Datum: 25.7.2015 Místo: Česká Lípa, vodní hrad Lipý Účinkující: Bonesaw of the Brains, Бут, Crippled Fingers, Deathstar, Horrible Creatures, I Warned You, Incarnate, Jovanera, Never Left Behind

Českolipská festivalová veselice Agressive Fest se letos konala již podeváté. Já osobně jsem ji však poprvé navštívil až v loňském roce, nicméně vzhledem k tomu, že jsem se tehdy docela příjemně bavil – a to navzdory faktu, že sestavu akce tvoří jen menší domácí kapely – vydal jsem se na místo činu i v letošním roce. Oním místem činu je vodní hrad Lipý (resp. tedy jeho nádvoří), který se nachází ve středu města. Kromě místa konání se samozřejmě neměnilo ani stylové zaměření, takže i tentokrát tvořily páteř programu death metal, grindcore a hardcore. Celkové menu pak čítalo devět položek.

V sobotu 25. července sice brzo po ránu na Českou Lípu padaly přívaly deště, ale do odpoledních hodin, kdy program akce začínal, se počasí vyspravilo, takže když nastupovala první Jovanera, dalo se již hovořit o vedru. Možná ne nesnesitelném, ale pořád natolik velkém, aby byla veškerá aktivita přítomných posluchačů omezena jen na popíjení piva. Ale to možná nebylo jen počasím – takový je holt úděl prvních vystupujících. Nicméně, Jovanera produkuje úderný hardcore, který je sice možná prudce neoriginální (vystoupení plné škrkavých riffů, které jsou pro tenhle žánr tak typické – jistě si umíte představit), ale živě funguje dobře – má-li podporu v publiku. Ačkoliv tedy kapela své vystoupení vyloženě neflákala, žádná velká šleha to nebyla, protože se prostě všichni přítomní krčili ve stínu a s pivem ruce maximálně pokyvovali hlavou.

Žezlo přebírají I Warned You, jejichž zpěvák Máza se na festivalu objevil již v loňském roce jako host u pořádajících Crippled Fingers. Tentokrát tedy přijel se svou vlastní kapelou, nicméně i tu trápil stejný problém jako předešlé kolegy, tedy že hrála pro spíše statické posluchače, ačkoliv se k podobné hudbě hodí spíše pařící (ne však pářící se) zvěř. Karlovarské pětici to sice docela šlapalo (doma si možná tyhle moderní sekačky nepustím, jak je rok dlouhý, ale na koncertech mě to docela baví), jinak však nešlo o nijak zvlášť zázračné vystoupení.

O trochu zábavnější byli Deathstar, kteří – když nic jiného – jsou alespoň technicky namakaní, umí hmatníky svých kytar pořádně prohnat a se svými nástroji si rozumí. A vlastně i na samotném vystoupení bylo znát, že tenhle kvartet už toho má odehraného dost, protože šlo o profesionální set… možná trochu profesorský, ale ne v tom negativním slova smyslu. Určitě mě to bavilo o něco víc než obě předcházející kapely a šlo o sympatický výkon, nicméně obecně vzato to pořád nebylo nic, co by člověku vyrazilo dech.

Sérii koncertů, které sice nejsou špatné, ale do nějakého kulervoucího zážitku mají také hodně daleko, prodloužili rovněž Bonesaw of the Brains. Tohle (aktuálně) trio z Varnsdorfu jsem živě neviděl hodně dlouho a v paměti jsem je měl nevím proč uložené spíš jako grindovou partu, ale současná podoba skupiny se nese víc v death metalovém duchu. Avšak to bylo asi tak nejzajímavější, co mě na jejich koncertu zaujalo, protože jinak šlo o nijak neobjevnou hoblovačku, která se s pivkem v ruce příjemně poslouchá, ale nic moc navíc v tom není.

Je osm večer, skoro půlka programu je už minulostí a konečně se objevuje skupina, o jejímž vystoupení mohu bez uzardění říct, že mě skutečně bavilo. Což je svým způsobem paradoxní, jelikož Horrible Creatures byli vlastně jedinou vystupující formací, již jsem v předstihu neznal. Když se to tak vezme, tak ani v tomhle případě nešlo hudebně o nic moc výjimečného, ale karlovarský kvartet ten svůj death / thrash metal sypal s opravdu ukázkovým nasazením a energií. Žádný z muzikantů se příliš nešetřil a všichni hráli (popř. zpívali) na plný plyn, od čehož je neodradilo ani stále poměrně statické publikum. Tady za mě palec nahoru, protože tohle bylo dobré.

První, kdo dokázal lidi skutečně rozhýbat, byli až grindoví zabijáci Бут. Jihočeská úderka se s ničím nemazala, drtila svůj nemilosrdný agresivní grindcore se skutečným zápalem a snad i díky kraťoučkým nekompromisním vypalovačkám (jednou z nich byl i cover od Brutal Truth) to utíkalo opravdu pekelně rychle. A jak již bylo řečeno, na Бут se už konečně rozpoutal i nějaký ten kotel, který hnal kapelu kupředu. V tomhle případě to bylo v podstatě bez výhrad – z mého pohledu nejlepší kapela na letošním Agressive Festu.

Nejlepší hrací časy si pro sebe uzmuly dvě pořadatelské kapely. Tou první z nich byli již výše jmenovaní Crippled Fingers, kteří se na rozdíl od loňského ročníku, kdy vystoupili se třemi hostujícími zpěváky, představili již v kompletní stále sestavě. Zpočátku mi to připadalo, že to nebude ani zdaleka takový nářez jako set, jejž Crippled Fingers předvedli na tom samém místě před rokem, ale postupně se to i tentokrát parádně rozjelo, vystoupení nabralo výborný spád a šlo o parádní hardcorovou show. Kotel již jel na plné obrátky (přece jen bylo znát, že skupina je místní), energie lítala na všechny strany a zábava to bylo výborná.

Agressive Fest už se pomalu začíná chýlit ke konci a jako předposlední v celém line-upu jsou na řadě Incarnate, tedy další místní – a pořadatelská – smečka. Na loňském ročníku mě jejich set příliš nenadchl, avšak tentokrát to mělo švih a byla to sranda. Muzika je to sice tuze jednoduchá, vokál jak z chlívku, ale šlapalo to dobře. Na předchozí dvě kapely sice Incarnate neměli, ale v pomyslné tabulce výkonů patřili do horní poloviny. Jako poslední pak na pódium nastoupili ještě Never Left Behind, ale po konci Incarnate už jsem se odebral pryč.

Celá akce probíhala v pohodovém přátelském duchu, prostředí hradu je výtečné a celé pojetí festivalu je sympaticky undergroundové a je na něm znát, že se koná především kvůli tomu, že to ty lidi baví. Nicméně abych byl upřímný, po hudební stránce se mi loňský ročník líbil o něco více – což je svým způsobem trochu paradoxní, když letos ubylo čistého hardcoru, který není zrovna mojí krevní skupinou.

Je pravda, že žádná z osmi kapel, jež jsem viděl, nepředvedla nějaký fail a vlastně šlo ve všech případech o solidní koncerty. Skutečně dobří mi však tentokrát připadali pouze БУТ a Crippled Fingers (a i v těchto případech ani omylem nešlo o nějaké životní zážitky), zatímco ten zbytek byl… inu, takové ty neurážející „proč ne“ koncerty. Na druhou stranu, i přesto je Agressive Fest pořád sympatická akce, a pokud bydlíte někde v dostupné vzdálenosti, není důvod se sem někdy nepodívat.