The Cave (2005) 8.2.2020 H.  Když se film jmenuje „The Cave“, asi nikoho nepřekvapí, že se odehrává… v jeskyni. Na moment překvapení to tedy tenhle biják asi hrát nebude. Jeskynních hororů sice není až tolik (což mi možná přijde trochu škoda), ale prakticky všechny se odehrávají dle jasně nalinkovaného scénáře. Ani tahle „The Cave“ v tomto ohledu není výjimkou. Jde jen o to, jak hutnou atmosféru se podaří ze stísněných a tmavých kamenných prostor vytřískat a jak nechutně a odpudivě bude místní nebezpečí vypadat. Nyní si popovídáme o tom, jak se to daří právě tomuhle kousku z roku 2005. Mě osobně ty jeskynní horory vlastně dost lákají. Přijde mi, že jde o výborné prostory pro atmosférickou krvavou naháněčku, v níž člověk není predátor, nýbrž kořist. Jsem ochoten tolerovat i onu neoriginalitu, když to režisér dokáže naservírovat pěkně na drsňáka.
Curse of Chucky (2013) 6.2.2020 H.  Ačkoliv Chuckyho komediální díly nepatří k tomu nejoblíbenějšímu v sérii „Child’s Play“ (což obzvláště platí o „Seed of Chucky“, protože „Bride of Chucky“ se mi ještě zdá fanouškovskou základnou docela tolerované), osobně si myslím, že jich bylo třeba, aby postava neupadla do rutiny, kterou šlo třeba v „Child’s Play 3“ už nepříjemně cítit. Poté, co vraždící panák dvakrát pobavil a rozesmál, se mohl v šestém díle „Curse of Chucky“ v pohodě vrátit k hororovějšímu ladění a serióznějšímu tónu. Proč ne, srandy už bylo dost a „Child’s Play“ je nakonec pořád hororová série, nikoliv komediální. Nutno ale dodat, že „Curse of Chucky“ ten návrat k vážnějšímu pojetí vzalo opravdu vážně.
Seed of Chucky (2004) 30.1.2020 H.  Ve svém čtvrtém filmu stylově pojmenovaném „Bride of Chucky“ dostal Chucky nevěstu a také nové ladění. Zrovna Chucky sice nikdy nešel pro suchou a/nebo sprostou hlášku daleko, ale až ve čtyřce skočil do komediálního ladění. Což je nakonec věc, k níž se v průběhu své vražedné kariéry uchýlil skoro každý známý slasherový zabiják. V případě série „Child’s Play“ se ovšem jednalo teprve rozcvičku a docela umírněnou zábavu, protože to byl až následující díl „Seed of Chucky“, který přišel s opravdu šílenou taškařicí. Ale co čekat od bijáku, který se jmenuje po semenu a semeno hraje hlavní roli hned v titulcích filmu. A odkud se to semeno vzalo? Cynik by řekl, že docela určitě z Chuckyho penisu, ale tak jsem to úplně nemyslel. Jistě si vzpomenete, že v minulém díle si to Chucky se svojí láskou Tiffany rozdal.
Bride of Chucky (1998) 25.1.2020 H.  Člověk nemusí být zrovna protřelý filmový kritik, aby poznal, že třetí díl „Child’s Play“ nebyla zrovna perla. Jako obyčejné hovadské hororové béčko by se to možná dalo vzhledem k době vzniku snést, ale jako součást legendární žánrové série to žádná velká sláva není a je docela evidentní, že jde o jeden z nejslabších dílů Chuckyho dobrodružství. Když si tedy vraždící panák posléze dal na několik let oddech, bylo to jen ku prospěchu věci. Chucky se nicméně i přesto zvládnul vrátit ještě v devadesátých letech. Nejste-li zrovna hororoví panicové a série „Child’s Play“ vám není cizí, pak vás zcela jistě nepřekvapí, o čem bude primárně řeč, protože čtvrtá část přinesla docela zásadní obrat…
The Grudge (2020) 14.1.2020 H.  Série „Ju-on“, přestože patří k nejznámějším asijským hororovým značkám, mi k srdci nikdy nepřirostla. Asijské divnosti mám sice obecně docela rád, ale duchařiny obecně mě moc neoslovují a ani tahle není výjimkou. Snímek z roku 2002, který „Ju-on“ vyslal k výšinám, ačkoliv nebyl první (jde o předělávku o dva roky staršího televizního filmu), je nicméně docela oukej a (po)dívat se na něj určitě dá. Hromadě dalších pokračování, ať už těch japonských nebo americkému remaku (a jeho pokračování), jsem už pozornost nikdy nevěnoval, i když to pořád mám na seznamu bijáků, které bych mohl někdy v budoucnu dokoukat. Už druhý americký remake by tedy neměl být ničím, co by mě mělo zajímat. A nebudu vám kecat – fakt mě to moc nezajímalo. Nicméně vzhledem ke svému zvyku chodit do kina na prakticky všechny horory jsem ... Mortuary (2005) 5.1.2020 H.  Tobe Hooper bezesporu patří mezi hororové legendy. Do análů žánru se zlatým písmem zapsal zejména díky prvním dvěma dílům „Texaského masakru motorovou pilou“, z nichž přinejmenším ten první patří do učebnic, jak by se to mělo točit. Vcelku populární je myslím i jeho verze „Prokletí Salemu“ a duchařský horor „Poltergeist“ z roku 1982, který se rovněž dočkal dvou pokračování a remaku. Lze tedy bez obav prohlásit, že Tobe Hooper se podílel na etablování hned dvou známých hororových značek a má na svědomí jednu z nejznámějších adaptací Stephena Kinga. Vedle toho ale natočil i pěknou řádku dalších hororů, v jejichž případě zůstalo jen u jednoho filmu, přičemž některé z nich jsou vcelku fajn, zatímco jiné, diplomaticky řečeno, nejsou vůbec fajn.
Vampyros Lesbos (1971) 1.1.2020 H.  Jesús Franco byl neskutečný frajer, který po sobě zanechal zlatý důl filmového škváru, jemuž byl věrný až do konce svých dní a do požehnaného věku. Asi nepřekvapí, že takový kanón musí mít v našem filmovém koutku čestné místo. Dneska se podíváme na jeho kultovku z roku 1971 s lákavým názvem „Vampyros Lesbos“… „Vampyros Lesbos“ je nepochybně typický Franco, což dá asi rozum, když tenhle letitý snímek patří k jeho nejznámějším kouskům, které ve velké míře definovaly jeho styl. Brakovost čiší z každého filmového okénka, scénář je tak hloupoučký, až má občas člověk problém se zorientovat, kdo je kdo, a logika místy dostává šeredně na frak. Zároveň tu ale probleskuje snaha o filmovost, která se projevuje v zajímavém nasvícení některých scén, pokusy o uměleckost, natáčení v relativně výpravných exteriérech (točilo se v Turecku, Španělsku a Německu) nebo v metaforických detailních záběrech na hmyz.
American Samurai (1992) 29.12.2019 H.  „American Samurai“ je takový ten film, na jehož název se člověk podívá a ťukne si do čela, že tohle je mu nějak povědomé a že to už kdysi dávno nejspíš viděl. Pak se ale zamyslí a dojde mu, že si to spletl s „American Ninja“… Může se zdát, že jde o podobnost čistě náhodnou anebo že byl takový titul zvolen záměrně, protože se producenti chtěli přiživit na úspěchu známější série s Michaelem Dudikoffem. Na druhý pohled ale zjistíte, že ty spojitosti zdaleka nekončí jen u relativně podobných názvů. „American Samurai“ režíroval Sam Firstenberg, jenž stojí i za prvními dvěma díly „American Ninja“. V hlavní roli se tu představuje David Bradley, což je akční herec devadesátých let a spíš béčkového věhlasu.
Victor Crowley (2017) 21.12.2019 H.  Konec třetího dílu „Hatchet“ jasně nasvědčoval tomu, že Adam Green, duchovní otec celé série, plánoval s trojkou poslat Victora Crowleyho k ledu. Ohavný zabiják z bažin konečně dostal zpátky svého tátu, jehož celou dobu hledal, a na konci filmu se rozpustil. Nakonec se ale situace vyvinula trochu jinak a Crowley se opět vrátil do hry, tentokrát opět pod režijním dohledem samotného Greena (ve trojce nechal post rejži někomu jinému, byť si stále střihl scénář). K oživení značky „Hatchet“ jej údajně mimo jiné přemluvil i sám George Andrew Romero. Přípravy pro čtyřku – která se z mně neznámého důvodu nejmenuje „Hatchet IV“, nýbrž „Victor Crowley“ po svém hlavním taháku, což mi jen tak mimochodem přijde trochu škoda – nicméně probíhaly v utajení, aniž by o tom Green fanoušky série zpravil. K premiéře snímku 22. srpna v Hollywoodu v Kalifornii tak došlo překvapivě ... Hatchet III (2013) 7.12.2019 H.  Ani třetí část novodobé slasherové skoro-klasiky „Hatchet“ nikterak neuhýbá ze stylu nastoleného svými dvěma předchůdci. Podobně jako dvojka začala přesně v místě, kde skončila jednička, i trojka začíná přesně v tom momentě, kde skončila dvojka. Opět se tedy vrací na scénu Marybeth Dunstan, kterou stejně jako v minulém díle ztvárnila Danielle Harris (znáte ze série „Halloween“, kde se objevila ve čtyřech dílech, ačkoliv ve dvou jako dítě). Nicméně ani skutečnost, že Victoru Crowleyho rozštípala palici na maděru a pro jistotu mu jí navrch ustřelila brokovnicí, ještě neznamená, že bude mít klid. Tohohle zmutovaného bastarda totiž hned tak něco nerozhází, takže hned vzápětí vstává a s Marybeth si dá delší férovku. Nečekaně ovšem se štěstím vyhraje holka, která Victora přeřízne. Doslova. Motorovou pilou. Na dvě půlky. To jedné vraždící mašině sice ubírá trochu na respektu, ale oplátkou za to ... Hatchet II (2010) 16.11.2019 H.  Druhý díl „Hatchet“ začíná přesně tam, kde skončil ten první – v momentě, kdy ohavný obluďák Victor Crowley morduje nebohou Marybeth na loďce. Té se ovšem podaří uniknout (myšleno holce, nikoliv loďce). Vypíchne Crowleymu prstem oko a pak ji z vody vytáhne místní jouda žijící v bažinách, jemuž chrochtající dvoumetrový zmutovanec z nějakého důvodu dává pokoj. Při rozhovoru v joudově chajdě se ale ukáže, že tu bude nějaký háček v Marybethině fotříkovi (který zdechnul v intru prvního dílu, zahrál si jej Robert Englund). Holka odejde do města a v mezičase to jouda odnese über-cool smrtí, v níž hrají hlavní roli jeho střeva. Začátek „Hatchet II“ vypadá slibně. Poté ale tvůrci začnou přilévat až moc zbytečné dějové omáčky. Marybeth (již jen tak mimochodem hraje jiná herečka než v jedničce – zde se představí Danielle Harris, kterou jste ... Hatchet (2006) 9.11.2019 H.  Dovolil bych si tvrdit, že není mnoho nových hororových filmů / sérií, které mezi fanouškovskou obcí v poslední (cca) dekádě vyvolaly takový ohlas jako „Hatchet“. Ne nutně takové prohlášení musí znamenat pozitivní ohlas, však jsou také názory na tuhle záležitost mnohdy rozporuplné, ale z jistého úhlu pohledu je určitě pochopitelné, proč se „Hatchet“ dostalo takové pozornosti. Na tomhle bijáku potažmo celé sérii je totiž strašně moc vidět, že to točili lidi, kteří jsou sami hororovými fanoušky a kteří moc dobře vědí, co si milovník béček žádá. A co že to je, po čem příznivec béčkové videotéky prahne? To je naprosto jednoduché! Zaprvé, pořádný horor musí mít pořádné gore. Kurva hej, „Hatchet“ tohle splňuje na výbornou. Vražd je tu hodně, jsou příjemně vynalézavé (občas regulérní školení z anatomie!), brutální a ... Incubo sulla città contaminata (1980) 1.11.2019 H.  Na začátku osmdesátých let vznikala v Itálii hromada zombie bijáků, jejichž tvůrce kupředu hnala vidina podobného úspěchu, jakého se dostalo „Zombi 2“ od Lucia Fulciho z roku 1979, a také nadšení, s jakým domácí trh přijal ještě o rok dříve „Dawn of the Dead“ od George Romera. Jedním z takových se stal i Umberto Lenzi, což byl v roce 1980 už zkušený režisér, jehož jméno by ostatně nemělo být neznámé žádnému znalci italské filmové školy. Ačkoliv ještě možná víc než s hororem (byť i těch má na kontě slušnou řádku) je jeho jméno spojeno se specifickými žánry jako giallo nebo poliziotteschi. A když už horor, pravděpodobně Lenziho budete znát spíš díky jeho příspěvkům do kanibalského subžánru jako „Il paese del sesso selvaggio“, „Mangiati vivi“ nebo asi nejznámější „Cannibal ferox“. Umberto Lenzi nicméně roku 1980 přispěl i k zombie ... Joker (2019) 26.10.2019 Sicmaggot  Filmový Marvel za poslední léta s přehledem a bez držení chčije univerzu DC na hlavu. Důkazem toho není pouze kasa, ale kvalita jako taková. Tvůrci pod taktovkou Marvelu si ty rozdováděné Spidermany a hláškující Hulky jednoduše umí držet na uzdě. Cílovka dostává, co chce: pestré vybuchující obrázky, precizně naředěnou komedii s tragédií a příběhové linky pevně stojící na archetypální cestě hrdiny. DC se mezitím brodí v hovnech. Nefunkčně uchopená temnota s hnusným zeleným plátnem (Snyderův Batman) střídá mileniálům podbízivé vakuum (Ayerovo „Suicide Squad“). Wanův rozjuchaný „Aquaman“ společně se serióznější „Wonder Woman“ to na všech frontách neprojeli. Stále ale nešlo o nic, co by Marvel nedokázal udělat lépe.
Spiders (2000) 19.10.2019 H.  Je mi ctí představit v našem filmovém koutku další mega-vtipnou mega-sračku. Subžánr natural hororu nebo chcete-li ekohororu by mohl být vcelku zajímavý, kdyby byl nějak rozumně pojatý, ale tahle odnož hororu se nějakým způsobem zvrhla v přehlídku absolutního braku a filmařské demence. Pro běžného konzumenta se tedy jedná o zapovězenou oblast, nicméně milovníci shitózní kinematografie zde najdou zlatý důl. Milujete-li hovadiny, jejichž neskonalé demenci se můžete smát, až vás bude pupek bolet, tak mimo jiné právě sem by měly směřovat vaše kroky. Například třeba ke „Spiders“. Tahle perla pochází z roku 2000 a naplňuje všechny parametry filmové žumpy. Toporné anti-herecké nevýkony, seriózně pronášené repliky plné trapnosti, debilní příběh, příšerné triky, totální dlabání na jakoukoliv logiku.
Red Heat (1975) 12.10.2019 H.  Že se někdo kouká na staré zaprášené horory nebo zapadlé science fiction, to jsou asi věci, jaké většina lidí dokáže pochopit, i když třeba sama takovou potřebu nemá. Můžete se ale docela divit, proč se někdo kouká na zapomenuté péčko z poloviny sedmdesátých let, jako je právě tohle. Důvod to nicméně má a jde o docela zábavný důvod. Na „Red Heat“ jsem totiž narazil kvůli tomu, že se jmenuje stejně jako jeden biják s Arnoldem Schwarzeneggerem. S akční klasikou z roku 1988 ani se samotným Arnoldem nicméně tenhle kousek nemá nic společného, vždyť byl natočen o celých třináct let dříve, tedy už v roce 1975. Avšak skutečnost, že se nějaké divné porno z ze sedmdesátek jmenuje stejně jako film se Schwarzeneggerem, mě pobavila dost na to, abych si tuhle chlupatou šukačku sehnal a posoudil ji svým kritickým pohledem.
After Death (Oltre la morte) (1989) 5.10.2019 H.  Už u „Zombi 3“ jsem se zde rozepisoval o tom, jak moc je to zamotané s pokračováními kultovního italského zombie hororu „Zombi 2“, který je vlastně sám o sobě fejkovým „pokračováním“ „Dawn of the Dead“ od George A. Romera, protože tenhle snímek byl v Itálii distribuován pod názvem „Zombi“. „Zombi 2“ se každopádně samo stalo kultem, na nějž se pokusila navázat hromada následovníků. Spousta bijáků je v různých distribucích označována jako pokračování, ať už se to čísluje jako série „Zombi“ anebo jako série „Zombie Flesh Eaters“. Jako x-tý díl je dokonce občas označováno víc různých filmů napříč různými lokálními distribucemi. Jako „Zombi 3“ dokonce jednou v Itálii vyšel i další, tentokrát španělský kult „No profanar el sueño de los muertos“, přestože byl natočen o celých pět let dříve než „Zombi 2“. Celá tahle záležitost je ... An Eye for an Eye (1981) 28.9.2019 H.  Kdysi jsem četl zajímavou myšlenku, že o vašem vkusu hodně napoví, z jakého filmu znáte Tima Curryho. Vtipné na tom je, že to je vlastně pravda. Něco podobného by se podle mě nicméně dalo vztáhnout i na Chucka Norrise, protože hodně prozradí, jestli si při vyslovení jeho jména jako první vzpomenete na vtipy o tom, že dvakrát napočítal do nekonečna, nebo si vybavíte „Walker Texas Rangera“ a reklamu na Total Gym, nebo si vybavíte akčního bijce z osmdesátých let, anebo jestli to pro vás jen ten jouda, co kdysi dostal na budku v Koloseu od Bruce Leeho. Možností máme vcelku dost a já myslím, že je dost jasné, jaký Chuck Norris bude v našem filmovém koutku převládat. „An Eye for an Eye“ pochází ještě z ranější Norrisovy tvorby.
30 Days of Night (2007) 21.9.2019 H.  Komiksové filmy jsou v současném tisíciletí hodně v módě, ale když se to řekne takhle, většina z nás si pod tím představí komerční blockbustery z portfolia velkých studií jako Marvel či DC. Existují ale i mnohem zajímavější komiksové adaptace, které vycházejí z méně mainstreamových předloh. A mezi takové lze myslím zařadit i počin s názvem „30 dní dlouhá noc“. „30 dní dlouhá noc“ vychází ze stejnojmenné hororové minisérie, která vyšla v roce 2002 a později se dočkala i několika pokračování a mimo jiné právě i filmové adaptace. Nemám šajna, jak si předloha stojí, poněvadž komiksy vesměs nečtu, ale co jsem si vygooglil nějaké ukázky, tak minimálně co do grafické stránky je hodně pěkná a příjemně svá. Už jen z těch několika obrázků, co jsem viděl, lze vycítit pořádný kus atmosféry.
Jolly Roger: Massacre at Cutter’s Cove (2005) 17.9.2019 H.  Sledování vysoce špatných filmů lze považovat za jistou formu sebemrskačství, přesto – občasné záchvaty masochismu je nutno ukojit, pročež člověk sáhne po nějakém braku, jenž se už zdálky tváří jako totální sračkové céčko. „Jolly Roger: Masakr v zálivu“ patří k přesně takovým. Věděl jsem, že tohle bude kurevsky zlé a že půjde o totální kejdu, ale šel jsem do toho s vyhlídkou na salvy škodolibého smíchu. Mé přání bylo vyslyšeno. Leccos napovídá už české vydání na DVD. Obsahuje dvě české stopy, které jsou obě v lepší zvukové kvalitě než originální znění (!), k němuž nejsou poskytnuty žádné české titulky. Nevadí, spokojil jsem se tedy s dabingem, což nakonec nebyla špatná volba, protože ten je mega-vtipný sám o sobě a bijáku přidává další humorný prvek navíc.
|
