Archiv štítku: Sator Marte

Redakční eintopf

Koncertní eintopf – březen 2020

1 komentář
Mallephyr, Nektesm, Olovan

H.:
1. Taake, Kampfar, Necrowretch – Praha, 20.3. (event)
2. Panzer Storm Fest 12 – Plzeň, 14.3. (event)
3. Audiotrauma Fest 2k20 – Praha, 6.-8.3. (event)

Metacyclosynchrotron:
1. Inferno, Sator Marte, Dark Seal, Bohemyst – Brno, 21.3. (event)
2. Mallephyr, Nektesm, Olovan – Ostrava, 6.3. (event)
3. Panzer Storm Fest 12 – Plzeň, 14.3. (event)

Cnuk:
1. Cult of Fire, Malokarpatan – Praha, 21.3. (event)
2. Lidstvu smrt, koalám život IV – Praha, 7.3. (event)

Dantez:
1. Boy Harsher, Hide – Brno, 28.3. (event)
2. Chelsea Wolfe, Jonathan Hultén – Praha, 11.3. (event)
3. Mallephyr, Nektesm, Olovan – Ostrava, 6.3. (event)
H.

H.:

V březnu mi tedy z metalů přijde suverénně nejzajímavější norské kombo Taake a Kampfar. Obě formace se na českých pódiích daly zachytit už nevím kolikrát, takže určitě nejde o nic vyloženě exkluzivního nebo speciálního, ale obě kapely jsou pořád fajn (minimálně Kampfar už sice nemají takovou kvalitu jako kdysi, ale nebál bych se o to, že by snad vynechali nějaké starší fláky) a zahrát umí.

Na Sargeist v Plzni samozřejmě jebu, ale vy byste neměli, pokud bydlíte někde okolo nebo přímo tam. A to i navzdory zbytečně početnému a nepříliš vzrušujícímu supportu. Cože? Těch kapel tam je tolik, protože to má být něco jako festival…?

No a jestli máš chuť na nějakou elektroniku, tak festival Audiotrauma se zdá být jako sázka na jistotu. Letošní ročník bude úplně poslední, takže jestli jste někdy uvažovali o návštěvě, neměli byste to dál odkládat.

Metacyclosynchrotron

Metacyclosynchrotron:

Lokální akce s domácími kapelami mě už pár let nebaví obcházet, ale Inferno a Mallephyr bych si vzhledem k vysoké úrovni jejich hudby a koncertů dal klidně zas. První jmenovaní zahrají v Brně na výročním koncertu Dark Seal, kde se taky objeví Sator Marte a Bohemyst, což by mohlo být fajn. Ostravský koncert Mallephyr je na tom se supportem trochu hůř, ale Nektesm s Olovan nezní úplně zoufale, takže to taky půjde. Tedy za předpokladu, že se ve Chlívu trochu vydaří zvuk, bo ten klub je strašná díra.

Jo a 14. je v Plzni Sargeist.

Cnuk

Cnuk:

V březnu se chystám na dvě akce. Ta první se bude konat v Underdogs’ hned první sobotu. Jmenuje se „Lidstvu smrt, koalám život“ a jedná se o čtvrté pokračování benefičního minifestivalu, tentokrát na podporu australské fauně. Sestava tam bude skutečně lákavá. Z kapel, co znám, se nejvíce těším na mnou dosud neviděné Lahar a The Tower. Zajímá mě ale i všechno ostatní, přestože jsem dobrou polovinu vystupujících nikdy neslyšel.

Třetí sobotu v měsíci vystoupí v paláci Akropolis Cult of Fire s Malokarpatan. Všichni dobře vědí, že obě kapely chystají vydat nové desky, takže předpokládám, že se bude dost hrát nová tvorba. V případě Malokarpatan jsem pro, u Cult of Fire už jsem trochu skeptičtější, protože narozdíl od „Krupinských ohňov“, mě „Moksha / Nirvana“ zatím moc nebere. Naživo však může být všechno jinak. Rozhodně se ale těším.

Dantez

Dantez:

Pražskou zastávku synthwavových Boy Harsher jsem loni v prosinci zadupal, a nakonec jsem za to rád. Duo se totiž vrací na konci března do brněnského Kabinetu Múz s lákavějším supportem, kterými jsou Hide. Ne, že bych si na hudbě doprovodu kdovíjak ujížděl, ale dosvědčit naživo zmítající se Heather Gabel do rytmu kovového lomozu oděnou ve skromných latexovo-nylonových svršcích a paprscích ze schizofrenického stroboskopu za to stát určitě bude. Od Boy Harsher pak čekám soundtrack k nejjasněji rozzářeným neonům amsterdamských bordelů. Co víc řešit.

Chelsea Wolfe se v Česku objevila naposledy před dvěma lety v Lucerně s plnohodnotnou kapelou za zády a zdrcujícím zvukem z aparatury. Nyní se chystá do prostor divadla Archa, kde svůj materiál nabídne v sólovém podání. Těm, kteří více hoví akustické poloze zpěvačky, a těm, kteří chtějí srovnat obě zvukové polohy, by neměla akce ujít.

No, a ze začátku prosince nahlédnu do ostravského Chlívu, který pohostí Mallephyr s pro mě neznámým doprovodem. Na Brutal Assaultu v poledních hodinách to rokycanským špatně nehrálo, takže si to v klubu dám rád.

Recenze

Sator Marte – Engulfed by Firestorm

Napsat komentář
Sator Marte - Engulfed by Firestorm
Země: Česká republika
Žánr: black metal
Datum vydání: 13.12.2015
Label: selfrelease

Tracklist:
01. Engulfed by Firestorm
02. The Revenge Hunt
03. S.P.E.
04. Architects of War
05. One
06. Another Perfect Whore
07. The Old Testament
08. Army of Rapists

Hrací doba: 33:09

Odkazy:
web / bandcamp

K recenzi poskytl:
Sator Marte

O moravských blackmetalistech Sator Marte nebylo v posledních letech příliš slyšet. Po kapele se po vydání povedené druhé desky „Za zdmi“ z roku 2010 tak trochu slehla zem a přílišnou aktivitu formace nevyvíjela. Jen v roce 2012 se jejich jméno objevilo na splitku s Triumph, Genus a Vindorn, ale tam Sator Marte přispěli starým a již známým materiálem, takže z jejich strany to pro posluchače nebyl žádný velký trhák.

Už jsem si pomalu začínal myslet, že se Sator Marte odmlčeli nadobro a nic nového od nich neuslyšíme, když v tom zčistajasna vyšlo třetí album „Engulfed by Firestorm“. Popravdě jsem ani netušil, že Sator Marte něco nového chystají, takže mě trochu překvapilo, když se jako blesk z čistého nebe novinka objevila. Ale to nakonec samozřejmě nijak nevadí.

„Za zdmi“ bylo svého času pro Sator Marte velkým posunem vpřed. Oproti pohodovému, avšak nikterak výjimečnému debutu „Termonukleární evoluce“ z roku 2008 tehdy kapela přidala na středních tempech a především na výborné atmosféře, díky níž „Za zdmi“ výborně funguje i dnes, šest let po svém vydání (vážně – zrovna jsem to album poslouchal a i takhle s odstupem je to paráda). Nemám sebemenší důvod jakkoliv popírat, že jsem doufal v to, že „Engulfed by Firestorm“ bude v téhle cestě pokračovat a že, pokud možno, svého předchůdce v kvalitách přinejmenším dorovná. Bohužel se tak ale nestalo – a to ani u jednoho z obou přání.

Jedna ze zásadních věcí, co mi na „Engulfed by Firestorm“ vadí, je to, že se zde Sator Marte jaksi zbavili toho, díky čemu „Za zdmi“ bodovalo – ta tam je ona silná atmosféra, onen tlak minulého počinu a jeho misantropická nálada se vytratily. Co do tématiky sice skupina zůstala stále na svém, a ačkoliv jsem texty k novince nečetl, válečná stylizace je myslím stále docela zjevná. Tentokrát ji ovšem Sator Marte pojali docela jiným způsobem než posledně a zvolili spíše agresivnější přístup a povětšinou vyšší tempo, které vcelku pravidelně pročísne pasáž ve středním tempu a s chytlavými kytarovými riffy.

Na jednu stranu – proč vlastně ne. Jakkoliv deska rozhodně působí dravějším a agresivnějším dojmem, není to zase nezřízená klepačka a už jen z těch momentů ve středních rychlostech je znát, že tu byla snaha neskládat to bezmyšlenkovitě. To však z „Engulfed by Firestorm“ nedělá nijak zázračnou nahrávku, ale jen album, které docela příjemně ubíhá a (ostatně už jen díky svému švihu a hrací době 33 minut) se poslouchá dobře, ale nic navíc. Jinými slovy, materiál na „Engulfed by Firestorm“ bohužel působí trochu obyčejně a vlastně i zaměnitelně se spoustou jiných blackmetalových smeček, což mi připadá jako škoda – obzvláště ve světle toho, jak Sator Marte zněli na předcházejícím albu…

Nicméně, abyste mě nechápali špatně, problém nevidím automaticky v tom, že „Engulfed by Firestorm“ zní trochu jinak (agresivněji) než za „Za zdmi“ a že má blíž spíše k debutu – sice nepopírám, že mi to přijde jako škoda, ale v pohodě bych s tím dokázal žít, kdyby ta placka byla super. Stejně tak mě trochu mrzí, že Sator Marte opustili mateřštinu a vůbec poprvé natočili materiál v anglickém jazyce – zvlášť když ty texty zpěvák Nav uměl podat tak, že mu slova byla rozumět, aniž by se vzdal extrémního vokálu.

Onen zásadní problém „Engulfed by Firestorm“ je jinde. Ve skutečnosti jsem jej pojmenoval v poslední větě jednoho z předešlých odstavců – jakkoliv je ta fošna v pohodě, tak prostě působí obyčejně. Nečinilo mi problém to poslouchat, ale jaksi nevidím důvod, proč bych se měl někdy v budoucnu vracet zrovna k tomuhle albu…

Minirecenze

Sator Marte – Za zdmi

Napsat komentář
Sator Marte - Za zdmi
Země: Česká republika
Žánr: black metal
Datum vydání: 22.2.2010
Label: Naga Productions

Hodnocení: 8/10

Odkazy:
web

Sator Marte jsem měl vždy zaškatulkované jen jako jednu z mnoha dalších českých black metalových kapel, která hobluje nástroje, co to dá, kde kulometná palba střídá kulometnou palbu, ale na nic jiného se nehledí. Na koncertě oukej, debut “Termonukleární evoluce” mě však zabavil pouze na chvíli, žádný dlouhodobější účinek se v případě tohoto rychlopalného zla nedostavil. Jenže časy se mění, Sator Marte vydávají druhou placku “Za zdmi” a já nestačím zírat…

“Za zdmi” je totiž deska, kterou (a to si troufám tvrdit odhadnout už teď) si s chutí poslechnu i za nějaký ten rok. Tohle je totiž devastace ušního ústrojí posluchačstva vskutku brutálním black metalovým nářezem, jak se sluší a patří, nikoliv však jen bezhlavou hoblovačkou. Hned ze začátku člověka povalí neskutečně hutný zvuk. Nejenže všechny tři nástroje (plus zpěv) jsou výborně slyšet, ale ony svou intenzitou doslova drtí. Absolutně nejluxusnější je vpravdě ukázková baskytara – už nějaký čas jsem neslyšel nahrávku, kde by takhle nádherně “zvonila”.

Ještě lepší je to, že samotné skladby drtí člověka nejen zvukem, ale i samy o sobě. Sator Marte spadli převážně do středních rychlostí, jež se neúprosně valí kupředu a ničí vše v dosahu. Ne že by se na albu nevyskytovala nějaká sypačka, ale už to prostě není rubanice bez mozku od začátku do konce. A to je jenom dobře!

Celou nahrávkou prostupuje jednotné téma mučení, utrpení a hrůzných následcích války, přičemž se kapele podařilo všechnu tu leckdy nepříjemnou atmosféru a pocity z ní pramenící podchytit a zhudebnit. A to navíc s takovou bravurou, že nelze nezatleskat.

První skladba “Řemeslo války” začíná lehce válečným intrem, aby se po pár vteřinách zvrhla do black metalového běsnění. Vše, co jsem řekl výše, tu k tomuto songu mohu bez problému znovu zopakovat a ještě podtrhnout – hutná zvuková stěna, bublající basa, atmosféra se dá krájet. Povedené a ne zrovna veselé texty (které jsou zpěvákovi Navovi jen tak mimochodem výborně rozumět) dojem jen umocňují.

Opravdu výborná je druhá “Koroze”, která ve svých pomalých, táhlých pasážích doopravdy zní, jako kdyby vám někdo sdíral kůži z těla. Skvělá je rovněž titulní “Za zdmi”. Když Nav v první polovině skladby neúprosně vyřvává různé druhy tortury, je to jeden z těch nejsilnějších momentů celé desky. Musím zmínit také “Řetězy”, v níž si kapela chvíli po minutě a půl hracího času vystřihne naprosto ohromující pasáž. Bravo! Ke cti Sator Marte však slouží to, že kompletní sedmička písni je vyrovnaná a povedená až běda, plná výborných nápadů. Navíc od začátku do konce nenudící, čemuž přispívá i délka něco málo přes půl hodiny.

Sator Marte

Myslím, že nebudu vůbec přehánět, když řeknu, že Sator Marte stvořili nejlepší českou black metalovou desku od posledních Inferno. Tahle placka má moje velké doporučení. Opravdu dobrá záležitost, věřte mi! Vskutku odzbrojující nálož!

P. S. To, že se kapela rozhodla shodit corpse paint (alespoň podle aktuální promo fotky), v tomto případě jenom kvituji!

Reporty

Annihilation 666, Sekhmet, Bloody Lair

Komentáře: 4
Annihilation 666
Datum: 25.10.2008
Místo: Děčín, Black Shadows
Účinkující: Annihilation 666, Bloody Lair, Hellocaustor, Obscurum, Sator Marte, Sekhmet

K metalu odjakživa patřili UG akce a co bychom to byli za metalovou stránku, kdybychom vás neoblažili článkem o nějaké z nich? Ale nebojte, nebudem to do vás hustit nějak častěji. Na Mass Catharsis of Man Vol. I se ale objevila i zahraniční účast, takže to stojí za zmínku. Původně byli potvrzeny dva zahraniční hosté – němečtí Annihilation 666 a Seeds of Sorrow z Rakouska. Seeds of Sorrow ale odpadli dlouho před začátkem. Na jejich místo byli potvrzeni Watch My Dying z Maďarska. Po příjezdu a po zhlédnutí programu jsem ale zjistil, že ani Watch My Dying nebudou. Náhradou však byli hned dvě domácí kapely – Sator Marte a Hellocaustor.

První na řadu přišli Obscurum. Pohodový death metal a zároveň jejich první koncert s novým kytaristou. Většina návštěvníků obsadila během vystoupení Obscurum místní bar (přece jen šlo o blackovou akci). Pro těch několik málo přítomných to však byl dobrý důvod si protáhnout krční svaly před tím hlavním.

A jedna z hlavních věcí přišla hned vzápětí – pořádající Sekhmet. Před pódiem bylo rázem narváno. Pak naběhli čtyři týpci v corpse paintu s brutálními stahováky a začali valit pravý UG black. A tak to má být. Žádné sraní – sedm songů, dva covery a bylo vymalováno. Brutální jízda.

Rychle jsem si od Sekhmet koupil CDčko a spěchal jsem zpátky do kotle na Sator Marte. Poslední dobou je o nich na undergroundové scéně hodně slyšet, ale osobně jsem s nimi ještě neměl tu čest. Jejich zařazení do programu mi proto udělalo radost. Hudba to byla kvalitní, rychlá blacková nakládačka. Jen statický kytarista a basák to trochu kazili. Zato zpěvák Nav svými hláškami zabíjel a všechny okolo nutil ke konzumaci alkoholu. Sator Marte ale měli trochu smůlu, že hráli po Sekhmet. Kdyby si skupiny prohodily pořadí, vynikli by Sator Marte víc.

Pak přišla moje hlavní hvězda večera – Bloody Lair. Poprvé jsem je viděl na začátku roku a totálně mě odvařili, že jsem se z toho nemohl ještě týden vyspat. V Děčíně to možná ještě ostřejší. Polití krví předvedli totální maso. Do sestavy přibrali čtvrtého člena na druhou kytaru, což jejich hudbě hodně pomohlo. Hudebně nejlepší skupina večera (výkonem a nasazením to u mě vyhráli Sekhmet). Stejně mi ale pořád neleze do hlavy, jak se u nás mohla z ničeho nic objevit kapela, tvořící takhle kvalitní hudbu.

Sekhmet

Bloody Lair následovala zahraniční návštěva Annihilation 666 z Německa. Na jejich hudbě byly nejvíce zajímavé ty pomalé “polo-akustické” vyhrávky. Jejich rozšíření bych v hudebním projevu Annihilation 666 rozhodně uvítal, protože samotná black metalová složka nebyla až zas výjimečná (tím ale nechci říct, že by se to nedalo poslouchat). Rozhodně se na děčínském koncertě ukázali v dobrém světle (spíše tmě, vzhledem k jejich stylu).

Poslední kapelou byli Hellocaustor, v jejichž sestavě působí jeden ze členů legendárních Maniac Butcher! Rovněž zde působí i bubeník Ragnar ze Sekhmet, a jestli jsem správně pochopil Lorda Seta (kytarista Sekhmet), když jsem se s ním bavil (on totiž nebyl zrovna nejstřízlivější), měl by v Hellcaustor hrát i on. Tak jako tak něco málo si s nimi v Děčíně zahrál, i když s nezapojenou kytarou (smích). Na Hellocaustor byl pak druhý největší kotel dne. Možná to ale bylo tím, že většina přítomných měla “trochu” upito. Ani samotná kapela ale nijak nezaostávala, zvláště basák Králik se motal opravdu kvalitně. Zahráli ale dobře, na žádost publika přidávali jeden song za druhým, některé dokonce pro nedostatek materiálu hráli podruhé. Konec akce se tak protáhl až do půl jedné ráno.