Recenze

  • Acts of Tragedy – Cursed Words

    15.11.2013

    nK_!

    Acts of Tragedy - Cursed Words

    Acts of Tragedy je poměrně nová italská partička plná mladé nadšené krve, která svůj styl označuje jako groove metal s progresivními, metalcorovými a mathcorovými vlivy. Zní to zajímavě, co říkáte? Stejně ale vsadím boty, že jste o tomhle uskupení v životě nelyšeli, a mám takový pocit, že si tento článek moc lidí ani nepřečte, ale přesto se pokusím nastínit, proč by vás měla tahle jižanská smečka zajímat a proč se vyplatí si jejich debutové krátké EP alespoň jednou poslechnout. Ano, “Cursed Words” je vůbec prvním studiovým minialbem těchto dravých experimentátorů inspirovaných samotnou Panterou, kteří si kdysi v roce 2005 ve svých začátcích říkali Slivers (ke změně na současný název došlo teprve nedávno po ustálení sestavy), vyšlo už před několika měsíci a donedávna jsem o něm neměl ani ...

  • Rain – Mexican Way

    14.11.2013

    Ježura

    Rain - Mexican Way

    Když se mi album “Mexican Way” dostalo do ruky, koukal jsem na něj docela vyjeveně. Akustická deska plná mexické hudby, a to od italské kapely, která hrála přes třicet let heavy metal? To zní tak cvokle, že to mohlo dopadnout jen dvěma způsoby. Buď se z “Mexican Way” mohla vyklubat vážně stupidní slátanina, anebo naopak velice zajímavý počin. Už skutečnost, že jsem albu věnoval poměrně vydatný počet poslechů, ale svědčí o tom, že mě tahle muzika v žádném případě neznechutila a co víc – čím déle “Mexican Way” poslouchám, tím víc mě baví! Ačkoli jsou totiž Rain taliáni jak noha, podařila se jim nevídaná věc – “Mexican Way” zní naprosto autenticky a zachovává si veškeré kouzlo, kterým jedinečná tex-mex atmosféra oplývá. Že nevíte, co ...

  • Duck Explosion – Zebra Pilot

    14.11.2013

    Atreides

    Duck Explosion - Zebra Pilot

    Po nešťastných Lunar Explosion tu máme další explozi – tentokrát okřídlenou, opeřenou, ukdákanou, zkrátka a dobře kachní. Duck Explosion je parta mladých sympaťáků odkudsi z francouzského Carpentras, města ležícího pár kilometrů od Avignonu, města toliko proslaveného otravnou lidovkou. Pětičlenná skvadra funguje zhruba od roku 2010 a dnes recenzované EPko “Zebra Pilot” je jejím vůbec prvním zářezem do pomyslné pažby. Člověka, který je zvyklý na EP o rozsahu alespoň dvaceti minut (natož “EP” “Tulimyrsky” z dílny Moonsorrow, jehož stopáž je delší než kdejaká řadovka nebo týden před výplatou), délka téhle prvotiny nejspíš zarazí. Bezmála dvanáct minut mi přijde vážně málo. Ale nakonec, proč ne, někdy je méně nakonec více, i když zrovna u Duck Explosion to podle mého neplatí. Čtveřice skladeb je dost energická a doslova ...

  • Protest the Hero – Volition

    13.11.2013

    Zajus

    Protest the Hero - Volition

    Protest the Hero, pětice muzikantů ze zámořského Ontaira, tu s námi již nějaký ten pátek je. Od svého založení v roce 2001 stihli tito Kanaďané vydat čtveřici alb, z nichž poslední recenzujeme právě dnes. Při své cestě si vybudovali úctyhodnou skupinu fanoušků – alespoň tedy v poměrěch stále spíše undergroundové metalové kapely – mezi které jsem se na dlouhou dobu řadil i já sám. Ostatně není divu, již na debutu představili Protest the Hero svou technickou a navýsost melodickou variaci tenkrát velice populárního metalcoru. Když pak po třech letech vydali druhé album “Fortress”, pomyslně uhodili hřebíček na hlavičku. “Fortress” bylo naprosto precizně vyváženým mixem, vyspělejší podobou místy ještě nezralého debutu, ve které navíc pomaloučku ubývalo metalcorových postupů na úkor klasičtějších progmetalových vlivů. A nejinak tomu bylo i u nástupce, tedy z dnešního pohledu ...

  • Heaven’s Colt – Labour du vice

    12.11.2013

    Kaša

    Heaven's Colt - Labour du vice

    Nevím jak vy, ale já si pod spojením Francie a metalové hudby okamžitě vybavím specifickou atmosférou ovlivněný black metal, který považuji za hlavní vývozní artikl této země v oblasti těžkého kovu. Samozřejmě hodně zobecňuji, protože se najde spousta jiných, žánrově odlišných seskupení, ale můj dojem je, že větší díru do světa neudělaly, což platí i pro recenzovanou novinku “Labour du vice” kvintetu Heaven’s Colt. Asi je jasné, že bych nezačínal takhle zeširoka, kdyby tato parta patřila mezi “typicky francouzské” black metalové spolky, ale v případě Heaven’s Colt si na své přijdou vyznavači melodického hard rocku. A ne jen tak ledajakého, protože již při prvních tónech úvodní titulky se členům této grupy na čele rozsvítí nápis “milujeme AC/DC”. Na první dobu to nezní nikterak lákavě, protože jednu slušnou kopírku australských ...

  • Ayreon – The Theory of Everything

    11.11.2013

    Atreides

    Ayreon - The Theory of Everything

    Nové album od Ayreon? To už tu nebylo, jestli dobře počítám, pět let, naposledy v roce 2008, kdy vyšla space opera “01011001”. Přesto nelze říct, že by se mozek celého projektu, Arjen Anthony Lucassen, během pětileté pauzy flákal a z dlouhé chvíle lovil holuby v nose. Holandský multiinstrumentalista totiž mezitím stačil vydat druhou řadovku projektu Star One, “Victims of the Modern Age”, a loňského roku se vrátil i k čistě sólové tvorbě, kde téměř dvouhodinovým opusem “Lost in the New Real” navázal na jednu ze svých prvních desek “Pools of Sorrow, Waves of Joy” z roku 1994. Mě však víc bude zajímat počin nejnovější, “The Theory of Everything”. “01011001” mě svého času, když jsem Ayreon objevoval, na rozdíl od “The Human Equiation” a starších alb příliš neoslovila, sám ...

  • Almah – Unfold

    10.11.2013

    Ježura

    Almah - Unfold

    Jižní Amerika je zemí metalu zaslíbenou a žánrové kapely zde vznikají stejnou měrou, s jakou Jihoameričané konzumují produkci ze zbylých částí planety. To se pochopitelně týká i největšího jihoamerického státu Brazílie, odkud pochází už docela solidní řádka zavedených spolků a ještě mnohem početnější množina těch, které jsou zavedené méně nebo vůbec. Kdybych měl na některou z těchto hromádek umístit Almah (neplést prosím s Kalmah, to je něco krapet jiného), budu váhat mezi posledními dvěma. Přesto se ale jméno Almah sem tam éterem mihne a muzikanti, kteří se v kapele realizují, nejsou žádní amatéři. Minimálně dva zanechali své stopy v žánrově vesměs spřízněné leč podstatně profláklejší formaci Angra, takže asi není nic divného, když bude člověk neznalý předchozí tvorby Almah od novinky “Unfold” čekat alespoň poslouchatelnou muziku. A ...

  • Motörhead – Aftershock

    9.11.2013

    Kaša

    Motörhead - Aftershock

    Není výstižnějšího označení, které by novou desku legendárních Motörhead “Aftershock” mohlo doprovázet, než že parta kolem nezdolného Lemmyho vydala své další studiové album. Prosté jako facka a stejně je naprosto zřejmé, odkud vítr vane. V pořadí jednadvacátá řadovka by totiž klidně mohla vyjít před nějakými dvaceti lety a vůbec by na poměry tvorby tohoto seskupení nepůsobila nadčasově, protože si pořád jede to svoje. Takhle to prostě je. Lemmy nedělá žádné ústupky nebo kompromisy, svou tvorbu nijak neupravuje dle aktuálních trendů, a dokud bude tenhle skoro-sedmdesátník stát na pódiu zakloněný ve své typické póze s baskytarou v ruce, tak tomu ani jinak nebude. Jsou kapely, u nichž by byly pokusy o stylové kotrmelce spíš na obtíž a Motörhead jsou jedním z případů, kdy jejich fanoušci očekávají svojí ...

  • Sepultura – The Mediator Between Head and Hands Must Be the Heart

    8.11.2013

    nK_!

    Sepultura - The Mediator Between Head and Hands Must Be the Heart

    Tak se nám vylíhla již třináctá deska světoznámé a nesmrtelné Sepultury. Sedmé s novodobým frontmanem Derrickem Greenem, který nahradil původního zpěváka a jednoho ze zakladatelů Maxe Cavaleru. Ten to teď už nějaký ten rok valí ve své další kapele jménem Soulfly a o kvalitě či nekvalitě jejich posledního opusu (který mimochodem vyšel zhruba měsíc zpátky, takže tvoří jakousi přímou konkurenci nové Sepultuře… je také zajímavé, že obě kapely jsou nyní upsány pod labelem Nuclear Blast, takže mi přijde poměrně těžko pochopitelný vstup na trh v tak krátkém časovém rozmezí) se můžete sami přesvědčit v naší nedávné recenzi. Derrick Green – mnohými zatracován a jinými naopak neskonale veleben – vzal opratě Sepultury pevně do svých rukou a po sérií nepříliš povedených slepenců typu “Nation” nebo “Roorback” se mu povedlo ...

  • Syndrome – Colourful Cows

    7.11.2013

    H.

    Syndrome - Colourful Cows

    Pod poměrně nenápadným názvem Syndrome se ukrývá projekt, který rozhodně nepostrádá zajímavost… vlastně je mnohem zajímavější, než by se na první pohled mohlo zdát. Hudebníci sami sebe nazývají alternativním elektro rockem a tvrdí, že svou muziku budují pomocí experimentu. Že vás to na první pohled nevytrhne? Proč by mělo, takových v dnešní době je… Věnujme však Syndrome i druhý pohled, s jehož pomocí zjistíme, že zde přece jenom půjde o něco ne úplně obvyklého. Abych to osvětlil trochu lépe, dovolím si volně převyprávět to, co o sobě říká samotná skupina. Syndrome si totiž podle svých vlastních slov vedle používaní normálních instrumentů programují také nové virtuální nástroje, živé hraní rovněž provozují v poměrně netradičním duchu, v němž hrají podstatné role počítače, ale asi trochu jiným způsobem, než ...

  • Death Angel – The Dream Calls for Blood

    6.11.2013

    Kaša

    Death Angel - The Dream Calls for Blood

    S každým novým albem thrashových Death Angel se sám sebe s železnou pravidelností ptám, jak je to možné, že tahle sebranka, která vzešla z té nejslavnější thrashové školy oblasti Bay Area, se nedokázala nikdy vyšvihnout mezi skutečnou stylovou smetánku a vždy tak nějak zůstávala ve stínu za souputníky jako Overkill, Testament či Exodus (o Velké čtyřce ani nemluvě). Trojice alb z konce osmdesátých let patří mezi skutečné klenoty, a přestože zrovna “Act III” je všeobecně považováno za mírný kvalitativní sešup směrem dolů, tak bych se nebál jej označit jako nejlepší desku party s filipínskými kořeny, na němž se ukázala jako vyhraná, progresivními momenty políbená kapela, jež se nebála překročit neúprosné stylové hranice thrash metalu a vydala se do vod, které jsou mi velice sympatické. Následná dlouhá pauza kapele její status nijak nenarušila, ...

  • Lunar Explosion – Lunar Explosion

    5.11.2013

    Atreides

    Lunar Explosion - Lunar Explosion

    Co říci úvodem dnešní recenze? Myslím, že když začnu stručnou charakteristikou, bude hned každému jasné, o čem to dneska celé bude, takže si tu jednu, dvě věty nechám až do dalšího odstavce, ať mám vůbec o čem psát. Název Lunar Explosion pochází z terminologie spadající kamsi do nauky o vesmíru. Konkrétně jde o náraz meteoru do Měsíce, který je při dostatečné síle a troše štěstí pozorovatelný ze Země i pouhým okem. Podle takového popisu je myslím poměrně jasné, že při nárazu se musí uvolnit neskutečné množství energie, a hádám, že tímto příměrem k dopadu meteoru chtějí Lunar Explosion popsat svoji hudbu coby energickou, živelnou a v koncertním podání naprosto zničující. Jenže tady nastává zásadní rozkol. Lunar Explosion totiž nehrají nic jiného než klasický, tuctový power metal, jakého je všude kolem ...

  • Sarke – Aruagint

    4.11.2013

    H.

    Sarke - Aruagint

    Sarke vznikli původně jako dvoučlenný projekt, který stvořily dvě kultovní (a v jednom případě až legendární) postavy norské black metalové scény. Instrumentální i skladatelské stránky věci se ujal Sarke, po němž je kapela také pojmenována, známý především z působení v kapelách jako Tulus nebo Khold. Vokály pak neobstaral nikdo menší než sám Ted Arvid Skjellum alias Nocturno Culto ze slovutných Darkthrone osobně. Společně dali v roce 2009 vzniknout excelentnímu debutu “Vorunah”, jenž nabídl nádherně dřevní black metal, špinavé riffy, nezaměnitelný Nocturnův vokál a občasný lehký klávesový podmaz, který celou tu muziku mnohonásobně umocňoval. Recept zdánlivě dost jednoduchý, přesto však maximálně funkční, rozhodně bych se nebál mluvit i o majstrštyku, stále si tu desku pouštím a stále mě baví. Zároveň s tím ovšem Sarke sami sobě posadili laťku ...

  • Monster Magnet – Last Patrol

    2.11.2013

    Stick

    Monster Magnet - Last Patrol

    Přestože mám stoner rock, potažmo kořeny, ze kterých vychází, moc rád, nejsem až příliš velkým znalcem stylu či scény. Pojem Monster Magnet a jejich frontmana Davea Wyndorfa mi však nebyl neznámý, byť jsem se s jejich dlouhrajícími nahrávkami v uplynulých letech dostával do styku velmi sporadicky. Že Wyndorf není žádné ořezávátko, je zcela nasnadě, stačí si vzpomenout na jeho problémy s drogami a následnou (údajně úspěšnou) snahu o vyléčení ze závislosti. Naposledy pak bylo o kapele slyšet v souvislosti s tři roky starým albem “Mastermind”. V říjnu však spatřila světlo světa nová deska s názvem “Last Patrol”. Co tedy poslední patrola nabízí? Pod skvostným komiksovým obalem z pera Johna Sumrowa se schovává devět skladeb, které svou atmosférou plně korespondují s vizuální stránkou desky. Čeká vás oldschoolový trip do vesmírných dálav v garážovém stylu. Sedmdesátky jsou ...

  • J.D. Overdrive – Fortune Favors the Brave

    1.11.2013

    Kaša

    J.D. Overdrive - Fortune Favors the Brave

    Při bližším pohledu na diskografii polské party J.D. Overdrive, respektive na titul jejího debutového alba “Sex, Whiskey and Southern Blood”, by i posluchač méně zdatný mohl vytušit, kudy že se bude jejich hudba ubírat. Že stále netušíte? Zkratka J.D. v názvu této čtyřčlenné bandy znamená Jack Daniels, což byl taky původní název kapely. V plném znění Jack Daniels Overdrive však z obav z legálních tahanic bylo zkráceno na současnou podobu a pánové tak můžou bez okolků drhnout svůj groove/stoner metal pro velké chlapy, protože přesně takhle jejich hudba působí. Testosteronem nabitý metal, který mi z nějakého mně neznámého důvodu přijde jako stvořený pro americké kamioňáky. Druhé album “Fortune Favors the Brave” celkem logicky pokračuje na stejné notě jako předešlý debut a přiznám, že je mi velmi po chuti. Pokud by ...

  • Oranssi Pazuzu – Valonielu

    31.10.2013

    H.

    Oranssi Pazuzu - Valonielu

    Nemá cenu chodit příliš kolem horké kaše, tak to řeknu hned a na rovinu, ať všichni víme, na čem jsme, ačkoliv těm z vás, kteří náš skromný plátek sledují již nějaký ten čas, to je už dávno jasné. Oranssi Pazuzu jednoznačně patří mezi mé srdcové kapely; když se podíváte do informací o naší stránce, kde má každý redaktor pár svých největších hudebních oblíbenců, u toho mého jména tam mimo jiné najdete právě tyto black metalové psychedeliky z Finska. Oranssi Pazuzu mě svého času doslova posadili na prdel už svým debutem “Muukalainen puhuu” z roku 2009, který pod fantastickým atmosférickým obalem s kosmonautem v mlhovině hvězdného prachu ukrýval hypnotický black metal se silným odérem psychedelie. Jestli mě paměť nešálí, tak jsem právě zde v dobové recenzi udělil úplně první 10/10 ...

  • The Vision Bleak – Witching Hour

    30.10.2013

    Ježura

    The Vision Bleak - Witching Hour

    Pánové Markus Stock a Tobias Schönemann, kteří tvoří spíše pod svými pseudonymy Ulf Theodor Schwadorf a Allen B. Konstanz, nejsou tak neznámí, jak by se někomu třeba mohlo znát. Jeden, druhý nebo rovnou oba zanechali své stopy v kapelách jako Empyrium, Autumnblaze, Ewigheim nebo Noekk, což jsou spolky, jejichž hudba neurazí ani náročnějšího posluchače a rozhodně patří k tomu, za co se německá hudební scéna nemusí ani v nejmenším stydět – spíše naopak. A právě tihle dva pánové na přelomu století přišli s nápadem, který vyústil ve zformování nové kapely. Zaštítěni jménem The Vision Bleak si dali za úkol hrát hudbu, která bude zhmotňovat jedinečnou atmosféru starých hororových příběhů, a kdo má o dosavadní tvorbě téhle kapely trochu přehled, ten mi určitě dá za pravdu v tom, že ...

  • Trivium – Vengeance Falls

    29.10.2013

    Kaša

    Trivium - Vengeance Falls

    Věřím, že spoustě z vás je to u zadku, ale já nemohu jinak a recenzi “Vengeance Falls”, tedy novinky zámořských Trivium, začít procházkou jejich dosavadní diskografií a tím tak trochu odkrýt svůj vztah k této čtveřici, který se každým rokem a hlavně s každým novým počinem vyvíjel. Debut “Ember to Inferno” mě minul, protože v té době jsem poslouchal úplně jinou hudbu, ovšem dodnes ho považuji za slabý a době svého vzniku poplatný debut, který nijak nevybočuje z řad tehdy aktuálních metalcorových alb. Totéž víceméně platí i o “Ascendancy”, jež je sice trendy až běda, ale u jeho poslechu se dokážu i s odstupem let slušně zabavit. Následovala dvojice skvělých “The Crusade” a “Shogun”, na nichž Trivium během velmi krátké doby vyrostli v naději, v níž chvíli dřímala budoucnost metalové hudby (sorry, ...

  • Putrified – Sacrilegious Purification

    28.10.2013

    H.

    Putrified - Sacrilegious Purification

    Putrified je kapela, u níž hned na první pohled přesně víte, co byste měli očekávat… obal, logo, vlastně už jen samotný název skupiny doslova křičí, že tady se bude hrát oldschool jako svině. Napínat vás nijak nebudu – žádné překvapení se nekoná a opravdu tomu tak je. Nicméně to však neznamená, že by to bylo automaticky špatně, tedy alespoň z mého pohledu ne. Sice mám progresi v muzice hodně rád a fandím avantgardě a experimentům, zároveň ale – navzdory tomu, že to může na první pohled vypadat schizofrenně – pořád říkám, že jsem i tak trochu nostalgik a staromilec a hnilobou a starobou prorostlé nahrávky, které jako by vypadly z minulého tisíciletí, si dokážu fakt užít – pokud jsou dobré, samozřejmě. Je to i případ ...

  • Chemia – The One Inside

    27.10.2013

    Kaša

    Chemia - The One Inside

    Za nenápadným obalem druhého alba polské rockové party Chemia, “The One Inside”, se skrývá na tamní končiny poměrně nezvyklá hudební směsice hard rocku, který cituje staré dobré Led Zeppelin, a post-grunge plného melodických refrénů à la Nickelback či znovuobnovených Bush. Přestože se nejedná o nic, co by člověka hned po několika vteřinách nadzvedlo ze židle, tak vězte, že se jedná o celkem příjemný materiál, kterému nechybí nic, co by posluchač od podobně laděné kapely očekával, takže si na své přijdou příznivci jednoduchých riffů a zpěvných vokálních linek, které má na starosti zpěvák Łukasz Drapała. Myslím si, že nemá cenu nějak detailněji popisovat historii kapely, protože krom personálních změn, které nikomu nic neřeknou (vezmu-li v potaz, že kapela u nás nemá žádné jméno a člena se zvučným jménem byste v sestavě hledali ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy