Archiv štítku: horor

Hostel: Part III (2011)

Hostel: Part III (2011)

Země: USA
Žánr: horor

Originální název: Hostel: Part III
Český název: Hostel III

Rok vydání: 2011
Režie: Scott Spiegel
Hrají: Kip Pardue, Brian Hallisay, John Hensley, Sarah Habel, Chris Coy, Skyler Stone, Zulay Henao

Hrací doba: 88 min

Zdroj fotek: MovieStillsDB.com

U některých filmů se opravdu divím, že k nim vůbec bylo natočeno pokračování, a dokonce víc než jedno. „Hostel“ k takovým případům rozhodně patří. Jednička možná neměla úplně špatný nápad, ale zazdila jej v extrémně tupém zpracování s nesympatickými postavami a bez výraznějšího gore. Přesto vznikla dvojka, která byla nemlich to stejné, paradoxně však zvedla laťku o kousek nahoru, byť jinak byla furt laciná. A přesto vznikla ještě trojka. Hned od začátku je ovšem jasné, že třetí (a doufejme, že i poslední) přírůstek do série nemá velkých ambicí…

„Hostel III“ totiž ani nešel do kin a namísto toho byl natočen rovnou pro videodistribuci, což je vždycky znamení, že se tomu filmu příliš nevěří (a většinou právem). Tomu ostatně odpovídá, že od série odstoupil její duchovní otec Eli Roth a trojku předal do rukou protřelého béčkaře Scotta Spiegela, jehož asi nejvýraznějšími režijními počiny jsou horor „Narušitel“ a druhý díl „Od soumraku do úsvitu“.

Původní koncept „Hostelu“ – tedy parta amerických buranů jede na výlet na Slovensko, kde je unesou do staré továrny, kde je úchylní pracháči potom vykuchávají – už byl zjevně považován za vyčerpaný, takže trojka výrazně mění podobu mučeníčka i prostředí. Pokud byste se tedy opět těšili na ušmudlané Slovensko (točené v České republice) a gang cikánských spratků schopných někomu rozmlátit palici, když nedostanou žvýkačku, máte smůlu.

Děj se přesouvá do Las Vegas. Teoreticky se dalo uvěřit tomu, že někde ve slovenské divočině (tedy u Bratislavy, haha) existuje místo, kde lze podnikatelský záměr nabídky mučení za úplatu provozovat. Ale že by mělo být takové místo hned za Las Vegas, zvlášť když se jedná o takový obrovský komplex, jak je vidět na konci filmu… no, nevím. Jenže co si budeme povídat, logika u podobných hororů nikdy nepatřila k hlavním přednostem. A navíc, tohle by se ještě dalo strávit, jsou tam i větší kiksy.

Změnil se i způsob tortury – boháči si tentokrát nešpiní ruce, ale pouze sledují a sázejí si, jak dlouho kdo vydrží, jakým nástrojem umře, jestli bude vyhrožovat, slibovat prachy, kecat o rodině atd. Bohužel mi nepřipadalo, že by ten systém sázek nějak dával smysl, když to stejně bylo jen na mučiteli, jak někoho zabije, tudíž ze strany pořadatele dost ovlivnitelná hra. Do jisté míry to asi měla být spíš show pro diváky. No, každopádně mi to připadalo jako sračka. Ukázané popravy taky nejsou nic zásadního a vlastně žádná z nich nemůže jakéhokoliv zkušenějšího hororové diváka překvapit či snad dokonce znechutit. Asi nejzajímavější je z toho udušení pomocí švábů, i když jej provází extrémně nepovedený digitální trik.

Hostel: Part III (2011)

K dobru lze „Hostelu III“ přičíst, že se alespoň snaží o dejme tomu překvapivost. Asi všem je při třetím pokračování hororové série jasné, co nevyhnutelně musí přijít, a tvůrcům je zase jasné, že je to všem jasné (snad jsem to napsal dost jasně, abyste se neztratili), takže se alespoň snaží naznačit, že teď už to přijde, aby ucukli a ještě chvíli počkali. Druhá věc je, že diváka to stejně moc netankuje, protože všechny hlavní postavy jsou docela otravné a jejich osudy vám budou vcelku u prdele. Však ať klidně chcípnou, když jsou ty lidi tak blbý, že při útěku z komplexu nechávají na zemi ležet zbraně.

Každopádně, trojka vlastně nějak zásadně laťku série nesnižuje. Na druhou stranu, předchozí díly nebyly žádná sláva a tu laťku nenastavily příliš vysoko. „Hostel III“ je určitě horší než „Hostel II“, jenž z celé trilogie nakonec dopadl nejslušněji (ačkoliv pořád sotva průměrně). S jedničkou je třetí část tak nastejno – oba filmy jsou podobně hloupé a nebavily mě cca tak nastejno, ale když nad tím přemýšlím s odstupem, tak trojka je skutečně asi nejhorší a nejhloupější. Jako celek je „Hostel“ zbytečná hororová série, která do žánru nepřinesla nic zajímavého, a dostalo se jí mnohem víc pozornosti, než by si vzhledem ke svým (ne)kvalitám zasloužila.

Hostel: Part III (2011)


Hostel: Part II (2007)

Hostel: Part II (2007)

Země: USA / Itálie / Česká republika / Island / Slovensko
Žánr: horor

Originální název: Hostel: Part II
Český název: Hostel II

Rok vydání: 2007
Režie: Eli Roth
Hrají: Lauren German, Bijou Phillips, Heather Matarazzo, Roger Bart, Richard Burgi

Hrací doba: 94 min

Odkazy: web / facebook

Zdroj fotek: RottenTomatoes.com

Zlaté producentské pravidlo zní – dokud to vydělává, tak to ždímej. „Hostel“ se s příliš pozitivními ohlasy nepotkal, ale vydělal. A to docela hodně – při rozpočtu necelých pět milionů amerických dolarů utržil přes osmdesát. I když víc než kvality filmu za to podle mě mohla spíš reklama a pověst extrémně brutální podívané (ta se však posléze ukázala lichá), jakou se povedlo před premiérou vybudovat. Jenže důležité nejsou kritiky, nýbrž červená a černá čísla, a z tohoto pohledu „Hostel“ dopadl dobře. Což znamená – druhý díl!

„Hostel II“ je vlastně nemlich to samé jako jeho předchůdce. Na začátku se jen narychlo a mocně debilně vyřeší jediná přeživší postava z první části, aby tady nezavazela, a pak už se jede dle stejného mustru jako minule. To znamená – tříčlenná partička amerických přátel cestuje na Slovensko, ubytuje se v (divákovi již známém) hostelu, následuje jejich únos a pak hurá do kobek pod továrnou, kde dojde na nějaké to mučeníčko. Akorát tentokrát nejsou na menu tři pařící burani, ale tři holky. Kromě téměř totožné dějové kostry a vtipně zobrazeného Slovenska se samozřejmě vrátí i gang cigánských dětí, což byl asi nejzapamatovatelnější prvek prvního „Hostelu“.

Jenže pozor. „Hostel II“ je sice stále blbý a docela zbytečný film, je to hloupé béčko jak poleno, ale přesto všechno se mu podařilo jedničku překonat. A není to jen proto, že od původního „Hostelu“ člověk něco čekal a nakonec dostal sračku, zatímco od pokračování už nečekal nic. Dvojka je objektivně o kousek výš. Netvrdím, že je to nějak zásadně dobrý film, ani že se daří vytvořit u diváka strach, napětí nebo aspoň určité sympatie k postavám, jejichž osudy jsou vám tak opět docela volné. Z obecného hlediska je to tedy pořád slabota, ale v určitých detailech přináší proti jedničce zajímavější podání nebo lepší nápady.

Zaprvé se tu objevuje suverénně nejnápaditější smrt z obou dílů. Scéna s kosou a koupačkou à la Čachtická paní je dle mého povedená a vůbec poprvé (a asi i naposled) lze tvrdit, že se v „Hostelu“ objevuje nějaká atmosféra. Taktéž se na rozdíl od jedničky konečně objeví výraznější gore. Sice je u záležitosti jako „Hostel“ trochu tristní, že se první opravdu hnusná věc objeví až ke konci druhého dílu, ale lepší než vůbec – a při ustřihnutí pohlavního orgánu a jeho hození psům musí sevřít ve slabinách snad každého chlapa.

Lepší je i soundtrack. Naštěstí zmizely idiotské retro disco sračky, jejichž místo zaujaly lidovky. Třeba příjezd klientů do továrny za doprovodu tradiční písně „Synečku, Synečku“ patří k nejlepším momentů série. Což mě přivádí k dalšímu zajímavému aspektu dvojky. První část sledovala pouze osudy obětí a klienti, kteří přijeli zabíjet, byli až na jednu výjimku jen bezejmenný komparz, o němž jsme nevěděli takřka nic, a vlastně i ta jedna výjimka hrála víceméně vedlejší roli. To bylo na přístupu „Hostelu“ snad jediné zajímavé – že zabijáky zcela anonymizoval, byli nedůležití a do popředí se dostal samotný akt tortury (výslednou kvalitu nyní ponechme stranou). „Hostel II“ ovšem do příběhu dosadil i dva klienty (představitel jednoho z nich vám bude určitě povědomý – je to Richard Burgi, jehož český divák bude znát díky seriálu „Ochránce“), jejich motivaci a cestu do mučících komor.

Hostel: Part II (2007)

Na rozdíl od hloupé a průhledné jedničky se navíc dvojka v závěru pokusí i o nějaký zvrat. Netvrdím, že je to nějak kulervoucí, ale aspoň ta snaha byla. Povaha rozhodný drsňák a ustrašený posera byla u dvou postav během filmu deklarována tak okatě a tolikrát, až se to docela dalo čekat, že se ve finále jejich role obrátí. Ale dejme tomu. Hororové znalce navíc může potěšit, že si zde cameo jednoho z mučitelů nestřihl nikdo jiný než Ruggero Deodato, režisér slavné italské brutality „Cannibal Holocaust“. Zde si zahrál – kanibala. Jeho minutka slávy patří k nejvýraznějším momentům „Hostelu II“ a zapíše se do paměti víc než cameo Takashi Miikeho v jedničce (což ovšem nebyla úplně Takashiho vina).

Až doposud jsem vyzdvihoval, co se zlepšilo oproti jedničce, ale nenechte se zmýlit – „Hostel II“ pořád není nějak zvlášť film. Výsledek by byl asi lepší, kdyby se nebral tak extrémně vážně a kdyby se Eli Roth furt netvářil, že točí áčkovou podívanou. Na druhou stranu, dvojka už alespoň pokukuje po průměru a nabídne několik slušných momentů (jednička nezvládla ani to), takže kdybych si musel vybrat, na jaký díl se podívat znovu, „Hostel II“ je jednoznačná volba.

Hostel: Part II (2007)


Hostel (2005)

Hostel

Země: USA / Německo / Česko / Island / Slovensko
Žánr: horor

Originální název: Hostel
Český název: Hostel

Rok vydání: 2005
Režie: Eli Roth
Hrají: Jay Hernandez, Derek Richardson, Eythor Gudjonsson, Jan Vlasák, Barbara Nedeljáková, Jana Kaderábková

Hrací doba: 94 min

Odkazy: web / facebook

Zdroj fotek: IMDb.com

Dobře si pamatuju na tu dobu, kdy byl „Hostel“ čerstvá záležitost a měl jít do kin. Bylo kolem toho velké haló, mluvilo se o neskutečně brutálním filmu, že tolik krve a vnitřností se na plátně ještě neobjevilo. Do kina jste si prý měli vzít pytlík na zvracení a měkčí povahy by na to radši neměli chodit vůbec. Ale tím spíš je vtipnější – ne, lépe řečeno: směšnější – jak finální výsledek vypadá a co je snímek zač. Když to řeknu hned na začátku takhle na férovku, tak to možná bude znít trochu vág(inál)ně, ale „Hostel“ je prostě píčovina.

Úplně základní tematická linka „Hostelu“ vlastně není zas tak špatná. Údajně je založena na skutečnosti – dejme tomu, i když skutečnost v tomto případě znamená, že režisér o něčem podobném četl na internetu. Jde o to, že kdesi v nějaké prdeli ve východní Evropě existuje stará prašivá fabrika, nebo co to je, tam se objednáte, zacálujete těžké prachy, pak tam přijedete a můžete si libovolným způsobem umučit a zabít člověka.

Ten motiv placené tortury mi sám o sobě připadá poměrně dobrý a zajímavý. Myslím, že z takové základní osy by opravdu šel vytřískat dobrý horor. Asi ne dobrý v tom smyslu, že byste se u něj vyloženě báli, ale rozhodně by se dala udělat kvalitní jatka, při jejichž sledování by se člověk skutečně necítil zrovna komfortně. Což se nakonec taky počítá. Určitě by se to dalo, kdyby ten film dostal na starost nějaký řezník, který se toho nebojí. Jenže režie a scénáře „Hostelu“ se ujal Eli Roth, což je filmařské dřevo, jehož zatím nejlepším počinem je 12minutový animáč „The Rotten Fruit“. A to prostě nezachrání ani Quentin Tarantino na producentské sesli – docela by mě zajímalo, jestli byl rád, že se pod tohle podepsal, když viděl výsledek.

Jestli se „Hostelu“ něco daří v divákovi vzbudit, tak spíš než pocit znechucení je to pocit sakra velké nudy. První půlku filmu je to v podstatě hodně špatná a nevtipná teenagerská „komedie“ (i když ty vlastně celkově nikdy nejsou moc vtipné). Jen sledujete, jak dva američtí burani a jeden islandský buran lezou po bordelech, cestují ve vlaku, pak přijedou na Slovensku a jdou s místníma pichnama na lokální agro diskošku, kde se hrají staré československé disco vypalovačky. Nic se tam prostě neděje, minuty se táhnou jak sopel z nosu, atmosféra je na bodu mrazu. Kde nic není, tam ani čert nebere. Jedinou zábavou tak pro našince může být pár českých herců a místní reálie, protože děj se odehrává na Slovensku a film byl natáčen v České republice. Jenže bavit se nad tím, jak levný americký pseudo-horor vydává Český Krumlov za Bratislavu, to je docela málo. To už je pomalu zábavnější skutečnost, že se nám „Hostel“ snaží namluvit, že v našich zeměpisných šířkách běhají gangy cikánských dětí, které vám rozštípou kebuli šutrem, když jim nedáte žvýkačku.

Pomalu nejsmutnější ale je, že „Hostel“ – navzdory všemu, co se o něm kde napovídalo a jakou měl svého času propagaci – nedokáže nabídnout ani pořádné gore. Krvavějších scén je minimum a navíc nejde o žádné extrémy. To snad nemůže položit ani „casual“ diváka, natožpak někoho, kdo má v žánru trochu nakoukáno. Jakmile má někdo najeté staré vypalováky od Tromy nebo kanibalské hostiny z Itálie, tak se musí „Hostelu“ a jeho nálepce extra brutálního filmu jenom vysmát.

Hostel

No, a tím pádem tu vlastně není nic, kvůli čemu by dávalo smysl se na „Hostel“ dívat. Vzpomínám si, že už když jsem to viděl poprvé tenkrát před víc jak deseti lety, kdy šlo o čerstvou záležitost, tak jsem na to čuměl, jestli tohle jako fakt má být ono, jestli je tohle fakt ta brutalita, o níž se toho tolik nakecalo. Napodruhé mi to nyní připadalo ještě nudnější a zoufalejší. Naprosto zbytečný film a promrhání slibného hororového námětu.


Official Halloween Parody (2011)

Official Halloween Parody (2011)

Země: USA
Rok vydání: 2011
Žánr: porno / parodie / horor

Originální název: Official Halloween Parody

Režie: Gary Dean Orona
Hrají: Chanel Preston, Lexi Belle, Dana DeArmond, Lexi Swallow, Karina O’Reilley

Hrací doba: 116 min

Zdroj fotek: AdultDVDEmpire.com

Už v recenzi na „Halloween: XXX Porn Parody“ jsem hovořil o tom, že porno parodie legendárního hororu „Halloween“ vznikly dvě. A „náhodou“ obě ve stejném roce (inu, konkurenční boj dvou studií), dokonce vyšly jen v rozmezí dvou měsíců. Minule jsme se podívali na tu mladší, takže vás asi nepřekvapí, že nyní bude následovat ta o dvě měsíce starší známá jako „Official Halloween Parody“. Nakolik je skutečně oficiální, to netuším; ani nevím, jakým právem si titul oficiální parodie nárokuje.

Vzhledem k tomu, že obě péčka parodují stejný biják a navrch vznikla ve stejnou dobu, přímé srovnání se samo nabízí. A hned můžu prozradit, že verdikt je v tomto ohledu naprosto jednoznačný – suverénně lépe vyznívá „Halloween: XXX Porn Parody“. Opravdu o hodně. Samozřejmě, že i to byla nehorázná kravina, laciná a směšná záležitost. Ale pořád to bylo ještě zlaté v porovnání s tím, co předvádí „Official Halloween Parody“.

Věc první. „Halloween: XXX Porn Parody“ se alespoň nějak snažilo respektovat původní snímek a dodržovat jeho dějové schéma, které vesměs docela přesně kopírovalo svou hororovou předlohu (to považujme za klad), akorát navrch přihodilo to, oč jde v pornu samozřejmě především – souložení. „Official Halloween Parody“ však v tomto ohledu krutě selhává a působí spíš jako série náhodně poslepovaných sexuálních scének, mezi nimiž se nachází anti-dějové cosi, které není zábavně směšné (tedy takové, jaké člověk od porno parodie očekává – a v „Halloween: XXX Porn Parody“ se to docela dařilo), ale jenom a pouze trapné.

Dovolil bych si tvrdit, že „Official Halloween Parody“ z hlediska děje a parodování „Halloweenu“ postupuje naprosto diletantsky, extrémně zkratkovitě a nesmyslně. Provedené změny vyznívají příšerně. Příkladem obojího může být třeba Myersův útěk z léčebny – doktor Loomis se baví se sestřičkou na chodbě, najednou tam přiběhne nějaká pacientka, která řve, kde má penis (!), Loomis ji jde uklidnit, Myers mezitím přiběhne k sestře a sebere jí klíče od auta. Loomis je dva metry vedle, ale namísto aby se svého pacienta snažil zastavit, okamžitě se postaví se k oknu a začne básnit o tom, jak „evil is gone“.

Jen tak mimochodem, doktor Loomis je v tomhle filmu vůbec ultimátní fail. Sice má jeho představitel typově blíž k originální postavě než pokérovaný svalouš z „Halloween: XXX Porn Parody“, ale jako jediný se snaží něco hrát – a výsledkem je naprostá ubohost. Na druhou stranu, když začal před Myersovým barákem zase žvatlat cosi o zlu a u toho si prohrabovat kokot, tak jsem se docela zasmál, to ne že ne.

Official Halloween Parody (2011)

Jednoduše shrnuto, celá ta příběhová část je neskutečně odfláknutá. V konkurenční porno parodii byla cítit alespoň nějaká snaha a občasná vynalézavost, jak si známý děj ohnout do porna. V „Official Halloween Parody“ tohle schází. Vraždy jsou také příšerné, respektive tam ani moc nejsou (kamera vždycky uhne do prdele), a když už jsou, tak je to šíleně zlé. Trochu humorné je i to, že na porno poměry dost malého pindíka (předvede jej ve druhé sex-scéně).

Co je ale nejhorší – „Official Halloween Parody“ nijak neexceluje ani v té porno stránce. Že jsou soulože docela obyčejné (jeden anál a jednu 69ku bych za vrchol pornografické invence skutečně nepovažoval), to bych ještě přežil, ale mnohem horší mi přijde, že ani pornoherečky tu nejsou nijak zvlášť přitažlivé. Suverénně nejhezčí je tu Lexi Belle v roli Lyndy (tu si ostatně zahrála i v konkurenčním bijáku) a dejme tomu v pohodě je ještě Chanel Preston jako Laurie, ale jinak… třeba Dana DeArmond jakožto Annie je dle mého ošklivá a její kozy jsou vysloveně ohavné.

Official Halloween Parody (2011)

Do toho do většiny souloží hraje jakoby hororová ambientní hudba, což mi u sexuální scény přijde trochu nepatřičné (respektive aby to sedělo, muselo by ten film vypadat docela a spojením pornografie s hororem by muselo být mnohem hlubší), anebo se objevuje jiný rušivý prvek. Třeba ve druhé scéně extrémně vrzající postel, která sténá ještě víc než pornoherečka, anebo Dana DeArmond ve své mrdačce, protože ta nejenže hnusně vypadá, ale navíc u toho vříská, že se to fakt nedá poslouchat.

Pro pořádek ještě heslovitě dodejme seznam sexuálních scén: 1) Judith Myers se svým přítelem (strašně slizký hipster, jen tak mimochodem) hned na začátku a v posteli. 2) Sestřička v sanatoriu vykouří Samuela Loomise a pak si to rozdá s místním doktorem (obojí proběhne na Myersově nemocniční posteli!). 3) Annie BrackettMichaelem Myersem, o němž si Annie myslí, že je to její přítel… pravdu zjistí až po souloži, ale to už je pozdě, panč vzápětí zdechne. Proběhne na gauči. 4) Lynda van der Klock se svým přítelem v posteli. S přehledem nejpovedenější prcačka filmu. 5) Laurie Strode se šerifem Brackettem v posteli.

Official Halloween Parody (2011)

„Halloween: XXX Porn Parody“ dejme tomu za vidění ještě stojí, přinejmenším pro fandy série „Halloween“, které by to pobavit mohlo. „Official Halloween Parody“ je ovšem píčovina jak mraky a nefunguje ani jako parodie, ani jako porno. Zbytečnost a ztráta času.


Halloween: XXX Porn Parody (2011)

Halloween: XXX Porn Parody (2011)

Země: USA
Rok vydání: 2011
Žánr: porno / parodie / horor

Originální název: Halloween: XXX Porn Parody

Režie: Jim Powers
Hrají: Lily Labeau, Lexi Belle, Andy San Dimas, Raven Alexis, Marcus London

Hrací doba: 128 min

Zdroj fotek: AdultDVDEmpire.com

Legendárnost nějakého filmu nemusí být nutně posuzována jen dle jeho vlivu na svůj žánr či komerčního úspěchu. Existuje ještě jedno měřítko, o němž se ovšem v mainstreamových médiích nemluví – byla natočena porno parodie? Jen skutečně významné a/nebo populární snímky se totiž dočkají i své porno verze. A když někdo natočí porno parodii i více jak třicet let po původním snímku, není příliš sporu o jeho statusu.

Jenže pozor, s porno parodií „Halloweenu“ je to ještě trochu vtipnější. Existují totiž dvě a „náhodou“ byly obě natočeny v roce 2011 (konkurenční boj dvou produkčních společností… a pak že v pornografickém průmyslu nefunguje konkurenční prostředí!) a vyšly pouhé dva měsíce po sobě. Dokonce si i v obou zahrála Lexi Belle a navíc jednu a tu samou postavu. My se nyní budeme věnovat druhé vydané parodii s názvem „Halloween: XXX Porn Parody“.

Legendární herní vývojář John Carmack, který má na triku klasiky jako „Doom“, „Quake“ nebo „Wolfenstein 3D“, kdysi prohlásil, že příběh v počítačové hře je jako příběh v pornofilmu – očekává se, že tam bude, ale není důležitý. A přesně tak to je. V případě „Halloween: XXX Porn Parody“ asi nepřekvapí, že příběh víceméně přesně kopíruje hororovou klasiku z roku 1978, ale samozřejmě k ní přidává významnou nadstavbu v podobě toho, co dělá porno pornem – tedy soulože. Jakmile se vyskytne sebemenší příležitost, kam by se dala nacpat pořádná šukačka, tak se také stane. Asi nepřekvapí využití toho, že dvěma postávám, Lyndě a Annie, jde o soulož i v původním snímku, ale to zdaleka není všechno.

Mezi porno scénami nechybí ani příběhové vsuvky, které – pamatujme na výše volně podaný citát – jsou sice nedůležité, ale rozhodně jim nechybí zábavná směšnost. Je otázka, jestli chtěná nebo nechtěná… spíš asi chtěná, protože u podobných počinů je asi všem jasné, co natáčejí. Každopádně i v příběhové rovině „hrají“ pornoherci, jimž jde možná prcání, ale standardní hraní rozhodně ne, tudíž jsou topornější než panna při prvním sexu. Nejvíc mě roztřískal borec, který hraje šerifa, protože to bylo fakt extrémní kopyto. No, a extrémně vtipný je i sám Michael Myers, jenž mě rozesmíval, kdykoliv se na obrazovce objevil, protože ta maska je fakt příšerná. Ale aspoň má vrahoun tolik slušnosti, že se na soulož vždycky jen kouká a se zabíjením počká, až dotyčná dvojce skončí.

Ale pojďme na to hlavní. Film na nic moc nečekaná a do první mrdačky vletí krátce po titulcích, kde si to rozdá sestra Michaela Myerse se svým klukem. Což samozřejmě bude to poslední, co udělá, protože po odchodu jejího nabíječe proběhne vražda nožem a s ní jedna z několika geniálních hereckých performancí. Ve druhé souloži se předvede doktor Loomis se zdravotní sestrou, s níž jede vyzvednout Myerse ze sanatoria, na zadním sedadle auta. Tahle scéna je podle mého nejhorší, protože zde vystupuje nejméně rajcovní buchta. Sestřičku totiž hraje standardní plastiková blondýna z porna (zde samozřejmě doslova).

Halloween: XXX Porn Parody (2011)

Dále následuje Annie Brackett, kterou ztvárnila možná nejhezčí ze všech přítomných pornoheček, ale zase s ní šoustá nagelované jelito, co vypadá jak buzík. Po krátké sólo masturbaci Laurie přijde na řadu i její druhá kamarádka Lynda. A jako velké finále jednoznačně nejbizarnější porno scéna – LaurieMichaelem Myersem. Ten je v prostěradle, z nějž má jen vystrčené péro, takže jej Laurie nepozná a myslí si, že jde o přítele Lyndy (ano, až takhle invenční porno parodie umí být). Poté již následuje laciná parafráze na finální scénu původního filmu a je vymalováno.

Co se pornostránky týče, „Halloween: XXX Porn Parody“ nenabízí nic zásadního. Vždy jde jen o klasiku a orál, třikrát v posteli, jednou na gauči a jednou na zadním sedadle auta. S výjimkou zdravotní sestry jsou ale všechny holky pěkné (hlavní postava, tedy Laurie, se mi paradoxně líbila asi nejméně), takže pohoda. Akorát teda musíte překousnout, že všichni borci jsou tu obřezaní, protože jde o americké péčko. Jinak ale takový porno mainstream, nedočkáte se ani žádného análu, natožpak nějakého tvrdšího fetiše. Ale tak ne v každém péčku může být s/m s thajskýma transkama, haha!

Halloween: XXX Porn Parody (2011)

Nicméně tohle pořád není ten hlavní důvod, proč mi „Halloween: XXX Porn Parody“ přišlo jako slušnější porno průměr. Holky jsou sice pěkné, ale pořád to není natočeno nějak zásadně vzrušujícím způsobem. Na druhou stranu jsou i péčka, která jsou tak příšerná, až je to spíš zabiják erekce – do téhle kategorie zas „Halloween: XXX Porn Parody“ v žádném případě nepatří. Jak říkám, prostě průměr. Jestli to kvůli něčemu stojí (erektuje) za vidění, tak jednoznačně kvůli té spojitosti s kultovním hororem a zběsile směšným příběhovým meziscénám, z nichž zejména finále je až roztomile debilní.


Jigsaw (2017)

Jigsaw (2017)

Země: USA / Kanada
Rok vydání: 2017
Žánr: horor

Originální název: Jigsaw
Český název: Jigsaw

Režie: Michael Spierig, Peter Spierig
Hrají: Matt Passmore, Callum Keith Rennie, Hannah Emily Anderson, Laura Vandervoort, Tobin Bell

Hrací doba: 91 min

Odkazy: web / facebook / twitter

Zdroj fotek: IMDb.com

(V recenzi budou spoilery!)

Je hodně hororových sérií, které se mohou pyšnit vysokým počtem dílů. Většina z nich ovšem jednotlivé filmy sbírá již od osmdesátých či dokonce sedmdesátých let. Nicméně „Saw“ je relativně nová záležitost a na svých sedm dílů se dostalo strašně rychle. Aspoň trochu srovnatelné zrychlení vykázal snad jen „Pach krve“ se svými šesti díly za deset let, ale „Saw“ s kadencí sedmi bijáků za sedm roků vypadá jako rekordman.

Po „Saw 3D“ z roku 2010 však vodopád nových zvrácených her ustal a série zdánlivě došla ke svému konci. Byť značně otevřenému, což mi přišlo docela zvláštní zrovna u „Saw“, u nějž šíleně zamotané scénáristické kličky, totální převracení již viděného a schopnost vykřesat nové linky ze zdánlivě slepých příběhových uliček patří k hlavním poznávacím znamením. Nicméně bylo jasné, že jednou se „Saw“ vrátí, protože už jde o příliš velkou značku na to, aby ji producenti nechali jen tak ležet ladem.

K očekávanému vzkříšení nakonec došlo letos. Ve hře byl sice i kompletní reboot série, od něhož by se začalo opět nanovo, ale nakonec došlo na klasický osmý díl. I když je to takové navázání stylem, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. „Jigsaw“ je totiž naoko osmý díl série, ale na předchozí události navazuje tak vágně, až vlastně skoro vůbec. Z minulých dílů si nový film z hlediska příběhu bere pouze to, že před x lety řádil skládačkový vrah, jehož důmyslné pasti připravily o život spoustu lidí. Nyní se rozjede nová hra a zdánlivě to vypadá, jako kdyby vstal John Kramer z mrtvých a opět začal konat své (mistrovské?) dílo.

V reálu tedy „Jigsaw“ uvádí do hry úplně nové postavy a staré s výjimkou samotného Kramera / Jigsawa nijak neřeší. Ten se sice nějakým způsobem klasicky vrací, i když zemřel už ve trojce, ale to by nemělo být žádné velké překvapení, když se objevil v každé části, přestože je už nadpoloviční počet dílů po smrti. Horší je, že „Jigsaw“ se nijak nesnaží dovysvětlit události „Saw 3D“, takže se divák vůbec nedozví, jak dopadli detektiv Mark Hoffman a doktor Lawrence Gordon. Ignorace předešlého dílu (dílů) mlátí do očí tím spíš, že ačkoliv byla Hoffmanova totožnost jakožto Jigsawova pomocníka odhalena a policie o něm věděla, v nejnovějším pokračování jej nikdo nepodezřívá a nikoho ani náznakem nenapadne, že by mohl mít nějakou spojitost s aktuálními vraždami. O jeho reálném osudu (smrti?) se totiž podle mě nemohl dozvědět nikdo vyjma přímo zúčastněných.

Jak vidno, s tímhle se scénáristé moc nemazali, spíš se na to tak trochu vysrali, rozjeli pokračování s novými postavami a samozřejmě si nechali dokořán otevřená vrata pro další bijáky, na něž, předpokládám, dřív nebo později dojde (ale spíš dřív, hádal bych). Vlastně je to vychcané řešení, protože s restartem série by museli najít nového Jigsawa, za což by je fandové sežrali, anebo opět obsadit Tobina Bella a riskovat, že za chvíli bude muset odstoupit, protože, co si budeme povídat, herci už je 75 let. Takhle ale můžou v klidu frčet dál (rádoby „odznova“) a původního Jigsawa furt dokola vracet ve flashbacích, dokud toho herec bude schopen.

Jigsaw (2017)

Vtipné na tom je, že z hlediska stylu nebo přístupu se „Jigsaw“ nikam neposunul a opět recykluje již viděné, což se ovšem dalo čekat a snad jen blázen by k tomu přistupoval s očekáváním nějakého svěžího přístupu ze strany tvůrců. Jedeme tedy v zaběhnutých kolejích – parta lidí ve velké promyšlené hlavní pasti, s níž se paralelně odehrává dějová linka / vyšetřování. Na konci přijde velký zvrat, s nímž se to celé převrátí naruby do naprosto „nečekané“ podoby.

Uvozovky jsou tentokrát na místě. Mnohé díly „Saw“ svým pověstným finálním twistem (ostatně jeden z trademarků série) skutečně dokázaly překvapit. Jenže pokud máte všech předchozích sedm kousků nakoukaných (a přišlo by mi na hlavu, kdyby na osmý díl hororové série chodil do kina někdo, kdo ty předešlé vůbec nezná), „Jigsaw“ už vás nepřekvapí. Vesměs jen opakuje zavedené vzorce, a pokud u sledování nevypnete mozek a jen trochu se zamyslíte, určitě vše potřebné dokážete rozklíčovat již v předstihu. Alespoň tedy mně se povedlo všechna šokující odhalení (kdo je vrah, výser s časovými linkami) vytušit dlouhé minuty předtím, než je naservíruje sám snímek.

Jigsaw (2017)

Jednou z důležitých (ne-li tou nejdůležitější) součástí každého „Saw“ filmu jsou samozřejmě i pasti. Ty jsou bezesporu opět bolestivé, ale prudce originální asi ne a s nějakou zásadní, kterou by si člověk v rámci série skutečně zapamatoval, jsem jaksi neviděl. Moc jsem navíc nepochopil, jak přesně měl fungovat obrovský trychtýř s motorkou. Zrní / noha možná měly určité kouzlo, podobně i brokovnice, byť její pointa byla od začátku nanejvýš průhledná, ale v tomhle ohledu mi „Jigsaw“ stále připadá spíš jako průměrnější kousek ze všech osmi. Na druhou stranu, gore efekt s „rozlaserovanou“ hlavou v samém závěru snímku byl parádní a patřil k těm nejzajímavějším v sérii.

Vzato kolem a kolem pokračuje „Jigsaw“ v zajetých mantinelech  a nese se v podobném duchu jako několik předchozích dílů. Což je nakonec přesně to, co jsem od filmu čekal. Fandové série budou nejspíš spokojeni; kdo „Saw“ doteď nedocenil, osmička jej rozhodně nepřesvědčí. V rámci celé série je „Jigsaw“ průměr, podobně jako jsou v rámci série průměrné i samotné pasti. O něco lepší než třeba čtyřka, která stále zůstává nejslabším dílem, ale určitě ne tak dobrý jako třeba šestka, trojka nebo dvojka, o jedničce ani nemluvě. Na druhou stranu, vyloženě sračkový a nekoukatelný není žádný díl „Saw“ (což se u mnohých takto dlouhých a i legendárnějších hororových sérií tvrdit nedá), přičemž „Jigsaw“ tuhle bilanci neporušuje. Pohodový standard.

Jigsaw (2017)


Halloween II (2009)

Halloween II (2009)

Země: USA
Rok vydání: 2009
Žánr: horor

Originální název: Halloween II
Český název: Halloween II

Režie: Rob Zombie
Hrají: Scout Taylor-Compton, Tyler Mane, Brad Dourif, Danielle Harris, Malcolm McDowell

Hrací doba: 101 min
(Director’s cut: 119 min)

Odkazy: web / facebook / twitter

Zdroj fotek: IMDb.com

Remake „Halloweenu“ z roku 2007 nedopadl po finanční stránce vůbec špatně a nakonec ani po té filmové ne, tudíž Rob Zombie dostal zelenou, aby v sérii pokračoval a přidal ke své verzi slavné slasherové série i druhou část. Jenže zatímco v jedničce se ještě Zombie +/- mínus držel předlohy originálního snímku z roku 1978, k níž přidával nějakou vlastní nadstavbu (dlouhá linka z dětství Michaela Myerse), ve dvojce se už kompletně utrhnul ze řetězu a přetváří „Halloween“ k obrazu svému…

(Mimochodem, dneska budou menší spoilery.)

Jednu věc je nutno vyjasnit – „Halloween II“ z roku 2009 rozhodně není remakem „Halloween II“ z roku 1981. Zombie zde sice na původní dvojku sem tam odkáže, ale působí to spíš jako šibalské mrknutí na znalce, kteří ví a pamatují si. Viz například scéna v nemocnici nebo „šokující“ odhalení, že Laurie Strode se ve skutečnosti jmenuje Angel Myers a je sestrou Michaela Myerse. Tedy – tohle odhalení je šokující spíše pro samotnou postavu ve filmu, divák si to mohl lehce domyslet už v předešlém díle, i kdyby neznal staré snímky.

Základní cíl Michaela Myerse je stále stejný – zredukovat počet členů své rodiny. Nicméně ještě předtím, než se vydá na cestu, aby mohl pokecat se sestrou, jen tak se potuluje po polích s vizáží asociálního bezdomovce, a to dokonce bez masky. Bez masky se klidně nechá zmlátit dvojicí buranů a ve vraždící mašinu se mění až tehdy, když si svůj zarostlý ksicht zakryje ikonickou (a zde značně poškozenou) škraboškou. Snad ani není třeba dodávat, že v takovém případě se karty obracejí a že dvojice buranů to bude mít rychle za sebou.

Už jen to, že si Zombie dovolil Michaela částečně odmaskovat, působí v rámci „Halloweenské“ série ojediněle. Až doposud si totiž dospělá verze Myerse sundala masku pouze jedinkrát, a sice v pátém díle „The Revenge of Michael Myers“, kde ukázal tvář malé Jamie (ale ne divákovi); nedobrovolně mu pak byla stržena i v jedničce. Téměř vždy se tak ale děje způsobem, aby Michaelův obličej zahalovala tma a nebylo mu do něj vidět – s výjimkou samotného závěru, v němž divák nejenže konečně nahlédne pod masku, ale dokonce uslyší kultovního vrahouna promluvit. Byť o žádný hlubokomyslný monolog se nejedná, jen ze sebe vysouká jedno slovo. Kromě Myerse prošel významnou proměnnou i doktor Loomis, z něhož se nyní stal cynik snažící se na celém Myersově případu těžce vydělat. Zajímavý přístup, ale nakonec proč ne.

Řekl jsem, že Zombie zde začal přetvářet „Halloween“ dle svého, ale zatím to asi tak nevyznívá, co? Inu, v takovém případě by bylo záhodno připomenout zhulené duchařské pasáže (trochu připomenou šílené prostřihy v „Domu tisíce mrtvol“), v nichž se Michaelovi zjevuje duch jeho matky a duch sebe sama v dětském věku, který s matkou komunikuje namísto dospělého Myerse. To bych ještě teoreticky byl schopen sežrat, ale v momentě, kdy tyhle duchy začne vidět i Laurie / Angel, a ti ji navíc fyzicky začnou bránit v pohybu, už se to celé začíná posouvat do trochu nadpřirozené roviny, v níž se mi „Halloween“ osobně nelíbí. Navíc bych řekl, že celý tenhle mateřský motiv je poněkud zbytečný a filmu víc škodí, než pomáhá. Upřímně, trochu mi to přišlo, jako kdyby tohle Zombie do scénáře připsal, aby i sem mohl obsadit svou manželku Sheri Moon Zombie, jež ztvárňuje Myersovu matku, protože prostě musí být v každém jeho bijáku, jinak by měl doma dusno.

Halloween II (2009)

Další nevýhodou snímku je, že se až nepříjemně pomalu táhne. Začátek „Halloween II“ je vysoce slibný, ale postupně začne tempo uvadat a uvadat. Dvojka se víc soustředí na Laurie a její vyrovnání se s událostmi jedničky, takže sám Michael Myers trochu ustupuje do pozadí. Děj je trochu rozmělněný, vlastně docela nijaký a kupředu postupuje snad šnečí rychlosti. Na rovinu, dvouhodinová stopáž (režisérský sestřih) je trochu vražedná (skoro jako Michaelův nůž), důsledkem čehož je „Halloween II“ prvním celovečerním hraným snímkem Roba Zombieho, u něhož jsem pocítil nudu.

Jestli ale něco film drží nad vodou, pak je to jednoznačně sám Michael Myers. Jeho polidštění a částečné odmaskování mi nijak nevadilo, možná právě naopak. Samotná postava opět budí respekt (však ji také hraje kanadský hromotluk Tyler Mane) a hlavně – tentokrát je Myers skutečně nelítostný. Vraždí nemilosrdně, brutálně a bez sebemenších známek jakýchkoliv emocí. Tenhle dojem vydatně podporuje i skutečnost, že „Halloween II“ ještě trochu přidal na brutalitě a naturalismu a nebojí se zobrazování ošklivých detailů. Právě a jedině v těchto chvílích dokáže snímek s divákem aspoň trochu zacloumat.

Halloween II (2009)

Celkové dojmy z „Halloween II“ jsou ovšem poněkud rozporuplné. Na jednu stranu potěší syrovost vraždících scén, poněvadž tentokrát Michael Myers zabíjí snad nejpůsobivěji ze všech deseti dosavadních filmů. Tím spíš to pak ale celé vyznívá nevyrovnaně, protože mnohé pasáže jsou prostě slabé až zbytečné. Nicméně i přesto „Halloween II“ rozhodně neřadím k tomu nejslabšímu, co „Halloweenská“ série vyprodukovala. V porovnání s béčky od pětky dál stále vyhrává tenhle film.


Halloween (2007)

Halloween (2007)

Země: USA
Rok vydání: 2007
Žánr: horor

Originální název: Halloween
Český název: Halloween

Režie: Rob Zombie
Hrají: Tyler Mane, Daeg Faerch, Malcolm McDowell

Hrací doba: 109 min

Odkazy: web / facebook / twitter

Zdroj fotek: IMDb.com

„Halloween“ je série, která po geniální jedničce a stále skvělé dvojce začala silně upřednostňovat kvantitu nad kvalitou. Do první slepé uličky se dostala s nesouvisejícím třetím dílem, do druhé se šestým dílem, odkud se pokusila vrátit na správnou cestu sedmička, která vymazala vše od trojky po šestku. Jenže ani tato příběhová větev moc dlouho nevydržela, protože hned s následnou osmičkou upadla do podobného svrabu jako předtím.

Bylo jasné, že má-li „Halloween“ pokračovat, zasloužil by si čerstvý přístup. Příprava celkově již devátého snímku v sérii započala nedlouho po uvedení „Halloween: Zmrtvýchvstání“, ale kvůli smrti výkonného producenta Moustapha Akkada, jenž produkoval všech osm filmů a zemřel v roce 2005 při teroristickém útoku v Jordánsku, se práce hodně zdržely. Původně se mělo jednat skutečně o deváté pokračování, jehož název měl údajně znít „Halloween: Retribution“, ale nakonec se z něho vyklubal remake originálního snímku, jejž dostal pod režijní patronát Rob Zombie. Ten původně usiloval hned o dva filmy, z nichž jeden by se soustředil čistě na dětství Michaela Myerse, a druhý by byl regulérním remakem. Producentům se však tato idea nelíbila a chtěli pouze remake…

Snad právě kvůli tomu se „Halloween“ z roku 2007 tak zásadně zaměřuje na dětství a začátky Michaela Myerse, aby si Zombie vynahradil nepovolený druhý snímek. Výrazně tedy rozšiřuje to, co si divák mohl u originálu z roku 1978 leda tak domýšlet. John Carpenter totiž v původním snímku z dětství ukázal jen to, jak Michael Myers ubodal svou sestru a následně byl zavřen v ústavu. Rob Zombie se na tento aspekt soustředí víc a snaží se vysvětlovat, jak se vlastně z obyčejného klučiny stal nelítostný sériový vrah.

Zde asi záleží na tom, z jakého úhlu pohledu na takové rozhodnutí hodláme nahlížet. Na jednu stranu je příjemné, že se Rob Zombie rozhodl jít si do určité míry svou cestou a přidat k předloze i nějakou nadstavbu, tedy netočit jen modernější variaci na již řečené. To bych považoval za pozitivum. Na druhou stranu, v originále divák o Myersovi nevěděl takřka nic, což také mělo určité kouzlo. Remake z něj dělá nepřekvapivý výsledek povahy, šikany a špatného rodinného zázemí, což mi přijde zbytečně triviální. Nicméně „dětská“ polovina filmu je o něco povedenější a Zombie se v ní opět ukazuje jako schopný režisér, jenž umí vytvořit napětí. Vše vrcholí v rodinném masakru, v němž si tentokrát Michael Myers vezme na paškál víc lidí než jenom sestru. Tahle scéna patří k vrcholům remaku a řádění krvavé řádění malého Myerse je podáno opravdu výborně.

Nicméně i v dospělé části, v níž už Zombie začíná citovat scény z originální předlohy, jsou některé momenty povedené. Za plus považuji, že Myers v téhle verzi sám o sobě vypadá děsivě, budí respekt, postupuje chladnokrevně a bez jakýchkoliv emocí, jak se na správnou vraždící zrůdu sluší a patří, a dokáže rozehrát poctivý masakr. Asi tím nejvýraznějším je syrové popravení adoptivních rodičů Laurie Strode.

Halloween (2007)

Na druhou stranu, remake má určitě i svá negativa. V některých případech mi opisování od originálu přišlo jako zbytečná úlitba nostalgikům. Jedním příkladem za všechny budiž zabití Lindy a jejího přítele, které se odehraje stejným způsobem jako v roce 1978. Trojice holčičích kamarádek (z nichž jednu jen tak mimochodem hraje Danielle Harris, tedy představitelka malé Jamie„Halloween 4: Návrat Michaela Myerse“ a „Halloween 5“) je poměrně nudná – s nevýraznou nudnou Laurie Strode v čele. I z tohoto ohledu je dobře, že remake bere jako hlavní postavu Michaela Myerse, nikoliv právě Laurie. Mírně mě zklamal i závěr snímku, v němž nastoupí zbytečně nelogické chování postav (pro horory bohužel typické) a Myers opět začne být nesmrtelný. To mi přijde poněkud škoda, když Zombie celou předchozí stopáž Michaela prezentuje jako bezcitnou, leč stále uvěřitelnou zrůdu, aby to následně shodil tím, že jej nechá přežít vše.

Halloween (2007)

Celkově vzato se ovšem jedná o poměrně důstojnou předělávku, která sice svou předlohu nemá šanci překonat, ale v rámci celé „Halloweenské“ série rozhodně patří k tomu lepšímu – dokonce bych se jiv pomyslné tabulce nebál zařadit hned na třetí pozici za první a druhý díl z roku 1978 respektive 1981. A to vůbec není špatný výsledek. Remake má několik silných momentů, přihazuje slušnou porci brutality (z tohoto ohledu jde o doposud suverénně nejnásilnější díl) a celkově svému jménu vůbec nedělá ostudu. Jedná se tedy o relativně povedený pokus o představení legendárního hororového monstra současným divákům. Možná až škoda, že Zombie dostal na starost pouhý remake.


Halloween: Resurrection (2002)

Halloween: Resurrection (2002)

Země: USA
Rok vydání: 2002
Žánr: horor

Originální název: Halloween: Resurrection
Český název: Halloween: Zmrtvýchvstání

Režie: Rick Rosenthal
Hrají: Brad Loree, Bianca Kajlich, Busta Rhymes

Hrací doba: 94 min

Odkazy: web / facebook / twitter

Zdroj fotek: OutNow.ch

Michael Myers je zjevně nesmrtelný. Pokud si dobře vzpomínám, byl v předchozích sedmi dílech (z nichž v jednom se ani neobjevil) „zabit“ snad čtyřikrát, ale vždycky se v následujícím filmu ukázalo, že tak žhavé to nebude a že má tenhle frajer v bílé masce neobvykle tuhý kořínek. A tak i přesto – pozor, přijde sedmičkový spoiler – že na konci „Halloweenu: H20“ přišel o hlavu, osmá část „Halloweenské“ ságy s příznačným podtitulem „Zmrtvýchvstání“ to převrátí vzhůru nohama a ukáže, že Michael pořád žije (protože to ve skutečnost nebyl on, komu byla useknuta kebule) a je připraven vraždit. Mimochodem, když už jsem zmiňoval ty spoilery, radši upozorním, že tentokrát to bez nich nepůjde, takže jestli si nechcete zkazit překvapení, pokud jste snímek ještě neviděli, zvažte, zdali číst dál.

V osmičce se kromě vrahouna vrací na scénu i třetí největší hvězda Halloweenské série po Michaelu Myersovi a doktoru LoomisoviLaurie Strode. Jenže pozor, ačkoliv je Jamie Lee Curtis všude uváděna na prvním místě v hereckém obsazení a na plakátě ji nelze přehlédnout, ve skutečnosti si ve filmu střihne jen malý štěk na začátku. Navíc na něj Jamie Lee Curtis přistoupila z jediného důvodu – aby se nechala Michaelem Myersem konečně vykuchat a její postava se tedy mohla ze série „Halloween“ nadobro vytratit. (Jak ale dle čerstvých informací víme, nakonec si to rozmyslela a v aktuálně chystaném novém díle se zase objeví.)

Vzhledem k tomu, že synátor Laurie Strode ze sedmičky se v „Halloween: Zmrtvýchvstání“ neobjevuje (ačkoliv to původně v plánu údajně bylo), nabízí se otázka, koho tedy nyní bude chtít Michael Myers sejmout, když už vyvraždil, koho mohl a vlastně i nemohl (nezapomínejme, že sedmička smazala díly tři až šest – respektive čtyři až šest, protože trojku není třeba mazat, když s Myersem nemá nic společného – takže žádná malá Jamie v téhle linii série neexistuje). No, je to trochu divné a přijde mi, že to spoustu fandů série pěkně sere, ale – v osmičce nemá Michael Myers žádný velký motiv a jen tak kuchá náhodné kretény, kteří mu vlezou do baráku. Asi jen proto, že ho ruší od sklepní meditace, haha.

No, každopádně příběh „Halloween: Zmrtvýchvstání“ je dost sjetý, ale to se asi dalo čekat, protože jaký vymyslíte rozumný důvod, aby parta lidí vlezla do baráku sériového vraha? Osmý díl „Halloweenu“ to vymyslel tak, že jde o reality show, v níž se šest mladých lidí vydá do strašidelného domu, v němž v živém internetovém vysílání pátrá po odpovědích na otázku, proč Michael Myers začal vraždit. Samozřejmě, že po víc jak dvaceti letech by v opuštěném baráku (zase – nezapomeňte, že díly čtyři až šest se nestaly) nenašli ani hovno, ale něco jim tam nastražil producent show, jehož hraje neskutečně otravný rapper Busta Rhymes. Akorát ho při tom všem rapování jaksi nenapadlo, že tam ve sklepě skutečný Michael Myers může stále žít a že ve vysílání převezme hlavní roli.

Samozřejmě, že je to slátanina jako hovno. Samozřejmě, že trapní teenageři jsou extrémně nesympatičtí, takže tentokrát divák fandí Michaelovi, aby je všechny co nejdříve a co nejbolestivěji odpravil. Jen tak mimochodem mě pekelně nasralo, že Busta Rhymes, jemuž jsem zdechnutí přál nejvíc, to přežije a naopak pěkná zrzka to odnese. I když za to, že svoje cecky ukázala jen na vteřinku v jednom rychlém záběru, si to možná taky zasloužila, haha. Nicméně, chtěl jsem říct, že jakkoliv od osmého dílu dávno béčkové hororové série budete čekat sračku, nakonec to není až zas taková tragédie, jak se všude říká.

Halloween: Resurrection

Pokud nad tím nebudete zbytečně přemýšlet (čti: nebudete vůbec přemýšlet), dostanete vcelku odpočinkovou teenage naháněčku s nožem. Jistěže je to kurevsky nedůstojné pokračování takového kultu, jakým byl první „Halloween“ z roku 1978, to samozřejmě nikdo nepopírá, ale ruku na srdce – v téhle sérii jsou i horší kousky. Ať je osmička sebevětší kravina, furt mi přišla o dost lepší než trojka s pětkou. A naopak s přeceňovanou sedmičkou neprohrává zas až tak propastně.

Jestli ale něco „Halloween: Zmrtvýchvstání“ škodí, tak to ani není dementní příběh nebo důraz na moderní technologie. Naopak vraždění v přímém přenose, kdy tomu lidi u obrazovek fandí, protože si myslí, že jde jen o show, mi přišlo jako relativně oukej osvěžení – lepší než bezbarvý recyklát předešlých dílů jako v pětce. Největším kamenem úrazu je Busta Rhymes. Už dlouho jsem nezažil, aby mě někdo v nějakém filmu takhle extrémně sral, abych mu přál tu nejhorší možnou smrt. Jeho rádoby drsné hlášky jsou na pěst stejně jako neochota zhebnout, a když proti Myersovi začne metat kung-fu otočky, posune tím osmičku do vod nezamýšlené sebeparodie. Pouštění elektřiny do Michaelových varlat to jen potvrzuje, ehm.

Halloween: Resurrection

„Halloween: Zmrtvýchvstání“ je ovšem do určité míry bizarní i bez toho, takže budete-li se chtít škodolibě bavit, tak se bavit budete. Možná i proto osmičku nehodnotím tak nízko, protože jsem se u ní dost nasmál. Co na tom, že se člověk nesměje, protože je to vtipné, nýbrž kvůli tomu, že je to směšné. Ale jinak samozřejmě nejde o příliš dobrý film a podobně jako jiné další díly stojí za vidění jen kvůli tomu, aby člověk viděl kompletní sérii „Halloween“.


Brutal Relax (2010)

Brutal Relax (2010)

Země: Španělsko
Žánr: komedie / horor

Originální název: Brutal Relax

Rok vydání: 2010
Režie: Adrián Cardona, David Muñoz, Rafa Dengrá
Hrají: José María Angorrilla

Hrací doba: 15 min

Odkazy: facebook

Zdroj fotek: Brutal Relax @ FB

Před nějakou dobou jsem tu ve filmovém koutku představil krvavý kraťas „Fist of Jesus“, v němž si to akční duo Ježíš a Jidáš rozdalo s armádou zombies. Místo zbraní ryby a vizuální hostina plná létajících vnitřností, končetin a oranžové krve mohla začít. Nejedná se ovšem o první krátkometrážní snímek tohohle druhu, jejž má španělská dvojice Adrián Cardona a David Muñoz na triku. Ještě před „Fist of Jesus“ totiž společně se třetím kámošem s jen těžko skloňovatelným jménem Rafa Dengrá dali dohromady jiný podobný kraťas s názvem „Brutal Relax“.

Stěžejní náplň snímku je téměř stejná jako u „Fist of Jesus“, což znamená – extra výživný krvavý masakr, v němž stojí jeden hlavní hrdina proti armádě nemrtvých šmejdů. Tentokráte je oním hlavním hrdinou kořen jménem Olivares. Na začátku vidíme, jak je propuštěn z nějakého ústavu a na rozloučenou dostane od ošetřujícího doktora radu, aby vyrazil na dovolenou, dal si oddech, relaxoval, opaloval se, fotil a hlavně za každých okolností zůstával v klidu a nerozčiloval se.

Milý Olivares doktorovu radu uposlechne a odjede k moři. Na pláži sebou kecne do bláta, vůbec ho nesere, že se mu kvůli tomu tři pitomé buchty opodál smějí, radši poslouchá muziku a užívá si pohodu. Plážovou idylku ale naruší hromada zombies, která vyleze z moře a začne osazenstvo pláže krutě masakrovat. Choďte s tím ale na Olivarese, jenž má zakázáno se nerozčilovat, takže ho okolní dění nezajímá… až do doby, než mu dojdou baterky ve walkmanu, což ho mocně vyprudí a začne si vylévat vztek na nebohých mořských zombících.

Hlavní devízou „Brutal Relax“ samozřejmě není příběh, nýbrž gore hostina, kterou vykutálení Španělé servírují s humorem sobě vlastním a s velkou dávkou nadhledu. Velmi záhy je tedy divák hozen doprostřed plážových jatek, v nichž létají všechny existující části lidského těla vzduchem. Masakr má dvě části – v té první nemrtví kuchají lidi a v té druhé Olivares nemrtvé. Co do splatter efektů jsou dobré obě a v obou se najdou zábavná usmrcení, ale o trochu lepší je asi ta druhá, kde je zabíjení přece jenom o něco nápaditější. Film nabírá obrátky přímo úměrně tomu, jak se dostává do ráže i sám Olivares, pro nějž se rubání mořských nemrtvých potvor stane nejlepší možnou terapií.

„Brutal Relax“ a pozdější (a také známější) „Fist of Jesus“ jsou si v lecčems podobné a je poznat, že oba počiny pocházejí od stejných tvůrců. Však je také v obou recyklován ten samý přístup, kvůli čemuž by asi bylo vhodné zdůraznit, že první byl právě „Brutal Relax“. Pozorný divák také vystopuje, že u obou snímků jsou si některé krvavé vtípky nápadně podobné. Co do gore stránky je asi lepší (čti: brutálnější) „Fist of Jesus“, ale i „Brutal Relax“ má své klady, na něž není radno zapomínat.

Brutal Relax (2010)

Na „Brutal Relaxu“ si zaslouží ocenění třeba vzhled zombies – masky jsou vážně skvělé a propracované, zábavná je i zelená krev. Kromě toho je starší snímek takový akčnější, a zatímco „Fist of Jesus“ byla jedna velká řež s krví v hlavní roli, zde je i nějaký náznak soubojů. Výborný je představitel hlavní postavy – José María Angorrilla se pro tuhle roli snad narodil a tak nádherně tupé výrazy, jaké zde předvádí, se hned tak nevidí. Excelentní jsou i finální titulky, které „Brutal Relaxu“ nasazují korunu a zasmějete se u nich pomalu víc než u celého předchozího filmu.

Nicméně abyste se smáli, je samozřejmě nutná velká dávka nadhledu a smysl pro zvrácený humor. Pokud jím disponujete, pak je „Brutal Relax“ skoro povinnost. Těžko říct, jestli je lepší právě on, nebo jeho mladší bratříček s Ježíšem v hlavní roli, ale za vidění stojí oba. Je z toho cítit veliké nadšení a úcta ke krvavým vypalovákům typu „Braindead“, který mají Španělé zjevně nakoukaný opravdu zodpovědně. Nebál bych se tvrdit, že „Brutal Relax“„Fist of Jesus“ mají veškeré atributy k tomu, aby se z nich stala kultovní záležitost. Jasně, jako celovečerní počin by „Brutal Relax“ se svou stávající náplní nemohl obstát, ale jakožto čtvrthodinová chuťovka pro milovníky filmového gore je to obrovská paráda.