Archiv štítku: CZE

Česká republika

Kabát – Země plná trpaslíků

Kabát - Země plná trpaslíků
Země: Česká republika
Žánr: hard rock
Datum vydání: 6.11.1995
Label: Monitor

Odkazy:
web / facebook

Zřejmě se vám bude zdát, že recenze Kabát na Sicmaggot je těžký úlet, ale občas si dokonce i někdo jako já potřebuje střihnout nějakou oddechovku. A pokud by někomu přišlo, že se sem Kabáti nehodí, tak si uvědomte, že nezáleží na tom, kolik prodali desek nebo jak často je hrají v rádiu, pořád je to bigbít. A navíc jsem na Kabátu před nějakými 12 nebo 13 roky začínal… takže… hm, asi nostalgie, hehe… A proč jsem si vybral zrovna “Země plná trpaslíků”? Ani nevím. Proč prostě ne?

Možná mi to zkazí image, ale musím uznat, že Kabát na “Zemi plný trpaslíků” sázejí docela solidní pecky. Některé songy sice stojí za hromadu hnoje (“Už mě bijou”, “Dávám ti ještě jeden den” nebo “Dávno už vim”), ale většina položek v tracklistu jsou solidní hroudy.

Jako první stojí za zmínku “Všude tu sou” – ještě teď si pamatuju, že jsem byl jako malý z tohohle songu hotový. Nejsilnější čtveřice songů ale začíná až s titulní “Země plná trpaslíků” s velice zábavným textem. Na trochu vážnější notu uhodí “Zhasněte světla” (nebo se mi to jen zdá?). Každopádně to není špatná písnička. Mě osobně hodně baví svižná “Zasypat to vápnem” s prímovým zkreslením kytar. Občas to nese i mírné náznaky tvrdosti (to víte, moc tvrdí mi Kabát vážně nepřijdou, protože jsem si těsně před nimi dával zabijáckou kombinaci Anaal Nathrakh – The Berzerker). Poslední z té silné čtverky je “Silnej jako vůl”. Doteď si ještě živě vzpomínám, že to tohle bývala moje nejoblíbenější pecka.

Stále ale ještě nejsme na konci. Ten největší hit všech hitů se ukrývá na úplně posledním místě. Ano, samozřejmě myslím “Láďa”. Ne, nedělejte, že nevíte, o co jde. Stejně vám to nikdo neuvěří. Nikdo z nás tady není takový tvrďák, aby nevěděl, že “Láďa má velkou hlavu jak pytel od banánů”. Tenhle song je prostě tak debilní, až je dobrý.

No, takže si to shrneme – tahle recenze stojí za hovno, ale co jste čekali? Já říkal, že je to úlet. Jo, vy jste asi chtěli hodnocení alba, že? Popravdě řečeno, ani nevím, jak to ohodnotit. Tady selhávají všechna moje kritéria pro hudbu. Kabát je prostě sranda záležitost pro prdel a tak se taky musí brát. Zábavná oddechovka.

P. S. Asi se s vámi rozloučím, protože za takovouhle “recenzi” očekávám vyhazov :)


Interitus – In My Hands

Interitus - In My Hands
Země: Česká republika
Žánr: symphonic metal
Datum vydání: 14.7.2009
Label: Avik

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
web / facebook / bandzone

Hned na první pohled upoutá album “In My Hands” svojí grafickou podobou. Konečně si Interitus pořídili opravdu pěkný obal, který na rozdíl od některých předchozích kousků v jejich diskografii nevypadá, jako kdyby jej někdo vyráběl v Malování. Rovněž booklet je vyvedený opravdu hezky, takže hned ze začátku si kapela za celkovou grafiku zaslouží pochvalu.

Tím nejhlavnějším zůstává ale pořád hudba, vždyť kvůli ní si přece všichni CDčka pořizujeme. Nutno říct, že ani na tomto poli Interitus nezklamali. Pokud se vám předchozí tvorba skupiny zamlouvala, tak prostě není možné, abyste s novinkou nebyli spokojeni. Už úvodní (a zároveň titulní) song “In My Hands” nabízí to, co jsem od desky očekával – příjemné melodie jak hudební, tak vokální, které nejsou nijak vtíravé, “jenom” se dobře poslouchají. Nechybí samozřejmě ani pro Interitus typická souhra houslí a violy (já osobně sice při poslechu nepoznám, co je co, ale hlavně, že to dobře zní).

Na rozdíl od předchozích počinů mi přijde, že “In My Hands” nemá žádné vyložené hitovky, jako byla například písnička “Střepy” z minulého alba. To bych ale rozhodně nepovažoval za chybu, protože je lepší mít vyrovnanou desku, než nahrávku se třemi výbornými songy a tunou omáčky. Celkový zvuk mi přijde také hodně v pohodě, takový, aby odpovídal výrazu kapely. Možná jen basovka mi připadá občas trochu nahlas, ale pokud to byl záměr, nedá se nic namítat.

Co mi naopak vadí (a vadilo i na minulém “Frozen Darkness”), je střídání jazyků. Kdyby bylo “In My Hands” celé v angličtině a na konci jeden, dva songy česky, neřeknu ani slovo, ale aby se jazyky přehazovaly z písničky na písničku, to mi trochu tahá uši. Vím, že do toho nemám skupině moc co kecat, ale jednojazyčné album by mně osobně sedělo více (a vzhledem k současnému projevu Interitus bych hlasoval pro angličtinu). To je ale zřejmě jediná věc, která mi na jinak velmi kvalitním albu vadí.

Přestože je mi “In My Hands” sympatické a oblíbil jsem si ho v podstatě po několika málo posleších, nemůžu jít s hodnocením nad 7/10 (pozor, kdyby to někomu nedocházelo, 7/10 pro mě znamená ještě pořád hodně dobré album). S klidným srdcem vám jej ale mohu doporučit, zvláště pak těm, kdo si libují v symfonickém metalu, protože když se to líbí takovému barbarskému praseti, jako jsem já, tak vám bude určitě taky…


Shatter

Shatter
Země: Česká republika
Žánr: metalcore

Otázky: H.
Odpovědi: Blaze
Počet otázek: 10

Odkazy:
facebook / bandzone

O nejnovější Sicmaggot rozhovor se postarala metalcorová smečka Shatter, která má zrovna před vydáním nové fošny. Odpovědí se ujal drtič kytarových strun Blaze.


Na rozjezd trochu lehčí otázku. Právě jste dotočili nové album, mohl bys o něm říct nějaké základní info? Takovou tu omáčku, jako jaký nese název, kolik na něm bude fláků, co bude zdobit obal, kdy to vyjde atd…

Čus tady Blaze, nová deska má název bandy takže “Shatter”, bude na ní 11 songů a vyleze tohle léto. Na obal si počkej to je překvápko.

Jaký bude rozdíl mezi novým materiálem a tím starším? Mně osobně se podle ukázek na vašem bandzone zdá, že jste trochu přitvrdili.

Nová deska se od minulech v podstatě liší ve všem. Jinej producent, jiný studio, jiný textaři a jinej způsob tvorby, protože veškerou muziku kromě jednoho songu jsme dali dokupy já s Renou. Hned vysvětlim jak k tomu došlo. V roce 2005 jsem se rozhod, že si vytvořím svý vlastní domácí studio, který bude sloužit hlavně pro tvorbu Shatter. Nějakej čas trvá než se naučíš programy ovládat, ale celá předprodukce k nový desce nakonec vznikla nejdřív u mě doma a potom jsme ji teprve ladili ve zkušebně. Je fakt, že spánku moc nezbejvalo, protože čas na tvoření byl hlavně v noci, ale pokud nápady kluci na konci podpoří, tak to šetří spousty času a má to svůj smysl. Nový songy jsou díky Renovi tvrdší a přímočařejší, je tam znát jeho produkce, má to svůj ksicht a nezávislí posluchači mi po poslechu řekli, je to Shatter a o to nám šlo od začátku nejvíc.

V jakém duchu se ponese textová stránka novinky?

Texty mají hodně témat, většinou je to o věcech který se nás přímo týkaj nebo nás zajímaj. Něco má velkou hloubku viz “Epitaph E11”, nebo “God Save Us”, něco je pojatý hodně ironicky jako např. “Goodbye Whore” – týpek co vozí svoji manželku na eskort, tak kdo je větší děvka? atd. Na textech jsme si nechali záležet a oslovili jsme profíky jako Chymus (Isacaarum) a Mike (Diaryba).

Nedávno vám do sestavy přibyl druhý kytarista. Asi je blbost se ptát, k čemu vám to pomohlo, protože to je celkem jasný. Plánovali jste ale přijmutí nového člena delší dobu, nebo to bylo spontánní? A jak jste to vyřešili se staršími songy, které jsou původně pro jednu kytaru?

Náš druhej kytarista je Šoltys z kapely Breakdown. V minulosti jsme už ve dvou kytarách hráli a to s Milošem z kapely Sebastian, kterej je i ve dvou věcech na nový desce jako host. Odešel kvůli tomu, že dali do kupy Sebastian v původní sestavě a pokud vím tak ještě funguje ve dvou dalších projektech. Novou desku jsem od začátku připravoval pro dvě kytary a tak jsem strašně rád, že mi náhoda přivedla takhle šikovnýho týpka jakým je právě Šoltys. Starý věci jsme zaranžovali pro dvě kytary.

Kdy vlastně nová deska vyjde? Ne, sakra, to už jsem se vlastně ptal:-) Můj informátor mi řekl, že chystáte nový klip. Můžeš prozradit něco bližšího? Třeba k jakému songu nebo kdy bude hotov.

Klip bude k songu “God Save Us”. Něco jsme natočili v prosinci doma v klubu Galaxy, ale ještě jsme neviděli finále, takže těžko říct, jestli to bude ofiko klip, nebo jen živák.

Shatter

Na druhém albu “Power in Us” jste spolupracovali s Milošem Dodo Doležalem, což je celkem známá postava tuzemského metalu. Jak jste se k němu vlastně dostali a jak se vám s ním spolupracovalo? A proč vám nepomáhal i aktuální deskou?

K Milošovi jsme se dostali přes mýho spolužáka Gora, kterej dělá už řadu let managera spřáteleným Tortharry. S Milošem jsme přátelé dodnes a spolupracovalo se nám s ním velice dobře. Miloš nám kromě desky “Power in Us” natočil i videoklipy “Pretty Face” a “Seal to Kill”. Způsob vzniku nový desky jsem ti už popsal tak proto ne tentokrát Miloš.

Ve vaší biografii se praví, že zpěvák Erza byl v roce 2007 dlouhodobě nemocný, že za něj musel zaskakovat někdo jiný. Co mu vlastně tenkrát bylo?

Erza trpěl velmi nepříjemnejma migrénama, který se řevem ještě násobily. Momentálně je dva roky po operaci a vše se zdá bejt v cajku. Na chvíli za něj zaskočil Adam z bandy Hazydecay.

Když hrajete ten metalcore, cítíte se víc “metal” nebo víc “core”? A mohl bys také třeba pro někoho neznalého vaší tvorby uvést pár skupin, jejichž hudba by se dala k Shatter přirovnat (třeba vaše oblíbené kapely, které vás inspirují atd.)?

Myslím, že označení metalcore je asi nejblíž, ale od začátku bylo těžký najít škatulku, do který by sme přesně zapadli. Každej z nás poslouchá velký spektrum hudby od klasiky po grind takže není divu. Na kapelách na kterejch se všichni shodnem jsou Downset, Alice in Chains, Napalm Death, Pro-Pain, Insense a z českejch např. Locomotive, Kurtyzány z 25. avenue, Colp, Satisfuction atd.

Shatter

Na závěr mi to nedá, abych nezeptal na vaše předskakování Soulfly v roce 2003, kdy tady ještě nehráli každý půl rok jako v poslední době. Pomohlo vám to nějak výrazněji ke zviditelnění? Jak jste se tam před ně vlastně dostali?

Na tenhle koncert si nás vybral pořadatel Interkoncerts. Byla to pro nás velká zkušenost a přestože se náš set líbil a byli na něj převážně kladný ohlasy, máme jasno v tom, že nás neuvidíš na žádný hlasovací listině (nechcem z fans tahat prachy ve formě SMS) a už vůbec nechápeme, proč se někdo hlásí jako předkapela KoRn, nebo Slayer, tam nemá z českejch kapel nikdo co dělat. Nejde o nástrojovou výbavu, nebo o to, že snad kapely tady nedokážou dobře zahrát, to vůbec ne!!! Jde o způsob prezentace vlastní show a o vlastní technický zázemí jako: zvukaři (dostatečný čas na zvukovku, světla atd.) tady jsou už karty rozdaný předem a my se chcem prezentovat co nejlíp! Koncert nám pomohl spoustu těhle věcí pochopit a pomohl nám k tomu, že slýchám Shatter jo tenkrát se Soulfly dobrý.

No, další otázky mě už nenapadají, takže je čas pro tebe, abys řekl něco, co by podle tebe mělo ještě zaznít. Nebo nějaký závěrečný proslov. Díky za rozhovor!

Na závěr chci určitě poděkovat všem fans, známým, kámošům a rodinám, děkujeme za podporu a za to že, když vylezeme někde v našem regionu je hlava na hlavě, toho si strašně vážíme!!! Těšte se na novou desku která bude už brzy venku mějte se a zas brzo na koncertě nebo festu ať se krev vaří a maso lítá, čus Blaze Shatter.

www.shatter.cz, e-mail: shatter@wo.cz

Poděkování za tento rozhovor patří čtenáři uNs, bez kterého by interview nevzniklo.


Debustrol

Debustrol - Rwanda
Země: Česká republika
Žánr: thrash metal

Otázky: H.
Odpovědi: Kolins
Počet otázek: 10

Odkazy:
web / facebook / bandzone

Česká thrash metalová jednička Debustrol právě přichází se svojí novou fošnou “Rwanda”, což jsme na Sicmaggotu nemohli nechat bez povšimnutí. O novince promluvil zpěvák a kytarista Kolins.


Na začátek celkem klasická otázka – “Rwanda” právě vyšla a je to fakt náser. Jak ty sám bezprostředně po vydání novinku hodnotíš a jak jsi spokojený s konečným výsledkem?

Samozřejmě jsem spokojený maximálně jinak by “Rwanda” nevyšla. Udělali jsme pro to všechno, takže doufám, že budou spokojený hlavně naši fans. Zatím jsou reakce velmi pozitivní.

Současná situace ve Rwandě opravdu není dobrá, ale rozhodně to není jediné takové místo na světě. Proč jste si vybrali zrovna tenhle stát k názvu alba? Co přesně tě na tamější situaci tak štve, že je nutné o tom skládat songy?

Není o tom nutné skládat songy. Prostě mě to zaujalo natolik, že jsem si vybral Rwandu. V zemi kde se vyvraždí 110 000 lidí za tři měsíce bych žít opravdu nechtěl.

Už jste zveřejnili nové video k titulní písničce “Rwanda”. Je to celkem otřesný klip (myšleno obsahem, ne provedením). Z některých záběrů aby se člověku opravdu dělalo špatně. Co přesně jste tím videem sledovali? Chcete alespoň nějak upozornit na to, co se ve Rwandě děje nebo to má ještě jiný důvod?

Samozřejmě jsme chtěli lidem ukázat co se všechno může stát. Do té písně se nic jiného nehodilo než, že tam dáme dokumentární záběry a k tomu vysvětlující titulek o co vlastně šlo …

Ještě bych se chtěl zeptat, jak se vlastně dá k takovým záběrům dostat? Čistě z technickýho hlediska, ne že bych měl potřebu mít něco takovýho doma. Pochybuju, že se takové věci normálně válejí na Youtube…

Jo samozřejmě jsou to záběry z internetu. Stačí hledat.

Abych se přiznal, ještě jsem se nedostal k textům, ale jen podle názvů písniček to vypadá, že se víc než kdy jindy věnuješ válečným konfliktům a politickým situacím (viz “Rwanda”, “Vietkong” nebo “Tibet”), ale taky politice obecně (“Bůh žehnej Americe” nebo “Vůdce je vůl”) nebo náboženství (“Aláhova krev”, “Pornokrist”). Je to tak, nebo se mýlím? O čem přesně texty na novém albu pojednávají?

Myslím, že jsi to vystihl úplně přesně. Textově se vracím do dob alba “Vyhlazení”. Trošku jsem si zaryl do všech těchto témat, které jsou teď než kdy jindy natolik aktuální. Všude slyšíš slovo světová krize, ale ona je to jen logická věc, která se prostě musela stát. Přece nemůžeš stále svět nasycovat novými a novými auty, stroji a vším tím okolo. To prostě není možné. Někde se to musí zastavit. Myslím, že nás krušné časy jěště čekají a to hodně krušné. Vždycky když se něco takového stalo, tak začala válka… Tím samozřejmě nechci nic přivolávat, ale bohužel je to tak.

Debustrol

Jak moc jsou pro tebe texty v Debustrol důležité? Je na prvním místě muzika nebo je textová a hudební složka rovnocenná?

Obě složky jsou naprosto rovnocenné. Myslím, že texty v Debustrolu jsou hodně důležité už jen proto, že nám lidi rozumí, protože zpíváme Česky. Je to podstatná část naší tvorby a samozřejmě i image kapely jako takové. Máme texty, které se s ničím nepáraj a některým lidem to nejde přes nos, ale na to já seru. Jsme jací jsme a to nikdo nikdy nezmění.

Strašně se mi líbily ty tvoje složeniny slov v názvech, ale na novince je takový song jen jeden (“Emofiliak”). Proč jsi je oproti minulému “Přerushit” tak omezil? Přišlo ti, že by nezapadly do nálady “Rwandy”, nebo to mělo jiný důvod?

Prostě mě nic chytrýho nenapadlo a do nálady “Rwandy” jsem chtěl trošku jiná témata a názvy, které by víc korespondovali s tím vším co se okolo nás děje. Prostě je to změna.

Příprava “Rwandy” i “Přerushit” trvala čtyři roky, přitom jste předtím vydávali alba v mnohem kratších intervalech. Čím to je, že ty poslední alba tak trvají?

Asi je to tím, že v dnešní uspěchané době my nikam naopak nepospícháme. Jsme již na scéně hodně dlouhou dobu máme za sebou 11 řadových alb, tak nač by jsme někam spěchali. Kdyby bylo na mě vydával bych nová alba klidně i za 6 nebo 10 let … hahaha

Debustrol

Co takhle nějaké výlety do zahraničí? Dostáváte nabídky nebo ne? Stačí vám hrát v ČR nebo se někdy dočkáme Debustrol na Wackenu? :-)

Nějaké nabídky byli, ale já za párek a pivo nikam do Tramtárie hrát nepojedu. To fakt nemám zapotřebí.

Jestli správně počítám, Debustrol fungují už 23 let, přičemž ty jediný jsi byl v kapele celý ty roky. To je pěkně dlouhá doba. Angažuješ se taky v Harleji, nedostal jsi ale někdy chuť pustit se, třeba v rámci nějakého projektu, do nějaké pomalejší nebo atmosféričtější hudby? Víš co, aby sis trochu odpočinul od hudby Debustrol a Harleje, třeba nějaký “Kolins’ doom metal”? :-)

Jo v prosinci bude Debustrolu 23. let. To je, ale kurva dlouhá doba co? Úplně mě to číslo děsí. To už jsem, ale do prdele starej sráč… chacha… No co se dá dělat čas nezastavíš. Doom metal mě osobně nebaví, takže z toho by nic nebylo. Spíš jsem přemýšlel o nějakém úletu… Slyšel jsi teď novou desku BigBosse ?? To se mi líbí udělal úplně něco jinýho a je to zajímavý.

Na závěr máš prostor, abys něco dodal, jestli máš zájem. Každopádně moc díky za rozhovor a ať to Debustrolu dál smaží alespoň tak dobře, jako doteď.

Já děkuji za váš prostor a díky všem, kteří nám fandí!!! Mějte se Super a někde v kotli pod pódiem AHOJ !!!

Debustrol


Cocotte Minute – Sado Disco

Cocotte Minute - Sado Disco
Země: Česká republika
Žánr: nu-metal / crossover
Datum vydání: 30.3.2009
Label: Sado Disco Crew

Hodnocení: 7,5/10

Odkazy:
web / facebook / bandzone

Cocotte Minute jsou zpět! Dlouho očekávané album “Sado Disco” se konečně dnem 30. března dostává na české pulty. Tato česká skupina své fanoušky dlouho napínala, už daleko dříve začínala hrát nějaké songy na svých koncertech, tihle kluci také udělali předprodej pro své fanclubery. Ještě v roce 2008 vyšel i videoklip – konkrétně k písni “Nenávist”, tento výtvor se dá řadit vůbec k nejlepším co tato banda vytvořila, poslech mě neomrzel i po několikátém spuštění. Jediné mínus tohoto alba může být poměrně krátký tracklist, na to, jak dlouho bylo “Sado Disco” ve výrobě. Křest alba proběhne 28.4. v pražské Akropoli, kde samozřejmě nebudu chybět :)

Na “Sado Disco” se také častěji objevují některé prvky z písní od KoRn – tvrdší basa, podladěnější kytary, i podobnější zpěv. Ke Cocotte Minute samozřejmě patří promyšlené a originální texty, ty vymyšlí hlavně frontman skupiny Martin Zeller.

Album otevírá výtvor s názvem “Sorry”, začátek alba nemá žádné intro a hned vybalí, co v něm je. “1-2-3 vpřed!” a “Dotkni” pokračují v podobné tónině. “1-2-3 vpřed!” má v sobě i menší prvky disco hudby, můžu se plést, ale mě to tak připadá. Čtvrtá je již známá “Nenávist”, píseň, kterou Cocotte Minute reprezentovali svoje nové album. Jak jsem již psal dříve, i po několikátém poslechu před vydáním alba mě “Nenávist” neomrzela. Po dobrém začátku na nás čeká druhá polovina. Konkrétně na nás čeká “Vrátnej”, není tak rychlá ani tolik tvrdá, slyšet je především basová kytara, jak budete po první polovině zvyklí. V šestém songu se vydáte na “Ostrov”, zde je to spíše o textu, nežli o nástrojích, na “Ostrově” je především skvělý refrén. Dalším chodem je název alba – “Sado Disco”, ten je podobný první polovině alba, tvrdá basa nechybí ani zde. “Je mi to jedno” se s vámi pomalu rozloučí a tím “Sado Disco” končí.

Cocotte Minute nezklamali, “Sado Disco” je lepší než minulé album “Proti sobě”, zhruba na stejné úrovni, či o krapet lepší jak pět let staré “Czeko”. Po doposlechu vás může jedině zklamat, že je to tak krátké a říkate si: “Hmm, to už to končí? Já chci víc!” a pustíte si to znovu. Noví Cocotte Minute by mohli potěšit i neposluchače metalu a mohli by zaujmout i jiné skupiny než jen metalisty. Tuto práci reprezentuje tvrdá a vynikající basa, přesné bicí a originální texty. Disco nikdy nebylo zábavnější! Uvidíme se 28. v Akropoli ;)


Warchild

Warchild - Desire & Rage
Země: Česká republika
Žánr: black / thrash metal

Otázky: H.
Odpovědi: Aleister
Počet otázek: 10

Odkazy:
web / bandzone

Warchild brázdí vody českého undergroundu již pěkných pár let, což vyústilo mimojiné i v nedávno vydanou desku “Desire & Rage”. Po nedávné recenzi právě na “Desire & Rage” jsem se rozhodl ještě pro rozhovor s Warchild. Na mé všetečné otázky velice obsáhle odpovídal zpěvák, kytarista a hlavní skladatel kapely – Aleister.


Warchild zatím ještě nepatří mezi nejznámější jména na české scéně. Jak bys vaši hudbu a vaši kapelu představil někomu, kdo o ní ještě nikdy neslyšel?

Tak to se těžko popisuje. Samozřejmě nejlepší je kousek si poslechnout. Úplně stručně je to taková směsice přibližně stejných dílů thrash metalu, black metalu a death metalu. Ale mícháme do toho i další prvky, jak nás to prostě zrovna napadne :) Prostě energická, brutální a rychlá muzika ;)

Nové album “Desire & Rage” je už venku pár měsíců. Jaké zatím máte ohlasy a jak jsi ty sám spokojen s konečnou podobou desky?

Ohlasy jak od kritiky, tak i od fanoušků jsou zatím vesměs velice kladné až nadšené. Až mě to příjemně překvapilo :) Přetrvávají samozřejmě výhrady k automatickému bubeníkovi, ale to je věc, se kterou bohužel nejsme schopni něco udělat – bubeníci prostě nejsou. Jinak já jsem velice spokojen. Na to, že album jsme si nahrávali sami ve zkušebně, je to myslím velice slušná práce. Samozřejmě je otázka, jestli příště půjdeme do studia, nebo jestli to uděláme zase sami. To hodně souvisí s naším rozvláčným způsobem nahrávání, který by byl ve studiu příšerně drahý :)

Jaký je podle tebe rozdíl mezi debutem “Looking Back” a novinkou? V čem vidíš největší posun?

Obrovský :) Album “Looking Back” bylo jakýmsi shrnutím prvních sedmi let činnosti kapely a tlustou čárou za tímto obdobím. To znamená, že obsahovalo hlavně staré věci, které byly poměrně nedokonalé, což vyplývalo i z toho, že jsme stále ještě hledali svůj styl a potřebovali jsme se trochu vyhrát. Songy na “Desire & Rage” jsou všechny (co se týká muziky) nové a je znát obrovský posun především v propracovanosti skladeb, ve větší škále vokálů, ve větší dynamice a agresivitě – prostě výrazný kvalitativní posun.

Nejde si nevšimnout, že kladete velký důraz na videoklipy, nebo mi to tak alespoň přijde… Zatím jste jich natočili pět, přičemž zvláště ty poslední dva jsou opravdu povedené. Co pro vás videa znamenají? Je to jen další forma propagace Warchild, nebo něco speciálního?

Propagace ani moc ne, přece jenom možnosti prezentace videoklipů jsou v Čechách dost omezené, spíš bych řekl, že je to taková možnost, jak ještě více umocnit atmosféru songu a doplnit myšlenku ještě o další formu vyjádření. Vlastně takové logické pokračování řetězce text -> muzika -> video :) Vždycky se snažíme, aby ty songy obsahovaly nějaké základní sdělení, ze kterého pak vychází i ten klip. Možnosti, co se týká klipů, máme poměrně velké, protože máme vynikajícího spolupracovníka – Míru Bretšnajdra – který je na ně velice šikovný, tak proč se do toho nepustit :)

Když už jsem zmínil klipy, musím se zeptat na ten ke skladbě “Buchenwald” [Buchenwald je koncentrační tábor z obdoví 2. světové války, nachází se v Německu – pozn. redakce]. Některé záběry v něm jsou opravdu jen pro lidi se silným žaludkem. Co vás vedlo k pořízení takového videoklipu? Také bych rád věděl, jestli jste s tím neměli nějaké problémy a teď zrovna nemyslím, že by vám ho nechtěli pustit v televizi, ale třeba nějaké obvinění z nacismu. I když vím, že by takové obvinění bylo v případě Warchild nesmyslné, ale například taková Antifa se v podobných věcech s oblibou a často nesmyslně vrtá…

Tak teď jsi přesně trefil hřebíček na hlavičku! S “Buchenwaldem” byly problémy od začátku. Je to song, kde text napsali Židi z koncentračního tábora, byla to jakási hymna Buchenwaldu, a my jsme dodělali pouze muziku. Je to pro nás poměrně závažný song, protože je to o věcech, které se skutečně děly a které byly tak zvěrské, že se to prostě příčí lidskému chápání. Proto jsme se rozhodli udělat k tomu i klip. Ten jsem sestříhal ze záběrů z našich koncertů a hlavně z dobových dokumentárních filmů. Takže všechno, co je vidět v tom klipu je naprosto autentické. Hnus, ale tak to prostě bylo. Samozřejmě reakce byly kolikrát pro mně až nepochopitelně odmítavé. Od toho, že jsme nacisti a fašisti a bůhvíco ještě až po to, že je to znesvěcení památky obětí a podobně. Nerozumím tomu, takové námitky jsou pro mně naprosto nesmyslné. Je to prostě song k připomenutí obětí koncentračních táborů a jejich utrpení!

Klip je k vidění nejen na internetu, ale je už nějakou dobu vysílán i na TV Óčko. Óčko se toho nezaleklo, za což jim jistě patří dík a uznání, a vysílá klip i přesto, že i jim přišly některé velice negativní reakce.

Je to prostě bohužel tak, že většina lidí nechce znát svojí vlastní minulost a nerada se kouká na ošklivé věci, které se skutečně staly. Pohodlnější a příjemnější je strčit hlavu do písku a předstírat, že něco takového se nikdy nestalo. Jenže národ, který nezná vlastní minulost, nemá ani budoucnost.

No a Antifa a podobné spolky? Zrovna nedávno jsem k tomu psal poměrně rozsáhlé vyjádření na naše stránky na Bandzonu. Samozřejmě si nás berou do huby, pomlouvají nás kudy chodí, dokonce vyšel kdesi v A-kontra nebo kde článek, který nás kvůli songu “Buchenwald” dával za příklad “prorůstání fašismu do black metalu”. No to se musí člověk buď smát nebo se hrozně nasrat. Když někdo není schopen si přečíst jednoduchý text a pochopit jeho obsah, pak je to bohužel tupé hovado, kterému nemá cenu cokoli vysvětlovat. Bohužel, i takoví jsou mezi námi a není jich málo.

Všiml jsem si, že dvě písně z “Desire & Rage” se objevily už na vašem osm let starém demu “Krvavá cesta”. Máte v zásobě ještě nějaké starší songy, které hodláte někdy na dalším albu použít nebo to příště budou už jen nové věci?

Máš pravdu – “Last Goodbye” a “Old Man’s Legend”. Muzika sice nestála za moc, ale tyhle songy měly tak dobré texty, že jsme se rozhodli k nim udělat novou muziku a dát je na cédéčko. Na příštím CD by se obdobným způsobem měl objevit song “Lies”, který jsme sice nikdy nenatočili, ale hráli jsme ho na koncertech. Takže zase starý text s novou muzikou. A tím bude asi zásoba vyčerpaná :)

Rád bych se zeptal na instrumentální song “Canon in D Major”. Vůbec mi nesedí do stylu Warchild, přijde mi spíše jako předělávka nějaké klasické skladby, už podle názvu (ale v tomhle případě je to jen domněnka, nějak blíž jsem zatím nepátral). Můžeš nám “Canon in D Major” trochu přiblížit?

Zase trefa ;) “Canon in D Major” je předělávka klasické barokní skladby od Johanna Pachelbela. Už se z toho stává pomalu taková tradice – na minulém CD jsme měli instrumentální předělávku “Love Story” od Francise Laie a na příštím albu se jistě také něco takového objeví :) Myslím, že je to pro posluchače takové příjemné zpestření.

Warchild

Všechny dosavadní desky jste si zatím vydali sami. Je v tom záměr, díky kterému máte absolutní svobodu a kontrolu nad vlastní tvorbou nebo to je takto vydáváte, protože jste ještě nenalezli žádnou vhodnou firmu? Hodláte i další alba vydávat “na vlastní pěst”? A jen tak mimochodem, i když je to asi hodně předčasné, kdy bys rád viděl hotovou novou fošnu Warchild?

Měli jsme několik nabídek od různých labelů, ale tak nějak by to nemělo žádné výhody. Akorát by se nám do toho snažili kafrat. Takhle si desku uděláme úplně po svém, výrobu nám pomohou finančně zvládnout sponzoři a distribuci si děláme sami za pomoci spřátelených e-shopů a labelů. Pouze na celosvětovou digitální distribuci v mp3 jsme uzavřeli smlouvu s americkým labelem Metalhit.com. Je s tím takto sice hodně práce, ale vcelku nám to vyhovuje. Ale nebráníme se ničemu, uvidíme, jestli budou nějaké zajímavé nabídky na vydání příštího CD.

Jinak texty na příští CD už máme komplet hotové a začínáme pracovat na muzice. Nerad bych odhadoval, kdy to vyjde (minule jsem se spletl skoro o dva roky :)) Ale tipnul bych, že dva nebo tři roky to bude trvat.

V současné době používáte automatického bubeníka, což mně osobně přijde docela škoda, zvláště když jste v minulosti hráli se živými bubeníky. Mohl bys osvětlit proč jste teď nuceni používat automat?

Tak na to je jednoduchá odpověď – nejsou lidi :) Tady široko daleko neexistuje nikdo, kdo by to zahrál a současně by se mu do toho chtělo a současně by to byl pohodový týpek zapadající do kapely. Za dobu existence kapely jsme vystřídali osm nebo devět bubeníků a nikdo to s námi nevydržel :) Teď už ani nehledáme. Bylo by to určitě lepší, kdybychom měli živého bubeníka, ale zatím to tak bohužel nevypadá…

Myslím, že tolik otázek už stačí, už jen proto, že mě další nenapadají :) Každopádně díky za tvůj čas a přeju Warchild hodně štěstí do budoucna. Jestli máš zájem ještě něco dodat, máš samozřejmě prostor.

My moc děkujeme za zájem a za prostor na Sicmaggot a ať se daří ;)


Warchild – Desire & Rage

Warchild - Desire & Rage
Země: Česká republika
Žánr: black / thrash metal
Datum vydání: 2008
Label: selfrelease

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
web / bandzone

Dnes je na recenzentském menu k dispozici jeden tuzemák (myšleno ve smyslu tuzemské kapely, ne alkoholu). Pokud správně tuším, vůbec první česká recenze u nás. Do mých pracek se dostalo poslední album rakovnické smečky Warchild s názvem “Desire & Rage”, které je sice už loňské, ale vzhledem k tomu, že vyšlo na samotném sklonku roku, je ještě pořád aktuální. Jedná se o druhou desku kapely, debut Warchild jsem ale neslyšel, takže hodnotit budu jen to, co jsem slyšel na “Desire & Rage” a nic okolo. A hodnotit budu kladně…

Warchild hrají takový mix extrémních metalových žánrů, který se dá jen stěží jednoznačně zařadit. Nejblíže to má asi k black metalu a thrash metalu. Sem tam trochu toho deathu. To ale není vůbec důležité, hlavní je, jestli to je nebo není kvalitní hudba. A jak je již naznačeno v prvním odstavci, já osobně nemám problém s tím, označit hudbu Warchild za kvalitní. Ale má to samozřejmě i své mouchy…

“Desire & Rage” obsahuje některé opravdu skvělé pasáže, např. začátek “Old Man’s Legend” nebo začátek “Warrior” (to jsou jen příklady, takových momentů je na albu víc). Většinou se jedná o pomalejší klávesové části. Osobně bych do budoucna uvítal více takových motivů. Problém je ale v tom, že nejsou moc dotažené, nebo spíše, abych se lépe vyjádřil, zbytek písně na ně nenavazuje tak, jak by měl (upozorňuji, že je to jen můj osobní názor, tak jak to já slyším, a samozřejmě to také neplatí u všech písniček na albu). Není to nic, co by songy úplně zazdilo, ale trochu to ruší. Věřím, že Warchild mají na víc a že někdy příště na dalších nahrávkách si s tím poradí. Klidně se může stát, že bude tahle skupina za pár let a nějaké dvě, tři alba vydávat tak namakané fošny, že budou i v zahraničí závidět. Ten potenciál tam je, nejsem hluchý, abych to neslyšel. Dobré nápady Warchild mají, jen je rozvinout, dotáhnout do konce a všem se nám tady z toho scvrknou trenky. A víte co? Já už se těším, až to přijde (mám na mysli, jak to budou Warchild smažit, ne jak se mi budou scvrkávat trenky (smích)), a doufám, že se tak stane.

Za nejlepší flák na “Desire & Rage” považuju poslední (nepočítám-li bonus) “Revenge”. Tomuhle songu nemám absolutně co vytknout. Přesně takhle si představuju, že by to mělo znít. Skvělé riffy, a ten zabijácký střednětempý kousek na konci, to nemá chybu. A to sólíčko, u toho vážně umírám. Takovéhle pecky by měly bořit hitparády.

Takže, když to shrnu, album je určitě nad průměrem, hodnotím ho kladně s tím, že by to mohlo být ještě lepší a přesvědčením, že příště už to lepší určitě bude. Minimálně za poslech to stojí už teď. Vřele doporučuji zhlédnout přiložené klipy.


Root

Big Boss
Země: Česká republika
Žánr: dark / black metal

Otázky: H.
Odpovědi: Big Boss
Počet otázek: 12

Odkazy:
web / facebook / bandzone

Pro historicky první rozhovor pro Sicmaggot jsem se rozhodl vyzpovídat nějakou českou kapelu, nejlépe ještě hodně významnou, ne-li přímo kultovní. Jako první mě ihned napadli Root. Na otázky o svých sólových albech, příští desce Root nebo o kapele Equirhodont se uvolil odpovídat sám zpěvák BigBoss a vy si teď můžete přečíst výsledek.


Nedávno jsi vydal své třetí sólové album “Doomy Ballads”. Velice zajímavé dílo se skvělým obalem. Můžeš nám povědět, jak jsi ty sám spokojen s výsledkem a také proč sis k nahrávání přizval ne moc známou skupinu Thief?

Proč Thief ? Hledal jsem mladé hráče, kteří ještě nejsou profesionálně deformovaní… a hlavně kteří ve své tvorbě a stylu upřednostňují Hard Rock. To byl hlavní důvod proč zrovna Thief

Určitě by bylo zajímavé slyšet celou desku naživo s daným pořadím skladeb. Už za pár dní proběhne křest “Doomy Ballads” [21.2. – pozn. redakce]. Hodláš přehrát album celé, nebo zvolit tradičnější formu, kdy bude zahráno “jen něco”? Plánuješ do budoucna víc koncertů s tvým sólovým projektem?

Musíme zvolit tu tradičnější formu, neboť některé skladby jsou “live” nehratelné vzhledem ke sborům…atd. Ale zazpívám zase dvě které si lidé nejvíce žádají a které patří mezi ty nehratelné, tudíž zazpívám je na muziku dodanou ze studia a já budu zpívat živě. Celkem předvedeme asi 5 nebo 6 věcí.

Tvá první multi-žánrová sólovka “Q7” je zcela vyprodána, neuvažuješ o jejím znovu vydání? Dvojka “Belial’s Wind” je zase true black. “Doomy Ballads” je už podle názvu laděná trochu do doom metalu. Co album, to jiný žánr. Dalo by se to chápat tak, že jsou pro tebe sólovky takovým odreagováním se od tvorby Root, že stvoříš to, na co máš zrovna náladu, aby sis od Root trochu odpočinul?

O znovu vydání “Q7” se neuvažuje…ale já nikdy neříkám “nikdy”. “Belial” se ještě myslím prodává. A jinak pokud dělám sólovku tak vždy jsou to věci potažmo styly ke kterým tíhnu a které si chci sám na sobě vyzkoušet. A balady jako styl naprosto miluji, takže proto to byly tentokrát “Balady”.

Jak to vypadá v táboře Equirhodont? Třetí díl se měl nejdřív natáčet v roce 2007, přeložen byl ale na letošek a letos další odklad. Proč?

Equirhodont jak jistě víš je hodně promakaná muzika a nechceme to flákat. Nasadili jsme si laťku hodně vysoko, nechceme vydat nějakou rychlokvašku jenom proto, aby byla. Nápady jsou, připravují se, ale Root má přednost, což je naše zásada. Takže nyní je na řadě Root.

Nedávno se na stránkách Root objevila krátká zprávička, že máte nového bicmana. Proč muselo dojít ke změně bubeníka? Mně se zdálo, že jste byli s Deadlym [Marek “Deadly” Fričák – pozn. redakce] spokojení a na koncertech mu to taky bouchalo dobře.

S Markem to bylo dohodnuto již dávno předem, že pokud bude přijat na Ježkárnu v Praze [Konzervatoř a vyšší odborná škola Jaroslava Ježka, hudební škola – pozn. redakce], tak bude muset odejít, protože by nestíhal. Stalo se tak, tudíž nám za sebe sehnal více než rovnocennou náhradu, svého mladého spolužáka z konzervatoře Petra Hrnčiríka. Je skvělý a jsme s ním velmi spokojeni. S Markem se stýkáme dál, pokud je v Brně, protože je to opravdu náš skvělej kamarád a spoustu toho s námi prožil.

Také bych se rád zeptal na personální rošády Evila. Nejdříve drtí bicí soupravu, pak z Root odchází a za nějaký půl rok se opět vrátí na post kytaristy. Jak k tomu vůbec může dojít, že někdo kapelu opustí a za pár měsíců se vrátí jakoby nic?

He he he he… Evil? To je kapitola sama pro sebe. Už se mu prostě nechtělo hrát na bicí, ale je výborným kytaristou jak již dnes všichni vědí. Takže místo něj přišel Marek a Evil se mezitím připravoval na dráhu kytaristy u Root. Na místo kytary prozatím zaskočil Poison a jakmile byl Evil připraven, tak nastoupil. Byla to dobrá volba. Takže takhle jednoduché to bylo.

Na letošek je naplánováno nahrávání alba Root – “Heritage of Satan”, kde by se mělo objevit několik zahraničních hostů. Mohl bys prozradit nějaké bližší informace? Třeba kdy hodláte začít nahrávat, názvy nějakých písniček nebo nějakého toho hosta, prostě cokoliv :)

No tak já osobně říkám tomuto albu “volné pokračování ‘Hell Symphony’“, bude ale mnohem brutálnější a tvrdší… jako raritu mohu prozradit že na něj po 20ti letech nazpívám jednu skladbu česky! Jmenuje se “In Nomine Satanas”! Hosty určitě neprozradím. Pokud nějací budou, tak budou, pokud ne, tak ne.

Root

Dost vašich alb jsou vlastně koncepční příběhy. Bude nějaký koncept i na “Heritage of Satan”?

Myslím že “Heritage of Satan” bude svým způsobem koncepční… ale nech se překvapit.

Název “Heritage of Satan” evokuje satanismus. Znamená to, že se Root vrací k této tématice? Předpokládám, že za to budeš jako textař zodpovědný ty. Co tě vedlo k návratu k tomuto tématu ve tvých textech po tak dlouhé době? Poslední čistě satanistické album Root – “Hell Symphony” – vyšlo před 18 roky, což je opravdu dost dlouho.

Vždyť my jsme od této tématiky nikdy neodešli… na každém albu tak či onak toto téma existuje. Tentokrát to bude ale opravdové PEKLO! Zajímavostí je, že mne k tomu přiměli kluci z kapely. Byl jsem překvapen a zároveň nadšen. Celé album (texty) jsem napsal opravdu velmi rychle…

Mnohými jsi považován za takového “patrona českého satanismu”. Svou logiku by to mělo, neboť jsi založil českou pobočku Církve Satanovy a přeložil Satanskou Bibli. Asi nemá cenu se tě ptát, co to pro tebe znamená, protože takové věci se jen těžko dají vysvětlit pomocí několika vět (ale jestli máš náladu, můžeš to zkusit). Spoustu lidí by ale určitě zajímalo, jak a kdy si se k satanismu vůbec dostal.

Na toto téma se nikdy v rozhovorech o muzice nebavím, sorry….

Na závěr bych se chtěl zeptat ještě na jednu věc. Četl jsem s tebou spoustu rozhovorů a v několika z nich si zmiňoval rozsáhlý projekt “The Legend Nizostratio”, tak rozsáhlý, že možná nikdy nebude zrealizován. Mohl bys trochu rozvést o co se jedná a jestli se ho vůbec někdy dočkáme?

Velmi zajímavá otázka he he he…. minulý týden jsme se na tohle téma bavili s Blackiem [Petr “Blackie” Hošek, bývalý kytarista Root – pozn. redakce]. Asi se do toho pustíme. Ale bude to určitě na velmi dlouhou dobu. Jedná se o Legendu kterou dědí Démoni z pokolení na pokolení…. různé Magické a Mystické prvky jsou zde obsaženy, jen texty mají kolem šedesáti stran… vystupuje zde asi třicet postav, není to nic jednoduchého. Třeba to zvládneme… uvidíme…

Moc díky za rozhovor a doufám, že tě otázky moc neobtěžovaly. Pokud bys chtěl ještě něco říct závěrem, máš samozřejmě možnost.

Otázky kolem muziky mne nikdy neotravují. Muzika je můj život. Čtenářům tvého zinu vzkazuji to, co obvykle všem:
STAY PROUD ! – BigBoss