásadní metalové kapely. Název Bloodsoaked Necrovoid je ovšem METAL jako svině a perfektně se hodí ke slibovanému ohavnému death / doom metalu. Jejich první demosnímek pak potenciál hnuso-názvu, hnuso-titulů skladeb i lovecraftovské hnuso-malůvky na obalu naštěstí potvrzuje.

Nahrávka s neoriginálním pojmenováním „Demo 1“ se totiž může pochlubit skutečně chorou atmosférou a zlým soundem. Bloodsoaked Necrovoid nevymýšlejí nic nového a jedou dle osvědčených receptů střídání zlovolného deathmetalového primitivismu s ultra-pomalými umíráčky, které se táhnou jako bahno. Nemusíme zacházet daleko do minulosti a pro srovnání zmiňme třeba jednu rostoucí „hvězdu“ poslední doby – pokud jste si loni prudce pošmákli na debutu Spectral Voice, pak by vás Bloodsoaked Necrovoid mohli zajímat. Sice nejsou Kostaričané tak atmosféričtí, ale díky demo produkci se jejich aktuální počin může pochlubit ještě větší syrovostí a hrubozrnností. Což má taky něco do sebe.

Netvrdím ale, že Bloodsoaked Necrovoid nedokážou vytasit i pořádnou temnou melodii. V tomhle ohledu není nijak těžké vybrat názorný příklad, protože kytarový motiv v prostředku třetího tracku „Dismal Catacombs of Eternal Flagellating Torment“ je prostě působivý a prakticky okamžitě jsem jej pasoval na vrcholný moment celého počinu. Do budoucna bych si takových chvilek nechal líbit i víc, protože tohle je fakt žrádlo.

Naštěstí i v dalších písních je co poslouchat. Třeba „Metaphysical Prolapse Through Purulent Detaching Nightmares“ je zkurvená pomalá tryzna. Anebo finále (a tím i závěr celého demosnímku) „Consuming Darkness of Void Towards Inconceivably Vast Insanity“ má taky hodně co do sebe a může se pyšnit značně neveselou náladou. „Quintessence of the Colossal Cosmic Entity“ jakožto otvírák taktéž funguje uspokojivě a obecně bych ještě zmínil, že když se Bloodsoaked Necrovoid rozjedou a pustí se do vyšších rychlostí, jejich sypačky zní patřičně násilně. Neodpustím si ještě jednu poznámku – výše jsem hovořil o tom, jak už jen názvy působí zlověstně, takže když už jsem je tu všechny vyjmenoval, nezapomeňte si je přečíst pozorně. I tato slova a jejich významy mohou sloužit jako klíč k pochopení toho, co za muziku Kostaričané nabízejí.

„Demo 1“ má celkově jen devatenáct minut a čtyři tracky, ale osobně mohu bez obav říct, že mi to stačí k tomu, abych do Kostariky poslal palec nahoru. Bloodsoaked Necrovoid sice nic neinovují, ale zlo drhnou dost poctivě, má to koule a obecně je to o kotel lepší, než byste nejspíš čekali od prvního demosnímku nějaké kapely z Kostariky. Další fošnu si docela rád pustím, protože si myslím, že pokud budou Bloodsoaked Necrovoid pokračovat v tomhle duchu a případně půjdou ještě nahoru, určitě bude co poslouchat.