Kreyson – Návrat krále 4.12.2013 H.  Kolem “Návratu krále” tuzemské metalové legendy Kreyson se toho v posledních týdnech napsalo a vyřklo tolik, že mi přijde celkem zbytečné snažit se uvést čtenáře do děje, protože jen letmo musela událost v podobě pátého velkého alba Křížkovy party zasáhnout snad úplně každého příznivce kytarové hudby v našich zemích. Nicméně, musím počítat i s tím, že ne každý dění kolem kapely, o níž se dá úplně bez problémů říct, že ji jedni milují se stejnou vervou, jako druzí nenávidí, sleduje do takové míry, aby věděl o čem je řeč, takže začneme klasicky pěkně zeširoka pohledem do nedávné historie. O novém albu Kreyson se šušká už pěkně dlouhou dobu. Pokud mě paměť nešálí, tak první “zaručené” zprávy se objevily už v roce 2010, tedy čtyři roky poté, co se kapela po více než dekádě mlčení vrátila zpět ... Felis Catus – Transition 4.12.2013 Atreides  Popravdě řečeno, nevědět dopředu, v rámci jakých žánrů Felis Catus tvoří, podle jména bych to asi jen tak netipl. Název může evokovat náhodnou power metalovou smečku, znalé latináře pak “Obratná kočka” přiblíží k poněkud živější hudbě, než jaká posluchače obestře po kliknutí na tlačítko play. Ať už ale název kapely znamená cokoliv, nová deska “Transition” se pohybuje ve vodách ambientu, psy-chillu a mírného experimentu. Rovných sedmačtyřicet minut rozporcovaných do čtyř skladeb nabídne výlet do čtyř odlišných koutů světa jediného tvůrce, jímž je Francesco Cucinotta ze Sicílie. Ačkoliv základní kameny jsou otesány zhruba stejně, autor na nich staví pokaždé jiný palác, navozuje odlišnou náladu, vyvolává jiné pocity. Rozhodně tedy nejde o nahrávku stereotypní a zaměřenou jedním směrem. Francescovo lehké experimentování se stavbou skladeb, postupné nabalování a proměny motivů ... Melvins – Tres cabrones 3.12.2013 Atreides  Po světě běhá zatraceně málo kapel, které se můžou pochlubit takovým kultovním statusem, jaký pobírají Melvins, a k tomu se stále pohybovat ve vodách undergroundu. A přitom právě Melvins to zvládají už dobře třicet let a k tomu stíhají chrlit jedno album za druhým, nemluvě o tom, že každé druhé z nich nahrávají Buzz Osbourne s Dalem Croverem v jiné sestavě. Loni vypustili do světa řadovku “Freak Puke”, letos zase album coverů “Everybody Loves Sausages”, které navrch podpořili koncertní činností. Jenže se to dvěma stálým členům zdálo pořád málo, tak pro jistotu vydali ještě jeden živák a splitko s Napalm Death – a aby bylo co pod stromeček, na začátku listopadu nám nadělili ještě plnohodnotnou řadovku “Tres Cabrones”. “Tři bastardi”, jak by se dal přeložit název ze španělštiny, obsahují dvanáctku skladeb na ploše ... Alehammer – Barmageddon 2.12.2013 Stick  Co lze hledat po záhadným názvem Alehammer a pod vtipně pojmenovaným dlouhohrajícím debutem “Barmageddon”? Rozhodně ne partu slušňáků. Máme tady co do činění s partou solidních alkoholiků, jejichž základna je sice situována do Chicaga, tři čtvrtiny sestavy však tvoří Angličané. Těm posluchačům, kteří jsou zběhlí v britské HC/crust a death metalové scéně, nebude cizí rytmická sekce death/grindcorových Prophecy of Doom či kytarista Scoot, jenž pro změnu obsluhoval basu u slovutných Doom. Za zmínku stojí, že tento Scoot také hraje basu u Vallenfyre, což je projekt, shromažďující přední hráče na britské doomové scéně. Trojici pak doplňuje vokalista Karl Patton, což je jediný rodilý Američan v sestavě. Celá sestava má tedy za sebou nějaké ty zkušenosti, nicméně se pánové v roce 2006 rozhodli svou divokost spojit v jedné bandě, a řádně tuto pečeni ... Aphonic Threnody – First Funeral 1.12.2013 H.  Pokud jste o kapele Aphonic Threnody doposud neslyšeli, je to úplně v pohodě, já osobně donedávna taky ne. Není se ovšem moc co divit – jedná se totiž o docela nový mezinárodní projekt, v němž se potkávají lidé z Velké Británie, Itálie a Maďarska, v živé sestavě pak najdeme i další země. Asi nejznámějším jménem projektu je Kostas Panagiotou z Pantheist a Wijlen Wij, ovšem ani ostatní členové nejsou žádní amatéři a mají za sebou pěkných pár působišť v rámci metalového extrémního undergroundu. Jak je ze jmenovaných dvou skupin možná už jasné, Aphonic Threnody se asi nebudou pohybovat v rámci nějaké rádiového pop rocku; pokud vás ovšem napadlo něco o funeral doom metalu, pak je to odhad zcela správný. Tak se tedy pojďme podívat, jak debutové EP s velice příznačným názvem “First Funeral” dopadlo… ... Australasia – Vertebra 30.11.2013 H.  Ačkoliv by k tomu název skupiny možná mohl svádět, formace Australasia vážně nepochází z vyprahlé Austrálie, nýbrž z prosluněné Itálie. Už v loňském roce na sebe poprvé upozornili poměrně dost solidním debutovým EP “Sin4tr4”, které sice trpělo na několik menších dětských nemocí, nicméně už v téhle podobě ta muzika dokázala hodně zaujmout a bavit. A především “Sin4tr4” věštilo, že v téhle kapele se ukrývá hodně slibný potenciál do budoucna. O tom, jestli se tento potenciál po slibném nástřelu v podobě prvotiny podařilo zužitkovat, se budeme bavit nyní, kdy Australasia vydali druhou řadovou nahrávku s názvem “Vertebra”. Pro ty z vás, pro něž je jméno Australasia doposud neznámé, by se však možná hodilo alespoň ve zkratce zmínit, v jakýchže žánrových vodách se tu budeme pohybovat. Stručně řečeno se jedná o post-rock, což je škatulka, která je v případě téhle kapely naprosto výstižná, ... Satanic Malfunctions – Them 30.11.2013 Kaša  Britští Satanic Malfunctions se nezdají, ale jejich novinka, která ve všech ohledech vypadá, jako by přicestovala časem z počátku 80. let, je opravdu aktuální počin, jenž vychází předlouhých 22 let od posledního studiového alba “Disgrace to Humanity”, které kapele vyšlo v roce 1990. Nikde se mi nepodařilo vypátrat, co že se to s kapelou dělo během uplynulých dvou dekád, ale s přihlédnutím ke kvalitě jejich letošního záseku, který si to může na férovku rozdat s klasickými počiny v rámci old-school hardcore scény, na níž se pohybují, je to vlastně fuk, protože hlavní v tuto chvíli je, že jsou Satanic Malfunctions zpět. Silní, nasraní a bez soucitu si drtí to svoje, aniž by někomu museli ustupovat, což je ve výsledku velmi sympatické. Celkově třetí deska této kapely by se dle povedené obálky dala z fleku zařadit do punkové ... Sahg – Delusions of Grandeur 29.11.2013 H.  Norská kapela, přenášející zvláštní melancholické pocity skrz své nové album, to jsou Sahg a jejich aktuální fošna “Delusions of Grandeur”. Pocházejíc z domova mnoha zásadních black metalových smeček, Bergenu, se na tamní klubové scéně celkem prosadili i přesto, že jejich styl je dost odlišný od toho, co zdejší háje produkují. Nicméně pro některé fanoušky bude zajímavou informací, že se formací mihli basák Tom Cato Visnes aka King Ov Hell (ex-Gorgoroth, God Seed), jenž hrál na albech “I”, “II” a “III”, bicí na první album pro změnu nahrál Einar Selvik aka Kvitrafn (Wardruna). Z tohoto zjištění jsem byl relativně překvapený, protože poslech nabízí spíše psychedelický pohled na “sabaťácký” doom. Když zmiňuju Black Sabbath, ta asociace je tu silná především díky barvě vokálu Olava Iversena. Na aktuální desce se navíc podílel ... Dismal – Giostra di vapore 28.11.2013 Ježura  Já když si vybírám alba na recenze, většinou se snažím z té záplavy promo materiálu vybírat hudbu takového žánru, ze kterého jsem už dlouho nic neslyšel, anebo takovou, která se tváří alespoň trochu netradičně a skrývá v sobě potenciál k příjemnému překvapení. Dismal patří do té druhé kategorie, protože ačkoli bylo v jejich souvislosti často skloňováno slovo “gotický”, podle všeho to vypadalo, že by mohlo jít o značně netradiční nahrávku. A i když se často stává, že tato očekávání nedojdou naplnění, zrovna deska “Giostra di Vapore” je z těch případů, které skutečně překvapí. A tentokrát jde o vážně příjemné překvapení. Pokud si právě kapelu lustrujete na Encyclopaedia Metallum, vřele doporučuji ignorovat kolonku “žánr”, kde stojí psáno “dark/doom metal”. Je sice možné, že něco takového Dismal kdysi hráli (jejich dřívější nahrávky ... Inferno – Omniabsence Filled by His Greatness 27.11.2013 H.  Pokud bychom se bavili o nejdůležitějších black metalových kapelách z České republiky, asi jen těžko by v tomto výčtu mohli chybět také Inferno, kteří už dlouhé roky patří k tomu nejvýraznějšímu, co domácí čistokrevná podoba žánru nabízí. Přesto se musím přiznat, že dřívější tvorba skupiny mě i přes nepopiratelné kvality nikdy nijak výrazněji nebrala, a přestože i takové “Uctívání temné zuřivosti” rozhodně má něco do sebe, bylo to až Inferno z roku 2009, s nímž mě Inferno konečně dostali. Jako by se formace po příchodu kytaristy Ska-Gula, jenž se ujal i skladatelských otěží, začala namísto čisté agrese soustředit více na atmosféru a propracovanost kompozic. Snad i díky tomu vnímám “Black Devotion” s odstupem času jako přelomovou nahrávku v historii Inferno. V kontextu aktuální novinky “Omniabsence Filled by His Greatness” ovšem “Black Devotion” působí jen jako ... Exlibris – Humagination 27.11.2013 Ellrohir  Jsou inspirující alba, o kterých se recenze píšou samy. A pak jsou taková, která člověka něčím znechucují natolik, že se ke své tvůrčí povinnosti vůbec nemůže dokopat a šéfredaktor ho pak musí o dílo uhánět a nervovat se s ním. Jistě jste uhodli, že novinka od polských Exlibris je ten druhý případ. Závazkům je však třeba dostát, takže tento text s jistou dávkou sebezapření nakonec vzniká… Pětičlenná skupina pod hlavičkou Metal Mind Productions je na světě už desátý rok a “Humagination” je jejím druhé album. Přiložený promo leták tvrdí, že “kombinují energii tradičního heavy metalu a hard rocku s melodickými pasážemi a komplexními aranžmá” (v originále: “melodic hooks and complex arrangements” – možná to překládám trošku neobratně). Já nějak nevím, podle mě je to prostě power metal. ... Hell of a Ride – Fast as Lightning 26.11.2013 Kaša  Francouzská pětice Hell of a Ride sama sebe popisuje jako partu, která se hudebně pohybuje na moderně rockovém ledě, což není daleko od pravdy, ovšem při pohledu na propagační fotky s americkými bouráky nebo ještě líp na přebal jejich EP “Fast as Lightning” to vypadá na pořádnou porci texaského metalu plného těžkých riffů a splašených rytmů. Pravda je někde uprostřed, ale tak jako tak je jejich hudba zámořskou velmocí nasáklá tak moc, že bych bez předchozího upozornění vlastně ani nepoznal, že jejich kořeny jsou zapuštěny v Paříži. “Fast as Lightning” je prvním počinem skupiny, a i když se jedná “pouze” o EP, stopáž mluví jinak. Celých 50 minut hudby je porce opravdu nadstandardní. K její samotné náplni se samozřejmě ještě dostanu, takže si pojďme trošku přiblížit, jak je to s Hell ... Grim Funeral – Abdication Under Funeral Dirge 25.11.2013 Atreides  Funeral. My Funeral. Dark Funeral. Black Funeral. Funeral Mist. Pohřeb na tisíc způsobů. Když si člověk zadá heslo “funeral” do vyhledavače na Encyklopaedia Metallum, vypadne na něj takový seznam, že by to vydalo na krchov plný náhrobků a ještě by zbylo na výsypovou loučku. Kupodivu, žánrově se tahle sebranka jmen pohybuje v poměrně širokých vodách od black metalu přes death, ambient až k funeral doomu. Dnešní recenze se bude točit kolem barcelonské pohřební služby Grim Funeral a její aktuální desky “Abdication Under Funeral Dirge”. A dopředu můžu oznámit, že dvakrát použité slovo “funeral” v titulku nijak nepřehání, neboť dnes to bude především ten pohřeb, a pak až všechno ostatní. Přemýšlel jsem, odkud začít, abych vám přiblížil můj pohled na novinku Grim Funeral. Nakonec jsem si vzal celý proces ... Abigor – Supreme and Immortal Is the Art of the Devil 24.11.2013 H.  Pokud bychom se bavili o nejdůležitějších black metalových kapelách z Rakouska, jen těžko by šlo opomenout Abigor, vlastně by asi stáli úplně na prvním místě. Jasně, záleží to i na osobních preferencích, jistě by se našli lidi, kteří by jako první vypálili Summoning nebo dokonce i Belphegor, ale když někdo zmíní Rakousko a black metal v jedné větě, já osobně si takřka okamžitě vzpomenu právě na Abigor. Bez obalu říkám, že tahle kapela je pro mě prostě obrovský kult. První dvě desky “Verwüstung / Invoke the Dark Age” a “Nachthymnen (From the Twilight Kingdom)” z let 1994 a 1995 jsou jasnou ukázkou toho, proč byl black metal v první polovině 90. let tak výjimečnou záležitostí. Ta alba jsou i téměř 20 roků po svém vzniku jednoduše skvosty a dodnes je s chutí poslouchám. ... Falkenbach – Asa 23.11.2013 Ježura  Projekt Falkenbach vedený tajuplným Vratyasem Vakyasem je už tak trochu stálicí pagan metalové scény, a když předloni po několikaleté pauze pod jeho hlavičkou vyšlo album “Tiurida”, byl to velmi očekávaný návrat. S “Tiurida” pak vyšlo jasně najevo, že jestli jdou od Falkenbach očekávat nějaké změny výrazu, budou buď kosmetické nebo nejlépe žádné. Vratyas Vakyas si zkrátka našel svoji polohu (i když našel… krom debutu “…En Their Medh Riki Fara…”, který jsem neslyšel, a snad i ještě starších demáčů jde s menšími obměnami a trochou nadsázky pořád o dost podobnou muziku), ve které se cítí pohodlně a tak už to asi bude na věky věků. Jedním dechem je však třeba dodat, že ačkoli v případě Falkenbach nelze hovořit o žádném výraznějším vývoji, pořád jde o hudbu natolik kvalitní, že ... Warbringer – IV: Empires Collapse 22.11.2013 Kaša  Kalifornská pětice Warbringer se v jádru neliší od tlupy thrash metalových kapel, které se v polovině minulé dekády vyrojily, aby vzdávaly úctu svým vzorům a pokusily se přinést do stojatých vod scény nějakou tu mladou krev. Svými dosavadními třemi alby se ale Warbringer okamžitě vyšvihli mezi nejvýraznější představitele této nové vlny amerického thrashe, aniž by jejich tvorba byla doposud nějak závratně originální, když stejně jako ostatní vlastně jen kopírují to, co už tady nejednou bylo. Nabízí se tedy otázka, čím si takovou pozornost zasloužili. Novinka “IV: Empires Collapse” je jasným důkazem, že ačkoli se Warbringer stále úspěšně vezou na vlně klasických žánrových postupů, dokáží je podat energicky, a přesto při tom působit v rámci mezí epicky a originálně, čímž se jim daří vložit do své tvorby i kapku té vlastní přidané ... Winds of Plague – Resistance 21.11.2013 H.  Nějakých +/- sedm roků zpátky zrovna vrcholil boom veškerého moderního metalu. Cokoliv něco-core frčelo víc než Charlie Sheen na kokainu, každá velká vydavatelská firma ve stáji musela mít hned několik metalcorových a deathcorových formací, protože jinak by nebyla in. Tehdy nastupující generace fanoušků tvrdší hudby všechny tyto věci skupovala v relativně velkém množství a v ještě větším množství chodila křepčit do kotlů na koncerty. Čím víc zasekávaček a breakdownů v muzice, tím lépe, z rovných kšiltů bylo starším metalistům odkojeným na klasikách nevolno, ale samotná hudba prostě slavila úspěch. Pro měkoty tu byl metalcore s melodickými refrény (mně osobně ovšem přijde trefnější označení gay refrény), pro tvrďáky tu byl o něco hrubší deathcore. A přesně v téhle době do rozjetého corového vlaku naskočili také Kaliforňané se jménem Winds of Plague. Sice ... Kataklysm – Waiting for the End to Come 20.11.2013 Stick  Kapely z Kanady toho mohou ve spoustě případů mnoho nabídnout. Z většiny jsou to totiž charismatické spolky, které jsou dost ovlivněné originálním prostředím, jaké Kanada nabízí. Kataklysm mezi takové zajímavé skupiny patřili taky. Svými prvními deskami, na kterých ještě současný zpěvák Maurizio Iacono hrál na basu místo trápení svého hrdla, regulérně zadupávali do země mnoho svých současníků. Jak však šel čas, v kapele proběhla nějaká ta personální rošáda a hudba se taktéž začala posouvat jinam. Letos v říjnu vyšla již jedenáctá fošna s názvem “Waiting for the End to Come” a musím říct, že název je docela výstižný. Já se totiž konce desky nemohl dočkat… Ne, že bych Kataklysm odsuzoval z nějaké komercializace vlastní tvorby, ale i tak je evidentní, že se dostavila stagnace a rutina. Mám totiž s jejich ... Netra feat. We’rewolves – Dreading Consciousness 20.11.2013 H.  “Sørbyen” sice vyšlo už před více jak rokem, ale bylo to až letos na jaře, kdy mě ta deska posadila na prdel, až jsem ji musel poslouchat několikrát denně minimálně tak dva měsíce v kuse. Když to nadšení konečně trochu opadlo, začalo to samé nanovo, tentokrát ovšem zpětně s debutem “Mélancolie urbaine”. A když po několika desítkách poslechů i tady skončila potřeba to slyšet několikrát denně, nastala otázka, co bude dál a jestli Steven Le Moan, jediný člen Netra, naváže na genialitu předchozích dvou desek… Když jsem dostával link na stažení “Dreading Consciousness”, byl jsem upozorněn, že je to něco úplně odlišného než dosavadní tvorba Netra a že to nejspíše spousta lidí bude nenávidět, ale bral jsem to trochu s rezervou, protože hudba Netra byla ... Toxic Holocaust – Chemistry of Consciousness 19.11.2013 Kaša  Toxic Holocaust se vrací s železnou pravidelností dvou až tří letého odstupu mezi svými řadovými alby, aby do posluchačstva nasypali ten svůj energický, přímočarý thrash metal plný crossoveru a HC punku. Přestože tahle parta kdysi vznikla vlastně jako one-man projekt dnešního lídra Joela Grinda, jenž na prvních třech albech obstaral vše sám, působí nyní jako plnohodnotná kapela o třech členech. “Chemistry of Consciousness” je již druhým albem, na němž se sestava rozrostla o basáka Philthyho Gnaasta a bubeníka Nikkiho Rage, ale výsledný zvuk se od první trojice alb vlastně nijak výrazně neliší, takže krom toho, že Toxic Holocaust i z repráků působí přeci jen víc jako kapela, tak se za ta léta prakticky nic nezměnilo. A tím myslím především skladatelský přístup Joela k tvorbě jeho hudebního dítka. Toxic Holocaust ...
|
