Archiv štítku: Bathory

Bathory – Under the Sign of the Black Mark (1987)

Bathory - Under the Sign of the Black Mark (1987)

Země: Švédsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 11.5.1987
Label: Under One Flag / New Renaissance Records

Tracklist:
Side A – Darkness:
01. Nocternal Obeisance
02. Massacre
03. Woman of Dark Desires
04. Call from the Grave
05. Equimanthorn

Side B – Evil:
06. Enter the Eternal Fire
07. Chariots of Fire
08. 13 Candles
09. Of Doom……

Hrací doba: 35:34

Odkazy:
web

Tvorba Bathory se vcelku lehce nechá rozdělit do několika etap, z nichž ta první, ryze blackmetalová, je vymezena první trojicí desek. „Bathory“, „The Return……“ a „Under the Sign of the Black Mark“ tvoří triumvirát definující black metal. První představila jeho zběsilost vycházející z punku, kteroužto druhá dovedla k dokonalosti formulaci žánru a dotáhla ji do konečného důsledku. Právě první dvě jsou ty skutečně stylotvorné, na jejichž základech vše stojí, ale až ta třetí představuje nejpropracovanější skladatelskou stránku a stává se korunním drahokamem extrémního metalu.

Krátce po vydání „The Return……“ se nyní už dvoučlenná formace Bathory vrátila do domovského studia Heavenshore, aby zde pracovala na dalším materiálu pro eventuální třetí dlouhohrající desku. Nahrávka vznikala pod pracovním názvem „Occulta“ případně „Okkulta“ a bylo pro ni natočeno celkem sedm písní (jednou z nich byla i raná verze „Call from the Grave“), nicméně jen čtyři se dochovaly. Jak známo, k vydání nedošlo, nicméně jisté nápady posloužily jako základ pro „Under the Sign of the Black Mark“.

Mezi vydáním „The Return……“ a „Under the Sign of the Black Mark“ se objevila zdánlivá pauza, která ovšem nebyla způsobena nedostatkem materiálu, ale spíš sháněním nové sestavy. Ukázalo se, že dosavadní bubeník Stefan Larsson nebude schopen album nahrát z pracovních důvodů, na jeho místo tak nastoupil Paul „Pålle“ Lundburg, ačkoliv nebyl zrovna velkým příznivcem metalu. Sám Quorthon se ovšem nechal slyšet, že právě on mu otevřel cestu ke klasické hudbě, což se projevilo na pozdějších počinech. Jako baskytarista se krátce přidal Christer Sandström, ale ani on nebyl zrovna fanoušek podobné hudby, protože Bathory byli tehdy na svou oblast a dobu nevídaně extrémní. Christer na „Under the Sign of the Black Mark“ natočil dva nebo tři songy, většinu baskytarových partů nakonec odehrál sám Quorthon.

Před opravdovým nahráváním vzniklo několik demosnímků i s písněmi, které se na finální album nedostaly. Počin se měl původně jmenovat „Nocturnal Obeisance“, ale nakonec byl změněn a toto jméno dostalo jen intro – i když v prvním vydání s překlepem „Nocternal Obeisance“. Legendární je rovněž historka vzniku obalu „Under the Sign of the Black Mark“. Quorthon načerpal inspiraci pro výjev, v jehož ústředí byl ďábel obklopen čtyřmi nahými ženami, a došel k rozhodnutí, že se musí jednat o fotku, nikoliv o obraz.

Materiál pro desku již byl v té době hotov a Quorthon se začal věnovat shánění propriet a dobrovolníků (respektive spíš dobrovolnic – měly zde být čtyři nahé ženy) pro obal. Dle svých slov obvolával všechna možná divadla, filmové společnosti a televize, až nakonec našel, co hledal – ve švédském národním divadle, kde zrovna hráli „Carmen“. Ve druhém dějství se zde objevovaly rekvizity skal, jichž bylo třeba. Jejich zapůjčení a převoz by ovšem byl příliš nákladný. Quorthonovi se nicméně podařilo vyjednat, aby se fotky pro obal nafotily v krátké přestávce mezi prvním a druhým dějstvím přímo během představení. Jak se však ukázalo, dostat do záběru čtveřici nahotin i ďábla, jejž ztvárnil kulturista Leif Ehrnborg, bylo nemožné, takže nakonec vše dopadlo tak, že se zde nachází pouze démonická postava s rohy. V rychlosti prý byly pořízeny pouhé čtyři záběry.

Bathory

Hudebně je „Under the Sign of the Black Mark“ velkým posunem oproti „Bathory“ a „The Return……“, které jsou obě primitivním agresivním black metalem. Třetí album přináší větší kompoziční rozmanitost, více středních temp a hymničnosti, výraznější kytarová sóla. Což byl ale dle všeho záměr, poněvadž Quorthon cítil, že je nutné se od předcházejících počinů posunout kupředu. Povedlo se.

To ovšem neznamená, že „Under the Sign of the Black Mark“ na bestiálnost rezignovalo! „Massacre“ je přesně dle názvu učiněný masakr, stejně tak „Chariots of Fire“ a „Of Doom“. V menší míře to platí i o „Equimanthorn“, která ale zpomaluje v zabijáckém refrénu. Vedle nich se tu ale objevují i skladby, jejichž „hitový“ potenciál je značně vyšší než v případě starších alb. Názorným příkladem budiž „Woman of Dark Desires“ s chytlavými riffy a refrénem, jenž uvízne v hlavě už navěky.

Bathory - Under the Sign of the Black Mark

Podobně lehce zapamatovatelné jsou i „Call from the Grave“ a „13 Candles“, které se obě drží středního tempa. Sedmiminutová „Enter the Eternal Fire“, jež otvírá B stranu desky, pak přidává výrazný epický feeling, a z dnešního úhlu pohledu ji lze chápat jako předzvěst toho, do jakých vod se hudba Bathory stočí v následujících letech.

Ať už se ale „Under the Sign of the Black Mark“ pohybuje v kterékoliv své poloze, vždy a neustále – a stejně jako v případě „Bathory“ a „The Return……“ – platí, že máme tu čest s nadčasovým majstrštykem, na němž vlastně není písně, jež by nepatřila do zlatého fondu extrémního metalu. Jestli jsem v případě prvních dvou alb tvrdil, že správný fanoušek metalu musí povinně znát všechny riffy zpaměti, u „Under the Sign of the Black Mark“ to platí pomalu dvojnásob. Tady totiž mluvíme o jedné z největších metalových nahrávek všech dob, jejíž význam a velikost dost dobře nejde dostatečně popsat v pár slovech. Tohle je nejvyšší triumf extrémního metalu. Buď uctíváš až za hrob, anebo jsi zkurvenej pozér a měl bys zdechnout. Nic mezi tím.

Bathory


Bathory – The Return…… (1985)

Bathory - The Return…… (1985)

Země: Švédsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 27.5.1985
Label: Black Mark Production

Tracklist:
Side A – Darkness:
01. Revelation of Doom
02. Total Destruction
03. Born for Burning
04. The Wind of Mayhem
05. Bestial Lust (Bitch)

Side B – Evil:
06. Possessed
07. The Rite of Darkness
08. Reap of Evil
09. Son of the Damned
10. Sadist (Tormentor)
11. The Return of the Darkness and Evil

Hrací doba: 36:57

„When the sacred oath is broken
and the lie is spoken out loud
when the angel is POSSESSED
and the virgin is stolen her pride

When the flame of love and pureness
have turned to BESTIAL LUST
when the walls of gold in heaven
close in and turn to dust

When THE WIND OF MAYHEM whispers
through the vale of tears and death
when the golden river is empty
and the SADIST tear the angels flesh

When the SON OF THE DAMNED strides the earth
and THE RITE OF DARKNESS is done
when the REVELATION OF DOOM comes closer
and the battle just begun

When the beauty is BORN FOR BURNING
and the TOTAL DESTRUCTION draws Nera
when the disciples under the sign of the black mark gathers
and the REAP OF EVIL is here

Then the clouds of death shall gather
then the night shall allways burn
then the ancient prediction comes true
and the bells of fate chaime
THE RETURN……“

Originální vydání „The Return……“, druhé desky Bathory, na zadní straně gramofonové desky neuvádělo seznam skladeb. Na jeho místě se nacházela výše citovaná báseň, v níž se objevují názvy všech písní na albu. Původně byl záměr dokonce takový, že báseň bude přednesena během intra „Revelation of Doom“, ale z toho nakonec sešlo, jelikož se ani s přidávanými efekty nepodařilo najít hlas, jenž by k ní pasoval. Navíc již bylo rozhodnuto, že nahrávku otevře song „Total Destruction“, zatímco verše zněly spíš jako úvod k „The Return of the Darkness and Evil“, která se nachází až na konci desky. Ze všech těchto důvodů nakonec se nakonec nápad neuskutečnil a slova se objevují jen na zadní straně.

Tak či onak, „The Return……“ se pro skupinu stalo zlomovou deskou, která Bathory vyslala nahoru a zajistila jim (zde je skutečně ještě pořád na místě množné číslo – druhé album bylo natočeno ve tříčlenné sestavě) pozornost fanoušků metalu z celého světa. Jen v předobjednávkách se prý udalo 10 000 kopií a celkově prodeje přesáhly 25 000 kusů, což jsou na dnešní poměry nepředstavitelné cifry, tím spíš na undergroundovou kapelu vydávající teprve své druhé album.

Bathory

Hudebně je „The Return……“ takříkajíc ještě víc black metal než předešlé „Bathory“. Nikoliv v tom smyslu, že by snad bylo agresivnější. Naopak, debut je díky znatelnějšímu punkovému feelingu takový víc neurvalý, zatímco dvojka je víc „heavy“. Dokonce bych řekl, že „The Return……“ je – navzdory tomu, že jde stále o lo-fi garážovku – kompozičně o něco propracovanější. Druhé album však ještě znatelněji sahá po krystalické podstatě black metalu. Asi ne nadarmo je jistým okruhem lidí považováno za etalon toho, jak by měl black metal ve své prapůvodní formě vypadat. Nakonec například i sám FenrizDarkthrone se v tomto duchu nechal několikrát slyšet.

Samozřejmě ani zde není nouze o další hromadu legendárních songů, jejichž riffy by měl každý správný fanda black metalu poznat po dvou vteřinách, i kdyby mu to někdo pustil ve tři ráno hned po probuzení. Vály jako „Total Destruction“, „Born for Burning“, „The Wind of Mayhem“, „Bestial Lust (Bitch)“, „Possessed“ nebo „Reap of Evil“ jsou učebnice svého žánru, který se možná v průběhu následujících dekád vyvinul do značně odlišně znějící podoby, ale to nic nemění na faktu, že tohle je prostě základ. Kdybych měl ovšem zvolit vrchol, asi bych po chvíli rozmýšlení ukázal na „titulní“ vypalovačku „The Return of the Darkness and Evil“ s nezapomenutelným refrénem, jehož prostřednictvím se ukazuje, že v jednoduchosti je síla. Že skutečným pohonem pravého metalu není technika ani vytříbený sound, ale fanatismus, feeling a autenticita. A toho všeho má „The Return……“ na rozdávání.

Bathory

Trochu paradoxně teď může znít subjektivní názor, že z (ne)svaté trojice prvních desek Bathory je u mě „The Return……“ až na třetím místě. Vůbec nechci znevažovat význam nahrávky, protože je to pořád majstrštyk jak svině a klasika nejvyššího kalibru, ale předchozí „Bathory“ a následné „Under the Sign of the Black Mark“ si cením ještě o chloupek výše. Nicméně plně rozumím tomu, pokud je pro někoho právě „The Return……“ vrcholem rané éry Bathory. Ale ono je to ve finále jedno, poněvadž se nakonec stejně všichni doufám shodneme na tom, že všechny tři fošny si zaslouží fanatické uctívání.


Bathory – Bathory (1984)

Bathory - Bathory (1984)

Země: Švédsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 2.10.1984
Label: Black Mark Production

Tracklist:
Side A – Darkness:
01. Hades
02. Reaper
03. Necromansy
04. Sacrifice

Side B – Evil:
05. In Conspiracy with Satan
06. Armageddon
07. Raise the Dead
08. War

Hrací doba: 27:02

Odkazy:
web

Je mnoho kapel, které promluvily do vývoje metalu, je i mnoho skupin, jimž můžeme bez obav přiřknout tituly jako legendární – a ještě mnohem víc si jich tento titul uzurpuje, aniž by na něj reálně měly nárok. Existuje i množství kultovních formací, jejichž tvorbu uctívá relativně málo lidí, ale o to víc fanaticky. Je však jen hrstka skutečných metalových titánů, bez jejichž vlivu by celý žánr nemohl vypadat tak, jak dnes vypadá. K takovým „nadlegendám“ a metalovým bohům zcela nesporně patří i švédský projekt Bathory, jenž stál u zrodu pravého black metalu a později definoval i viking metal s nordickou atmosférou.

Jak už tomu tak mnohdy bývá, začátky Bathory v roce 1983 asi nenapovídaly tomu, že se právě rodí jedna z největších metalových legend historie. Založil ji tehdy 17letý Tomas Börje Forsberg alias Quorthon společně s dalšími dvěma členy, baskytaristou Frederickem Melanderem a bubeníkem Jonasem Åkerlundem (jenž je dnes známým videoklipovým režisérem). Nicméně jak už historicky víme, další členové Bathory nejsou důležití, byť se jich zde v rané éře objevilo několik, pod některými jmény se dokonce skrývá více hudebníků. Stěžejní postavou Bathory byl vždy Quorthon a nikdo jiný.

Navzdory některým tvrzením a zavádějícím informacím Bathory nikdy nevydali demosnímek. Jeden čtyřskladbový byl sice na jedné ze zkoušek natočen, ale nikdy nevyšel a dochovaly se z něj jen dvě písně „Die in Fire“ a „You Don’t Move Me (I Don’t Give a Fuck)“. První reálnou nahrávkou Bathory se tedy stal až příspěvek na kompilaci „Scandinavian Metal Attack“ z roku 1984, kde se objevily skladby „Sacrifice“ a „The Return of Darkness and Evil“ – v odlišných verzích, než v jakých se nacházejí na pozdějším prvním a druhém albu.

„Scandinavian Metal Attack“ připravila firmička Tyfon Grammofon, již vlastnil Börje Forsberg, Quorthonův otec. Sám Quorthon u labelu v té době pracoval na brigádě. Paradoxem zůstává, že Bathory se na „Scandinavian Metal Attack“ původně neměli objevit, dostali se sem až jako záskok za jinou skupinu, jež na poslední chvíli vypadla. Nakonec to však byli právě Bathory, kdo vzbudil suverénně největší ohlas, na základě čehož došlo k dohodě o vydání dlouhohrajícího debutu.

Dodnes se vedou spory o to, jaká je první skutečně blackmetalová nahrávka, přičemž ve hře většinou bývají tři jména – Venom, Hellhammer a právě Bathory. Ačkoliv letopočty hovoří pro Venom, jejichž druhá deska „Black Metal“ ostatně dala celému žánru jméno, osobně si myslím – aniž bych chtěl jakkoliv znevažovat význam či status Britů i Švýcarů – že oním prvním pravým black metalem je právě bezejmenný debut Bathory.

Bathory

Deska s dnes již ikonickým kozlem na obálce totiž jako první ztělesňuje niternou blackmetalovou esenci, na rozdíl třeba od Venom, jejichž raná alba jsou nesporně a právem legendární, ale technicky vzato jde jen o tvrdší a nasranější heavy metal. „Bathory“ ovšem definuje black metal v pravém slova smyslu a v jeho prapůvodní formě – počínaje hudbou, přes špatný zvuk až po textovou náplň. Jde o neurvalou agresivní špínu, která přímo ztělesňuje esenci metalu jakožto temné okrajové hudby, v níž hrají prim pudy a animální bestialita. Samozřejmě, že ani v případě „Bathory“ nelze tvrdit, že by ta muzika spadla jen tak ze vzduchoprázdna, album vychází z tradic kapel jako Motörhead či Black Sabbath, k čemuž navíc přidává punkovou neurvalost, přesto se tehdy ve studiu Heavenshore – což je ve skutečnosti jen honosné pojmenování pro garáž, kde byla deska v partyzánských podmínkách a za směšně krátkou dobu natočena – povedlo stvořit jeden ze základních stavebních kamenů black metalu.

27 minut nabízí jeden legendární song vedle druhého, až by se chtělo říct, že kdo nezná zpaměti riffy skladeb jako „Hades“, „Reaper“, „Sacrifice“ nebo „Armageddon“, měl by vážně zauvažovat nad tím, jestli má vůbec právo mluvit o sobě jako o fanouškovi metalu. Jedinými písněmi, v nichž polevuje zběsilé punkové tempo, jsou hymnická „Raise the Dead“ a „Necromansy“, jejíž notoricky známý ústřední motiv později vykradl Burzum v songu „War“.

Bathory

Namísto dalšího popisování zjevného radši připomenu několik notoricky známých historek. Důvod, proč se píseň jmenuje „Necromansy“ namísto „Necromancy“, je ten, že pro vytvoření zadní strany desky Quorthon koupil set nalepovacích písmen, ale scházelo mu jedno c, což progresivně vyřešil tím, že jej v názvu zmiňovaného songu nahradil písmenem s pro podobnou výslovnost. Na původním vydání v tracklistu jen tak mimochodem schází i intro „Storm of Damnation“.

Původní název alba měl znít „Pentagrammaton“ a na obálce se měl nacházet pentagram. Aby se ale předešlo nedorozuměním (někteří prý totiž jméno četli jako „Pentagon“), byl název změněn a pentagram se přesunul na zadní stranu obalu. Místo na přední obálce tak zaujal mírně upravený obraz kozla od Jose A. Smithe z knihy „Witches“ od Ericy Jong. Kozel měl být původně zlatý, ale protože zlatá barva byla příliš drahá, nakonec byla použita jedovatě žlutá (zadání pro tiskárnu údajně znělo: žlutá co nejvíc podobná zlaté). Sám Quorthon byl ovšem s výsledkem vysoce nespokojen, takže na dalších vydání se již nachází známější černobílá podoba. Originální edice se žlutým kozlem bylo vylisováno tisíc kusů a dnes jde o exkluzivní sběratelskou raritu. Má-li ji někdo z vás doma, pak mu my ostatní můžeme jen tiše závidět.

Bathory - Bathory

Je těžko lze nyní o „Bathory“ hovořit, aniž by se člověk obešel bez slov jako legenda nebo kult. Já se ovšem ptám – kde jinde takové výrazy používat, než právě tady, u desky, která stojí na samém počátku black metalu? Navíc je nutno zdůraznit, že chválíme-li debut Bathory, nejde jen o povinnost za historické zásluhy či za nostalgii. Ta nahrávka je autentická a jako taková funguje i dnes. A to o lecčems svědčí.


Ereb Altor: vydají album cover verzí Bathory

Švédové Ereb Altor, kteří svého času vznikli jako pocta legendárnímu projektu Bathory, chystají na 26. února příštího roku vydání počinu „Blot – Ilt – Taut“, na němž se bude nacházet sedm předělávek právě od Bathory. Nahrávku vydají Cylone Empire na LP a jako download. Upoutávku sledujte na YouTube.

Ereb Altor prozatím neprozradili, jaké konkrétní skladby se zde budou nacházet, ale jistou nápovědu. Půjde o:

• jeden song ze splitu „Scandinavian Metal Attack“ (1984),
• jeden song z „Under the sign of the Black Mark“ (1987),
• dva songy z „Blood Fire Death“ (1988),
• dva songy z „Hammerheart“ (1990),
• jeden song z „Twilight of the Gods“ (1991).