Recenze

  • Prurient – Frozen Niagara Falls

    8.9.2015

    H.

    Prurient - Frozen Niagara Falls

    Technicky vzato, Prurient vlastně není skupina. Ve skutečnosti je to spíše umělecký pseudonym, za nímž se skrývá jistý Ian Dominick Fernow ze Spojených států amerických. Tenhle holomek je vcelku aktivní muzikant a má na kontě množství hudebních projektů, spolupráci s mnoha různými labely, přičemž jeden, Hospital Productions, dokonce sám vlastní. Dovolím si však tvrdit, že jeho nejznámějším působištěm je (asi společně s Vatican Shadow) právě ten projekt, v jehož rámci vystupuje jako Prurient a skrze nějž pouští do světa již drahně let zběsilosti ze žánrů jako noise, industrial nebo power electronics. Od konce 90. let, kdy se jméno tohoto projektu zjevilo poprvé, si Prurient dokázal vybudovat neotřesitelnou pozici na noisové scéně – myslím, že nebudu vůbec přehánět, když prohlásím, že v celosvětovém měřítku jde o jednoho z nejznámějších hlukařů. Udržet si ovšem ...

  • Hypothermia – Svartkonst

    7.9.2015

    H.

    Hypothermia - Svartkonst

    Historie švédské skupiny Hypothermia se začala psát začátkem aktuálního tisíciletí, jen se tehdy psala v docela jiném duchu oproti stylu současných kapitol. Původním „povoláním“ jsou totiž Hypothermia depresivní black metalisté. Jejich současné hudební choutky se ovšem ubírají směrem k post-metalovým vodám, a přestože ani letošní novinka „Svartkonst“ nepatří k nahrávkám, jež by se daly označit jako veselé, raná deprese již dávno patří minulosti. Než si ovšem ke „Svartkonst“ povíme něco podrobnějšího, asi by se slušelo Hypothermii trochu představit těm, kdož nemají tušení, kdo za tímto projektem stojí. Hypothermia je totiž dítkem jistého Kima Carlssona, což není žádný jiný Kim Carlsson než ten, jehož většina lidí bude znát pod prapodivnou závorkovou přezdívkou ( ) jakožto jednoho ze dvou zakladatelů Lifelover. Tenhle chlapík je však na depresivně black metalové ...

  • Europe – War of Kings

    6.9.2015

    Kaša

    Europe - War of Kings

    Švédští Europe jsou od svého návratu na scénu v roce 2004 v laufu a při chuti, protože novinka „War of Kings“ je jejich pátá ponávratová deska a pánové tímto počinem rozdělili svou diskografii rovnoměrně na pět kousků starších, „klasických“ alb, mezi nimiž vládne „The Final Countdown“, a pět nových, svěže moderních alb, z nichž jsem si nejvíc oblíbil poslední „Bag of Bones“. Právě na něm započali Europe nenápadnou cestu otáčení se ke kořenům rockové hudby, s čímž pokračují i letos, a novinka je tak moderně znějící výletní plavbou do 70. let. Do časů, kdy vládli světu Deep Purple a Led Zeppelin, jejichž vliv je v aktuální tvorbě Europe ke slyšení hodně hlasitě. Mně osobně se aktuální podoba líbí, protože si nedokážu představit, že by se Europe i v roce 2015 snažili o reminiscenci „The Final Countdown“. Místo ...

  • Melechesh – Enki

    5.9.2015

    H.

    Melechesh - Enki

    Melechesh samozřejmě nejsou jediní, kdo do metalové muziky přimíchává blízkovýchodní feeling, ale dovolil bych si tvrdit, že hned po svých izraelských kolezích Orphaned Land jsou asi nejznámější, kdo s tímhle konceptem pracuje. Na rozdíl od svých zmiňovaných a o kousek proslulejších krajanů se však Melechesh neutápějí v otravném multikulti sluníčkování a jejich pojetí je stále nabroušené a metalové. Konkrétněji si tahle smečka okolo holohlavého ďábla Ashmediho hoví v povětšinou rychlejším black metalu řezaným znatelnou thrash metalovou pilou. Na Melechesh se mi však vždy líbilo, že onen orientální pel v jejich hudbě nepramení pouze ze samplů, nějakých těch perkusí a sem tam tradičního (anebo pro metal netradičního – přijde na úhel pohledu) nástroje, ale ten feeling je cítit i v jejich hře na elektrické kytary.

  • Trigger – Start Our Revenge

    4.9.2015

    H.

    Trigger - Start Our Revenge

    Jednu věc si vyjasníme hned zkraje – Trigger nejsou žádná měkká ořezávátka. Vlastně spíš naopak – od téhle tříčlenné německé smečky očekávejte pořádný brajgl. Jsou grindy, které jsou vlastně v pohodě stravitelné, taková chytlavá tancovačka, akorát s chrochtáním. Inu, tak přesně tohle od Trigger nečekejte, protože tady jde jen o čistokrevnou agresi… Nejprve si však pojďme tyhle uličníky letmo představit. Vznik Trigger se datuje do roku 2006, kdy se tahle parta dala dohromady v saském městě Glachau. Nedlouho poté se trio vydalo na klasickou cestu, jaká se v těchto hudebních scénách praktikuje – cestu split nahrávek, jichž mají Trigger na kontě hned několik. Nicméně první vlastní dlouhohrající fošna vychází až v září 2014 pod názvem „Start Our Revenge“ – a právě ta nyní bude stěžejním předmětem našeho povídání. Ačkoliv – ...

  • Soulfly – Archangel

    3.9.2015

    Kaša

    Soulfly - Archangel

    Ach jo, vážně by mě zajímalo, co se s tím Maxem děje. Jak se člověk, který v 90. letech dosáhl v řadách Sepultury na metalové scéně snad úplně všeho, dokáže dostat tak hluboko, že má zapotřebí vydávat desky typu „Archangel“. A to ani nemusím jít tak hluboko do vod jeho bývalého působiště, když bych chtěl poukázat na světlejší stránky jeho dosavadní tvorby. Stačí se podívat o nějakou dekádu zpět do dob, kdy Soulfly nahráli alba „Prophecy“ a „Dark Ages“, jež jsou dodnes tím nejlepším, co pod touto dnes již značně vyčichlou hlavičkou vyšlo. Od té doby jako by Max Cavalera zatáhl za ruční brzdu a slušného „Conquer“ se vrací stále víc ke kořenům své kariéry, v důsledku čehož z jeho pera padají zcela náhodné, ničím nezajímavé blbosti, které maximálně ctí skladatelský rukopis slavného ...

  • Blaze of Perdition – Near Death Revelations

    2.9.2015

    H.

    Blaze of Perdition - Near Death Revelations

    Bez ohledu na to, jak dlouho ještě Blaze of Perdition budou hrát a kolik desek ještě v budoucnu vydají, „Near Death Revelations“ bude mít v jejich historii vždy zvláštní postavení. Čas od času se objeví nepříjemný případ, kdy se nějaká hudební skupina na turné ocitne v dopravní nehodě, jež skončí tragicky smrtí některého z členů. Asi nejznámějším takovým případem je legendární Metallica, která takto svého času přišla o baskytaristu Cliffa Burtona, nicméně takových případů je více… v podobné situaci již byli třeba Poláci Decapitated nebo letos zámořští black metalisté Wormreich… anebo právě Blaze of Perdition. 2. listopadu 2013 měli Blaze of Perdition namířeno do Rakouska, avšak na místo již nedorazili. Při nehodě byli těžce zraněni zpěvák Sonneillon a bubeník Vizun. Baskytarista 23, známý též jako Ikaroz, však nepřežil. Událost a ...

  • Blind Guardian – Beyond the Red Mirror

    1.9.2015

    Kaša

    Blind Guardian - Beyond the Red Mirror

    Tak, a máme tady po nějaké době další restík v podobě recenze alba, jehož datum vydání již není zrovna aktuální, ale přesto se nehodí, abychom jméno této velikosti a událost, již vydání této placky znamenalo, ignorovali. Asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že každé nové album Blind Guardian je spojeno s velkými očekáváními, která se melodickým nestorům z Krefeldu daří bez problémů plnit, protože jestli se o Blind Guardian dá něco prohlásit, tak že jsou ve všech ohledech sázkou na jistotu. Tahle parta z Německa si během své dlouhé kariéry navykla na vysoký standard, jenž je možná občas spojen s nějakým tím menším zklamáním (u mě osobně třeba „A Twist in the Myth“), ale jinak jsou Blind Guardian špičkou ve svém power metalovém oboru. A na konstatování z předchozího odstavce se nic nemění ani ...

  • Daemonium – Имя мне Легион

    31.8.2015

    H.

    Daemonium - Imja mne Legion

    Východoevropská black metalová líheň pouští do světa jednu novou žánrovou smečku za druhou a dnes se právě na jednu takovou podíváme. Daemonium z jižní Ukrajiny sice nejsou úplní mlíčňáci, kteří by teprve před týdnem vyhlásili začátek svého black metalového tažení, ale ani toho za sebou moc nemají. Na kontě mají nějaké čtyři roky fungování a koncertování, avšak aspoň trochu výrazněji se o slovo přihlásili až na podzim loňského roku, kdy jim vyšla debutová deska „Имя мне Легион“ – právě na ni se dnes podíváme. Samotné první desce v minulosti předcházel pouze jeden bezejmenný demosnímek, jímž se – alespoň já mám ten pocit – kapela moc nechlubí, jelikož na jejích oficiálních profilech o něm nelze cokoliv dohledat. Ale ono to nakonec beztak nijak zvlášť nevadí, anžto se na něm nacházely čtyři skladby, jež najdete i na „Имя ...

  • PreEmptive Strike 0.1 – Epos V

    30.8.2015

    H.

    PreEmptive Strike 0.1 - Epos V

    S muzikou řecké EBM smečky PreEmptive Strike 0.1 jsem se poprvé zevrubněji setkal prostřednictvím loňského EP „Pierce Their Husk“, z něhož jsem byl – nebál bych se říct – takřka nadšen i navzdory jeho povaze. Obecně jsem totiž nikdy nebyl fanouškem remixů a remixových počinů obzvláště… já vím, že se to na téhle scéně hodně praktikuje, ale jednoduše mě příliš nerajcuje představa poslouchání jednoho songu v padesáti různých úpravách – osobně si vždy vystačím s originální podobou skladby, která mě beztak skoro vždy baví nejvíce. Možná do toho časem dorostu a změním názor, ale zatím to vidím takhle. Nicméně i navzdory tomuto přístupu mě „Pierce Their Husk“ docela složilo, ačkoliv bylo postaveno především na remixech, jelikož to byla skvělá agresivní jízda. Tak či onak, výsledek byl takový, ...

  • Fear Factory – Genexus

    29.8.2015

    Kaša

    Fear Factory - Genexus

    Když své deváté album oznámila americká metalové mlátička Fear Factory, tak bych to přirovnal k něčemu tak obyčejnému, jako když rosničky oznámí, že následující den se obloha zatáhne a přijde déšť. Prostě všichni víme, že bude pršet a už se nad tím ani nikdo nepozastaví, protože to je natolik všední a nepřekvapivá věc, že to vyvede z rovnováhy jen málokoho. Fear Factory totiž hned na svých prvních albech v hloubi 90. let utvořili svůj vlastní styl, který několik dalších let vybrušovali do dokonalosti a nejpozději od „Obsolete“ se spíš už jen vezou na vlně svého dřívějšího vizionářství. Pravda, někdy přijde album lepší („Mechanize“), jindy zase horší („The Industrialist“), ovšem stále je to ta samá Továrna strachu, která už možná nemá čím překvapit, ale v rámci své diskografie ...

  • Old Graves – This Ruin Beneath Snowfall

    28.8.2015

    Skvrn

    Old Graves - This Ruin Beneath Snowfall

    Člověk by čekal, že dvousloví Old Graves nebude na své zhudebnění čekat příliš dlouho, avšak vězte, že opak je (alespoň dle doklikatelných informací) pravdou. Teprve v roce 2013 se krás starých hrobů ujal Kanaďan Colby Hink a začal s pečlivou údržbou jejich zvukového rozměru. Údržba je to věru potentní, Old Graves teď mají na kontě již tři záseky – split s krajany Paths a dvojici minialb. O novějším z nich, tedy letošním „This Ruin Beneath Snowfall“, zapředeme řeč v následujících řádcích. Že je tenhle kanadský projekt oděn do kovově černé s přihlédnutím k nepříliš pozitivnímu jménu asi nepřekvapí. „Letáčkové“ informace však prozrazují, že tak jednoduché to nebude. Pohybovat se totiž máme na pomezí atmosférického black metalu, folku a doomu. A jelikož jsme v Kanadě, navíc do amerického Portlandu coby kamenem dohodil, ...

  • Dew-Scented – Intermination

    27.8.2015

    Kaša

    Dew-Scented - Intermination

    Dvacet let na scéně za sebou a na kontě desátá studiová deska, která klasicky začíná od písmene „I“. Jasně, řeč není o nikom jiném, než o německých thrash/death metalistech Dew-Scented, kteří před nějakými dvěma měsíci vydali svou novou desku s titulem „Intermination“. Ještě předtím, než se k pustím do alba samotného, tak mi dovolte vyjádřit svůj vztah k německé škole thrash metalu, která mi byla vždy vzdálenější, než ta americká, ačkoli co do kvality těch vrcholných počinů se jedná o v podstatě vyrovnané scény. Dříve mi šla proti srsti taková ta špinavost a divokost starších Destruction a Kreator a někdy v té době jsem přičichl k čistšímu podání z dílny Dew-Scented, kteří ten thrash metal pochopili tak nějak moderněji a míchali do něj špetku death metalové hrubosti, což jim zůstalo až do dnešních dní.

  • Neoheresy – Talionis

    26.8.2015

    H.

    Neoheresy - Talionis

    Jsou skupiny, které vydávají jedno album za hodně dlouhou dobu, ale když to přijde, tak to člověka prostě složí, jaká je to šleha. Jsou ale i hudebníci, kteří jsou na tom s vydáváním přesně opačně a zjevně trpí neskutečným tvůrčím přetlakem, protože jsou schopni dlouhodobě střílet nové desky ve vysokém tempu. Bez problémů třeba jednu dlouhohrající nahrávku každý rok, ale někdy klidně i ještě více. Polský muzikant Filip Mrowiński patří právě mezi takové. Jméno tohohle chlapíka bylo vždy spojeno s projektem Hellveto, pod jehož hlavičkou páchal Filip (skrytý za pseudonymem L.O.N) páchal symfonikou protkaný pagan black metal. S touto kapelou Filip Mrowiński stihl vydat 15 plnohodnotných desek za 11 let a k tomu ještě několik málo neřadovek, což je docela šílená kadence. V roce 2013 se však z mně neznámého ...

  • Kataklysm – Of Ghost and Gods

    25.8.2015

    Kaša

    Kataklysm - Of Ghosts and Gods

    S železnou pravidelností vracející se kanadští death metalisté Kataklysm jsou ukázkou toho, jak se postupem času může kapela díky své neúnavnosti a snaze přinést každé dva roky novou placku stát jen slabým stínem svého předchozího já. Čtveřice kolem hlavního tahouna Maurizia Iacona se v minulé dekádě mohla těšit z nadšených recenzí svých alb a všeobecného uznání kritiky i fanoušků, protože tehdy se Kataklysm podařilo několikrát v řadě nahrát opravdu skvělé desky, kterým ani nyní s odstupem času nelze vytknout nic zásadního. Vrcholem je pro mě v tomto ohledu „Shadows & Dust“, po níž si pánové ještě nějakou dobu dokázali udržet své místo u koryta, nicméně s příchodem „Heaven’s Venom“ a částečně i „Prevail“ se začali Kataklysm utápět v šedi death metalové scény a jejich alba jsou čím dál méně zajímavá, čehož je ...

  • Halestorm – Into the Wild Life

    24.8.2015

    Kaša

    Halestorm - Into the Wild Life

    Já vím, že recenze, jakkoli je to subjektivní literární útvar vyjadřující názor jednotlivce, by se měla tvářit co nejvíce objektivně a asi by tímhle způsobem začínat neměla. Nicméně v souvislosti s americkými rockery Halestorm si nemůžu pomoct, ale kdybych měl jmenovat rockovou kapelu, kolem které se v posledních letech dělá až příliš humbuku pro nic, tak je to dle mého názoru právě tato čtveřice z Pensylvánie. V podstatě již od prvního alba jsou kroky party utvořené kolem Elizabeth „Lzzy“ Hale sledovány s velkou pompou, ačkoliv hudebně netvoří nic, co by stálo vyloženě za řeč. A nic na tom nemění ani letošní novinka „Into the Wild Life“, na niž vám nyní představím svůj subjektivní, vysoce neobjektivní názor. Přiznávám, že debutovou desku Halestorm jsem neslyšel a nemám zájem na tom nic ...

  • Abney Park – Nomad

    23.8.2015

    Atreides

    Abney Park - Nomad

    Abney Park je vůbec zajímavá smečka – a navzdory tomu, že posledních několik let vydává desky s kadencí kapel jako Korpiklaani, jsme tu o ní ještě nemluvili, nemýlím-li se. Nejvyšší čas to napravit, protože i když je „Nomad“ loňský kousek, rozhodně není pozdě se mu podívat na zoubek. Já sám jsem se ke kapele, jež pochází ze Spojených států a oplývá poměrně bohatou historií, dostal před několika lety skrze první steampunková alba, která se nesou veskrze v rytmech barvité world music zahalené do oblaka kouře minulosti. Abney Park vznikli před nějakými šestnácti lety se jménem ukradeným z jednoho z londýnských hřbitovů, což výrazně korespondovalo s jejich tehdejším temně industriálním gothic rockem. Nicméně po dvou, třech deskách, z nichž nejvýraznější je bezesporu kousek jménem „Cemetery Number 1“, se chytli začínající vlny páry a ozubených koleček, čímž ...

  • Cradle of Filth – Hammer of the Witches

    22.8.2015

    H.

    Cradle of Filth - Hammer of the Witches

    Cradle of Filth jsou svým způsobem zvláštní skupina. V 90. letech dali metalovému světu několik skvělých alb, o nichž vlastně lze vzhledem k tomu, že fungují i dnes, prohlásit, že přežila zkoušku časem. Cradle of Filth tehdy zkombinovali symfonický black metal s goticky hororovou estetikou a především na deskách „Dusk and Her Embrace“ a „Cruelty and the Beast“ si vybrali životní skladatelskou formu. Na metalové mapě už jen tímhle zanechali nesmazatelnou stopu a to už jim nikdo nevezme. Nicméně s postupem let z téhle kapela veškerá šťáva i čich na dobré nápady dočista vyprchaly – a zapátrá-li člověk v seznamu členů, kteří Cradle of Filth prošli, není těžké se dobrat k tomu, že tento úpadek nastal poté, co ze sestavy zmizel kytarista Gian Pyres a baskytarista Robin Graves. Po jejich odchodu skupina ...

  • Område – Edari

    21.8.2015

    H.

    Område - Edari

    V případě Område máme co do činění s docela novým projektem, ale již dopředu mohu předeslat, že se jedná o velice zajímavou věc, jež za slyšení určitě stojí. Kolem Område se motá víc (více či méně hostujících) muzikantů, ale hlavní jádro skupiny tvoří dvojice Jean-Philippe Ouamer (bicí, elektronika) a Christophe Denez (kytara, zpěv). Oni další hostující hudebníci však na debutovou desku „Edari“ přispívají kromě zpěvu i nástroje jako saxofon nebo trumpetu. Přijde mi, že Område dělají trochu tajnosti s místem svého původu, protože jsem jej nikde nenašel oficiálně uveden a formace na svém Facebooku doslova píše, že „This project includes musicians of an unknown country…“ Nicméně je to trochu zbytečná snaha, jelikož není moc problém dohledat (anebo podle jmen zúčastněných přinejmenším odhadnout), že základna Område leží ...

  • Dødheimsgard – A Umbra Omega

    20.8.2015

    H.

    Dødheimsgard - A Umbra Omega

    Dødheimsgard je kapela, která se svými počiny vždy docela šetřila, obzvláště v pozdějších fázích své historie. Už jen pouhý fakt, že novinka „A Umbra Omega“ je teprve pátou dlouhohrající nahrávkou, přestože kapela v loňském roce dovršila druhou dekádu od svého založení a po celou tu dobu fungovala nepřetržitě, toho budiž dostatečným důkazem. První dvě, z dnešního pohledu už poměrně stařičká alba „Kronet til konge“ (1995) a „Monumental Possession“ (1996) ještě vyšla jen s roční mezerou, ale od té doby se už rozestupy mezi nahrávkami Dødheimsgard jen navyšují. A zdá se, že perioda tvorby jedné desky těchto pošahaných Norů ustálila na počtu osmi let, protože přesně takhle dlouho trvalo, než svého času vyšlo „Supervillain Outcast“ (2006), a přesně takhle dlouho se čekalo i na letošní opus „A Umbra Omega“. ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy