Archiv štítku: Goath

Koncertní eintopf – říjen 2018

Hetroertzen, Sektarism, LvxCaelis

H.:
1. Taake, Bölzer, One Tail, One Head a Slegest – Praha, 16.10. (event)
2. Hetroertzen, Sektarism, LvxCælis – Praha, 4.10. (event)
3. Emma Ruth Rundle, Jaye Jayle – Praha, 16.10. (event)

Onotius:
1. Minsk, Zatokrev – Praha, 23.10. (event)
2. Hetroertzen, Sektarism, LvxCælis – Praha, 4.10. (event)
3. Soviet Soviet, Baical, Don Juan – Praha, 5.10. (event)

Metacyclosynchrotron:
1. Hetroertzen, Sektarism, LvxCælis – Praha, 4.10. (event)
2. Taake, Bölzer, One Tail, One Head a Slegest – Praha, 16.10. (event)
3. Goath, The Negative Bias, Ain, 0N0 – Bratislava (Slovensko), 27.10. (event)

Cnuk:
1. Master, Brutally Deceased, Pikodeath, Sabathory – Jaroměř, 20.10. (event)
2. Benefit pro Save the Syrian Children – Praha, 6.10. (event)
3. The Adicts, The Fialky – Praha, 11.10. (event)

H.

H.:

V říjnu se chystají hned dvě hodně zajímavé blackmetalové akce, které si nenechám ujít. O kousek více se asi těším na kombo Taake, Bölzer, One Tail, One Head a Slegest. Sice jde o formace, které jsou u nás k vidění relativně často, nicméně dohromady jde o kurevsky lákavé kombo. Tady mě zajímají vlastně úplně všechny kapely, tudíž rozhodně nehodlám přijít pozdě.

V těsném závěsu následují Hetroertzen, Sektarism a LvxCælis. První jmenovaní jsou živě hodně silní a vizuálně působiví, takže se vyplatí přijít, i když nemáte dopodrobna naposloucháno. Věřte mi, že to bude fungovat i tak. Zato Sektarism mě z alb doposud nijak zásadně neoslovili a LvxCælis jsem prozatím věnoval méně pozornosti, než by si nejspíš zasloužili. Ale třeba mě živá vystoupení přesvědčí, že to není tak blbé respektive že jsem měl začít poslouchat už dříve.

Do třetice doporučím koncert Emmy Ruth Rundle, což je holčina z Marriages nebo Red Sparrowes. Na strahovskou Sedmičku přijede se svým sólovým projektem, s nímž čerstvě vydala album „On Dark Horses“ na značce Sargent House, což by už sama o sobě měla být známka kvality. Deska se mi zdá příjemná, a jestli si myslíte, že by vás mohlo bavit něco na půli cesty mezi starší Chelsea Wolfe a Lanou Del Rey, tak téhle akci zkuste dát šanci.

Onotius

Onotius:

Koncertní říjen nabízí docela pestrou paletu zajímavých koncertů všemožných žánrů, což je vlastně celkem pochopitelné vzhledem k tomu, že klubová scéna v tomhle období většinou vrcholí. Na druhou stranu, těch naprostých must-see akcí je tu kupodivu třeba v porovnání s loňskem docela pomálu. To nicméně neznamená, že nebude na co chodit. V první řadě si určitě nenechám ujít pražskou návštěvu post-metalových Minsk po boku Zatokrev, kteří společně mimochodem upekli splitko, jež vyjde 5. října. Samotná akce se koná v úterý 23. října v klubu Underdogs’. A v tomto smíchovském klubu zůstaneme i pro další doporučení, a to pro původně chilský blackový rituál v podání Hetroertzen a jejich supportu v podobě LvxCælis a francouzských funerálních doomařů Sektarism. Ti zahrají hned zkraje měsíce – první čtvrtek. A vlastně i mé třetí doporučení zůstane ve stejném prostředí – tentokrát ale nepůjde o metal, nýbrž o post-punk. Hned den po Hetroertzen, tedy 5. října, totiž do Underdogs’ dorazí italští Soviet Soviet.

Metacyclosynchrotron

Metacyclosynchrotron:

V říjnu budu na koncerty spíše srát, protože listopad toho bude perný, ale pár akcí doporučím rád. Být z Prahy, tak určitě neváhám nad návštěvou koncertu Hetroertzen, LvxCælis a Sektarism. První jmenované jsem viděl dvakrát a bylo to super, i když dnes hrají v trochu jiném koncertním složení, Sektarism nedávno vyšlo nové album u End All Life / Norma Evangelium Diaboli, takže to asi sračka nebude, ale roli černého koně by mohli sehrát LvxCælis. Jak klapne zvuk, může to být fakt síla.

Na TaakeBölzer samotné bych asi nešel, bo tu naživo hrají skoro furt, každopádně strašně rád vzpomínám na ten parádní kotel, co měli One Tail, One Head na prvních dvou ročnících Prague Death Mass. Trondheimští konečně představí svoje první album, aby to pak definitivně zabalili. Že bych si tedy ještě jednou a naposledy zajel rozdat a utržit pár ran?

No a pokud jste náhodou ze severních Uher, tak doporučuji vidět Goath, kteří zahrají na konci října v Bratislavě. Vydávají je Ván Records a naživo to jistě bude námrd jak svině; Pro bližší představu doporučuji nahlédnout do [H]itlerovy recenze. The Negative Bias budou mít asi slušnou atmosféru, elektro-akustický set 0N0 může být zajímavý a jestli je hudba Ain tak dobrá, jak silácké jsou jejich cool-occult kecy, tak bude o kvalitní sobotní kulturu jistě postaráno. Minimálně se pak můžete po skončení dokalit na jakési industrial/techno či co to tam má být.

Taake

Cnuk

Cnuk:

Dvacátého října bych se rád dostavil do jaroměřského Bastionu, kde zahrají deathmetaloví veteráni Master včele s Paulem Speckmannem. Předskakovat jim budou našinci Brutally Deceased a Sabathory a česko-němečtí Pikodeath. Studiově Master sice už za moc nestojí, ale naživo by to mohla být jiná.

V Praze je říjen výživný. Nakonec jsem vybral dvě menší záležitosti, jako třeba zajímavou akci, co se koná hned první říjnový víkend, kdy v pražském klubu Underdogs’ vystoupí špinavé mlátičky Mörkhimmel, Sekeromlat a Vole. Vystoupení je benefiční akcí pro Save the Syrian Children. Dále 11. vystoupí v MeetFactory kultovní punkáči The Adicts. Ti aktuálně jedou turné k nové desce „And It Was So!“, ale určitě dojde i na klasiky, takže Viva La Revolution!


Goath – Luciferian Goath Ritual

Goath - Luciferian Goath Ritual

Země: Německo
Žánr: black / death metal
Datum vydání: 17.3.2017
Label: Ván Records

Tracklist:
01. All Became Nothing
02. Blasphemous Supremacy
03. Retaliation
04. Solitudinem
05. Into Nihil
06. Necromantic Ways
07. Resurrection of the Light Bearer
08. The Hunt, the Instinct
09. Enter the Temple
10. Under Death’s Shadow

Hrací doba: 40:58

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Sure Shot Worx

Německá smečka Goath byla založena na sklonku roku 2015 a v květnu 2016 se trojice z Norimberku prezentovala prvním bezejmenným demosnímkem. Nás dnes ale bude zajímat čerstvý dlouhohrající debut s roztomilým názvem „Luciferian Goath Ritual“.

Přestože se jedná o debutovou desku, při pohledu na fotky je zřejmé, že v Goath nepůsobí žádní náctiletí píčusové, nýbrž fotři, kteří všechny ty nábojové pásy, pyramidy a kožené vesty nosí už nějaký ten pátek. Z dřívějších působišť tria Muerte / Goathammer / Serrator mi je trochu povědomé pouze jméno Total Hate, kde působili první a třetí (ten jen v koncertní sestavě) jmenovaný, nicméně po hudební stránce kapelu podrobněji neznám. Co mě tedy tím pádem mohlo nalákat k poslechu „Luciferian Goath Ritual“? Je to docela jednoduché. Zaprvé mě zaujala obálka, protože se jedná o zábavný satanic-metal-shit výjev ztvárněný poměrně zajímavým způsobem. Zadruhé je to skutečnost, že se pod vydání „Luciferian Goath Ritual“ podepsali Ván Records, jejichž přítomnost bývá zárukou kvality.

Goath v základě hoblují black / death metal agresivnějšího ražení, ale tvrdit, že je „Luciferian Goath Ritual“ prachsprostou rubanicí bez snahy (či schopnosti?) o ozvláštnění, by bylo poměrně nefér. A to říkám i s vědomím, že právě v těch bestiálnějších pasážích jsou si Goath nejjistější a právě zde má jejich produkce největší koule, díky čemuž je jenom dobře, že právě tahle poloha na fošně převládá. Důkazem kvality budiž hned otvírák „All Became Nothing“, v němž se na posluchače po minutovém intru vyvalí nasraná sypanice, jíž neschází příjemně fanatický zápal. Je znát, že tihle Němčouři mají metalové zlo v krvi a žánru evidentně fandí dost dlouho a dost zodpovědně. Jistě, fanouškovská oddanost stylu obecně vzato ještě není licencí nebo dokonce zárukou pro kvalitní hudebnictví, ale zrovna u Goath člověk necítí potřebu kapele mlátit o hlavu, že mělo zůstat jen u poslechu metalu a soukromého hrození.

„Luciferian Goath Ritual“ je propagováno hláškou o inspiraci ranými 90. lety. Nejsem si jist, jestli bych to specifikoval až takhle přesně, ale určitě mohu potvrdit, že láska k žánru tu cítit je. A zároveň je pravda, že se nebavíme o inspiraci v nějakých teplých chcánkách vhodných akorát tak pro holky nebo na pódia Masters of Cock, ale o Metalu – špinavém a nasraném takovým způsobem, až se z toho vaše postarší sousedka pokřižuje, až tu muziku doma vohulíte nahlas jako čuně. Na druhou stranu, nese to s sebou i jistá úskalí. Rozhodně beru, že „Luciferian Goath Ritual“ ve svých útrobách mnohdy skrývá i riffy nasáklé thrash metalem či dokonce staroškolským heavy metalem, proti tomu vůbec nic. Už je ale trochu horší, že některé postupy a riffy budou člověku dost povědomé. Jinými slovy řečeno, Goath nic nevymýšlejí, Goath se povětšinou pouze inspirují – a je to znát.

Goath

Netvrdím, že tak dělají nezábavně, ale myslím, že padnout by to tu mělo. Jednoduše jsem chtěl říct, že každá mince má dvě strany a ortodoxní metalovost může mít i jisté mouchy. Ve finále je ale na vás, jak se poperete třeba s nepřiznanou poctou Mayhem„Necromantic Ways“, vyhrávkami ve stylu Iron Maiden ve finální „Under Death’s Shadow“ (i když zrovna v tomhle songu je toho ještě víc) a dalšími podobnými vtípky. Jste-li schopni a ochotni to brát jako spiklenecké pomrkávání na posluchače, pak není nad čím váhat – „Luciferian Goath Ritual“ se vám líbit bude.

Za sebe mohu říct, že mě album docela bavilo, především zpočátku. Postupem času jeho síla začne vyprchávat, ale na desítku výživných poslechů to vydá docela s přehledem. Je to málo? Odpovězte si sami. Na mě Goath učinili solidní dojem, a byť se k „Luciferian Goath Ritual“ příliš vracet nebudu (jestli vůbec), budoucí tvorbu si pustím rád.