Archiv štítku: Candlemass

The Doomsday Kingdom: info o albu

The Doomsday Kingdom, což je další projekt Leifa EdlingaCandlemass a Avatarium, vydá 31. března svůj bezejmenný dlouhohrající debut. Na nahrávce, kterou vydá firma Nuclear Blast, se objeví i dvě písně z letošního dema „Never Machine“. Obal tady, tracklist následuje:

01. Silent Kingdom 02. The Never Machine 03. A Spoonful of Darkness 04. See You Tomorrow 05. The Sceptre 06. Hand of Hell 07.vThe Silence 08. The God Particle


Candlemass – Death Thy Lover

Candlemass - Death Thy Lover

Země: Švédsko
Žánr: doom metal
Datum vydání: 3.6.2016
Label: Napalm Records

Tracklist:
01. Death Thy Lover
02. Sleeping Giant
03. Sinister and Sweet
04. The Goose

Hrací doba: 25:28

Odkazy:
web / facebook / twitter / bandcamp

Abych řekl pravdu, současné situaci v Candlemass ne úplně rozumím. Kapela před vydáním posledního alba „Psalms for the Dead“ ohlásila, že toto bude úplně poslední a že tímto počinem bude ukončena studiová kariéra skupiny. Již od počátku však bylo jasně řečeno, že jen nebude vznikat nová muzika, ale koncertování bude probíhat i nadále. V pohodě, to beru, i když mě to hodně mrzelo, protože pro Candlemass jsem měl vždycky slabost a tahle kapela má u mě prostě trochu speciální místo. Sice jsem už několikrát prohlásil, že mám metalovou scénu u prdele a zajímá mě jen tak muzika, ale je to pravda jen do jisté míry. Tenhle žánr mě přece jen provází skoro celý můj život, tudíž k tomu mám poněkud sentimentální vztah, a tak je mi prostě smutno, když to takhle skvělé kapely balí, zatímco mrdky jako Sabaton za nadšeného potlesku plní haly. Ale co se dá dělat.

Hlad po tvorbě hudby však zjevně jen tak utnout nejde, pročež se hlavní skladatel Leif Edling takřka okamžitě pustil do nové kapely Avatarium, jejíž produkce je rovněž výborná. Na druhém albu si to Avatarium namířili víc do retra, takže snad z touhy po čistokrevném doom metalu si Leif udělal nový osobní projekt The Doomsday Kingdom, s nímž před pár měsíci vydal povedené ípko „Never Machine“. No, a aby to náhodou nebylo příliš jednoduché, tak zničehonic přestalo platit, že Candlemass už novou muziku nenahrají. Nejsem si jist, jestli to bylo skutečně myšleno skutečně jako „nebudeme nahrávat nic nového“, anebo spíš mírnější „nebudeme nahrávat desky, ale sem tam písničku třeba jo“, to už si úplně přesně nevzpomínám, ale já jsem to pochopil tím prvním způsobem. A přesto tu nový materiál je – trvá 25 minut, jmenuje se „Death Thy Lover“ a je onálepkován jako EP.

V případě „Death Thy Lover“ se ale sluší vypíchnout ještě jednu věc. Candlemass měli vždycky trochu trable se zpěváky. Však historku o tom, jak byl Messiah Marcolin vyhozen, dostal druhou šanci a pak byl vyhozen znovu, protože je to diplomaticky řečeno komplikovaná povaha a i navzdory jeho nespornému pěveckému talentu s ním nešlo vyjít, všichni známe. Nehledě na epizody s dalšími pěvci. Zdálo se, že situace byla vyřešena, když Candlemass do svých řad přijali Roberta Lowea ze Solitude Aeturnus. S ním dali dohromady několik velmi dobrých alb, ale těsně po vydání „Psalms for the Dead“ byl Lowe taktéž odejit – prý kvůli tomu, že flákal koncerty.

Candlemass

Na Robertovo místo nastoupil ostřílený Mats Levén, jenž zpíval třeba v kapele Yngwieho Malmsteena, u At Vance, v Therion a v mnoha dalších formacích, mezi nimiž nechybí ani dva projekty, v nichž se potkal s Leifem Edlingem. Jedná se o seskupení Krux a Abstrakt Algebra (což je kapela kterou Edling založil po prvním rozpadu Candlemass, aby pak Candlemass obnovil, když o Abstrakt Algebra nahrávací společnosti nejevily zájem… je to všechno pěkně zamotané, což?). Nehledě na fakt, že už v roce 2006 se v samotných Candlemass mihl. Původně byl Levén veden jen jako koncertní host, ale v loňském roce byl pasován na regulérního člena a „Death Thy Lover“ je vůbec prvním studiovým počinem (oficiálním, několik raritních demáčů už v minulosti vyšlo na kompilacích či B-stranách singlů), na němž se Levén představuje jako zpěvák Candlemass.

Jak vidno, ta personální historie Candlemass a všech spřízněných projektů, vedlejšáků, bokovek a dalších kapel je pěkně spletitá, že by to vydalo na vlastní a pěkně macatý článek (třeba se do toho i někdy pustím a napíšu to, kdo ví…), takže toho nechme. Nějakou představu, jakou pozici „Death Thy Lover“ v historii Candlemass má, jsme si snad již utvořili, tak pojďme na vlastní náplň novinkového minialba, tedy na hudbu.

Již jsem výše řekl, že Candlemass mám fakt hodně rád. Jsou lidi, pro něž tahle skupina znamená první tři desky a pak už nic, ale já mezi takové nepatřím. Fakt upřímně jsem si užíval i tvorbu v poslední dekádě, počínaje sněhobílým bezejmenným albem, které nazpíval ještě Messiah Marcolin, konče údajně labutí písní „Psalms for the Dead“ – vážně mě to bavilo. Navzdory trochu prapodivné situaci okolo konce-nekonce jsem se tedy těšil i na „Death Thy Lover“, ale tentokrát to se mnou nic moc nedělá. Hudebně se EP samozřejmě nese v typickém duchu Candlemass, čili epičtější doom metal postavený na výrazných riffech a s čistým vokálem. V tomto ohledu „Death Thy Lover“ nijak nevybočuje, což bych ale nepovažoval za negativum, protože přesně tohle od nich chci slyšet.

Jenom se mi zdá, že tentokrát to prostě nemá takovou tu sílu a lehkou skladatelskou ruku, jaká ani na posledních deskách nechyběla. „Sleeping Giant“ možná má solidní ústřední riff, „Death Thy Lover“ také není vyloženě špatná a „The Goose“ je zase příjemně zadoomaně utahaná, jenomže v tom není ona pověstná chemie jako dřív. Všechny čtyři přítomné písně jsou na úrovni těch nejslabších kusů z posledních řadových nahrávek, spíš ještě o kousek níže. Nechtěl jsem to říct na plnou hubu, ale nakonec to asi zaznít musí – „Death Thy Lover“ na mě působí jako nějaký šuplíkový materiál, k jehož vydání nedošlo kvůli nedostatečné kvalitě, jako odřezky a přebytky ze skladatelských seancí posledních desek, nyní servírovány jakožto zbrusu nový počin. Nevím, jestli to tak skutečně je, ale úroveň toho materiálu takové nelichotivé dojmy vzbuzuje.

Candlemass - Death Thy Lover

Jistě, Candlemass jsou stále natolik kvalitní a zkušená formace, že nehrozí, aby se jednalo o neposlouchatelnou záležitost. Poslouchatelnost ovšem automaticky nezaručuje vysokou kvalitu. Buďme upřímní – „Death Thy Lover“ je jednoduše průměrná práce. S legendárním statusem Candlemass sice neotřese, ale v rámci tvorby skupiny patří k tomu horšímu. Chtě nechtě se vkrádá neodbytná myšlenka, že kdyby tohle EP nikdy nevyšlo, posluchači by nebyli ochuzeni vůbec o nic, což z „Death Thy Lover“ dělá docela zbytečnou nahrávku.


The Doomsday Kingdom – Never Machine Demo EP

The Doomsday Kingdom - Never Machine Demo EP

Země: Švédsko
Žánr: doom metal
Datum vydání: 18.3.2016
Label: selfrelease

Tracklist:
01. Never Machine
02. The Sceptre
03. Zodiac City
04. The Whispering

Hrací doba: 26:17

Odkazy:
web / facebook / bandcamp

Nijak a nikdy jsem se netajil tím, že tvorbu švédského baskytaristy Leifa Edlinga mám hodně rád – obecně vzato, protože zas nejsem nekritický fanboy a férově si řekněme, že pár slabších kousků ve svém portfoliu také má. Nicméně i navzdory nim bych si dovolil tvrdit, že tenhle chlápek má na kontě množství bravurních nahrávek, z nichž některé se podílely na utváření toho, čemu se dnes říká doom metal. Jako hlavní skladatel Candlemass si Edling už dávno vydobyl jedno z čestných míst v metalové kronice – na rovinu, lidi, kdo z vás hluboce neuctívá „Epicus Doomicus Metallicus“, měl by okamžitě skartovat svou průkazku posluchače metalu!

Nicméně, u tohohle chlapíka stojí za pozornost i další projekty, takže když před třemi lety oznámil vznik Avatarium, okamžitě jsem se o to zajímal – a stálo to sakra za to, protože všechno, co tahle kapela doposud vydala, je strašně super. Nicméně, Edling zjevně zatoužil po další kapele, v níž bude úplně sám. Člověk by řekl, že by k takovému účelu mohl oživit svůj sólový projekt, s nímž v roce 2008 vydal povedenou nahrávku „Songs of Torment, Songs of Joy“, nicméně nestalo se tak a Leif přichází na scénu s úplně novou formací – pod jménem The Doomfather a pod hlavičkou The Doomsday Kingdom. A opětovně jsem se o to okamžitě začal zajímat.

Ptáte se, do jaké muziky se Leif v rámci The Doomsday Kingdom pustil? Chachá, co vás nemá – přece doom metal, to je jasné jak facka! Skutečně, „Never Machine Demo EP“ by šlo s nadsázkou zrecenzovat jedinou větou, protože říct, že je to doom v typickém Edlingově stylu, by pomalu bylo dostačující. Z počinu je skutečně cítit jeho rukopis, a jakmile se rozjede úvodní riff prvního titulního fláku, jen hluchý by nepoznal, o koho jde. Takový čuch na kurevsky epické doomové riffy nemá snad nikdo na světě a The Doomsday Kingdom je toho opětovně důkazem. Popravdě nemám sebemenší ánung, jak to ten borec dělá a jak se mu daří i po více jak třiceti letech sypat takhle parádní kytarové motivy (ta titulní věc je fakt hit jak hovado) jak na běžícím páse, ale rozhodně si nestěžuju. Vždycky mě to strašně bavilo a baví mě to i na „Never Machine Demo EP“.

Nicméně si nemyslete, že je to doména jen „Never Machine“, jelikož i další dva kusy „The Sceptre“ a „Zodiac City“ jsou přesně ty doomárny, jaké chce člověk od Edlinga slyšet. Pár detailů, které mi nesedí na sto procent, bych sice našel, jmenovitě jde hlavně o poměrně násilný přechod do kytarového sóla v půlce „Never Machine“ (jakkoliv to sólo samo o sobě je pak příjemné, když se člověk přepne). Ale to jsou skutečně jen drobnosti, protože celkově vzato mám z „Never Machine Demo EP“ jednoznačně kladný dojem a upřímně mě to baví. Když se totiž ozvou takové perličky jako excelentní kytarové sólo v „The Sceptre“ nebo nehorázně funkční klávesový podmaz v tomtéž songu, jen těžko si lze stěžovat.

Jestli mi nic zásadního neuniklo, tak si Leif (a.k.a. The Doomfather, jestli se mu to tak teď líbí víc) nejenže skoro všechno nahrál sám, ale také si to sám nazpíval – a je to fakt paráda, jeho vokál mě zrovna tady strašně baví a osobně hlasoval pro to, aby si na případnou desku nezval žádné zpěváky a dal to celé sám. Na druhou stranu, přítomnost hostujícího Niklase Stålvinda z heavymetalových Wolf v refrénu „Zodiac City“ mě taktéž nijak neuráží. Další hosté se objevili v poslední „The Whispering“, jež opustí prostor riffového doom metalu a vydá se do baladičtější polohy. První tři skladby mi sice subjektivně sedí víc, ale ani proti „The Whispering“ nakonec nic nemám a jako závěr ípka funguje spolehlivě. Pro pořádek jen dodejme, že do téhle písně si Edling pozval dva parťáky z Avatarium (a i z jiných projektů), jmenovitě Marcuse Jidella, jenž nahrál akustické kytary, a Carla Westholma, který se postaral o mellotron a smyčcové aranže.

Možná, že za vznikem The Doomsday Kingdom stojí chuť o návrat ke klasičtějšímu pojetí doom metalu, protože Avatarium se na svém minulém albu „The Girl with the Raven Mask“ vcelku razantně vydali směrem k vintage nádechu. Nicméně abych byl upřímný, kdyby tohle vyšlo pod značkou Candlemass (u nichž se, jakkoliv svého času oznámili konec studiové činnosti, jen tak mimochodem v červnu také objeví nové EP „Death Thy Lover“ – na to nesmíme zapomínat!), nic moc by se nestalo a myslím, že by to všichni vzali. Obzvlášť kdyby „Never Machine Demo EP“ disponovalo ještě razantnějším soundem, protože, jak už název napovídá, zde jsou všechny čtyři skladby v demo podobě – což jim ale nijak neubírá na poutavosti, protože když je to dobře složené a má to koule, je to poznat i na demosnímku.

The Doomsday Kingdom

Spíš než chuť opětovně hrát usedlejší doom metal tedy za vznikem The Doomsday Kingdom nejspíš bude stát snaha dělat si všechno sám (maximálně s letmým zásahem několika málo pečlivě vybraných hostí) a nechuť obnovovat sólový projekt. Ale ať je to jakkoliv, je mi to nakonec vcelku šumák, protože stěžejní je sama muzika. A za tu palec nahoru.


Candlemass: nové EP

Doomová veličina Candlemass ze Švédska hlásí, že své 30. výročí oslaví novým EP, jehož přebal si můžete prohlédnout tady. Minialbum by mělo být k mání začátkem příštího roku u Napalm Records.

Mimoto Candlemass upřesnili i pár drobností ohledně své sestavy. Mats Levén se už stal permanentním zpěvákem kapely a také klávesista Per Wiberg bude se Švédy koncertovat nastálo (nicméně do doby, než baskytarista Leif Edling vyřeší své zdravotní problémy, bude hrát Wiberg živě hrát právě na baskytaru).